Legislativa ochrany přírody 4 Legislativa ochrany přírody 4.přednáška Územní a druhová ochrana přírody v úmluvách globálního charakteru Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice, BOZO 11.10. 2013

Hlavní celosvětové mnohostranné úmluvy na ochranu přírody Úmluva o mokřadech („Ramsarská úmluva“) Podpis Írán, Ramsar, 1971 Platnost 1975 Sekretariát Švýcarsko, Gland www.ramsar.org 163 smluvních stran V ČR sdělení FMZV č. 396/1990 Sb. Ramsar sites of the world                                                                                         

Úmluva o mokřadech První úmluva s celosvětovou účastí Cíl zajištění co nejširší ochrany a rozumného využívání mokřadů a jejich zdrojů Předmět ochrany - mokřady - vodní ptactvo na mokřady vázané

Úmluva o mokřadech Mokřad území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů

Úmluva o mokřadech Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites Třeboňské rybníky Litovelské Pomoraví Poodří Mokřady Dolního Podyjí Šumavská rašeliniště Novozámecký a Břehyňský rybník Lednické rybníky Krkonošská rašeliniště Třeboňská rašeliniště Mokřady Liběchovky a Pšovky Podzemní Punkva Krušnohorská rašeliniště Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa Horní Jizera Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites - 1899 mokřadů - cca. 186 milionu ha - 14 mokřadů z Česka

Úmluva o mokřadech Transboundary Ramsar Sites List Spolupráce více států na ochraně mokřadů rozkládajících se v pohraničním území 13 bi-nebo trilaterálních území Mimo jiné: 2004 Mokřady soutoku Moravy, Dyje a Dunaje (Česko/ Rakousko/ Slovensko) 2009 Krkonošská rašeliniště (Česko/Polsko)

Přeshraniční mokřady Krkonošská rašeliniště Dolní Podyjí

Úmluva o mokřadech Seznam ohrožených mokřadů – Montreux Record - mokřady, v nichž došlo, dochází nebo může dojít ke změnám ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení případně zničení Celkem 51 mokřadů, z toho 4 v Česku !!! Tři lokality v ČR ohroženy ekonomicky nesmyslným a nereálným plánem výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe Dále na Montreux Record např.Rakousko: NP Donauauen, Německo: NP Ostfriesische Wattenmeer USA: NP Everglades

Ohrožené mokřady   Litovelské Pomoraví Třeboňské rybníky

Úmluva o mokřadech Povinnosti smluvních stran - nahlásit do seznamů mokřady -zajistit praktickou ochranu a udržitelné využívání -zabezpečit právní ochranu Sledovat stav mokřadů -výměna informací

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Podpis 1972, Francie, Paříž Platnost 1975 Dnes 190 členských států http://whc.unesco.org ČR : č. 159/1991 Sb.

Abu Simbel, Philae

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Cíl ochrana kulturních a přírodních památek výjimečné hodnoty prohlašují se za součást světového dědictví lidstva předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím Závazky označení, ochrana, zachování, péče, Výzkum, vzdělávání, osvěta legislativa

Kulturní dědictví - Historické a kulturní památníky Stavby a skupiny budov Krajinné celky (kombinovaná díla přírody a člověka) Přírodní dědictví Přírodní jevy Geologické útvary Přírodní lokality

Seznam světového dědictví (157 zemí) stav k 31.12.2012 745 památek kulturních (např. Versailles, Stonehenge, Velká čínská zeď, mírový památník v Hirošimě, hist. jádra Vídně, Salzburku, Krakova, Říma, opera v Sydney) - 188 památek přírodních (např. Bernské Alpy ve Švýcarsku, Kilimandžáro, Velký bariérový útes, National park Serengeti, National park Islas Galapagos, Grand Canyon) - 29 památek smíšených (např. Kakadu National Park, kláštery Meteora, Macchu Picchu)

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Výbor pro světové dědictví – vrcholný orgán Lokality jsou nominovány signatáři Úmluvy a o jejich zařazení na Seznam světového dědictví (či jejich vyřazení) rozhoduje Výbor pro světové dědictví. Možnost vyškrtnutí ze Seznamu

2009 Vyloučení Drážďan ze seznamu Světového dědictví

2007 poprvé vyloučena lokalita ze Seznamu světového dědictví pro porušování závazků členského státu „Arabian Oryx Sanctuary“ 2007 Omán Snížení výměry chráněné přírodní rezervace o 90%

List world heritage in danger Seznam světového dědictví v nebezpečí (30 zemí) – 38: např. národní park Everglades (USA), pevnost Bam (Kerman) v Iránu, národní parky Virunga a Okapi v Kongu, údolí Bamyian (sochy Budhy) v Afghanistánu

Vyřazení z „List world heritage in danger“ Národní park Galapágy (Ecuador) Na seznam zařazena 2007, vyřazena 2010 Úspěch ochrany přírody

ČR a Světové dědictví 1992-2004 12 kulturních památek ČR je Výborem UNESCO vnímána jako země s kulturním bohatstvím významným v celosvětovém měřítku Dosud úspěšný zápis jen v seznamu kulturního dědictví 1992-2004 12 kulturních památek

I. BRNO-Vila Tugendhat nejvýznamnější evropská stavba architekta Ludwiga Miese van der Rohe • na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2001.

II. Praha - historické centrum Na Seznam světového kulturního dědictví zapsáno v roce 1992. nejvýznamnější městskou památkovou rezervací u nás Historické jádro o rozloze 866 hektarů zahrnuje například urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého Města s Josefovem …

III. Český Krumlov – historické jádro Na seznam UNESCO zapsán v r. 1992 Areál hradu a zámku Český Krumlov je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem České republiky.

IV. Holašovice Na seznam UNESCO zapsáno v r. 1998 Komplex uvedený v Seznamu čítá 23 památkově chráněných usedlostí s celkem 120 budovami, je to téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek.

V. Kroměříž - Arcibiskupský zámek a zahrada Na seznam UNESCO zapsáno v r. 1998 Obrazárna na zámku uchovává díla předních evropských malířů 15.-18. století Rozloha zahrady je 64 hektarů Za pozornost v zahradě stojí Lví kašna a kašna Tritonů.

VI. Kutná Hora-historické jádro Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 1995. Nejvýznamnější chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci

VII. Lednicko-Valtický areál Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1996. Současnou podobu dala zámku novogotická přestavba ve stylu tudorské gotiky z let 1846-1858, jejímž autorem byl Jiří Wingelmüller

VIII. Státní zámek Litomyšl Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 1999. Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století Přes úpravy interiéru, na konci 18. století, si stále uchoval téměř nedotčený vzhled z dob renesance, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů.

IX. Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000 Dobou vzniku se datuje v letech 1716-1754 Výška činí 35 m Jeho vysvěcení 9. září se osobně účastnil tehdejší první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.

X. Telč – historické centrum Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 2000. Rozsáhlý renesanční zámecký komplex pochází z dílny architekta B. Maggiho z Arogna. K zámku ještě přiléhá zajímavě dispozičně řešená zahrada s parkem. Kromě zámku patří mezi nejvýznačnější telčské památky také náměstí s unikátním nenarušeným komplexem historických domů v renesančním a barokním stylu.

XI. Třebíč - Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsány v roce 2003. Původně byla bazilika sv. Prokopa zasvěcena Panně Marii, ale kvůli celkové devastaci během mnoha válek byl objekt více jak 200 let užíván výhradně ke světským účelům.

XII. - Žďár nad Sázavou Poutní kostel sv XII. - Žďár nad Sázavou Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsán v roce 1994. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého byl založen počátkem 18. století. projekt architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (1677-1723) nejoriginálnější příklad takzvané barokní gotiky.

Indikativní seznam „Navržené lokality“ Dosud neschválené nebo Stažené nominace Za Česko byly v roce 2001 nominovány i přírodní památky Třeboňské rybníky Skalní města v Českém ráji Zvažování nominace Krkonošské arktoalpinské tundry a Oblast Barrandienu v CHKO Český kras

Úmluva o biologické rozmanitosti Uzavřena 1992, Konference OSN UNCED, Rio de Janeiro Platnost 29. 12. 1993 Počet smluvních stran: 191 Sekretariát Kanada, Montreal - www.cbd.int V ČR: č. 134/1999 Sb. http://chm.nature.cz

3 cíle úmluvy ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů udržitelné využívání složek biodiverzity rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

Závazky plány ochrany a rozumného využívání druhového bohatství zákonná ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí Zásady in situ a ex situ rozšiřování zvláště chráněných území posuzování vlivů projektů na jednotlivé složky biodiverzity Biologická bezpečnost Sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů Mechanismus výměny informací

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti Přijat 29. 1. 2000, Kanada, Montreal První z dosavadních dvou prováděcích protokolů k Úmluvě o biodiverzitě Cíl zajištění ochrany a bezpečnosti při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů při přechodu státních hranic

Nagojský protokol 2010 Druhý prováděcí protokol k Úmluvě CBD Třetí pilíř CBD Rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů (přírodních materiálů)

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Podpis 1979, Bonn, SRN Platnost 1981 112 smluvních stran Sekretariát UNEP, Bonn www.cms.int publikace pod č. 127/1994 Sb.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů Cíl ochrana ohrožených stěhovavých druhů živočichů migrujících vzduchem, po zemi či ve vodě; ochrana v celém areálu jejich výskytu a zejména na tahových cestách Hlavní nástroje podpora, spolupráce a propagace výzkumu zajištění bezprostřední ochrany ohrožených druhů uzavírání dílčích dohod o ochraně jednotlivých ohrožených druhů nebo skupin druhů, dosud celkem 7 dohod a více jak 20 memorand

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů 2 seznamy - ochrana pro kriticky ohrožené druhy v celém areálu rozšíření , včetně smluvní ochrany (vyloučení či zmírnění překážek migrace a omezení faktorů, které druhy ohrožují, zákaz úmyslného zabíjení, poškozování, rušení a odchytu těchto druhů) - druhy, u nichž záchovný status vyžaduje uzavření mezinárodních dohod a memorand pro jejich zachování Záchovný status: souhrn vlivů, působících na stěhovavé druhy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti

Regionální dohody pro druhy z druhé přílohy Bonnské úmluvy, zaručující péči o síť stanovišť - D. o ochraně kytovců Černého moře, Středozemního moře a přilehlých oblastí Atlantického oceánu Delfín středomořský (Tursiops truncatus)

Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků Podpis 16. 6. 1995, Nizozemí, Haag Platnost 1. 11. 1999 Strany 48 Sekretariát SRN, Bonn - www.unep-aewa.org ČR: č.92/2006 Sb.m.s. Předmět ochrany 172 druhů:vodní ptáci a jejich stanoviště v celé oblasti jejich migrace

Dohoda o ochraně evropských populací netopýrů Podpis 1991, VB, Londýn Strany 30 Sekretariát SRN, Bonn ČR: 208/1994 Sb. Ochrana 48 druhů čeledi netopýrovitých a vrápencovitých www.eurobats.org

- D. o ochraně albatrosů a buřňáků Buřňák šedý Albatros bělohřbetý

- D. o ochraně malých kytovců Baltického a Severního moře Sviňucha obecná (Phocoena phocoena)

- D. o ochraně tuleňů ve Waddenském moři Tuleň obecný (Phoca vitulina) Tuleň sivý (Helichoerus grypus)

Dohoda o ochraně goril -ochrana živočichů -ochrana jejich biotopů

- M. o porozumění při ochraně dropa velkého (od 2008 člen i ČR) Memoranda - M. o porozumění při ochraně dropa velkého (od 2008 člen i ČR) - M. o porozumění při ochraně rákosníka ostřicového

- M. o porozumění při ochraně mořských želv Indického oceánu a jihovýchodní Asie - M. o porozumění při ochraně mořských želv atlanticko-afrického pobřeží

- M. o porozumění při ochraně jeřába sibiřského M. o porozumění při ochraně kolihy tenkozobé

- M. o porozumění při ochraně jelena bukharského M. o porozumění při ochraně sajgy tatarské

M. o porozumění při ochraně kytovců v Pacifiku (Oceánie)

M. o porozumění při ochraně západoafrické populace slona afrického

A mnoho dalších… Viz www.cms.int/species

CITES Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Uzavřena: Washington 3.3.1973 Vstup v platnost: 1.7.1975 Celkem 178 stran www.cites.org Česká rep. (ČSFR): publikace pod č. 572/1992 Sb.

CITES Nesmluvní strany (2. 2005): Haiti Angola Libanon, Irák, Omán, Bahrajn Arménie Turkmenistán, Tádžikistán, Kirgyzstán Severní Korea, Tchajwan Cookovy ostrovy, Kiribati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Niue, Šalamounovy ostrovy, Tonga, Ostrovy Turk a Caicos, Tuvalu

CITES Cíle: regulace a monitoring mezinárodního obchodu s vybranými živočichy a rostlinami postavení mezinárodního obchodu pod společnou kontrolu všech zemí světa zajistit, že mezinárodní obchod neohrozí přežití populací fauny a flóry v přírodě

CITES Chráněné druhy - 3 kritéria - volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - ohrožené nebo potenciálně ohrožené na přežití ve volné přírodě (též „podobné“ druhy) - poptávka ze strany mezinárodního obchodu 3 seznamy chráněných druhů: I a II + „národní seznam“: III Exemplář - živočich nebo rostlina, živé nebo neživé - jakákoliv část těla nebo výrobek (s výjimkami zejména u rostlin) - věc nebo výrobek, který v názvu nebo jinak deklaruje, že obsahuje chráněný druh

CITES Dovoz, vývoz – povolení (permit) Nejpřísnější postup u exemplářů přímo ohrožených (Příloha I. Úmluvy) Orgány úmluvy: Výkonný – Ministerstvo ŽP Vědecký – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Kontrolní -zapojení složek určených k prosazování ochrany CITES (celníci, policie, Interpol, Česká inspekce životního prostředí)