Trestní právo procesní Stadia trestního řízení – II. Řízení před soudem

Řízení před soudem Řízení před soudem I. stupně Stadia řízení před soudem Předběžné projednání obžaloby Hlavní líčení Řízení o odvolání Řízení o dovolání Řízení o obnově řízení Řízení o stížnosti pro porušení zákona Vykonávací řízení Postup soudu po doručení obžaloby – I. (§§ 180 – 184) Obžaloba (návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu) je základní podmínkou k tomu, aby soud mohl konat (z. obžalovací); soud dále postupuje podle zásady oficiality; Státní zástupce je povinen v řízení před soudem aktivně zastupovat obžalobu, z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu je povinen opatřovat další potřebné důkazy; Státní zástupce má zpravidla provádět ty důkazy, které podporují obžalobu (obviněný, resp. obhájce naopak důkazy ve prospěch obhajoby); Státní zástupce může vzít obžalobu zpět do doby, než se soud I. stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavní líčení tak může učinit, jen netrvá-li obžalovaný na jeho pokračování; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Postup soudu po doručení obžaloby – II. (§§ 180 – 184) Povinnosti předsedy senátu přezkoumat obžalobu, zda poskytuje spolehlivý podklad pro další řízení, případně nařídit předběžné projednání obžaloby; ve lhůtě 3 týdnů (u KS 3 měsíců) nařídit hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon ke skončení věci; dbát na ochranu svědků a osob blízkých, pokud jim v souvislosti s podáním svědectví hrozí újma dbát o urovnání sporu mezi obviněným a poškozeným, ve vhodných případech využívat tzv. odklonů, přitom se opírat o podklady PMS, zaměřit se na objasnění příčin, které vedly ke spáchání tr. činnosti Oprávnění předsedy senátu požádat kdykoliv policii o opatření důkazu, o předvedení osoby, o doručení písemnosti; přibrat konzultanta; potřebuje-li to pro rozhodnutí, může mimo hlavní líčení nebo veřejné zasedání výjimečně vyslechnout obviněného, svědka, znalce, provést jiný důkaz; strany mají právo být vyrozuměny a úkonu se zúčastnit; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Předběžné projednání obžaloby – I. (§§ 185 – 195) Koná se jen v senátních věcech (ale samosoudce obžalobu obdobně přezkoumává podle § 314c odst. 1); nařídí-li je předseda senátu; tomu předchází přezkoumání obžaloby podle hledisek uvedených v § 186. K tomu slouží i postupy podle § 185 odst. 2; Účelem je z hlediska zákona (§ 181 odst. 1) prověření, zda přípravné řízení bylo provedeno souladu se zákonem a jeho výsledky dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, v praxi rozhodnutí o dalším postupu v případech, kdy předseda senátu má za to, že nejsou splněny podmínky pro konání hlavního líčení vůbec nebo u soudu, kde byla podána obžaloba; Je li obviněný ve vazbě, je obligatorní součástí předběžného projednání obžaloby i rozhodnutí o dalším trvání vazby (§ 192); BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Předběžné projednání obžaloby – II. (§§ 185 – 195) Způsob předběžného projednání obžaloby zásadně v neveřejném zasedání, výjimečně ve veřejném zasedání (závisí to na zhodnocení potřeb jeho konání předsedou senátu); Možnost konat předběžné projednání obžaloby není podmíněna návrhem některé ze stran. Věc se posuzuje na podkladě spisu, čtením protokolů a dalších písemností, dokazování formou výslechu osob provádět nelze (§ 187 odst. 3); Soud je povinen přezkoumat vždy celou obžalobu (§ 187 odst. 2) z hledisek uvedených v § 188 odst. 1; Vztah mezi hledisky uvedenými v § 188 odst. 1: jak vyplývá z § 16 až 22 i z pořadí hledisek v § 188 odst. 1, soud se v prvé řadě zaměří na otázku, zda je věcně a místně příslušný; pokud tomu tak není, předloží věc společně nadřízenému soudu; omezené možnosti má soud v případech uvedených v § 189; Postoupení věci jinému orgánu (§ 171 odst. 1) – má-li soud zato, že skutek není trestným činem, ale skutek by mohl být posouzen jako přestupek, jiný správní delikt, nebo kárné provinění. Podmínkou je, že v době rozhodování takový delikt není promlčen; Zastavení trestního stíhání (§ 172 odst. 1); většina důvodů je analogická důvodům, pro které v hl. líčení soud rozhoduje zprošťujícím rozsudkem (§ 226); rozdíly - § 172 odst. 1 písm. a) a d). Přerušení trestního stíhání (§ 173 odst. 1); jedná se o dočasné rozhodnutí; Učiní rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání (§ 307) nebo schválí narovnání (§ 309 odst.1); Vrátí věc státnímu zástupci k došetření pro: a) závažné v řízení před soudem nenapravitelné procesní vady přípravného řízení, b) k objasnění základních skutkových okolností, které nelze v řízení před soudem bez obtíží rychle doplnit; Shora uvedená rozhodnutí za zákonem splněných podmínek činí soud obligatorně, dále fakultativně může podle odstavce 2 rozhodnout o: Zastavení trestního stíhání (§ 172 odst. 2); jedná se o tzv. zastavení trestního stíhání pro neúčelnost; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Předběžné projednání obžaloby – III. (§§ 185 – 195) Jen z důvodu odlišného názoru na právní kvalifikaci soud předběžné projednání obžaloby (pokud zároveň nezamýšlí postupovat podle § 190 odst. 1) nenařizuje; předseda senátu na možnost odlišné právní kvalifikace upozorní při doručování obžaloby; Forma rozhodnutí o předběžném projednání obžaloby – usnesení Stížnost proti rozhodnutí soudu v předběžném projednání obžaloby je přípustná s výjimkou rozhodnutí podle § 188 odst. 1, písm. a); obviněný a státní zástupce; jde-li o rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo narovnání – též poškozený. Bylo-li rozhodnuto o vrácení věci k došetření, počítá se běh lhůty vazby podle okamžiku předání spisu státnímu zástupci Soud, kterému byla věc postoupena, může konat nové předběžné projednání obžaloby, má omezené možnosti při namítání své nepříslušnosti (§ 189). BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Příprava hlavního líčení – I. Hlavní líčení – I. (§§ 196 – 231) Příprava hlavního líčení – I. Doručení obžaloby (nejpozději s předvoláním k hlavnímu líčení nebo s vyrozuměním o něm) obžalovanému obhájci zákonnému zástupci obžalovaného známému poškozenému zúčastněné osobě S doručením obžaloby je třeba uvedené osoby vyzvat, aby soudu včas sdělily případné další návrhy na provedení důkazů a uvedly okolnosti, které tak mají být objasněny; K hlavnímu líčení je třeba předvolat: obžalovaného svědky znalce (tlumočníka) vyrozumět: státního zástupce zákonného zástupce a obhájce obžalovaného poškozeného, zúčastněnou osobu a mají-li zmocněnce, pak tyto zmocněnce. Lhůty – u obžalovaného, obhájce a státního zástupce alespoň 5 pracovních dnů; Zkrácení lhůty je možné se souhlasem osoby, u níž lhůta nebyla dodržena a jde-li obžalovaného, pokud se navíc dostaví se k hl. líčení a o provedení hlavního líčení výslovně požádá. Lhůty u ostatních osob – alespoň 3 dny; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem Řízení před soudem I. stupně Hlavní líčení – II. (§§ 196 – 231) Příprava hlavního líčení – II. Poškozeného je třeba v předvolání upozornit, že pokud se nedostaví k hl. líčení, bude se o jeho návrhu na náhradu škody rozhodovat, pokud jej již uplatnil dříve, nebo jej soudu doručí před zahájením dokazování (§ 198 odst. 2, § 206 odst. 2) Předseda senátu má učinit i další opatření, aby bylo možné věc skončit bez odročování (§ 198 odst. 3); Veřejnost hlavního líčení Základní zásada trestního řízení pro řízení před soudem (§ 2 odst. 10); V § 199 odst. 2 zmíněna možnost konání hlavního líčení mimo soudní budovu za spolupráce zájmového sdružení občanů; Vyloučení veřejnosti (po celou dobu trvání hl. líčení nebo jeho část) z důvodu ohrožení utajované informace, mravnosti nebo nerušeného průběhu jednání, bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědků. Obligatorně se veřejnost vyloučí, pokud před soudem vystupuje agent nebo osoba podílející se bezprostředně na jeho nasazení nebo na provedení předstíraného převodu. I když byla veřejnost vyloučena vždy se veřejně vyhlásí rozsudek, z důležitých důvodů může soud jednotlivým osobám povolit přístup, požádá-li o to obžalovaný a poškozený, musí být povolen přístup jejich dvěma důvěrníkům Aniž by byla vyloučena veřejnost, lze z jednací síně vykázat osoby, které ruší pořádek, obžalovaného – usnesením senátu na dobu nezbytně nutnou; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Hlavní líčení – III. (§§ 196 – 231) Přítomnost Vždy za účasti všech členů senátu, zapisovatele a státního zástupce; Bez osobní přítomnosti obžalovaného - pokud mu bylo předvolání řádně a včas doručeno, o skutku již byl vyslechnut, bylo řádně zahájeno trestním stíhání, byl upozorněn na možnost si prostudovat spis a navrhnout doplnění vyšetřování, je-li obžalovaný ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo se vede řízení o trestném činu s horní hranicí trestní sazby vyšší jak 5 let, lze konat hlavní líčení v jeho nepřítomnosti jen tehdy, když o to požádá; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Průběh hlavního líčení Hlavní líčení – IV. (§§ 196 – 231) Průběh hlavního líčení zahajuje se sdělením věci, která bude projednána hlavní líčení řídí předseda senátu (s právy stran ve vztahu k dokazování) po přednesení obžaloby mohou poškození uplatnit nárok na náhradu škody (§ 206 odst. 2) dokazování výslech obžalovaného výslech svědků, znalců protokoly o předchozím výslechu lze číst podle § 207 odst. 2 nebo podle § 211; listinné důkazy se předkládají stranám k nahlédnutí a pokud to některá z nich navrhne, důkaz se přečte, závěrečné řeči (státní zástupce, poškozený, zúčastněná osoba, obhájce, obžalovaný + poslední slovo) výsledek porady senátu – vyhlášení rozhodnutí, nebo doplnění dokazování při odročení hlavního líčení lze při změně senátu nebo uplynutí delší doby se souhlasem stran přečíst protokol o předchozím hlavním líčení a dále v něm pokračovat; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Rozhodnutí v hlavním líčení Hlavní líčení – IV. (§§ 196 – 231) Rozhodnutí v hlavním líčení Podklad pro rozhodnutí – skutek uvedený v obžalobě a výsledek dokazování provedeného v hlavním líčení (§ 220 odst. 1 – zásada totožnosti skutku ad.); Neučiní-li soud některé z těchto rozhodnutí (§§ 221 – 224) vrácení věci státnímu zástupci postoupení věci zastavení trestního stíhání podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání přerušení řízení rozhodne ve věci rozsudkem (odsuzujícím, zprošťujícím - §§ 225 – 226; §§ 227 - 230); Rovněž mimo hlavním líčení (senát v neveřejném zasedání) lze rozhodnout o zastavení trestního stíhání, podmíněném zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání přerušení trestního stíhání; BIVS Kurz trestního práva 2013

Lhůta – 8 dní od doručení opisu rozsudku; Řízení před soudem Řízení o odvolání – I. (§§ 245 – 265) Řádný opravný prostředek směřující proti nepravomocnému rozsudku soudu prvního stupně (okresní a krajské soudy podle pravidel o věcné příslušnosti podle §§ 16 – 17); Účinky – suspensivní a devolutivní; Koncepce – snaha o prosazení principu apelace nad kasací; Odklon od revizního principu - klade větší nároky na odvolatele; Oprávněné osoby státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo týká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení. Uvedené osoby mohou odvoláním napadat rozsudek též proto, že neobsahuje výrok, proti kterému by jinak mohly podat odvolání a dále mohou napadat i vady řízení, které vyhlášení rozsudku předcházelo, pokud tyto vady mohly způsobit, že výrok rozsudku je nesprávný nebo chybí; V neprospěch obžalovaného mohou podat odvolání pouze státní zástupce a poškozený. Ve prospěch obžalovaného jsou oprávněni podat odvolání (kromě obžalovaného) státní zástupce příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner, druh a je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům, nebo jeho způsobilost je omezena, může odvolání proti jeho vůli za něj v jeho prospěch podat též zákonný zástupce a obhájce. Lhůta – 8 dní od doručení opisu rozsudku; u obžalovaného, jeho obhájce a zákonného zástupce počíná lhůta posledním doručením; jiným osobám uvedeným v § 247 odst. 2 (kromě státního zástupce) končí lhůta ve stejný den jako obžalovanému; Z obsahu odvolání musí být patrné, jaké výroky jsou napadány, jaké vady řízení jsou vytýkány, a jde-li o odvolání státního zástupce, musí být uvedeno, zda je podáváno ve prospěch či neprospěch obžalovaného, Odvolání lze opřít o nové skutečnosti; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem I. stupně Řízení o odvolání – II. (§§ 245 – 265) Odvolání lze vzít zpět do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě; Odvolání podané jinou osobou ve prospěch obžalovaného lze vzít zpět jen s jeho souhlasem; to neplatí v případě odvolání státního zástupce – naopak obžalovaný má v takovém případě novou lhůtu k podání odvolání; Řízení před soudem I. stupně Nemá-li odvolání požadované náležitosti, předseda senátu vyzve odvolatele k odstranění vad ve lhůtě pěti dnů, kterou současně stanoví; jinak bude odvolání odmítnuto. To neplatí, je-li zřejmé, že odvolání bylo podáno opožděně nebo z jiného důvodu nemůže být úspěšné (navrácení lhůty podle § 61 per analogiam je možné). U obžalovaného, zúčastněné osoby a poškozeného se shora uvedeným způsobem postupuje, jen mají-li obhájce, resp. zmocněnce; Nemá-li obžalovaný obhájce, poskytne se mu na odstranění vad lhůta osmi dnů a poskytne se mu poučení. V odůvodněných případech mu ustanoví obhájce k odůvodnění odvolání. Přiměřeně se postupuje u poškozeného a zúčastněné osoby bez zmocněnce. Po uplynutí lhůt zašle stejnopisy odvolání ostatním stranám. BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před odvolacím soudem Řízení před soudem Řízení o odvolání – III. (§§ 245 – 265) Řízení před odvolacím soudem Poslední významná novelizace trestního řádu týkající se odvolacího řízení směřují k důslednějšímu prosazení apelačního principu a širšímu pojetí zákazu reformace in peius; Odvolací soud odvolání (§ 253): zamítne (bylo-li podáno opožděně, neoprávněnou osobou, osobou, jež se odvolání vzdala, nebo je podala, ačkoliv předtím je vzala zpět); odmítne (nemá-li odvolání požadované náležitosti) Takto nelze postupovat, pokud se odvolatel řídil nesprávným poučením, nebo jde-li o odvolatele, který není zastoupen a nedostalo se mu náležitého poučení, nebo nedostalo-li se odvolateli poučení o nutnosti odůvodnit odvolání; Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání, podle § 254 přezkoumá zákonnost a odůvodněnost napadených výroků rozsudku a z hlediska vytýkaných vad i řízení, které vyhlášení předcházelo; k jiným vadám přihlíží jen tehdy, pokud mají vliv na správnost napadených výroků; Je třeba vždy vyčerpat celé odvolání – např. podá-li státní zástupce odvolání vůči více obžalovaným a soud vyhoví jen ve vztahu k jednomu z nich, ohledně ostatních zamítne; Odvolání proti výroku o vině má za následek přezkoumání i výroků dalších, tj. na výrok o vině navazujících; BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem Řízení o odvolání – IV. Odvolací soud (§§ 245 – 265) Odvolací soud přeruší trestní stíhání, ze stejných důvodů, z jakých tak v hlavním líčení činí již soud I. stupně, avšak důvody přerušení nastaly po vyhlášení rozsudku (§ 255 odst. 1); přeruší trestní stíhání, má-li za to, že zákon, kterého má užít, je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou a věc přeloží Ústavnímu soudu (§ 255 odst. 2); zamítne odvolání, je-li nedůvodné (§ 256); zruší rozsudek nebo jeho část a podle § 257 odst. 1 a) – d) předloží věc společně nadřízenému soudu k rozhodnutí o příslušnosti, postoupí věc jinému orgánu, zastaví trestní stíhání, řízení přeruší, pokud tak již měl učinit soud I. stupně; Nastanou-li okolnosti uvedené v § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) po vyhlášení rozsudku, odvolací soud napadený rozsudek neruší, ale trestní stíhání zastaví (§ 257 odst. 2) Odvolací soud zruší napadený rozsudek z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 písm. a) – g); BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem Řízení o odvolání – V. (§§ 245 – 265) Po zrušení rozsudku odvolací soud (§ 259) vrátí věc k novému projednání a rozhodnutí, sám ve věci rozhodne vrátí věc státnímu zástupci k došetření (vrácení věci státnímu zástupci k došetření podle § 260 je spojeno s tím, že odvolací soud zruší zpravidla rozsudek soudu prvního stupně z důvodů uvedených v ustanovení § 258 odst. 1 písm. a)); Bez zrušení rozsudku je odvolací soud oprávněn věc vrátit soudu I. stupně s pokynem rozhodnout o jeho doplnění; Beneficium cohaesionis - § 261 (důvod musí být pro všechny v zákoně zmíněné osoby společný a nesmí jít o důvod, který je třeba u každé z těchto osob zkoumat individuálně); Odvolací soud je oprávněn při zrušení rozsudku nařídit, aby věc byla projednána v jiném senátu, nebo jiným soudem téhož druhu v jeho obvodě (§ 262); Odvolací soud zásadně rozhoduje ve veřejném zasedání, výjimečně v neveřejném (§ 263); Účast státního zástupce ve veřejném zasedání je povinná; V novém řízení je třeba respektovat ve stanovených případech zákaz reformationis in peius (§ 264 odst. 2) Zruší-li odvolací soud výrok o náhradě škody, vždy poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních nebo před příslušným orgánem (§ 265). BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem Mimořádné opravné prostředky – I. Společné jim je to, že směřují proti pravomocným rozhodnutím, ale zásadně nemají suspenzační účinek; devolutivní účinek je až na obnovu řízení plně zachován ; Pojem „mimořádné“ opravné prostředky zákon neužívá, jedná se o pojem právní teorie, která mezi ně řadí - dovolání (§ 265a až 265s) - stížnost pro porušení zákona (§ 266 až 276) - obnovu řízení (§ 277 až 289). Naopak postup NSZ podle § 174a není opravným prostředkem; Dlouhodobě je předmětem kritiky institut stížnosti pro porušení zákona, není však vyřešen problém, čím a jak jej nahradit; Z hlediska jejich využívání je nejfrekventovanější dovolání, poté obnova řízení a nejméně je využívána stížnost pro porušení zákona (to ovšem neplatí při posuzování úspěšnosti); BIVS Kurz trestního práva 2013

Řízení před soudem BIVS Kurz trestního práva 2013 Mimořádné opravné prostředky – II. Dovolání – I. Přípustnost proti pravomocnému rozhodnutí soudu rozhodujícímu v II. stupni ve věci samé, pokud to zákon připouští; Definici „rozhodnutí ve věci samé“ obsahuje § 265a odst. 2 formou výčtu (vždy je však podstatné, proti čemu směřoval řádný opravný prostředek a co je předmětem rozhodnutí soudu II. stupně); Případy, kdy zákon dovolání nepřipouští - § 265a odst. 3, 4. V neprospěch obviněného je dovolání vyloučeno v případech uvedených v § 265p odst. 2; Důvody v § 265b odst. 1,2 (ve velké míře jsou zastoupeny důvody spočívající v procesním pochybení, dále nesprávné hmotněprávní posouzení skutku, nesprávný výrok o trestu, ochranném opatření nebo výrok v rozhodnutí chybí). Zvláštním důvodem je samotná skutečnost, že byl uložen trest odnětí svobody na doživotí ; Není důvodem dovolání špatně nebo nedostatečně zjištěný skutkový stav, nebo vadné hodnocení důkazů! Oprávněné osoby nejvyšší státní zástupce obviněný a je-li způsobilost k právním úkonům omezena, též jeho zákonný zástupce (vždy jen prostřednictvím obhájce) Lhůta a místo do 2 měsíců od doručení rozhodnutí (navrácení lhůty není přípustné); vždy u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (možné též u NS nebo soudu II. stupně) Obsah musí být zřejmé, proti kterému rozhodnutí dovolání směřuje, který jeho výrok a v jakém rozsahu jej napadá s odkazem na příslušný zákonný důvod a musí být zřejmé, čeho se dovolatel domáhá; podává-li dovolání NSZ, musí uvést, zda dovolání podává ve prospěch či v neprospěch obviněného; k odstranění vad poskytne předseda senátu soudu I. stupně lhůtu dvou týdnů; BIVS Kurz trestního práva 2013

Mimořádné opravné prostředky – III. Řízení před soudem Mimořádné opravné prostředky – III. Dovolání - II. Rozhodnutí Nejvyššího soudu dovolání odmítne (z formálních důvodů bez věcného přezkumu); dovolání zamítne, není-li důvodné; zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část, je-li dovolání důvodné a přikáže soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl; sám ve věci rozhodne s omezeními v § 265m odst. 1; bez zrušení rozhodnutí uloží soudu, aby doplnil chybějící výrok; Řízení před Nejvyšším soudem analogické řízení o odvolání; nutná obhajoba v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až c); BIVS Kurz trestního práva 2013

Mimořádné opravné prostředky – IV. Stížnost pro porušení zákona Řízení před soudem Mimořádné opravné prostředky – IV. Stížnost pro porušení zákona Přípustnost proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce (viz ale § 174a jako zvláštní nástroj k nápravě), jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení; jde-li o výrok o trestu, lze stížnost podat, je-li trest ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti činu nebo k poměrům pachatele; Důvody další důvody kromě shora uvedených zákon blíže nekonkretizuje; Oprávněné osoby jedná se o osobní právo ministra spravedlnosti nepřenositelné na jinou osobu; Lhůta a místo lhůta není stanovena, podává se u Nejvyššího soudu; Obsah proti kterému rozhodnutí stížnost směřuje, který výrok a v jakém rozsahu napadá, čeho se domáhá, zda je podána ve prospěch či v neprospěch obviněného; Rozhodnutí Nejvyššího soudu zamítne stížnost (pro nepřípustnost, opožděnost – není aktuální nebo nedůvodnost); rozsudkem vysloví porušení zákona (nemá vliv na právní moc přezkoumávaného rozhodnutí); Byl-li zákon porušen v neprospěch obviněného zároveň s výrokem podle § 268 odst. 2 zruší Nejvyšší soud napadené rozhodnutí nebo část, popř. řízení mu předcházející a přikáže orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc znovu v potřebném rozsahu projednal a rozhodl; Je-li zákon porušen tím, že výrok chybí nebo je neúplný, bez zrušení může NS přikázat k doplnění; zároveň s výrokem podle § 268 odst. 2 zruší napadené rozhodnutí nebo část, popř. řízení mu předcházející a přikáže orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc znovu v potřebném rozsahu projednal a rozhodl; BIVS Kurz trestního práva 2013

Mimořádné opravné prostředky – V. Obnova Přípustnost Návrh na obnovu může směřovat proti pravomocnému rozsudku pravomocnému trestnímu příkazu pravomocnému usnesení o zastavení trestního stíhání pravomocnému usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání pravomocnému usnesení o schválení narovnání pravomocnému usnesení o postoupení věci jinému orgánu Důvody Vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnosti a důkazy známými už dříve odůvodnit jiné rozhodnutí o vině nebo nároku poškozeného na náhradu škody nebo vzhledem k nimž je původně uložený trest ve zřejmém nepoměru k povaze a závažnosti tr. činu nebo poměrům pachatele nebo uložený trest je ve zřejmém rozporu s účelem trestu (v případě usnesení – ve světle nových důkazů nebyl pro takový postup důvod), nebo Obnova v neprospěch obviněného je vyloučena v případech uvedených v § 279; (zánik trestnosti, uplynutí lhůty, amnestie, smrt obviněného) BIVS Kurz trestního práva 2013

BIVS Kurz trestního práva 2013 Mimořádné opravné prostředky – VI. Obnova – II. Oprávněné osoby ve prospěch obviněného obviněný osoby uvedené v § 247odst. 2 ve prospěch i v neprospěch obviněného státní zástupce Lhůta a místo o návrzích směřujících proti rozhodnutí v přípravném řízení soud, který by byl příslušný rozhodovat o obžalobě o ostatních návrzích soud, který rozhodoval ve věci v I. stupni navrhne-li to státní zástupce, rozhoduje místo okresního soudu, který ve věci rozhodoval v I. stupni , s ohledem na povahu důvodů obnovy krajský soud Rozhodnutí o návrhu soud návrh na povolení obnovy zamítne (pro neoprávněnost, nepřípustnost, nedůvodnost) vyhoví návrhu a ruší napadené rozhodnutí nebo jeho část a může vrátit věc státnímu zástupci k došetření nebo se pokračuje v řízení ; Beneficium cohaesionis - § 285; Vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody – soud rozhodne o vazbě; Byla-li obnova povolena ve prospěch obviněného, doba od právní moci původního rozsudku se do promlčecí doby nezapočítává; nelze v novém řízení uložit trest přísnější; nelze zastavit trestní stíhání pro smrt obviněného; BIVS Kurz trestního práva 2013