Tento projekt zpracovaly Lída a Lucka Prohlédnout tuto prezentaci si m ůž ete v klídku a pohod ě s nohama na stole a s kafí č kem. Projekt jsme zpracovaly tak, ž e se budete moci proklikávat mezi stránkami jak budete chtít. Takto jsme to provedly proto, aby jste si projekt pozorn ě p ř e č etli a prohlédli si obrázky!

WILHELM CONRAD RÖNTGEN

ELEKTROMAGNETICKÉ SPEKTRUM

Rentgenové záření je elektromagnetické vlnění s velmi krátkou vlnovou délkou, která je více než tisíckrát kratší než vlnová délka viditelného světla. Záření bylo nazváno podle svého objevitele, německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena. Zdrojem rentgenového záření je obvykle elektronka, nazývaná rentgenka. Z rozžhavené záporné katody vyletují elektrony směrem ke kladné anodě. Mezi katodou a anodou je připojeno vysoké napětí, které uděluje elektronům vysokou rychlost. Při dopadu elektronů na anodu se většina jejich energie mění v teplo. Část energie dopadajících elektronů se mění na energii rentgenového záření, které vystupuje z anody. Rentgenové záření ionizuje vzduch, vyvolává světélkování některých látek, způsobuje zčernání fotografického filmu a působí také na živé organismy. Záření prochází různými látkami, ale je jimi více nebo méně pohlcováno. Rentgenové záření se začalo nejdříve používat v lékařství a postupně našlo uplatnění v mnoha dalších oborech. Co je to Roentgenovo záření?

Málokterý z vědeckých objevů vyvolal prakticky ihned po svém zveřejnění mezi vědci i v laické veřejnosti takovou pozornost. Rentgenové paprsky byly objeveny 8. listopadu 1895, první vědeckou zprávu podal jejich objevitel 28. prosince a už v prvních týdnech následujícího roku se o nich prostřednictvím novin dozvěděl celý svět... Röntgen nazval nově objevené záření "paprsky X", ale už zakrátko navrhli Röntgenovi vědečtí kolegové, aby byly nazvány jeho jménem. HISTORIE OBJEVU

POUŽITÍ RöNTGENOVA ZÁŘENÍ Röntgen ů v objev poskytl neocenitelné slu ž by modernímu léka ř ství nejen k ú č el ů m diagnostickým, ale také pro lé č ení zhoubných nádor ů. Práci léka ř e si u ž bez rentgenového p ř ístroje (v r ů zných variantách) nedovedeme p ř edstavit. Rentgenové paprsky nám však umo ž nily také nahlédnout do nejjemn ě jší struktury látek a krystal ů, významné uplatn ě ní našly v pr ů myslu a ř ad ě dalších obor ů. Spolu s objevem radioaktivity otev ř elo rentgenové zá ř ení cestu ke vzniku moderní fyziky. LÉKA Ř STVÍ: Rentgenové zá ř ení se vyu ž ívá jednak v diagnostice (rozpoznávání a ur č ování chorob), jednak pro lé č ení n ě kterých chorob (radioterapie). PR Ů MYSL: P ř i kontrole materiál ů a hotových výrobk ů rentgenovým zá ř ením nedochází k jejich poškození nebo porušení. Cílem je najít skryté vnit ř ní nebo povrchové vady, po této zkoušce však z ů stává výrobek ve stejném stavu jako p ř ed zkouškou.

Umění: Historici umění a restaurátoři našli v rentgenovém záření velmi užitečného pomocníka. Mohou odhalovat padělky uměleckých předmětů, bez poškození obrazů zjišťovat použité malířské techniky a pátrat po historických souvislostech jejich tvorby. Tyto informace potřebují pro svou práci např. restaurátoři obrazů. Jako konkrétní příklad můžeme uvést historii obrazu Hostina bohů, který namaloval italský malíř Giovanni Bellini roku Na barevném obrázku je jeho současná podoba. Ozařováním rentgenovými paprsky se však zjistily zajímavé osudy tohoto obrazu: ( Obrázek se nachází na další straně =) ) - na původním obrazu z roku 1514 stály všechny postavy před řadou stromů - některé ženské postavy byly původně namalovány v jiném oblečení - po Belliniho smrti (1516) částečně změnil kompozici obrazu jiný italský malíř, Dosso Dossi - roku 1529 přemaloval slavný malíř Tizian většinu pozadí (hory, modrá obloha) a v této podobě známe obraz dnes

Rentgenový snímek obrazu Původní obraz

ZAJÍMAVOSTI Odvíjená lepicí páska vyzařuje rentgenové záření! Když odvíjíte obyčejnou lepicí pásku, vzniká při tom rentgenové záření dostatečně silné na to, abyste si pořídili snímek kostí vlastní ruky.