VY_32_INOVACE_24-19 Jiří z Poděbrad Král dvojího lidu

Král Albrecht Habsburský (1437 – 1439) Roku 1437 zemřel ve Znojmě Zikmund Lucemburský, rod Lucemburků vymřel po meči. Nový král? Zástupci umírněných husitů a katolíků ve shodě se Zikmundovou vůlí se vyslovili pro jeho zetě = rakouského vévodu Albrechta Habsburského (1437, korunovace 1438, – 1439). Dodržoval kompaktáta, získal si dobré jméno rytířským vystupováním. Po návratu z tažení proti osmanským Turkům onemocněl úplavicí – předčasná smrt. Nový král?

Situace po smrti Albrechta Rakouského 1439 Smrtí Albrechta Rakouského najednou uvolněny 4 trůny : a) římský b) rakouský c) uherský d) český. České země 2 možnosti : A) čekat na zletilost Albrechtova syna Ladislava Pohrobka, B) poohlédnout se po jiném králi – tato varianta vítězí !

Oslovení bavorského vévody Albrechta Roku 1440 zvolilo 47 vybraných zástupců panovníkem bavorského vévodu Albrechta. Korunu NEPŘIJAL, vyčerpaná země, celá Evropa ji pokládá za kacířskou. Nutno čekat na zletilost Ladislava Pohrobka ! Bezvládí trvá do roku 1453, kdy dojde ke korunovaci mladého Ladislava Pohrobka králem.

Král Ladislav Pohrobek (1453 – 1457) Ladislav Pohrobek korunován roku 1453, avšak o záležitostech státu si zvykli rozhodovat tři nejvlivnější stavy (panstvo, nižší šlechta, měšťané královských měst). V čele Jiří z Poděbrad – od roku 1452 správce Českého království. Katolík Ladislav jej ve funkci potvrdil s nevolí – Jiří stoupencem husitství. Ladislav roku 1457 umírá na leukémii. Nový král? Dokonce Jiří z Poděbrad v podezření z vraždy.

První skutečná volba českého krále Roku 1458 se konal na Staroměstské radnici sněm, který SKUTEČNĚ ZVOLIL nového krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad – „husitského krále“. Tehdy platilo, že panovníkem pouze někdo z vládnoucího dynastie, nebo příslušník vévodského rodu. Jiří však pouze pán – teoreticky nárok na korunu zcela postrádal !!! Po jeho vládě na českém trůnu pouze cizí rody. Sám odmítnul pokračování Poděbradské dynastie.

Král Jiří z Poděbrad Autor: Neznámý , Název::Georg of Podebrady.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Georg_of_Podebrady.jpg

Král Jiří z Poděbrad (1458 – 1471) Úspěšný a respektovaný panovník. Hospodářské poměry se zlepšily, několik let klid. Papež prohlásil kompaktáta za zrušená, nebezpečí války. Jiří snaha čelit MÍROVÝM NÁVRHEM, moderní pojetí evropské bezpečnosti. Spory mezi státy řešit diplomatickou cestou, zasedání zástupců států na jakémsi evropském parlamentu.

Mírové poselstvo krále Jiřího Roku 1465 se na přání krále Jiřího vydalo české mírové poselstvo (vedené panovníkovým švagrem Lvem z Rožmitálu) po zemích západní Evropy. Cílem cesty : a) seznámit přední panovnické dvory se situací v českém soustátí, b) ukázat, že Češi nejsou opovrženíhodní kacíři, ale kulturní křesťané. Belgie, Nizozemí, Anglie, Francie, Paříž, Španělsko, Portugalsko, Itálie, alpské země. Návrat roku 1467. NEÚSPĚŠNÍ !!! Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa – Václav Šašek z Bíříkova - autor se zajímal o zvyky, život, zeměpis a architekturu navštívených zemí.

Král Jiří z Poděbrad (1458 – 1471) Stále se hlásil k husitské myšlence – trnem v oku papeži i ostatním katolíkům. Konflikt vyostřen – papež prohlásil Jiřího za sesazeného z trůnu - křižácké tažení proti Čechám v čele s bývalým Jiřího zeťem Matyášem Korvínem. Roku 1469 bitva v Vilémova, Matyáš prohrál, slíbil, že zanechá nepřátelství ! Matyáš Korvín pravý opak – nechal se katolíky roku 1469 v Olomouci zvolit českým králem.

1. dvojvládí (1469 – 1471) Po určitou dobu „dvojvládí“, Jiří králem v Čechách, Matyáš králem na Moravě, Slezsku a Lužici. Roku 1471 smrt Jiřího z Poděbrad. A) Morava, Slezsko, Lužice nadále uznávají za krále Matyáše. B) Čechy respektují vůli Jiřího z Poděbrad, aby koruna náležela Jagelloncům (smlouvy dříve).

Vladislav Jagellonský na českém trůně ( 1471 – 1516) Vladislav Jagellonský se podle předešlých smluv mezi jeho otcem Kazimírem IV. a Jiřím z Poděbrad stal roku 1471 českým králem. Trvá „dvojvládí“ s Matyášem Korvínem – vyřešeno tzv. OLOMOUCKOU SMLOUVOU (1478), která potvrzovala dosavadní stav. Nadále směli užívat titulu český král dva panovníci: a) Vladislav s právem vládnout dědičně v Čechách, b) Matyáš rovněž s dědičným právem na Moravě, Slezsku a obou Lužicích.

2. dvojvládí (1478 – 1490) Podle Olomoucké smlouvy z roku 1478 potvrzeno dvojvládí, avšak Matyáš Korvín roku 1490 umírá bezdětný, a proto : po smrti Matyáše Korvína byl Vladislav Jagellonský zvolen 15. července 1490 také králem uherským a z Prahy přesídlil natrvalo do Budína.

Vladislav II. Jagellonský, král český a uherský Autor:Master of Litoměřice Altarpiece, Název:Vladislaus II of Bohemia and Hungary.jpg Zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vladislaus_II_of_Bohemia_and_Hungary.jpg

Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková