ŘÍM – DOBA KLASICKÁ/ZLATÝ VĚK Mgr. Michal Oblouk ANTICKÁ LITERATURA ŘÍM – DOBA KLASICKÁ/ZLATÝ VĚK Mgr. Michal Oblouk

GAIUS VALERIUS CATULLUS (87 – 54) římský básník pocházel z aristokratické rodiny svoji tvorbu zahájil překlady řeckých lyrických básníků dílo: cyklus milostných písní pro starší milenku Lesbii – 116 básní (zachycuje proměny a zvraty milostného citu)

MARCUS TULLIUS CICERO (106 – 43) římský řečník, republikánský politik, filozof a spisovatel pocházel z jezdeckého stavu studoval rétoriku, právo a filozofii popraven psal filipiky proti nepřátelům republikánství dílo: O ŘEČNÍKU (teoretický spis o řečnictví) O STÁTĚ (obhajoba republikánského zřízení)

GAIUS IULIUS CAESAR (100 – 44) římský vojevůdce a politik jeden z nejmocnějších můžu antické historie zvolen doživotním diktátorem pocházel z patricijské rodiny milenka Kleopatra zavražděn dílo: ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ (7 knih) ZÁPISKY O VÁLCE OBČANSKÉ

PUBLIUS VERGILIUS MARO (70 – 19) nejslavnější římský básník Augustovy doby epický básník studoval rétoriku, filozofii, matematiku po celý život ho finančně zajišťoval bohatý příznivec umění Maecenas (mecenáš) dílo: GEORGICA (Zpěvy rolnické) – didaktický epos věnovaný praktickým radám o pěstování obilí, chovu dobytka, oslavě prostého venkovského života BUCOLICA (Zpěvy pastýřské) – oslava idylického života pastýřů, 10 básní AENEIS – národní hrdinský epos (9 896 veršů, 12 zpěvů), útěk trojského hrdiny Aenea z hořící Tróje, jeho bloudění po moři a šťastné přistání v Latiu, je pokládán za bájného zakladatele Říma

QUINTUS HORATIUS FLACCUS (65 – 8) římský básník studoval filozofii stoupenec Octaviana neměl velké básnické nadání dílo: SATIRY (18 básní) – ironická kritika lidských chyb EPÓDY – útočné a žertovné lyrické básně ÓDY – formálně dokonalé oslavné básně LISTY (Epištoly) – otázky filozofické a obecně lidské, nejznámější Ars poetica (o básnickém umění)

PUBLIUS OVIDIUS NASO (43 př. n. l. – 18 n. l.) římský básník (nejnadanější, velmi oslavovaný a oblíbený) pocházel z bohatého rodu studoval právo a rétoriku z příkazu císaře Augusta donucen opustit Řím a přes 10 let žít ve vyhnanství v Rumunsku dílo: UMĚNÍ MILOVAT (Ars amatoria) – milostná poezie, 3 knihy, soubor praktických rad, jak si získat a udržet lásku ŽALOZPĚVY (Tristia) – básně z vyhnanství PROMĚNY (Metamorfózy) – 250 krátkých epických básní v daktylském hexametru (15 knih), řecké a římské mytologické příběhy s motivem proměny

OVIDIOVY PROMĚNY FAËTHON ARACHNÉ DAIDALOS A IKAROS FILÉMÓN A BAUKIS NIOBÉ PELOPS PROKNÉ A FILOMÉLA GANYMÉDÉS HYAKINTHOS MYRRHA

OVIDIOVY PROMĚNY Arachné se pustí do soutěžení ve tkaní se samotnou Minervou. Utká veledílo, avšak uražená Minerva její výtvor zničí a Arachné promění v pavouka. Vyprávění o manželích Filomónovi a Baukis, kteří jako jediní pohostinně přijali Jova s Merkurem, za to se stali správci chrámu a bylo jim dopřáno, aby zemřeli pospolu, proměnivše se ve stromy -dub a lípa- a pořád se mohli dotýkat větvemi a být spolu, tak jak si přáli. Niobé se vysmívá bohyni Létě, že má sedmkrát více synů i dcer. Létiny děti Apollón a Diana však Niobiny děti pobijí a Niobé se promění v mramorovou sochu. Prokné se vdala za Térea a požádala ho, aby jí přivezl sestru Filomélu, Téreus se do F. zamiloval, znásilnil ji, vyřízl ji jazyk, ona však utkaným kobercem sestru o všem spravila, Prokné zabila svého syna Itya a dala ho za pokrm Téreovi. Prokné byla proměněna ve vlaštovku, Filoméla ve slavíka a Téreus v dudka. Apollónův oblíbenec Hyakinthos je jím nešťastně zabit a z jeho krve vyraší nová rostlina – hyacint. Dcera krále Kinyry Myrrha se zamilovala do vlastního otce, a opivši ho, dosáhla ukojení svých vášní. Uprchla, prosila bohy, aby ji zbavili života, avšak neuvrhli v říši mrtvých – byla proměněna v myrhový strom.

OVIDIOVY PROMĚNY Apollón se zamiloval do nymfy Dafné, ta před ním prchá, a aby byla zachráněna, je změněna ve vavřín. Jupiter přijme na se podobu býka, v níž unese královu dceru Európé na Krétu. Apollón, poraziv satyra M., z něj stáhne kůži; faunové a satyrové nad ním pláčou, ze slz vznikne řeka Marsyás. Trójský princ Ganymédes byl unesen v orla se proměnivším Jovem na Olymp, kde slouží jako číšník. Aisakos bezmezně miloval Asteropu. Ta zemřela, na útěku před ním byla uštknuta hadem. Aisakos se vrhl do vln a byl proměněn v potápku, jež se stále snaží nalétávajíc do mořské hladiny způsobit si smrt. Zpupný král Lykáón provokuje Jova nabízeje mu lidské maso a je strašlivě ztrestán; proměna: Lykaón je změněn ve vlka. Vypráví příběh lidí, kteří jako jediní přežili potopu; proměna: Deukalión a Pyrrha byli vyzváni, aby za sebe házeli kosti vznešené matky (kameny) – ty se měnily v nové lidi. Sestry Faëthontovy byly, lkajíce nad ztrátou bratra, proměněny ve stromy, jejich slzy v jantar. Kyknos, přítel Faëthontův, byl, lkaje nad ztrátou druha, proměněn v labuť.

TITUS LIVIUS (59 př. n. l. – 17 n. l.) významný římský historik pocházel z bohaté rodiny nikdy nezastával žádné veřejné funkce, věnoval se pouze studiu historie a překládání dílo: KNIHY O ZALOŽENÍ MĚSTA (Říma) – prozaická obdoba Aeneidy, římské dějiny do r. 9 př. n. l.

ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Gaius_Valerius_Catullus http://cs.wikipedia.org/wiki/Cicero http://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_Caesar http://cs.wikipedia.org/wiki/Vergilius http://cs.wikipedia.org/wiki/Horatius http://cs.wikipedia.org/wiki/Ovidius http://cs.wikipedia.org/wiki/Livius http://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bny