Čechy po Lipanech Doba poděbradská

Čechy – jako jediná země - dvě náboženství (kališnické a katolické) obnovení království - Zikmund, poslední Lucemburk: - 1410 římský císař, později uherský král - 1420 korunovace českým králem - 1421 sesazen čáslavským sněmem - 1422 vyhnán z Čech - 1436 na český trůn po 17 letech čekání - jihlavská kompaktáta 1437 v Praze popraven poslední husitský hejtman Jan Roháč z Dubé a jeho 50 spolubojovníků (Sion) odchod zbytku polních vojsk (žoldnéři v cizích službách) 1437 † Zikmund

1438 -1439 Albrecht II. Habsburský 1440 - Ladislav zv. Pohrobek 1439 – 1453 – bezvládí správa země - tzv. landfrýdy = spolky místní šlechty a měst udržující pořádek rozdělení země na - katolíky – „strakonická jednota“ (v čele Oldřich z Rožmberka) - kališníky - „poděbradská jednota“ (v čele Jiří z Poděbrad)

„Za krále Holce byla za groš ovce“ 1448 - Jiří z Poděbrad se zmocnil Prahy 1452 zemským správcem 1453 – 1457 - vláda krále Ladislava Pohrobka období hospodářské prosperity v 17 letech, před svatbou s francouzskou princeznou náhlá smrt oficiální verze: mor podezírán Jiří z Poděbrad 1985 exhumace: † na leukémii „Za krále Holce byla za groš ovce“

Jiří z Poděbrad jediný český král z nekrálovské krve 1458 na zemském sněmu zvolen králem schopný, realistický státník - snažil se udržet pomocí ústupků existenci dvojí víry v zemi náboženská snášenlivost a koexistence (rádci katolíci i kališníci)

řešit spory mírovou cestou - „princip kolektivní bezpečnosti“ – předešel svou dobu - hledal spojence po celé Evropě, zejména ve Francii (poselstvo k francouzskému králi) - navrhoval vznik „nadstátní evropské organizace“, zárodky mezinárodního práva,… plán – utopie – nerealizovatelný Proč se tak snažil? 1462 papež zrušil platnost kompaktát (považoval Čechy za kacíře - netřeba dodržet slovo)

1465 papež krále exkomunikoval jako kacíře = zbavil jeho poddané poslušnosti a vyzval kohokoliv ke křížové výpravě proti kacířským Čechům uposlechl jediný uherský král Matyáš Korvín válka - 1469 bitva u Vilémova - Matyáš poražen a zajat - uzavřené dohody nedodržel - dal se zvolit katolickou šlechtou českým králem - vládl na Moravě

1471 Jiří zemřel

Tu ora, tu protege, tu labora. Petr Chelčický † před 1460 Myslitel a reformátor Jihočeský zeman Jednoznačně odmítal násilí, rozešel se s husity, jakmile sáhli k násilí Jeho jméno - pseudonym Psal traktáty - nejznámější „O trojím lidu“ - odmítal středověké uspořádání společnosti rozdělené do 3 skupin: bojovníci, duchovní, rolníci – rovnost všech křesťanů Tu ora, tu protege, tu labora. Ty se modli, ty ochraňuj, ty pracuj.

Jednota bratrská církev založená na učení Petra Chelčického vznik 1457 v Kunvaldu v Orlických horách dvě generace: 1. malá sekta, příkladný mravní život, odmítání násilí, vzdělání, majetku, úřadů, neodporování zlu násilím, ideál dobrovolné chudoby

2. ze sekty církev kolem 1490 chudoba již nebyla podmínkou členství respekt ke vzdělání, úřady pronásledováni po bitvě na Bílé hoře - emigrace či konverze (1628 emigroval biskup Komenský) obnovena 1873

Čechy za Jagellonců 1471 - 1526

Vladislav (1471-1516) – Ludvík (1516-1526)

Vladislav, zv. Bene - 1471 - 1526 Jiří se musel vzdát nástupnických práv svých synů ve prospěch polského královského rodu Jagellonců Vladislav zvolen českým králem v 15 letech (Kutná Hora) slabá panovnická vláda posílení pozic šlechty na úkor krále a měst počátky hospodářského podnikání šlechty (ovocnářství, rybnikářství, pivovary,…) - šlechtic hospodaří na vlastním statku období hospodářské stability, slušná životní úroveň

Česko- uherské soustátí dvojvládí: Vladislav a Matyáš Korvín 1478 - kompromis: Vladislav - Čechy Matyáš - Uhry, Morava, Slezsko, Lužice navzájem se určili svými dědici - 1490 Matyáš zemřel a Vladislav zdědil uherskou korunu - sídlil v Uhrách (Budín) 1490 – 1918 - česko-uherské soustátí - personální unie!

obnovení výtvarného umění po husitských válkách rozkvět architektury - pozdní gotika humanistická literatura knihtisk dvojí vyznání v zemi upevnění „stavovské monarchie“, tj. spoluvláda krále a zástupců stavů, zejm. panstva „stavy“: vyšší šlechta (panstvo) nižší šlechta (rytíři, vladykové, zemané,..) měšťané (bohatí obyvatelé královských měst)

Ludvík, zvaný Dítě - *1506 – 1516 - †1526 ve 20 letech padl v bitvě u Moháče v čele uherské armády proti Turkům (jižní Maďarsko, na Dunaji) převaha Turků více než dvojnásobná, spojenci nedorazili, Ludvík bojoval sám, bitva asi 1, 5 hodiny utopil se v bažině (brnění) - tělo nalezeno po více než 2 měsících střední Evropa ohrožena Turky (až do konce 17. století)

bezdětný změna mocenská situace ve střední Evropě habsburský císař Maxmilián r. 1515 - dohoda: sňatek vnuka Ferdinanda s Annou Jagellovnou (dcerou Vladislava) a vnučky Marie s Ludvíkem Jagellonským po † Ludvíka je česko - uherskému trůnu nejblíže Ferdinand jako dvojitý švagr zvolen českou šlechtou jako Ferdinand I. hlavní důvod – nutnost vytvořit silný stát ve střední Evropě proti náporu Turků 1526 na českém trůně Habsburkové - setrvají do roku 1918

Ferdinand + Anna