EVROPSKÁ INTEGRACE Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Historie a motivy + Cíl evropské integrace: vytvořit početné a pevné svazky mezi členskými státy (vyloučit opakování válečných konfliktů) důvody pro poválečnou evropskou integraci: zabezpečení míru na evropském kontinentě překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur umožnění společného trhu jako prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu +

Co integraci předcházelo: 20. léta 20. století francouzský ministerský předseda navrhoval, aby se v Evropě vytvořilo nadnárodní soustátí na způsob USA – Spojené státy evropské 30. léta francouzský ministr zahraničí – myšlenka vytvoření Evropské unie (společný trh, budování transevropských dopravních sítí, snižování rozdílů ve vyspělosti regionů) +

1940 návrh Winstona Churchilla (britský ministerský předseda) a Jeana Monneta (ekonomický zmocněnec francouzského generála Charlese de Gaulla) – vytvořit francouzsko-britskou unii = společná obranná politika, společná zahraniční politika, finance a hospodářství x ale po obsazení Francie Hitlerem – projekt byl francouzskou vládou zamítnut

1939-1945 2. světová válka po jejím skončení – nutnost vzájemného propojení evropských národů – zabránit dalším válečným krveprolitím DVD +

1946 Winston Churchill – obnovuje myšlenku vytvořit Spojené státy evropské (hlavními silami měly být Francie a Německo) vytvořeny podklady pro ustanovení Rady Evropy a přijetí Charty lidských práv a svobod volný pohyb osob, zboží, svoboda myšlení, vytvoření Soudního dvora, Evropského shromáždění ale takto brzy po válce to nebylo přijatelné pro evropské vlády +

1947 Marshallův plán (přednesl ho George Marshall – státní tajemník USA) pomoc USA pro evropské státy – proti „hladu, bídě, zoufalství a chaosu“ – byl nabídnut všem evropským státům postiženým válkou (USA se chtěly bránit před rozpínavostí a nebezpečím Sovět. svazu, který ovlivňoval evropské státy) = finanční, humanitární a hospodářská pomoc, jejímž cílem bylo vytvoření evropské federace +

vlivem Sov. svazu ho ale státy střední a východní Evropy nemohly přijmout tím se definitivně Evropa rozdělila na východní a západní část (i Německo – Spolková republika x NDR  berlínská zeď) díky Marshallově plánu americké firmy získaly přístup na evropské trhy – rozvíjely obchodní činnost – finanční pomoc pro Evropu (12,5 miliard dolarů) se jim mnohonásobně vrátila +

Mapka ukazuje země, které přijaly Marshallův plán (zeleně) Mapka ukazuje země, které přijaly Marshallův plán (zeleně). Červené sloupce vykazují relativní míru celkové obdržené pomoci.

1948 vytvoření celní unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem = Benelux 1949 Rada Evropy (jedna z prvních institucí pro evropské sbližování) zakládající státy: Spojené království, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Norsko, Irsko, Itálie a Švédsko ČR = členem od r. 1993 v současnosti = 47 členských států sídlo má ve Štrasburku (Francie) +

Členství v Radě Evropy: • deset zakladatelů (tmavě zelená) • další členové (světle zelená) • pozorovatelé v Parlamentním shromáždění (žlutá) • pozorovatelé ve Výboru ministrů (oranžová) • kandidáti (červená)

Rada Evropy měla pomáhat rozvoji v ekonomické a kulturní oblasti, podporovat lidská práva a demokratické hodnoty (postupně řada úkolů přešla na jiné organizace - NATO, OSN) Rada nyní podporuje hlavně vzájemné kulturní poznávání evropských národů a demokracii v nově se demokratizujících státech východní Evropy +

Zasedací sál Parlamentního shromáždění Rady Evropy

1959 – Evropský soud pro lidská práva (zřízen při Radě Evropy) sídlí ve Štrasburku zajišťuje mezinárodní ochranu lidských práv – mohou se na něj obracet občané z členských států i členské státy Rady Evropy, pokud dojde k porušení jejich lidských práv a svobod +

1950 Schumanova deklarace francouzský ministr zahraničí Robert Schuman předložil návrh na zavedení společné výroby uhlí a oceli stala se základem Evropské federace mělo tím skončit nepřátelství mezi Francií a Německem (vyloučit i válku mezi nimi) – po vzájemném propojení by to byly velké ztráty pro obě ekonomiky Jak by to přispělo k udržení míru? z oceli  zbraně; uhlí = hlavní energetickou surovinou té doby tato organizace by tak měla možnost kontrolovat těžbu uhlí a výrobu oceli v členských státech (odhalila by tajnou výrobu zbraní) +

Schumanova deklarace

1951 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Pařížská smlouva = smlouva o založení ESUO platnost od r. 1952 = vznik ESUO členské státy ji vymezily na období 50 let (do 23. 7. 2002) – v tomto roce ESUO přestalo existovat +

cílem ESUO = na základě společného trhu přispívat k hospodářskému rozvoji a ke zvyšování životní úrovně v členských státech vytvořen společný trh s uhlím a ocelí (bez cla) – tím vytvořen základ pro další stupně integrace – dál se mělo pokračovat v oblasti jaderné energie a hospodářské spolupráce +

ESUO - „evropská Šestka“ = Německo, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko

1957 podepsány Římské smlouvy (platnost od r. 1958) – vznikly: Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) EHS: udržení míru, vytvoření společného trhu bez cel, odstraňování rozdílů mezi hospodářskými politikami členských států +

Euratom: atomová energie představovala energetický zdroj budoucnosti (pravidelné a rovnoměrné zásobování členských států) kontrola, aby atomová energie nebyla zneužita (pro zbrojní účely) a neohrozila bezpečnost ostatních států získat nezávislost na jaderných technologiích USA +

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura 1951 1957 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) Pařížská smlouva Římské smlouvy

1960 Evropská zóna volného obchodu (EZVO) zakládá ji Spojené království (jako alternativu k EHS) hospodářské seskupení – byly odstraněny bariéry obchodu mezi členskými státy x při obchodu s jinými státy postupuje každý stát podle vlastních pravidel Dánsko, Norsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Rakousko, později Finsko, Island a Lichtenštejnsko nevstoupily Německo, Francie a Itálie – těm vyhovovala spolupráce v EHS EZVO nikdy nedosáhla výraznějšího významu, počet členů ubýval +

1965 Slučovací smlouva (platnost od r. 1967) existovala tři evropská společenství – každé mělo svoje výkonné a legislativní orgány – bylo složité mezi nimi zajistit kooperaci – proto vzniká jediný orgán: Evropská společenství (ES): ESUO + EHS (od r. 1993 jen ES = Evropské společenství) + Euratom 1968 celní unie zrušena všechna dovozní cla mezi členskými státy Evropských společenství pro obchodování s ostatními zeměmi je stanoven společný celní sazebník propojení ekonomik členských států +

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura 1951 1957 1965 Evropská společenství (ES*) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva

1985 Schengenská dohoda vytvoření schengenského prostoru (Schengen – v Lucemburku) sdružení evropských států, které se dohodly na společném cíli: - zrušení kontrol osob na vnitřních hranicích (včetně letišť a přístavů) - sladění vízové a azylové politiky - založení společného pátracího a informačního počítačového systému (proti kriminalitě a drogám) kontroly na vnějších hranicích s nečlenskými státy zůstaly +

Německo, Francie a Benelux Itálie (1990) Portugalsko, Španělsko (1991) smlouvu podepsaly: Německo, Francie a Benelux Itálie (1990) Portugalsko, Španělsko (1991) Řecko (1992) Rakousko, Dánsko, Finsko, Švédsko (1996) Island, Norsko (= přidružené státy, 1996) ČR vstoupila 21. 12. 2007 + Památník Schengenská smlouva

Mapa schengenského prostoru: tmavě modrá – členové světle modrá – signatáři, kteří se dosud plně neúčastní žluté tečky – malé státy, které nejsou členy EU, ale mají zájem o vstup do schengenského prostoru (Vaduz, San Marino, Vatikán, Andorra) tyrkysová tečka – není signatářem Schengenské dohody, ale fakticky se stalo součástí schengenského prostoru díky bilaterálním úmluvám s Francií (Monako)

typická schengenská hranice - žádná pasová kontrola, jen cedule vítající návštěvníka zde mezi Německem a Rakouskem

1986 Jednotný evropský akt (JEA) hlavním cílem = do konce r. 1992 vytvořit jednotný vnitřní trh (otevřít od r. 1993) volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu 1992 Maastrichtská smlouva = Smlouva o Evropské unii (platnost od r. 1993) zavedla označení Evropská unie +

EU zahrnuje: Evropská společenství (ES = ESUO + EHS [od r. 1993 ES = Evropské společenství] + Euratom) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SSVV) Policejní a justiční spolupráce (PJS) navazuje na Schengenskou dohodu ve věci přistěhovalectví, víz a azylu „Maastrichtský chrám“ – postavený na 3 základních pilířích +

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura 1951 1957 1965 1992 Evropská společenství (ES*) E V R O P S K Á   U N I E   (EU) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Spravedlnost a vnitřní věci (SSVV) EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ (ES) Policejní a justiční spolupráce (PJS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská smlouva

1993 Kodaňská kritéria: Evropská rada stanovila 3 požadavky na členství v EU: stát se stabilním demokratickým systémem – nadvláda práva, ochrana lidských práv, respektování práv menšin fungující tržní ekonomika – dokáže reagovat na tržní konkurenci uvnitř EU začlenění legislativy ES do národní legislativy + schopnost převzít závazky plynoucí z členství + ztotožnění se s cíli politické, hospodářské a měnové unie +

1997 Amsterodamská smlouva revize Maastrichtské smlouvy: příprava na rozšíření, na zavedení jednotné měny, návrh nového víceletého rozpočtu EU, volný pohyb osob s kontrolami na vnějších hranicích (+ přistěhovalectví, azyl a zločinnost), společná obranná politika 1999 zavedení společné měny euro v bezhotovostním styku používání eura zatím jen na finančních trzích, při podnikových operacích, vládních dluhopisech +

2001 Smlouva z Nice zabývala se reformami institucí EU (kvůli chystanému rozšíření členů EU) vytvořen nový úřad pro soudní spolupráci – Eurojust 2002 zavedení eura v hotovostní podobě vypršela platnost Smlouvy o založení ESUO (z r. 1951) – některé aktivity ESUO přešly na zbývající dvě Společenství (ES + Euratom) 2003 Konvent o EU poradní shromáždění rokovalo o budoucnosti EU – výsledkem byl návrh Ústavy pro Evropu +

2004 Smlouva o Ústavě pro Evropu (Reformní smlouva) (podepsána v Bruselu) řeší zefektivnění procesu rozhodování, demokratizaci rozhodovacího procesu, zlepšení informovanosti o fungování EU mezi občany zabývá se Listinou základních práv Unie začíná proces ratifikace jednotlivými členskými státy 2006 smlouva byla ratifikována nebo schválena v 15 členských státech Rakousko, Belgie, Kypr, Estonsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Slovensko, Slovinsko, Španělsko +

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura 1951 1957 1965 1992 1997 2001 2004  Evropská společenství (ES*) E V R O P S K Á   U N I E   (EU) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Spravedlnost a vnitřní věci (SSVV) EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ (ES) Policejní a justiční spolupráce (PJS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská smlouva Amstero-damská smlouva Niceská smlouva Reformní smlouva (Smlouva o Ústavě pro Evropu)

Evropská ratifikace smlouvy (leden 2007): ██ členské státy, které ji ratifikovaly ██ členské státy, které vyslovily NE ██ členské státy, které se ještě nerozhodly ██ kandidátské státy

Co dál? pokračování ratifikačního procesu a konání druhého schvalovacího kola – státy musí přesvědčit občany nebo pro ně dojednat některé výjimky naplnění cílů Ústavy jen v zemích, které ji schválily – vedlo by to k problémům – dvě skupiny zemí – jedny by se řídily Ústavou, druhé Smlouvou z Nice (problémy s hlasováním, rozhodováním) upuštění od neschválené smlouvy – EU by fungovala podle Smlouvy z Nice (krok zpátky, žádný rozvoj v integraci) vystoupení nebo vyloučení „neposlušných“ zemí z EU – dá se předpokládat u jednoho nebo mála států, spíš menších – spolupracovaly by s EU jen v některých oblastech +

2007 Lisabonská smlouva dohoda o Lisabonské smlouvě následovala po diskusi o Reformní smlouvě, která nebyla nikdy ratifikována Lisabonská smlouva – podepsána 13. 12. 2007 smlouva má zajistit efektivní fungování EU do budoucna na rozdíl od Reformní smlouvy, která dosavadní smlouvy měla nahradit, má Lisabonská smlouva změnit stávající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti 3. 11. 2009 byla smlouva ratifikována všemi 27 členskými státy EU 1. 12. 2009 vstoupila v platnost +

posílení demokracie v EU zefektivnění EU hlavní cíle smlouvy: posílení demokracie v EU zefektivnění EU řešení globálních otázek – změny klimatu, bezpečnost a udržitelný vývoj Změny po Lisabonské smlouvě

Ratifikace Lisabonské smlouvy

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura 1951 1957 1965 1992 1997 2001 2009  Evropská společenství (ES*) E V R O P S K Á   U N I E   (EU) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství (ES) Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) *ES: ESUO, EHS (ES od 1993), Euratom Spravedlnost a vnitřní věci (SSVV) EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ (ES) Policejní a justiční spolupráce (PJS) Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) Pařížská smlouva Římské smlouvy Slučovací smlouva Maastrichtská smlouva Amstero-damská smlouva Niceská smlouva Lisabonská smlouva

rok + smlouvy, dohody + bližší vysvětlení Opakování Poskládejte k sobě jednotlivé lístky: rok + smlouvy, dohody + bližší vysvětlení Podívejte se na správné řešení 

Evropská společenství 1985 Schengenská dohoda 1951 Pařížská smlouva Smlouva o ESUO 1957 Římské smlouvy Založení Euratom, EHS 1965 Slučovací smlouva Evropská společenství 1985 Schengenská dohoda Vytvoření schengenského prostoru 1992 Maastrichtská smlouva Evropská unie 1993 Kodaňská kritéria Požadavky na členství v EU 2001 Niceská smlouva Reformy institucí EU 2009 Lisabonská smlouva Efektivní fungování EU

EVROPSKÁ INTEGRACE Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: König, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister & Principal Brno 2006 Wikipedie.cz