2012 Marek Vácha Eutanázie

pokusy o definici

Eutanázie eu = dobrý, správný; thanatos = smrt "Pasivní eutanázie" = zastavení (kausální) léčby s vědomým úmyslem způsobit pacientovi smrt „aktivní eutanázie“ = vědomý akt s úmyslem ukončit život pacienta na pacientovu vlastní žádost rozdíl mezi "aktivní" a "pasivní" spočívá v tom, že u aktivní eutanázie is něco aktivně uděláno s úmyslem ukončení života pacienta; u pasivní eutanázie, je něco neuděláno, to co by jinak mohlo prodloužit život pacientův. existuje rozdíl mezi „letting die“ a „killing“

Eutanázie = úmyslné zabití nemocného na jeho vlastní žádost eutanázie je aktivní čin, udělání něčeho. Není to tedy ustoupení od aktivity (nepodání léku) eutanázie je záležitostí chtěnou ze strany nemocných. Eutanázie tedy není zabíjení pacientů v komatu, ani zabíjení novorozenců eutanázie je v úmyslu jednajícího. Podle principu dvojího efektu tedy není eutanázií tlumení bolesti opiáty

Euthanasia „Dutch definition of euthanasia“ =the intentional termination of the life of a patient at his request by someone other than the patient = úmyslné ukončení života pacienta na jeho žádost někým jiným než je pacient

Eutanázie aktivní nonvoluntární eutanázie (nonvoluntary euthanasia) aktivní čin lékaře na aktivní žádost pacienta nonvoluntární eutanázie (nonvoluntary euthanasia) pacient není schopen artikulovat, lékař provede euthanasii involuntární eutanázie (involuntary euthanasia) which ignores the individual´s autonomous rights and could potentially bring about the death of unwilling victim, is not easily distinguished from murder. (Edge, R.S., Groves, J.R. (2006) Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practice 3rd. ed.Thomson Delma learning, NY. p. 235) =pacient je schopen komunikovat (těžce raněný voják je zastřelen "aby se netrápil" etc.) pasivní „doing nothing“ passive voluntary lékař sice nedělá nic, ale s úmyslem smrti pacienta (někdy těžko rozlišit od active euthanasia)

Eutanázie aktivní nonvoluntární eutanázie (nonvoluntary euthanasia) aktivní čin lékaře na aktivní žádost pacienta nonvoluntární eutanázie (nonvoluntary euthanasia) pacient není schopen artikulovat, lékař provede euthanasii involuntární eutanázie (involuntary euthanasia) ignoruje autonomii a práva postiženého a potenciálně může způsobit usmrcení nevinné oběti nemusí být odlišitelná od vraždy (Edge, R.S., Groves, J.R. (2006) Ethics of Health Care. A Guide for Clinical Practice 3rd. ed.Thomson Delma learning, NY. p. 235) =pacient je schopen komunikovat (těžce raněný voják je zastřelen "aby se netrápil" etc.) pasivní „nedělání ničeho“ pasivní voluntární (passive voluntary) lékař sice nedělá nic, ale s úmyslem usmrtit pacienta (někdy těžko rozlišit od active euthanasia)

Eutanázie důvodem otevření diskuse je naše schopnost bojovat proti konkrétním nemocem ale neschopnost zabránit stárnutí

„Pasivní“ eutanázie termín se dnes již neužívá nikdo nic nenamítá proti „ustoupení smrti“, udržování života pacienta uměle a za každou cenu je rozdíl mezi „letting die“ a „killing“ Leon Kass: „…je však obrovský mravní rozdíl mezi podřízením se smrti, když nadešel její čas a když jsme již vůči ní bezmocní na straně jedné a úmyslným zabití – ať již v době umírání nebo jiné.“

Asistovaná sebevražda Asistované suicidium je definováno jako „akt úmyslné sebevraždy s asistencí jiného člověka, který vědomě poskytuje znalosti, prostředky nebo obojí.“ (Special Senate Committee on Euthanasia and Assisted Suicide, 1995, cit. v Dickens et al. 2009) "the act of intentionally killing oneself with the assistance of another who deliberately provides the knowledge, means, or both."

Letting die = enabling nature to take its course the disease, not the doctor,has killed the patient but there is a difference between: withdrawing machines and medications from the patient withholding or withdrawing artificial nutrition and hydration

Ponechání zemřít "Letting die" = umožnění přírodě, aby postupovala svým tempem existuje ale rozdíl mezi: odstranění podpůrných přístrojů a ukončení podávání medikamentů odstranění nebo nenasazení umělého vyživování a hydratace

Důvody otevření diskuse Dříve aktivní život nemoc a umírání smrt Dnes aktivní život nemoc a umírání smrt Díky medicíně dnes máme sice o něco delší aktivní život, ale proporcionálně mnohem delší období nemocí, pobytu v nemocnicích a umírání

eutanázie a antičtí myslitelé

The Greeks... The Greeks had no concept of the sanctity of life. They practised abortion on a wide scale. They practised infanticide also. Babies born with congenital defects were often simply left to die. That is how the story of Oedipus begins. They had no qualms, either, about euthanasia. It is astonishing how lightly the Greeks took the idea of suicide. It was, for the Stoics, Cynics, Sceptics and Epicureans, a perfectly legitimate assertion of human freedom. If life was distressing, end it. Epictetus, the former slave who became a Stoic philosopher, is reputed to have said that leaving life is no more consequential than leaving a smoky room. It is even said that Zeno, the first Stoic, tripped, broke his toe, and promptly committed suicide. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p.152

Řekové... neměli žádný koncept posvátnosti života. V široké míře prováděli potraty. Prováděli rovněž infanticidy. Novorozenci s vrozenými vadami byli ponecháni, aby zemřeli. Takto začíná i příběh Oidipa. podobně neměli rozpaky ani co se týče eutanázie. je udivující, jak snadno přijali ideu sebevraždy. Pro Stoiky, Cyniky, Skeptiky a Epikurejce se jednalo o zcela legitimní uskutečnění lidské svobody. pokud je život nepříjemný, ukonči jej. Epictetus, bývalý otrok, který se později stal stoickým filosofem, proslul výrokem, dle kterého opustit život nemá žádné větší následky než opustit zakouřenou místnost. Říká se dokonce, že Zeno, první Stoik zakopl, zlomil si prst na noze a v zápětí spáchal sebevraždu. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p.152

... and the Contemporary West the contemporary West is headed in this direction, with abortion legalised, a strong movement for voluntary euthanasia and assisted suicide, and a number of ehticists including Peter Singer of Harvard arguing for the permissibility of infanticide. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p.152

... A SOUČASNÝ ZÁPAD směřuje stejným směrem, s legalizovanými potraty, silným hnutím za legalizaci eutanázie a asistované sebevraždy a určitým počtem etiků, v čele s Peterem Singerem z Harvardu, kteří usilují za legalizaci infanticid. Sacks, J., (2011) The Great Partnership. God, Science and the Search for Meaning. Hodder & Stoughton, London.p.152

Eutanázie a antičtí myslitelé pojem eutanázie ve starém Řecku skutečně znamenal „dobrou smrt“ Řekové hovořili o dobré smrti spíše v souvislosti s tím, že umírající umíral vyrovnaně, v klidu a sebekontrole. Někdy bylo možno z tohoto důvodu i život ukrátit. Nebyla zde souvislost s vraždou Pythagorejci: život je daný bohy a pozemská existence člověka je v bolesti a třeba i těžkou smrtí v souvislosti za minulé hříchy. Bohové mě budou posuzovat za tento život, jeho úmyslné zkrácení je tedy vážným přestupkem. Socrates: Asklepius, bůh lékařství „jistě nechce protahovat životy, které už nejsou k žádnému dobru“ a lékaři ať „nechají zemřít ty…. Kteří jsou nemocní … a zničené a nevyléčitelné duše udělají konec samy sobě“

Eutanázie a antičtí myslitelé Socrates: strach ze smrti je nemoudrý buď po smrti není nic, a pak se není třeba bát nebo se setkáme s přáteli, a pak je možno se těšit „nic nemůže uškodit člověku dobrému, ani v životě, ani po smrti.“ Filosof a básník Theognis píše, že vzhledem k tomu, že nikdo neví, jak dlouho bude žít, je těžké rozhodnout se, zda má člověk peníze střádat, či utrácet.

Eutanázie a antičtí myslitelé Platon: při bezprostředně neodvratné smrti je možno zvolit dřívější odchod ze života. Později váže hodnotu člověka k státu: utilitaristicky uvažuje, že člověk s těžkou chorobou je neužitečný pro sebe a je břemenem pro stát. Aristoteles: člověk musí zůstat produktivní co nejdéle. Nejde vůbec o náboženství. Eutanázie je zavrženíhodná, protože zbavuje stát svých členů a protože to je nejvyšší počin zbabělosti. Těžká smrt je morálním testem člověka. Člověk se má smrti postavit chrabře. Stoikové: eutanázie může být za dvou podmínek: - motivace musí být adekvátní, a – vše musí být zváženo i vzhledem k ostatním lidem. Jde tedy o to, aby se nejednalo o impulsivní útěk od povinností života.

Eutanázie a antičtí myslitelé epikurejci: duše se po smrti rozpadne spolu s tělem (když jsme my, není smrt, když je smrt, nejsme my) není třeba se bát záhrobí, neboť žádné není není třeba se bát smrti jako zničení, neboť když přijde, my již nebudeme. Epikuros: „Smrt… nic neznamená, neboť pokud existujeme, smrt zde není, a když smrt přijde, potom již neexistujeme my. Smrti se tedy nemusí obávat ani živí ani mrtví, neboť pro prvé zde smrt není, a druzí již nejsou.“

eutanázie a asistovaná sebevražda ve světě

Eutanázie Holandsko od 1994 Belgie od 2002 On April 10, 2001, the Dutch Parliament approved the "Termination of Life on Request and Assisted Suicide (Review Procedures) Act."(41) It amended sections of the criminal code, specifically stating that the offenses of euthanasia and assisted suicide are not punishable if they have been "committed by a physician who has met the requirements of due care" that are described in the act and if they have informed the municipal "autopsist" in accordance with the Burial and Cremation Act. Belgie od 2002 Austrálie – Severní teritorium – 1995 – 1997, pak zrušeno Oregon od 1998, Washington 2008, Montana 2009, Vermont 2013 Luxembourg od 2008

Eutanázie eu = dobrý, správný; thanatos = smrt Holandsko od 1994 10. dubna 2001 holandský parlament schválil zákon "Ukončení života na žádost pacienta a asistovanou sebevraždou" ("Termination of Life on Request and Assisted Suicide (Review Procedures) Act.") I zákon pozměňuje sekce trestního práva konstatujíce že přečin eutanázie a asistované sebevraždy nebude trestný, pokud byl "proveden lékařem, který naplnil požadavky řádné péče" ("committed by a physician who has met the requirements of due care"), které jsou v zákoně popsány a po provedení informoval městského zástupce provádějícího pitvy (municipal "autopsist") v souladu se zákonem o pohřebnictví (the Burial and Cremation Act). Belgie od 2002 Austrálie – Severní teritorium – 1995 – 1997, pak zrušeno Oregon od 1998, Washington 2008, Montana 2009, Vermont 2013 Luxembourg od 2008

Místa, kde je eutanázie či AS legální

situace v nizozemí 1969 - 2011

Eutanázie 1969: Jan Hendrik van der Berg v knize Medische macht en medische ethiek („Lékařská moc a lékařská etika“) navrhuje, aby lékaři přijali následky technických vymožeností a byli ochotni své trpící a umírající a ty, kteří žijí již jen ve vegetativním stavu zabít. 1971: dcera lékařka aplikuje své matce, inkontinentní, na vozíčku v pečovatelském domově, morfinovou injekci s následkem zabít. Matka zemřela po několika minutách. 1973 byla odsouzena k jednotýdennímu podmíněnému trestu.

Medische macht en medische ethiek Hippocratic oath the physician must preserve human life, save it and prolong it, where and whenever possible today, with all the medical possibilities: the physician must preserve human life, save it and prolong it, wherever it is sensible and meaningful to do so. should the physician consider it no longer sensible to proceed, then he should be permitted to end patient´s life. This can be done in two ways: through ceasing all life-sustaining measures through actively terminating the life of the patient Sohn, W., Zenz, M., (eds) (2001) Euthanasia in Europe. Schattauer. Stuttgart, New York. p.138

Medische macht en medische ethiek Hippokratova přísaha lékař musí pečovat o lidský život, chránit jej a prodlužovat jej, kdekoli a kdykoli je to možné dnes, se všemi lékařskými vymoženostmi: lékař musí pečovat o lidský život, chránit jej a prodlužovat jej, kdekoli je to moudré a smysluplné. v případě, že lékař shledá, že další prodlužování života pacienta již není moudré a smysluplné, mělo by mu být dovoleno ukončit pacientův život. Toto může provést dvěma způsoby: odstraněním všech prostředků, kterými je zachováván pacientův život aktivním ukončením života pacienta Sohn, W., Zenz, M., (eds) (2001) Euthanasia in Europe. Schattauer. Stuttgart, New York. p.138

The Netherlands In 1973 Dr. Gertruida Postma, who gave her dying mother a lethal injection, received light sentence in the Netherlands. The case and its resulting controversy launched the euthanasia movement in that country.

Nizozemí Případ Postma V roce 1973 Dr. Gertruida Postma, která své matce aplikovala smrtící injekci, dostává mírný a podmíněný trest. tato kazuistika a následné kontroverze byly roznětkou, které v Nizozemí nastartovaly hnutí pro eutanázii

Postma Case Leeuwarden 1973 Dr. Postma was sentenced to only one week in prison this remarkably mild sentence was based on the fact, that the physician´s mother was incurably ill she experienced her suffering as unbearable she was already in dying phase the ending of life was done on her own expressed wish

Případ Postma Leeuwarden 1973 Dr. Postma byla odsouzena pouze k týdennímu vězení (s roční podmínkou) tento pozoruhodně mírný trest za vraždu byl odůvadněn těmito fakty: lékařčina matka byla nevyléčitelně nemocná matka své utrpení klasifikovala jako nesnesitelné matka se již nacházela ve fázi umírání ukončení života bylo provedeno na její výslovné přání

Eutanázie od té doby se eutanázie provádí rozevírají se nůžky mezi legislativou a praxí… …proto v roce 1982 vznikají tzv. Rotterdamská kritéria

Rotterdamská kritéria 1982 Pacient musí být kompetentní a žádost musí být zcela dobrovolná a úmyslná Pacientova žádost musí být dobře uvážená, jasná a opakovaná Pacient musí nesnesitelně trpět (ne nutně fyzicky) a eutanázie musí být poslední možností. Jiné možnosti ulehčit situaci nemocnému již byly vyzkoušeny a shledány neúčinnými. Eutanázii musí provádět jedině lékař Lékař musí vše konzultovat s jiným nezávislým lékařem, který již má zkušenost v této oblasti.

Rotterdamská kritéria 1982 kritika: kritéria se nedodržují van der Wal in 1990: interval mezi první žádostí o eutanázii a provedením eutanázie 13% případů – ne více než jeden den 35% případů – ne více než jeden týden výjimečně – ne více než několik hodin Van der Wal G. Euthanasia and Assisted Suicide. Medisch Contact 1991; 46: 212-214.

Eutanázie 1988 – odhaduje se, že ročně takto umírá cca 6 000 osob

Eutanázie 1990: rada Královské lékařské asociace se shoduje na postupu povinného hlášení: lékař provádějící eutanázii a asistované suicidium nepodá hlášení o přirozené smrti, nýbrž informuje místního lékařského revizora pomocí vyplněného rozsáhlého dotazníku místní revizor podá hlášení okresnímu právnímu zástupci tento rozhodne, zda případ předá k soudnímu trestnímu stíhání či nikoliv. Vyhověl-li lékař stanoveným podmínkám, pak trestán nebude.

Remmelinkova zpráva 1991 Remmelink Committee (3 physicians and 3 lawyers) zkoumají se všechny úmrtí v Holandsku za rok 1990 (128 786 úmrtí) 2,300 (1,8%) případů eutanázie na vlastní žádost 400 (0,3%) případů asistovaného suicidia 1,000 (0,8%) ukončení života without specific request;

The Netherlands 1973 Voluntary Euthanasia societies formed in the Netherlands 1982 A Rotterdam court states conditions under which aiding suicide and administering Voluntary Euthanasia will not lead to prosecution in the Netherlands 1984 The Supreme Court of the Netherlands declares that V.E. is acceptable subject to ten clearly defined conditions 1990 Notification procedure agreed between the Royal Dutch Medical Association and the Ministry of Justice 1994 Amendments under the Burial Act incorporate the notification procedure, giving the latter formal legal status

Nizozemí 1973 vzniká Společnost pro voluntární eutanázii 1982 Rotterdamská kritéria. Rotterdamský soud konstatuje, že provedení eutanázie nebo asistování při sebevraždě nebude vést k trestnímu stíhání, pokud lékař dodržel Rotterdamská kritéria. 1984 Nejvyšší soud konstatuje, že voluntární eutanázie je akceptovatelná při dodržení určitých pravidel 1990 Probíhá notifikační procedura mezi Královskou holandskou lékařskou asociací (the Royal Dutch Medical Association) a Ministerstvem spravedlnosti. 1994 Jsou notifikovány dodatky k zákonu o pohřebnictví, čímž je těmto dodatkům dán právní status

Případ Schoonheim, 1982 16. června 1982 provedl lékař Dr. Schoonheim eutanázii své 95-leté pacientce. Pacientka měla zlomený krček stehenní kosti, odmítala operaci a věděla, že již nebude moci ani vstát a chodit, ani sedět a že ze svého lůžka již nevstane. Docházelo rovněž k zhoršování zraku a sluchu, mentálně však byla v naprosto v pořádku.

Případ Schoonheim, 1982 Při jasném vědomí opakovaně žádala Dr. Schoonheim o eutanázii. 16. června znovu žádá o eutanázii v přítomnosti svého syna, snachy a asistenta Dr. Schoonheima. Dr. Schoonheim provedl eutanázii za použití dvou injekcí; první s uspávací látkou a po několika minutách druhou se svalovým relaxantem. Tentýž den Dr. Schoonheim o celém případu informoval policii. V roce 1983 proběh soud. Nejvyšší soud vzal v potaz zejména situaci „nesnesitelného utrpení“, včetně možnosti „ztráty osobní důstojnosti“ v brzké budoucnosti a riziko, že by v budoucnu pacientka již nemohla „zemřít důstojným způsobem“. Vzhledem k těmto a dalším bodům obhajoby, Nejvyšší soud zprosti Dr. Schoonheima obvinění. Jednalo se o první případ v dějinách Nizozemí, kdy byl lékař po provedení eutanázie osvobozen

Remmelink report

Remmelinkova zpráva 1991 zkoumají se všechny úmrtí v Holandsku za rok 1990 (128 786 úmrtí) 8,750 pacientů u kterých byla přerušena či nenasazena život udržující léčba bez žádosti pacienta buď částečně s úmyslem ukončit život pacienta (4,750) nebo s explicitním úmyslem ukončit život pacienta (4,000) 8,100 případů předávkování morfiem částečně s úmyslem ukončit život pacienta (6,750) nebo s explicitním úmyslem ukončit život pacienta (1,350) 5,800 případů přerušení nebo nenasazení léčby na explicitní žádost pacienta s částečným úmyslem ukrácení života (4,292) nebo s explicitním úmyslem ukrácení života (1,508)

Remmelinkova zpráva 1991 zkoumají se všechny úmrtí v Holandsku za rok 1990 (128 786 úmrtí) nastalo tedy celkem 23,350 případů zkrácení života skutkem nebo opomenutím (by act or omission) což je více 38% všech úmrtí za daný rok… … a 54% ze všech neakutních úmrtí díky tomu, že výše uvedené kategorie se různě prolínají, nelze stanovit přesná čísla

…without specific request… mnozí z nich nebyli schopní mluvit …někteří však byli schopní komunikovat „Člověk ví, nebo si spíše myslí, že ví, jak je to s druhým a co je mu ku prospěchu. To ani tak nesouvisí se suverénním opomíjením druhého jako s tichým předpokladem, že všichni jsou stejní.“ (Jung, C.G., (1998) Výbor z díla II., Archetypy a nevědomí, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, str.8)

…bez explicitní žádosti… mnozí z nich nebyli schopní mluvit …někteří však byli schopní komunikovat „Člověk ví, nebo si spíše myslí, že ví, jak je to s druhým a co je mu ku prospěchu. To ani tak nesouvisí se suverénním opomíjením druhého jako s tichým předpokladem, že všichni jsou stejní.“ (Jung, C.G., (1998) Výbor z díla II., Archetypy a nevědomí, Brno: Nakladatelství Tomáše Janečka, str.8)

…without specific request… in 1990, besides the 2 300 cases of voluntary euthanasia and 400 cases of physician-assisted suicide per year, there were over 1 000 cases of active nonvoluntary euthanasia performed without the patient´s knowledge or consent, including roughly 140 cases (14 percent) in which the patients were mentally totally competent. (Kass, R.L., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books. New York, London. p. 201) Maas van der, P.J. et al., Euthanasia and Other Medical Decisions Concerning the End of Life (New York: Elseveir Science Inc., 1992)

…bez explicitní žádosti… v roce 1990, krom 2 300 případů voluntární eutanázie a 400 případů asistované sebevraždy zde bylo kolem 1000 případů aktivní nonvoluntární eutanázie provedené bez toho, aniž by pacient o věci věděl či s ukončením života souhlasil, včetně přibližně 140 případů (14%), ve kterých byli pacienti mentálně zcela kompetentní (Kass, R.L., (2002) Life, Liberty and the Defense of Dignity. Encounter Books. New York, London. p. 201) Maas van der, P.J. et al., Euthanasia and Other Medical Decisions Concerning the End of Life (New York: Elseveir Science Inc., 1992)

…without specific request… je rozdíl mezi otázkami what would the patient want in this circumstances? what do you want for the patient?

…without specific request… je rozdíl mezi otázkami co vnímá pacient za těchto okolností jako nejlepší? co vnímá lékař pro pacienta jako nejlepší?

Netherlands

Netherlands

Současná situace v Holandsku výsledky dvou studií 1995 2000 eutanázie 2,2% - 2,3% 2,2% - 2,6% asistované suicidium 0,2% - 0,4% 0,1% - 0,2% bez explicitní žádosti 0,7% 0,6% - 0,7%

2008 v Holandsku 2146 eutanázie 152 asistovaná sebevražda 33 kombinace obou celkově 2331 rok 2009: 2636 (např v Heuvel van den W.J.A., Legislation of euthanasia: the Dutch case. Paliatia. Journal of palliative care. Vol. 3 n.1 January 2010)

Netherland The most important reasons for the request for euthanasia were futile suffering (29%), avoidance of humiliation (24%) unbearable suffering (18%). Although pain was among the reasons in 40% of cases, only in 5% of cases was pain mentioned as the most important reason. Van der Wal G, van Eijk JThM, Leenen HJJ, Spreeuwenberg C. Euthanasia and assisted suicide. II. Do Dutch family doctors act prudently? Family Practice 1992;9:135-40.

Nizozemí Nejdůležitější důvody žádosti o eztanázii jsou: zbytečné utrpení (futile suffering) (29%), snaha vyhnout se ponížení (24%) nesnesitelné utrpení (18%). Ačkoli bolest byla zmiňována ve 40% případů, pouze v 5% všech případů byla zmiňována jako nejdůležitější důvod žádosti Van der Wal G, van Eijk JThM, Leenen HJJ, Spreeuwenberg C. Euthanasia and assisted suicide. II. Do Dutch family doctors act prudently? Family Practice 1992;9:135-40.

Brongersma Case Edward Brongersma, an 86-year-old former senator in the Dutch parliament, committed suicide with the assistance of a doctor, simply because he was elderly and tired of life. The doctor who assisted him was initially acquitted, but the Dutch Ministry of Justice appealed against on the ground that what he did was outside the existing rules. Nevertheless, since the court recognised that the doctor had acted out of compassion, it did not impose any penalty. Singer, P., (2003) Voluntary Euthanasia: A Utilitarian Perspective. Bioethics 17, nos. 5-6 : 526-41

Případ Brongersma 1998: Edward Brongersma, 86ti letý bývalý senátor holandského parlamentu spáchal sebevraždu s asistencí lékaře, protože se cítil starý a unavený životem. Lékař, který asistoval u sebevraždy byl zpočátku zproštěn viny, avšak holandské Ministerstvo spravedlnosti se proti rozsudku odvolalo s poznámkou, že co lékař učinil bylo mimo vymezená pravidla. Soud ovšem vzal v potaz, že lékař jednal z důvodu soucitu s pacientem a neuložil žádný trest. Singer, P., (2003) Voluntary Euthanasia: A Utilitarian Perspective. Bioethics 17, nos. 5-6 : 526-41

Slippery slope Chabot Case 1993: Dr. Boudewijn Chabot provided assistance in dying to a 50-year-old woman who was severely depressed, but suffered from no physical illness psychiatr napomáhá své pacientce zemřít. Pacientce se rozpadlo manželství a zemřel jí syn. Pacientka odmítá léčbu deprese. Psychiatr nekonzultuje s jiným lékařem, je obviněn z vraždy ale následně osvobozen.

Případ Chabot 1993: Dr. Boudewijn Chabot poskytl asistanci v sebevraždě 50ti leté ženě, která byla v těžkých depresích, avšak netrpěla žádnou fyzickou nemocí psychiatr napomáhá své pacientce zemřít. Pacientce se rozpadlo manželství a zemřel jí syn. Pacientka odmítá léčbu deprese. Psychiatr nekonzultuje s jiným lékařem, je obviněn z vraždy ale následně osvobozen.

Slippery slope Eutanázie dětí v Holandsku BBC 23. ledna 2005: od roku 1997 přiznávají holandští lékaři zabití 22 dětí milosrdnou smrtí ačkoli je eutanázie dětí v Holandsku ilegální, žádný z lékařů nebyl obviněn. Studie byla uveřejněna v Dutch Journal of Medicine, autoři chtějí povzbudit lékaře ke sdělování pravdy bez obav z perzekuce případy se týkaly dětí se spina bifida

Slippery slope Eutanázie dětí v Holandsku BBC 23. ledna 2005 Ve studii se uvádí, že lékaři nebudou žalování po splnění čtyř podmínek: lékařský tým a nezávislí lékaři musí souhlasit není naděje na zlepšení stavu a bolest nemůže být tlumena rodiče dávají souhlas život musí být ukončen korektním způsobem studie odhaduje, že každý rok je lékaři zabito 15 – 20 dětí

Eutanázie mladistvých děti 12 – 15 let mohou o eutanázii požádat, ta ale bude provedena jen se souhlasem rodičů mladiství 16 – 17 let mohou požádat, rodiče ale musí být přítomni na všech diskusích

Eutanázie v Holandsku 1993 schválení zákona o eutanázii 1994 zákon nabývá platnosti sekce 293: kdokoliv vezme jinému na jeho vlastní a vážnou žádost život, bude potrestán odnětím svobody maximálně na 12 let nebo pokutou páté kategorie sekce 294: každý, kdo uváženě podněcuje jiného ke spáchání suicidia, asistuje mu přitom nebo mu k tomu poskytne prostředky a suicidium se uskuteční, bude potrestán odnětím svobody maximálně na 3 roky nebo pokutou čtvrté kategorie

The Netherlands On April 1st 2002, euthanasia became legal in The Netherlands, rather than being technically illegal but not punishable in circumstances of ‘force majeure’ (necessity). Key points in the new law include the following: incompetent patients can be killed if they have written a statement in advance requesting euthanasia. teenagers aged 16-18 may receive euthanasia, not necessarily with the agreement of a parent or guardian.

Nizozemí, 2002 1. dubna 2002 se eutanázie stává v Nizozemí legální. Do této chvíle byla technicky ilegální ale netrestaná. Mezi klíčové momenty nového zákona patří: nekompetentní pacienti mohou být zabiti, pokud zanechali dříve vyslovené přání žádající eutanázii.

Nizozemí, 2002 teenagerům ve věkovém rozmezí 16 – 18 let může být provedena eutanázie, a to nikoli nezbytně se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce teenagerům ve věkovém rozmezí 12 – 16 let může být provedena eutanázie pouze se souhlasem rodičů nebo zákonného zástupce lékaři musí být přesvědčeni, že utrpení pacienta je trvalé a nesnesitelné všechny případy musí být po smrti pacienta přešetřeny

Nizozemí, 2002 Aby lékař podle nového zákona mohl provést eutanázii, musí být splněny následující podmínky: 1. Pacient musí žádat o eutanázii svobodně a opakovaně, po pečlivém zvážení 2. Lékař může této žádosti vyhovět pouze pokud je pacient terminálně nemocen, bez šance na uzdravení a ve vážných bolestech 3. Před provedením eutanázie musí lékař vše konzultovat s jiným lékařem a po provedení musí podat zprávu koronerovi.

The Netherlands On April 1st 2002, euthanasia became legal in The Netherlands, rather than being technically illegal but not punishable in circumstances of ‘force majeure’ (necessity). Key points in the new law include the following: incompetent patients can be killed if they have written a statement in advance requesting euthanasia. teenagers aged 16-18 may receive euthanasia, not necessarily with the agreement of a parent or guardian.

The Netherlands children 12-16 years old may receive euthanasia with the agreement of a parent or guardian. the doctor must hold the conviction that the patient’s suffering is lasting and unbearable. all cases will be reviewed after the death of the patient. the law does not prohibit doctors from administering euthanasia to nonresidents.

The Netherlands 2002 in order for the physician to assist with the euthanasia, the following must occure the patient must request the assistance freely and frequently, after careful consideration the physician may act on the request only if the patient is terminally ill, with no hope of improvement and in severe pain the physician must consult with another physician and file a report with the coroner

The Netherlands 2002 the standard process is to give a large dose of barbiturates to produce coma and then an injection of curare, which stops respiration and heart rate

Nizozemí 2002 standardní proces je aplikovat pacientovi velkou dávku barbiturátů, čímž se navodí koma potom injikovat medikament na bázi kurare, který zastaví dýchní a činnost srdce

The Netherlands 2002 types of patient availing themselves for euthanasia option: women and men are equal in requesting euthanasia the average age for men is sixty-three and for women sixty-six requests are rare in people over age seventy-five and even rarer for those over age eighty-five

Nizozemí 2002 typy pacientů, žádající o eutanázii: ženy a muži žádají o eutanázii procentuálně stejně průměrný věk mužů v době žádosti je 63 let, průměrný věk žen 66 let žádosti o eutanázii jsou velmi vzácné u občanů nad 75 let a ještě vzácnější u občanů nad 85 let

The Netherlands 2002 The Dutch Patient´s Association: „We feel our lives are threatened. We realize that we cost the community a lot. Many people think we are useless, often we notice that we are being talked into desiring death. We will find it extremely dangerous and frightening if the new medical legislation includes euthanasia.“

Dutch policy of tolerance: „gedogen“ gedogen means a policy of pragmatic tolerance declaring in advance that under specific conditions people do not need to fear criminal prosecution of certain illegal actions this is done only when policy makers think that not prosecutinog certain illegal actions has particular social advantages over prosecuting them. forms of gedogen are seen in the Dutch policy with regard to euthanasia, prostitution and drugs

situace v oregonu

Situace v Oregonu asistované suicidium legalizováno od 1998. Od té doby takto umírají přibližně dva pacienti za měsíc. Tento malý počet je způsoben přísnými pravidly:

Situace v Oregonu pacient musí být rezidentem státu Oregon pacient musí být starší 18 let pacient musí žádat o eutanázii dvakrát ústně a jednou písemně mezi první a poslední z těchto žádostí musí uplynout nejméně 15 dní pacient musí být terminálně nemocný a očekávaná doba života musí být menší než 6 měsíců prognóza musí být potvrzena nezávislým konsiliářem oba lékaři se musí shodnout, že pacient je schopen učinit takto závažné rozhodnutí oba lékaři se musí shodnout,že pacient není pod vlivem léků, které by mohly ovlivnit jeho rozhodnutí pacient si musí sám aplikovat letální medikaci

Oregon from 1998 the patient must be a capable adult be an Oregon resident have a terminal illness, with less than six month to live (!!) voluntarily request a prescription for lethal drugs the request must be made both orally and in writing

To request a prescription for lethal medications, the DWDA requires that a patient must be: An adult (18 years of age or older), A resident of Oregon, Capable (defined as able to make and communicate health care decisions), and Diagnosed with a terminal illness that will lead to death within six months.

Patients meeting these requirements are eligible to request a prescription for lethal medication from a licensed Oregon physician. To receive a prescription for lethal medication, the following steps must be fulfilled: The patient must make two oral requests to his or her physician, separated by at least 15 days. The patient must provide a written request to his or her physician, signed in the presence of two witnesses. The prescribing physician and a consulting physician must confirm the diagnosis and prognosis. The prescribing physician and a consulting physician must determine whether the patient is capable. If either physician believes the patient's judgment is impaired by a psychiatric or psychological disorder, the patient must be referred for a psychological examination. The prescribing physician must inform the patient of feasible alternatives to DWDA, including comfort care, hospice care, and pain control. The prescribing physician must request, but may not require, the patient to notify his or her next-of-kin of the prescription request.

Oregon Žadatel musí být: 1. Plnoletý (18 let a starší) 2. Resident státu Oregon 3. Svéprávný (zde ve smyslu, že je schopen tvořit a komunikovat rozhodnutí týkající se lékařské péče) 4. Mít terminální diagnózu a očekávanou dobu života méně než 6 měsíců 5. Pacient musí o asistovanou sebevraždu žádat nejméně dvakrát ústně, mezi oběma žádostmi musí být minimálně 14 dní

6. Pacient musí o asistovanou sebevraždu žádat též písemně, žádost musí být podepsána v přítomnosti dvou svědků 7. Lékař, který bude asistovat a konzultující lékař musí oba potvrdit diagnózu a prognózu terminální nemoci s očekávanou délkou života menší než šest měsíců 8. Lékař, který bude asistovat a konzultující lékař musí určit, zda pacient je kompetentní. 9. Pokud jeden z těchto lékařů má podezření, že pacientovo rozhodnutí je narušeno psychiatrickou nebo psychologickou nemocí, pacient musí podstoupit psychologické vyšetření. 10. Lékař, který bude asistovat musí pacienta informovat o dostupných alternativách k asistované sebevraždě, včetně komfortní péče, hospicového zařízení a kontroly bolesti. 11. Lékař, který bude asistovat musí požádat, avšak nikoli vyžadovat, aby pacient uvědomil svého nejbližšího příbuzného o své žádosti o asistovanou sebevraždu (Pierce and Randels 2010)

Situace v Oregonu asi 30% pacientů, kteří zahajují proces vedoucí k eutanázii umírá dříve než k eutanázii může být přikročeno 19% pacientů, kteří dostali přístup k letální medikaci se nakonec rozhodují ji nepoužít 45% pacientů, kterým byla poskytnuta kvalitní paliativní péče se nakonec rozhodují proti eutanázii dalším důvodem malého počtu asisitovaných suicidií je postoj lékařů: jen pětina z nich by byla ochotna předepsat letální medikaci

Oregon between 1998 and 2007, 341 patients died after ingesting a lethal dose of prescribed medication under Oregon´s DWDA January 2011: Pierce, J., Randels, G., (2010) Contemporary Bioethics. Oxford University Press, NY, Oxford. p. 125

Oregon mezi lety 1998 a 2007 zemřelo celkem 341 pacientů poté, co požili letální dávku medikamentů ve shodě se zákonem DWDA (Death With Dignity Act) Leden 2011: Pierce, J., Randels, G., (2010) Contemporary Bioethics. Oxford University Press, NY, Oxford. p. 125

Oregon January, 2010

Zdroj:http://public. health. oregon

Switzerland

Switzerland permits assisted suicide without requiring that the person be terminally ill allows foreigners to receive assistance in what is sometimes called "suicide tourism"

Switzerland The Swiss medical profession does not condone physician participation in suicide; the practice occurs outside of the medical context Any citizen may assist someone else to commit suicide, as long as he or she does not act out of selfish motives (e.g. desire to inherit money sooner), but assisted suicide is often coordinated by nonprofit organizations dedicated to the practice. In their role as citizen rather than as physician, doctors may provide assistance, and many of them do write prescriptions for lethal medication.

http://zpravy.idnes.cz/jak-funguje-klinika-smrti-zabijeme-vas-az-najdeme-doktora-pzr-/zahranicni.aspx?c=A090824_135356_zahranicni_klu

Kevorkian case

Kevorkian case june 1990 – Janet Adkins ended her life with the assistance of Dr. Jack Kevorkian by the end of June 1998, Kevorkian had participated in over fifty similar events using his suicide machines

Kevorkian Case Key dates in Kevorkians assisted suicide campaign June 4, 1990 Janet Adkins, 54, of Portland, Oregon, becomes the first person to use a suicide machine developed by Kevorkian. Murder charges against him are dropped when a judge rules Michigan has no law against assisted suicide. November 1991 Michigan suspends Kevorkians medical license. May 2, 1994 Kevorkian is acquitted of assisted suicide. March 8, 1996 Kevorkian is acquitted of two assisted suicides. May 14, 1996 Kevorkian is acquitted of two assisted suicides. A judge had dismissed murder charges against him in the same deaths.

Kevorkian Case June 1997 Kevorkian is accused of assisted suicide. The judge declares a mistrial. September 17, 1998 Kevorkian videotapes the injection death of Thomas Youk, shown two months later on CBS 60 Minutes. November 25, 1998 Kevorkian is charged with murder, assisted suicide and delivery of a controlled substance in Youks death. The assisted suicide charge is later dropped. March 26, 1999 Kevorkian is convicted of second degree murder and delivery of a controlled substance. He faces up to life in prison. April 13, 1999 Kevorkian is sentenced to 10 to 25 years in prison for second degree murder and three to seven years for delivery of a controlled substance. Kevorkian showed no emotion as the judge handed down his sentence. He was taken out of the courtroom in handcuffs.

Kevorkian Sentenced to Prison (1999) In 1999, pathologist Dr. Jack Kevorkian was sentenced to a 10 to 25 year prison term for giving a lethal injection to Thomas Youk whose death was shown on the 60 Minutes television program. in 2006 he was released

další poznámky

Filosofy by zajímalo, jak byla realizována aktivní žádost...?

Všeobecný zmatek Návrh zákona, na kterém senátorka spolupracovala s Liberální reformní stranou, legalizuje asistovanou sebevraždu, ale umožňuje i eutanazii, tedy možnost, že lékař usmrtí těžce nemocného pacienta, který je například v komatu. Pro tuto variantu však zákon stanoví velmi přísné podmínky. Pacient s eutanazií například musí souhlasit předtím, než se do těžkého stavu dostane.

Letting die = enabling nature to take its course but there is a difference between: withdrawing machines and medications from the patient withholding or withdrawing artificial nutrition and hydration

A Question What is the difference between administering a large dose of morphine for reducing physical pain and using that same dosage in response to a person saying, „I want to end this“?

An Answer the physical pain occurs against the will of the patient, and the morphine is therefore a therapeutic response the statement „I want to end this“ is, however, an expression of the individual´s will

Model zákazníka Model zákazníka – lékař jen pasivně vykoná pacientovu zakázku, podobně jako automechanik či kadeřník. Prvořadým principem je pacientova autonomie. Lékař působí pouze jako informátor, jeho vlastní postoje a hodnoty nejsou důležité.

Smluvní model Smluvní model – lékař diskutuje s pacientem o společných hodnotách, oba jsou autonomní a svobodní, a možná sdílí i stejný názor na asistované suicidium nebo eutanázii. Třetí strana (např.stát) nemá právo do dialogu zasahovat. lékař s pacientem vytvoří vlastní „text“, který nemusí mít nic společného s obecnou morálkou pojmy jako dobro a zlo nejsou důležité

Diskuse o eutanázii Existuje v životě člověka bod, od kterého dále již nemá cenu žít dál? utilitarismus: ano, takovýto bod existuje. Nastane ve chvíli, kdy nelibosti převáží nad libostmi. utrpení je vždycky negativní a musíme se jej vystříhat za každou cenu judaismus, křesťanství, islám: takovýto bod neexistuje. Život člověka je cesta a stále se na ní učíme i když je třeba bojovat proti bolesti, utrpení jako takové nemusí být vždy a všude vnímáno jako negativní. Skrze utrpení se mnohému naučíme.

Diskuse o eutanázii pacienta ztotožňujeme s jeho nemocí zajímají nás parametry jako teplota, krevní obraz atd. Jsou-li tyto hodnoty mimo normu, snažíme se je vrátit zpět do mantinel… …pokud se to zdaří, pacient je považován za vyléčeného

Bolest fyzická emocionální sociální spirituální logotherapy: a task not yet completed work not yet done

…odtud i čtyři potřeby nemocného biologické psychologické sociální spirituální priorita potřeb se v průběhu nemoci mění. (Svatošová, M., (2008) Hospice a umění doprovázet. 6. vyd. Pro APHPP vydalo Karmelitánské nakladatelství. Kostelní Vydří, str. 19)

Quality end of life care according to „ „The Committee on Care at the End of Life of the US Institute of Medicine, National Academy of Sciences“ overall quality of life physical well-being and functioning psychosocial well-being and functioning spiritual well-being patient perception of care family well-being and perception

„…tired of living“ Jurisprudence from 1994 states that the extent of the suffering is determined by the way in which it is experienced, and should be abstracted from the cause. However, jurisprudence from 2002 adds to this that the cause must be medical: if a patient is suffering from the consequences of old age and requests EAS because (s)he is ‘tired of living’, but does not suffer from a severe disease, the physician is not allowed to grant such a request

„…tired of living“ One of the reasons for this, as given by the Supreme Court, is that a physician is a medical expert, and can therefore judge the extent of unbearable and hopeless suffering of a patient with a medically defined disease, but is not an expert in dealing with patients who are tired of living

„…tired of living“ ovšem v Holandsku je provedena eutanázie v cca 400 případech ročně právě z důvodu „unavenosti životem“. Rurup ML, Muller MT, Onwuteaka-Philipsen BD, et al. Requests for euthanasia or physician-assisted suicide from older persons who do not have a severe disease: an interview study. Psychological Medicine, in press.

Důvody žádosti o eutanázii strach z protahovaného umírání strach z příliš dlouhého žití strach ze ztráty kontroly nad sebou strach z toho, že se stanu zátěží finanční, psychickou i sociální pro ostatní

Diskuse dříve: život člověka je pouť, cesta odněkud někam Pro život moderního člověka je naopak typická epizodičnost a nekonsekventnost. Životní projekt se rozpadá na „kaleidoskop samostatných epizod, jež nejsou propojeny ani kauzálně, ani logicky“. Postmoderní člověk již není cílevědomý poutník, ale zevloun, tulák, turista a hráč. Tyto dříve marginální role se stávají základními charakteristikami jeho života. Také v morálce opustil člověk všechny systematicky pojaté morální systémy a rozhoduje se případ od případu na základě aktuálního uvážení, a ještě více efektu.“ (Šimek, Špalek: Filosofické základy lékařské etiky,Grada Publishing, a.s. Avicenum 2003 p. 21) - život jako „klip na MTV“

Austria euthanasia is prohibited by law the protection of human life from conception to death (§22 ABGB) is also a civil law It is strongly opposed by a large part of the Austrian population that abortion under defined circumstances is not prosecuted any more (12 weeks, qualified staff and obligatory counseling). Besides the religious refusal (more than 70 % of the population being Roman Catholic) there is also the recent history of the murders during the Nazi regime that causes caution when discussing these matters.