1 Na NERVu o EURu Oldřich Dědek Ministerstvo financí prosinec 2011

2 Příčiny krize  Nejedná se o klasickou měnovou krizi (krizi Eura) – velká názorová shoda  Sociální model s nepřiměřenými nároky na rozpočtové výdaje  neudržitelné deficity  Nevhodné strukturální charakteristiky  makroekonomické nerovnováhy  Exogenní šoky plynoucí z problémů vyspělých zemí (USA, Japonsko)  Úloha eura při prohloubení krize – menší názorová shoda  Nízké úrokové sazby  snadné financování deficitů, cenové bubliny (omezená role MP bojovat s bublinami)  Falešná maastrichtská kritéria (absence kritérií OCA)  Mylné zhodnocení rizik společné měny bankami „disciplinovaných zemí“ (zapomenuto kreditní riziko)  Zavedení společné měny pro tak rozsáhlou skupinu zení předčasné (krize )  Bez eura by fragmentované rozhodování vedlo k ještě hlubším hospodářským problémům

3 Převaha negativních signálů  Rozladěný odchod „Trojky“ z Řecka ( vláda národní jednoty )  Nejasné vyhlídky na schválení navýšeného EFSF všemi parlamenty členů eurozóny ( odsouhlaseno všemi včetně Slovenska )  Vyhrocená diskuse kolem zapojení ECB do nákupů vládních dluhopisů ( ECB jako věřitel poslední instance )  Nízká vypovídací hodnota zátěžových testů evropských bank (předpoklad AAA ratingů)  Klesající ukazatele důvěry v hospodářský růst a varování ohledně druhé recese  Dvě ohniska krizové situace  Schopnost periferních ekonomik a Itálie dostát krátkodobým dluhovým závazkům (povzbuzující signály z Irska a Lotyšska, nové vlády v Řecku, Portugalsku, Itálii a Španělsku)  Prudké prohloubení nejistoty v bankovním sektoru (sdružená intervence centrálních bank na dodání dolarové likvidity)

4 Minimální kritická masa opatření  Rozhodnout o restrukturalizaci řeckého dluhu ( shoda dosažena – 50 % podíl soukromého sektoru )  Mobilizovat finanční prostředky v dostatečné výši skrze EFSF ( aktuální problémy s využitím pákového efektu v žádoucí výši 4 až 5 )  Provést skutečné zátěžové testy všech evropských bank a dosáhnout rekapitalizace ( dohoda o dosažení úrovně kapitálové přiměřenosti 9 % po započtení odpisů z drženého vládního dluhu )  Urychlit reformy pracovního trhu, sociálního modlu jako jediného skutečného zdroje překonání dluhové krize  Institucionálně a systémově posílit robustnost EMU vůči recidivě dluhové krize v budoucnu

5 Oblasti pozornosti  Nevyjadřovat se ke členství ČR v EMU  Dnes irelevantní téma, ale nehovořit ani o opt-out  Pozorně sledovat vývoj v EMU a připravovat stanoviska pro vládu  Vyhodnocování pravděpodobnosti druhé hluboké recese v důsledku dnešní krize EMU  Zhodnocení efektivnosti protikrizových kroků vlády v roce 2009  Vyhodnocení balíčku návrhů NERVu  Vysoce pravděpodobný kvalitativní zlom v evropské integraci  nová situace pro ČR  Podpořit kritickou masu opatření stabilizující co nejrychleji EMU (i za cenu určité centralizace fiskálních politik)  Změna v komunikaci ze strany vládních představitelů (omezit kritické komentáře)

6 Bezprostřední rizika  Druhá recese za poslední tři roky  Dluhová krize neumožňuje výraznou fiskální stimulaci  Problémová aktiva snižují úvěrovou schopnost bankovního sektoru (credit crunch) a ztěžují přístup k financování  Negativní dopady od reálné ekonomiky  Lavina ataků na velké evropské banky  Spuštěno nahodilou událostí v regionu  Nenulové riziko pro hlavní banky operující v ČR  I mírnější forma dezintegrace EMU může mít krátkodobé tvrdé dopady na hospodářský růst v ČR  Nesdíleny alarmistické názory, že rozpad EMU rovná se konci evropské integrace  Dopad na pokles HDP při rozpadu EMU: slabé země 50 %, silné země % (analýza USB)  Stabilizace EMU pro ČR jednoznačnou prioritou  I za cenu rychlé centralizace rozhodování o fiskální politice či nástupu centralizace politické