Počítačová grafika, prezentace Pudlová Iva Hrazdilová Lucie 4.B
Charakteristika v domácím použití: je obor informatiky, který používá počítače na vytváření a úpravu snímků v domácím použití: fotografování digitálním fotoaparátem upravujeme a malujeme obrázky tvoříme dokumenty a tabulky
Vektorová grafika Grafické informace se ukládají ve formě matematického zápisu. Ten definuje tvar čáry a křivky, které jsou základními kameny všech zbývajících objektů. Vektorové grafické programy obvykle pracují s velkým množstvím “vektorových” objektů, které mohou být téměř libovolně uspořádány a modifikovány Jednotlivé objekty mohou být libovolně prolínány, mohou se překrývat v libovolném pořadí a je možné s nimi kdykoliv později manipulovat – změnit parametry vektoru, tj. tvar a vlastnosti objektu.
Výhody: Možnost libovolné změny velikosti obrázku bez ztráty kvality Malá velikost pro čárovou (kreslenou) grafiku Je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně Nevýhody: Pro většinu zobrazovacích zařízení je nutno ji převést na rastrový obrázek Neexistuje jednotný formát -> problémy s otvíráním a přenosem souborů Oproti rastrové grafice zpravidla složitější pořízení obrázku. V rastrové grafice lze obrázek snadno pořídit pomocí fotoaparátu nebo skeneru.
Typické přípony souborů: PDF, PS - soubory původně určené pro tiskárny, existují pro ně zdarma prohlížeče, zejména Adobe Reader TTF - soubory obsahující definici fontů ZMF (soubory Zoner Calista), DWG (AutoCAD), CDR (Corel Draw!) a mnoho dalších
Rastrová (bitmapová) grafika obrázek je složen z mnoha malých bodů každý bod (pixel) má v obrázku svou přesnou pozici a barvu (uložena jeho barva, jas a kontrast). z jednotlivých bodů je jako celek složen výsledný obraz čím větší počet bodů je obrázek složen, tím je kvalitnější, zároveň z pohledu datové velikosti je větší
Výhody Nevýhody Malá velikost pro fotografie Jednoduché zobrazení při zvětšování obrazu dochází ke snižování kvality nevhodné pro obrazy, u kterých dochází ke zvýšení rozlišení
Typické přípony souborů: BMP – Windows Bitmap Asi jediný program, který tyto soubory standardně využívá je Kreslení ve Windows Jednoduchý formát. Jde o rastr v nejčistší možné podobě, tedy 3 čísla pro každý obrazový bod, jeden bod za druhým. Barevná hloubka 24 bit GIF - Graphics Interchange Format Formát souborů vhodný pro jednoduché webové obrázky a ikonografiku Barevná hloubka 8 bit, tj. 256 barev z libovolně definované palety Používá bezztrátovou kompresi Umožňuje ukládání více obrázků do jednoho souboru => animace Jedné barvě lze nastavit průhlednost
JPEG - Joint Photographic Experts Group Barevná hloubka 24 bit Určen pro ukládání fotografií, velmi nevhodný pro obrázky s ostrými hranami (text) Používá ztrátovou kompresi nastavitelné kvality => velká datová úspora Ke ztrátě kvality dochází při každém uložení JPG soubor PNG - Portable Network Graphics Relativně nový formát, určený pro přenos souborů v síti Obsahuje algoritmus pro opravu chyb vzniklých přenosem Používá bezztrátovou kompresi, v porovnání s GIF je komprese účinnější Neumí animace Barevná hloubka až 48 bitů + až 16 bitů pro průhlednost TIFF - Tag Image File Format Existuje více verzí tohoto formátu Používá se především pro archivaci obrázků k pozdějším úpravám Zvolna ho nahrazuje formát PNG Barevná hloubka až 24 bit Může používat bezztrátovou kompresi
3D grafika je v informatice označení pro speciální část počítačové grafiky, která pracuje s trojrozměrnými objekty. Převod 3D objektů do 2D zobrazení se nazývá renderování. Nejznámějším využitím počítačové 3D grafiky je vytváření animací (pro tvorbu filmů nebo počítačových her), avšak 3D grafika je využívána i ve vědě a průmyslu (například pro počítačové simulace nebo trojrozměrné zobrazení orgánů).
Barevné modely Nejpoužívanější je model RGB, který jakoukoliv barvu vyjadřuje jako kombinaci tří světel - červeného (Red), zeleného (Green) a modrého (Blue) - různé intenzity. Intenzita je reprezentována celým číslem, obvykle v rozsahu 0 až 255. Jsou-li všechna světla zhasnuta, vnímáme černou barvu, svítí-li všechna na maximum, vidíme bílou barvu. Tento model se používá zařízení, která svítí (monitory, dataprojektory), a u digitálních fotoaparátů.
černá barva → min. intenzita (R = 0; G = 0; B = 0) bílá barva → max. intenzita (R =255; G =255; B=255) 16 777 216 barev
Druhým používaným modelem je model CMY(K). Ten využívá kombinaci tří barev - azurové (Cyan), fialové (Magenta) a žluté (Yellow). Bez použití barev vidíme bílou (přesněji vidíme barvu podložky), při použití všech tří s maximální intenzitou vzniká černá. Tento model používají tiskárny. Z úsporných důvodů se do nich přidává ještě zásobník černé (blacK) barvy.
Barevná hloubka kolik barev dokáže zobrazit jeden bod (pixel) v obrázku kolik bitů připadá na jeden pixel
Rozlišení Rozlišení je v počítačové grafice pojem s několika významy. U monitorů (běžných i LCD) se jím myslí rozměr obrazovky měřený počtem zobrazených bodů (pixel, px). Rozlišení 1024x768 px tedy znamená, že na obrazovce se zobrazuje rastrový obrázek, jehož delší strana má 1024 bodů a kratší 768 bodů.
U tiskáren se pojmem rozlišení rozumí hustota bodů při tisku U tiskáren se pojmem rozlišení rozumí hustota bodů při tisku. Měří se v jednotkách dpi. Optimální rozlišení pro fotografii se udává 300 dpi, tj. 300 teček na 2,54 cm; pro text stačí 75dpi. U skenerů rozlišení v dpi říká, kolik bodů je vytvořeno ve vznikajícím souboru z obrázku dané velikosti. Při rozlišení 300 dpi bude obrázek o velikosti 2,54x2,54 cm převeden na bitmapu o rozměrech 300x300 px. Rozlišení digitálních fotoaparátů říká, kolik bodů má výsledná fotografie. Udává se v megapixelech (Mpx).
DPI (dots per inch)=kolik obrazových bodů (pixelů) se vejde do délky jednoho palce. Jeden palec, anglicky inch, je 2,54 cm. Někdy se také užívá zkratky PPI čili pixels per inch, pixely na palec