Problematika sovětské intervence v Afghánistánu - (Mezinárodní vztahy) Daniel Fuksa OV-Ze, 4. ročník, podzim 2008 PdF MU

>>V Afghánistánu jsme již 6 let. Nezměníme li přístup, budeme tam ještě let. Hlavní co musíme nyní udělat, je ukončit naši přítomnost v Afghánistánu co nejdříve.<< M. Gorbačov, 1985

Poloha: Svět - Asie - Afghánistán

Geografické okénko: Hlavní město: Kábul, Obyvatelstvo: 30 milionů Rozloha: km², Jazyk: paštó, afg. perština St. zřízení: islám. republika Vnitrozemský stát Sousedé v regionu: Uzbekistán, Tádžikistán, Čína, Pákistán, Írán, Turkmenistán

Historické okénko 1: STAROVĚK, STŘEDOVĚK Afghánistán v proměnách času součástí: Médská říše: 6. stol. př. Kr. Perská říše: od 550 př. Kr. Alexandr Veliký: 4. stol. př. Kr., vyvrácení říše Kušantská říše: stol. n.l. Islamizace: od 7. století dobytím Perské říše Mongolská nadvláda: od 13. do 16. století

Kušantská říše: (území dnešního AFG, PAK, TAD, sever IND) Důležitá obchodní křižovatka na střetu Asie a Evropy – Hedvábná stezka Diplomatické kontakty s Čínou, Persií i Římem Vrcholného postavení dosáhlo tzv. Ghandárské umění (obast Ghandár) Pod vlivem Antiky se zde poprvé objevuje antropomorfizace Buddhy, první zobrazení Probuzeného v lidské podobě v umění (do té doby se jednalo o symboliku jako kolo Dharmy apod.)

Historické okénko 2: NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY Vznik moderní Afghánské říše: V roce 1747 se Ahmad Chán Abdalí chopil moci v Kandaháru a položil tak základ Afghánské říše. Sjednotil tak do té doby od 16. stol. rozdrobené území. Po jeho smrti v roce 1772 se vláda přenášela na jeho potomky. Afghánská říše zabírala oblast dnešního Afghánistánu, severní Indie, většinu Pákistánu a východního Íránu.

Historické okénko 3: NOVOVĚK, MODERNÍ DĚJINY století: Oblast jako trn sváru britské a ruské expanzivní politiky, tzv. Velké hry, vyúsťující v sérii válečných konfliktů mezi Afghánistánem a Británií 1919: Vyhlášení nezávislosti na Británii Mezi lety 1919–1929 byl vládcem Afghánistánu Amanulláh Chán, který zavádí proevropské sociální reformy Mezi lety 1933–1973 v zemi vládl král Záhir Šáh

Historické okénko 4: OD KRÁLE K REPUBLICE 1973: Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahajuje nekrvavý puč. Vzniká Afg. republika 1978: Komunistický puč, Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni, během převratu v zemi. Vzniká Afg. Demokratická republika Ještě téhož roku počíná odpor k novému režimu, který se postupně šíří celou zemí

: Sovětská intervence země: ( Afghánská demokratická republika) Prosocialistická vláda v Kábulu několikrát žádá SSSR o vojenskou pomoc s odpůrci režimu Nejužší vedení SSSR na to reaguje schůzkou, kdy se špičky politbyra rozhodnou pro vojenskou intervenci za nastolení pořádku Prameny udávají pouze Leonida Brežněva (šéf ÚV KSSS), Jurije Antropova (šéf KGB), Dmitrije Ustinova (maršál Rudá armáda) a Andreje Gromykoa (Min. Zahraničí)

Vstup: : Sovětské jednotky se začínají vyloďovat za použití leteckého mostu v Kábulu : Počátek masivní operace za účasti jednotek KGB, GRU a komand zvláštního určení Specnaz. Cíl: Prezidentský palác Bleskurychlé dobytí paláce: Za podmínek „nebrat zajatce“ je zdecimován pučista Hafizulláh Amín včetně osobní ochranky

Sovětské logistické předpoklady o operaci: * stabilizace země rozmístěním vojenských posádek kolem důležitých měst, letišť a infrastruktury * poskytnutí vojenského, logistického a zpravodajského zabezpečení * tím umožnění afghánské armádě se plně soustředit na boj s povstalci * rychlé rozdrcení povstalců a následné stažení okupačních vojsk * především ovšem minimální styk sovětských vojáků s místním obyvatelstvem

Realita: Palác je dobyt, realita se ovšem mění na vleklou zákopovou válku, USA počínají finanční pomoc protivládním a tedy protisovětským odpůrcům z řad místních, hojně podporovaných též: Pákistánem, Íránem a dokonce Čínou Namísto rozlehlých polí byla sovětská kvantitativně orientovaná armáda konfrontována s územím vhodnějším pro operace menšího a specializovanějšího rázu. Jednoduše ruské celiny nahradily středoasijské velehory, kde početní převaha není zaručeným lékem na vítěztví.

Stejně tak, jak lid čelil úspěšně britskému pokusu o anexi, traumatizoval i mnohem většího a nepoučeného soupeře, kterým se stala sovětská okupační vojska na celých deset let. Do té doby neporažená Rudá armáda odchází z Afghánistánu jako okupant, který ničemu vlastně nepomohl, byl vtažen do vleklých bojů, které vlastně ještě neskončily. Na příslušníku sovětských ozbrojených sil se zúčastnilo operací. Statistiky hovoří o příslušnících pravidelné armády, z řad KGB a 5000 z řad Ministerstva vnitra.

Počítání mrtvých: Téměř půl milionu sovětských vojáků došlo během bojů zranění, asi invalidních, na prohlášeno za mrtvé či nezvěstné. Působivá jsou i čísla udávající počet osob, které zemřely na nějakou nemoc: osob. Z nich zemřelo na zánět jater (infekční hepatitida) a na tyfus.

Obrat: Obrat přichází po zvolení M. Gorbačova do šéra ÚV KSSS v roce 1985, který již za rok předesílá potřebu celou sovětskou společnost více a více traumatizující záležitost řešit V prosinci 1986 pak velení 40. (Afghánské) armády začíná s přípravou na odsun celé Rudé armády z Afganistanu V r 1987 se již Sověti podílí na udržení posádek v provinciích a čelí hlavně útokům na správní a posádková centra. Výpady mimo ně již probíhají velmi zřídka. Povstalci tak mají volný pohyb na cca 85% území.

Pryč: 14.dubna 1988: Afganistan, Pákistán, SSSR a USA podepisují v Ženevě Dohodu o stažení sovětských vojsk /k , ve skutečnosti o devět měsíců později/ : Poslední zbytky sovětské armády opouští Afganistan až cynickým způsobem, totiž po mostu „Družby“ přes řeku AMU-Darju. Během následujících dvou let dochází k mnoha kmenovým bojům končícím Afghánským islámským státem v roce 1992

Důsledky: Na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu toť obraz zničené společnosti Zničení země nejen materiálně, ale především sociálně, zpřetrhané vazby, desetiletí bojů, vyrůstající generace rozených uprchlíků Mezinárodní izolace Sovětského svazu, materiální zničení supervelmoci, mající jeden z důvodů právě neskutečně „drahou a zbytečnou“ okupaci

Hodnocení: Je nutné si uvědomit, jak byla tato válka pro sovětskou společnost /o humanitární a ekonomické katastrově Afghánistánu nemluvě!/ traumatizující. Mnohdy mladí a nezkušení branci, kteří nemohli uniknout povolávacímu rozkazu, působili svým rodinám ve vzdálené domovině traumatizující otázku: Proč mají naše dětí bojovat v daleké cizině? Má tato válka smysl? Co bylo smyslem konfliktu, který stažením Rudé armády počátkem roku 1989 rozhodně neskončil? Konfliktu, který zanechal na jeden a půl milion mrtvých, převážně Afghánců, pět a půl milionu uprchlíků ze země a další dva miliony migrující v rámci Afghánistánu. Jako naprosto plochý se zde jeví původní předpoklad špiček Sovětského svazu o minimálním styku okupační armády a místního obyvatelstva. Nemyslíte?

Nedlouho poté se rozpadá Sovětský svaz a následně celý Sovětský blok, symbolicky ukončující Studenou válku Afghánský islámský emirát, spojen s nástupem hnutí Taliban k moci Od r Afghánská islámská republika, vzniká na troskách tentokráte Spojeneckými vojsky intervenované bašty Talibanu, označené po událostech ve Spojených státech jako semeniště zla a domovina protizápadního terorismu Boje i pokus o dovoz demokracie do Afghánistánu stále trvá

Afghánská republika ( )

Afghánská demokratická republika ( )

Afghánský islámský stát ( )

Afghánský islámský emirát ( )

Afghánská islámská republika (od r. 2001)

Zdroje: Sarin, O. Afghánský syndrom : sovětský Vietnam. Brno : Jota, ISBN Ministerstvo obrany ČR [online]. Dostupné na Internetu. Fórum webu Palba.cz: Válka v Afghánistánu [online]. Dostupné na Internetu.