Správní právo MOST FBI Právo EU Mgr. Pavel PETR Katedra společenských věd VŠB - TUO

Literatura TÝČ, V. Právo ES pro ekonomy. 4. vyd. Praha: Linde, TÝČ, V. a kol. Právo evropské unie – lexikon. 1.vyd. Ostrava: Sagit, 2004.

Právní předpisy Evropské právo úplné znění, Č. 446 nakladatelství SAGIT

Internet

Vznik, povaha a vývoj ES a EU

Vývoj před rokem 1945 Pierre Dubois Jiří z Poděbrad Tomasso Campanella Napoleon Hrabě Coudenhove-Calergi Aristide Briand V.I.Lenin Winston Churchill – Univerzita v Curychu

Vývoj po roce 1945 Politicko-bezpečnostní předpoklady snaha o vytvoření evropské politické velmoci obezřetnost vůči poraženému Německu (neopakovat chyby, neizolovat) reakce na politické rozdělení Evropy (východ x západ) Ekonomické předpoklady zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem poválečné obnovy, ale i dalšího vývoje) vytvoření velkého hospodářského celku, který by se stal hospodářskou velmocí

Integrační snahy 1949 – Rada Evropy (The Council of Europe) mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana lidských práv a spolupráce (nezaměňovat s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie) sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských právech 1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci 1949 – NATO – Organizace severoatlantické smlouvy 1952 – Evropské obranné společenství 1954 – Západoevropská unie

1951 – Evropské společenství uhlí a oceli Schumannova deklarace Označováno také jako Montánní unie Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko Pařížská smlouva ( ) V čele vysoký komisař – Jean Monnet

Římská smlouva Nevojenské využívání jaderné energie Bezpečnost, zdraví, trh Nenaplnilo očekávání Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM)

Římská smlouva Celní unie Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.) Sociální oblast Od 1993 – vypuštěno slůvko „hospodářské“ Smlouvou o EU – Evropské společenství – jednotné číslo Od r – jednotný vnitřní trh Základem tzv. prvního pilíře Evropské hospodářské společenství (EHS)

Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES) Budování hospodářské a měnové unie Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES) 1. pilíř – ES komunitární pilíř 2. pilíř – společná zahraniční a bezpečnostní politika mezivládní pilíř 3. pilíř – justice a vnitro mezivládní pilíř Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999) (sociální politika, politika zaměstnanosti) Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální změny) 1993 – Evropská Unie

Vývojové etapy evropské spolupráce Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské hospodářské společenství (EHS) Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM) Evropská společenství (ES) Hospodářská a měnová unie (HMU) Evropská unie (EU) množné číslo!!!

Vytvářeno členskými státy – mezinárodní smlouvy Součást tzv. acguis communautaire Zřizovací smlouvy /viz dále/ Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence ES a sjednané na jejich půdě/ Primární právo

Pařížská smlouva Římské smlouvy Maastrichtská smlouva (smlouva o EU) Amsterdamská smlouva Smlouva z Nice Všechny změny a doplňky (Smlouva o spol. orgánech (1965); Jednotný evropský akt (1986); dvě rozpočtové smlouvy (1970,1975); smlouvy o přístupu nových členů) Někdy se označuje za „evropské ústavní právo“ Primární právo

Nařízení Směrnice Rozhodnutí Doporučení Stanoviska Forma ne vždy odpovídá obsahu!! Sekundární právo

Acquis communautaire Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti právní úpravy (v nejširším smyslu) Primární právo Sekundární právo Judikatura soudů Mezinárodní smlouvy s třetími státy aj.

Evropská komise Nástupkyní Vysokého úřadu ESUO Původní název Komise Evropských společenství – zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zdůrazněny pravomoci jen v I.pilíři Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilíři Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv pravomocí

Evropská komise Reprezentuje Společenství jako celek (nikoliv členské státy) Představuje exekutivní složku Unie, dá se připodobnit k vládě státu Označována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy (zákonodárství) Sídlo Brusel Pokud paralelně zasedá Evropský parlament schází se ve Štrasburku

Evropská komise - sídlo Palác Berlaymont, Brusel

Evropská komise Složení V užším slova smyslu sbor komisařů Nejsou zástupci členských států, přestože z nich pocházejí Absolutní nezávislost – prosazování jen zájmů společenství Nesmějí vykonávat jiné fce (i neplacené)

Evropská komise Složení Původně do r byl počet komisařů 20 Malé státy měly po 1 a velké (Velká Británie, Německo, Itálie, Francie a Španělsko) po dvou Do té doby měla Unie 15 členů!!!! Od byl počet rovný 30 (20+10) Od zvolena nová Komise, která již čítala 25 komisařů – za každý stát jeden Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let – shoda s volebním obdobím EP

Evropská komise Složení V čele stojí předseda Komise Má významnou úlohu při sestavování Zároveň je však stále komisařem (z konkrétního státu) Platí ovšem, že musí být na svém státu nezávislý!!!!! V současné době José Manuel Durão Barroso (Portugalsko) A dalších 24

Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

Český komisař PhDr. Vladimír Špidla

Rada EU Dříve označována Rada ministrů Zástupci členských států (nikoliv Společenství) Scházejí se na ministerské úrovni – není absolutní – náměstci apod. V obecných politických otázkách – na úrovni ministrů zahraničních věcí, event. ministů pro evropské záležitosti Jinak na resortní úrovni – dle projednávaného tématu Zasedá v Bruselu a Lucemburku

Rada EU Resortní úroveň – 9 možných variant Např. ECOFIN – Rada pro všeob. hosp. otázky – ministři hospodářství nebo financí Práce rady je připravována a koordinována Výborem stálých zástupců COREPER Nejedná se o permanentní orgán!! Slaďuje hospodářskou politiku EU Přenáší kompetence na Komisi Klíčová role ve 2. a 3. pilíři (členské státy)

Rada EU rozhodování Povaha rozhodnutí Rady má nejčastěji podobu aktů sekundárního práva: A) Směrnice B) Nařízení C) Rozhodnutí D) Stanovisek E) Doporučení

Rada EU rozhodování Je hlavním zákonodárcem legislativním orgánem. Od r se dělí o tuto pravomoc s Evropským parlamentem. Je hlavním rozhodovacím orgánem.

Předsednictví v Radě EU Nejdůležitější nástroj pro reprezentaci národních zájmů v Unii Střídá se každých šest měsíců Umožňuje prosadit vlastní priority Předsednická země vystupuje jménem Rady Jedná s EP a Komisí Před nástupem předstoupí před Radu a EP s programem cílů a priorit, které chce dosáhnout Aktuální otázky EU a vlastní priority

COREPER Výbor stálých zástupců COMité des REprésentants PERmanents Pomocný orgán Připravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly, které na něj přenesla Dvě úrovně COREPER I. – zvláštní pověřenci technické zál. COREPER II. – na úrovni velvyslanců politické zál. A – agenda – jednomyslně – Rada nejedná, ale hlasuje B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje

Evropský parlament Nástupce Shromáždění ESUO Demokratizační prvek Poslanci původně delegováni Od r nepřímé volby Od r. 1976(1979) přímé volby Maastricht velké rozšíření pravomocí Sídlo Štrasburk

Evropský parlament Původně orgán bez politických pravomocí Nyní spolurozhodovací Konzultativní Kooperační

Instituce Komise spolu s Radou (členské státy) vytváří TANDEM, jehož cílem je důsledně dbát, jak zájmů států, tak Společenství. Ve skutečnosti má tandem tři sedadla na třetím sedí Evropský parlament.

Evropská rada Vrcholný orgán EU Tvoří jej hlavy států – prezidenti event. premiéři (dle státního zřízení) Nejednoznačná právní povaha Nejde o instituci!!! Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta) Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj Společenství (rozšíření EU, přímé volby do EP, projekt EU)

Evropská rada Název používán od r.1987 JEA Členem je také předseda Komise Předsedu tvoří zástupce země předsedající Radě Koncepční otázky Označována jako Evropský summit Schází se dvakrát ročně (min) zpravidla 4x Rozhodování konsenzus Především II. Pilíř Podává zprávu o činnosti EP Schází se v Bruselu event. v předsedající zemi

Soudní orgány Evropský soudní dvůr European Court of Justice Sídlo Lucemburk Soud prvního stupně (1989) The Court of First Instance Další soudní orgány možno zřídit na základě Smlouvy z Nice na základě legislativního aktu ES

ESD – Složení a činnost 27 soudců Každý stát jeden soudce Voleni dohodou států na 6 let Způsobilost zastávat funkci soudce dle vnitrostátních předpisů Nezávislost (absolutní) V čele stojí předseda (volen soudci z jejich středu) Sídlo Lucemburk

Podmínky na jmenování soudcem v ČR Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce

Generální advokát 8 generálních advokátů Advocate General Stejné podmínky jako soudce Volen na 6 let dohodou států Může i opakovaně

Soud prvního stupně Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský akt Důvodem přetíženost ESD Řeší zpravidla méně závažnou soudní agendu

Soud prvního stupně 25 soudců Volitelnost totéž co u ESD Chybí GA Dvojinstanční řízení Odvolání k ESD (pouze právní otázky nikoliv faktické) Rozhoduje v senátech 3-5 čl. Jednací řád připouští rozhodování samosoudcem