Intestátní posloupnost Přednáška z římského práva letní semestr Římské právo dědické Intestátní posloupnost Přednáška z římského práva letní semestr

Hereditas Dědictví Souhrn majetku náležející zemřelému, který přechází na jiné osoby (dědice) Právní situace, ve které se nachází dědic Univerzální sukcese Nastupuje na místo zemřelého Aktiva i pasiva Náboženské povinnosti

Intestátní posloupnost Sekundární důvod dědění Nastupuje pokud není závěti, závěť je neplatná nebo neúčinná Není možné, aby se dělilo z části podle zákona a z části podle závěti – pokud nebylo rozhodnuto o celém dědictví, rozdělí se zbyla část podle dědických podílů

Heres ex re certa Pokud určím někoho dědicem ke konkrétní věci Je ustanoven právoplatným dědicem Nikdo jiný nemůže dědit ze závěti Dědění ze zákona je vyloučeno >Ten, kdo byl určen ke konkrétní věci zdědí vše

Intestátní posloupnost Účel intestátní posloupnosti Určit osoby, které byly zůstaviteli natolik blízké, aby mohly nastoupit na jeho místo Základem je familia, římská rodina Původně agnátští příbuzní a členové rodu Dlouhý vývoj praetor, císařské konstituce klasického a římsko-hellénského práva a Justinián Vítězství kognátského příbuzenství

Intestátní posloupnost Blízké osoby se rozdělí v jednotlivé třídy a třídy ve stupně Staré ius civile neuznávalo sukcesivní delaci Pokud se nestala dědicem osoba z té třídy a toho stupně, který byl k dědictví povolán, nenabízelo se dědictví další třídě nebo stupni, ale stalo se odúmrtí

Civilní intestátní posloupnost Nejbližšími osobami jsou synové PF Pozdější interpretace na všechny osoby alieni iuris tzv. heredes sui Pracují na rodinném majetku Automaticky považováni za dědice Okamžikem smrti zůstavitele Nemohou dědictví odmítnout

Heredes sui Je-li dědictví předluženo, musí hradit věřitelům zůstavitele ze svého Pokud PF neměl syny, mohl adoptovat Pokud neadoptoval, mohl odkázat majetek v závěti i třetím osobám Může část majetku přenechat jiné osobě než ustanovenému dědici

Intestátní posloupnost Sukcesivní delace Praetorské právo umožnilo sukcesivní delaci tříd, mezi kognáty i postupné povolávání stupňů Justinián zavedl sukcesivní delaci i u agnátů

Intestátní posloupnost Druhy sukcese In capitas – původní a nejstarší způsob Dědic A, B, C dědí každý 1/3 dědictví

Intestátní posloupnost Druhy posloupnosti In stirpes Zaveden zákonem XII desek pro dědice I. třídy (nezbytní) Dědicové C a D po dědici A, který předemřel dědí každý ¼ dědictví

Intestátní posloupnost Pokud zemře ještě před zůstavitelem A a C, pak okamžikem smrti nabude B ½ D 1/4 E a F dostanou každý 1/8 dědictví

Druhy posloupnosti In lineas termín pozdního římsko-helénského práva a znamená rozdělení mezi ascendenty otcovské a mateřské Sukcesor řádný Nastupuje pokud není dědic v přednější třídě Sukcesor mimořádný Dědí spolu se sukcesorem s vyšší třídy

Sukcese podle ius civile Podle Gaia Inst. III. 1-17 I. třída heredes sui et necessarii děti podrobené moci otcovské manželka pokud je cum manu vnuci za života otce nedědí a nedědí ani emancipovaní synové sui heredes stejného stupně dědí in capita různého stupně in stirpes

Sukcese podle ius civile Po A dědí manželka B, syn D a E každý ¼ protože jsou v okamžiku smrti A pod jeho mocí. Po synovi F, který předemřel dědí I a H každý polovinu, tedy 1/8 dědictví A. Manželka G, syn J a C nedědí protože nejsou agnátskými příbuznými

Sukcese podle ius civile II. třída Proximus agnatus nejbližší agnát pokud není nikdo z I. třídy agnátský příbuzný muž nebo žena Lex Voconia omezila dědění žen na sestry zůstavitele bližší agnát vylučuje vzdálenějšího

Sukcese podle ius civile V II. třídě dědí nejčastěji bratr nebo sestra zůstavitele (pokud by byla vdaná, majetek by připadl jejímu manželovi), také matka nebo babička, nikdy však otec nebo děd

Sukcese podle ius civile III. třída Gentilové přískušníci rodu nastupují individuálně za císaře Antonia Pia tato třída dědiců úplně mizí

Sukcese podle ius civile Posloupnost po propuštěnci I. třída heredes sui II. třída patronus a patrona III. třída děti, vnuci a jejich děti patrona IV. třída agnáti a gentiles

Dědictví na základě testamentu Jednostranný právní úkon mortis causa Založen na přirozeném dědickém právu synů Nejstarší forma – před lidovým shromážděním Mimořádná forma – v šiku

Dědictví na základě testamentu Později se vyvíjí nová forma Pontifikové Ve snaze zajistit pokračování rodinného kultu Dědicové Blízcí příbuzní Osoby, které jsou označeny v písemném dokumentu - závěti

Dědictví na základě testamentu Dědicem mohl být kdokoliv Synové měli pouze právo na zmínku v závěti Pokud nebyli dědicové, museli být jmenovitě vyděděni Otázka, co je to jmenovitě? Ostatní osoby mohly být vyděděny „mezi ostatními“

Bonorum possessio Faktický výkon obsahu závěti prováděl praetor Uvedení do držby Secundum tabulas uvedena osoba, která je dědicem ze závěti Sine tabulas uvede osobu, která je dědicem ze zákona

Bonorum possessio Contra tabulas Praetor uvede do držby dědictví někoho, kdo nemůže být dědicem podle ius civile a chrání jej proti civilnímu dědici Praetor prolamuje zásadu agnátského příbuzenství ve prospěch kognátského Emancipovaný syn

Formy závěti In procinctu (závět v šiku) Mancipatio familiae Převod majetku formou mancipace K mancipaci připojeny pokyny Kupec majetku majetek po smrti rozdělí podle těchto pokynů Možnost rozdělit majetek podle přání zůstavitele

Forma závěti Pokyny byly stále důležitější Zápis na voskové tabulky Zapečetěné 5 nebo sedm svědků Praetor uznával tyto pokyny, i když nepředcházela mancipace rodinného majetku

Zvláštní formy testamentu Justiniánská úprava Slepcova závěť – vyšší počet svědků Závěť psaná v době moru – svědkové nemusí být přítomni současně Závěť venkovská – namísto podpisu přísaha – svědci neumí psát Vojenský testament

Spoludědicové Nejsou-li určeny podíly, dědí rovným dílem Nevyčerpají-li podíly celou pozůstalost, dochází k akrescenci – přirůstání dědických podílů Jinak v dnešním právu

Vedlejší ustanovení testamentu Dědická substituce Ustanovení náhradního dědice Obecná Pupilární Quasi-pupilární Odkazy Manumisse otroků

Vedlejší ustanovení závěti Poručenství pro děti a manželku

Změna závěti Závěť je možno kdykoli odvolat Do posledního okamžiku života Není možná společná závěť Není možné sjednat pokutu dědicem pro případ změny závěti Následná ztráta schopnosti platně učinit závěť působí neplatnost závěti

Zrušení závěti Ne pouhým zničením „hmotného nosiče“- listiny nebo destiček Sestavením nové závěti se všemi obsahovými náležitostmi Pokud by zůstavitel zničil závěť starou a nesepsal novou, formálně by nepřestal být dědicem Praetor by ale do držby dědictví uvedl intestátního dědice

Obsah testamentu Ustanovení dědice Základní náležitost Rozkazovací způsob Nepochybná shoda s vůlí zůstavitele Chci ustanovit Petra a ustanovím Pavla Dědicem nebude ani jeden Je možno připojit odkládací podmínku