Pohoří české rebubliky Mapa čr 3D Zde

Adršpašsko a Broumovsko Oblast Adršpašsko-teplických skal leží v Severovýchodních Čechách. V této oblasti se nachází skalní město, které v místě Vlčí rokle dělí toto území na Adršpašské skály a Teplické skály. Území se nachází asi 2 kilometry od Města Teplice nad Metují a asi 30 kilometrů od Náchoda. Jde o přírodní rezervaci na území chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Toto místo je charakteristické svými hustě umístěnými skalními věžemi, roklemi, skalními stěnami, úzkými průchody. Vliv přírody zapůsobil na tuto krajina takovým způsobem, že se postupně vytvářely z pískovců nejrůznější a nejroztodivnější tvary. Touto rezervací protéká říčka Metuje, která ve skalních prostorách tvoří mále Adršpašské jezírko, po kterém se návštěvníci nechají převážet a obdivují vodopády. Okolí těchto skal majestátně střeží tajemná zřícenina hradu Adršpach.To vše je obestřeno temnými, hlubokými avšak čistými lesy a protkáno říční sítí malých potůčku.

Adršpašsko-teplické skály

Beskydy-Valašsko Moravskoslezské Beskydy se vypínají nad Frenštátskou brázdou, ohraničeny jsou z jihu brázdou Rožnovskou. Řeka Ostravice člení pohoří na dvě skupiny. Na východě je to masiv Lysé hory, Travného a Ropice. Západně od řeky Ostravice se pásmo odolných hornin (Smrk, Kněhyně a Radhošť) zmenšuje a s ním i celá Radhošťská pahorkatina. Od ní je Smrk oddělem hlubokým údolím Čeladenky. Jižně od Rožnovské brázdy pokračuje pohoří skupinou Vsetínské vrchy (Vysoká, Vsacká Tanečnice), které charakterizují povlovné svahy a celkově jde o krajinu s mírnými, měkkými tvary. Na západ od toku Vsetínské Bečvy navazují na tuto skupinu Hostýnské vrchy (Klečský Javorník, Hostýn), spadající celkem prudce k severu

Český ráj Český ráj je oblast rozprostírající se přibližně mezi městy Turnov, Mnichovo Hradiště, Sobotka, Jičín, Lomnice nad Popelkou a Semily. V širším měřítku je vzdálenost z Prahy na okraj této oblasti přibližně 70 km, z Liberce 25 km a z Hradce Králové 50 km. Český ráj je od roku 1954 chráněnou krajinnou oblastí. Velmi krásná příroda, skalní města a významné památky jsou přitažlivým cílem pro turisty všech věkových kategorií.

Prachovské skály Pískovcové skalní město na jižním okraji Českého ráje v zalesněném terénu, 7 km severo-západně od Jičína. Rozlohou je neveliké, ale turisticky a horolezecky bohaté skalními seskupeními s prehistorickými nálezy. Prachovské skály jsou státní přírodní rezervací a chráněny již od roku 1933.

Prachovské skály

Jizerské hory Jizerské hory se nacházejí na severu České republiky. Jsou dalším pohraničním pohořím na hranici České republiky a Polska. Na polské straně se nachází nejvyšší vrchol Jizerských hor Vysoka Kopa (1126 m.n.m.). Nejvyšším vrchem na české straně je vrch Smrk (1124 m.n.m.). Jizerské hory na východě navazují na Krkonoše a na západě jsou jejich sousedem Lužické hory. Území bylo v roce 1968 vyhlášeno chráněnou krajinou oblastí (CHKO Jizerské hory). Pod ochranu státu se tak vedle unikátních přírodních partií dostala i cenná lidová architektura a zdroje pitné vody pro celou podhorskou oblast a města Liberec a Jablonec nad Nisou. Lokalita je charakteristická smrkovými a bukovými porosty, rašeliništi, rašelinovými jezírky, žulovými balvany a množstvím dalekých výhledů. Pod Smrkem pramení známá řeka Jizera, která se dále vlévá do Labe

Jižní Čechy Jižní Čechy jsou jednou z největších a nejoblíbenějších turistických oblastí České republiky. Rozmanitá krajina má mnoho tváří. Nalezneme zde romantické šumavské podhůří, oblasti rybníků kolem Třeboně či Netolic, nebo hluboké lesy Jindřichohradecka. Je to jedna z ekologicky nejčistčích oblastí republiky. Půvabná selská lidová architektura se zde snoubí s historickými památkami a tradicí. Oblasti má již dlouhodobě rekreační charakter. Protékají tudy významné české řeky Vltava, Otava a Lužnice, které jsou dobře známé především vodákům a rybářům. Značnou část území pokrývají lesy a rybníky, které jsou často součástí chráněných přírodních území a biosférických rezervací.

Krkonoše Krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice. Jsou oblíbeným cílem českých i zahraničních turistů, kteří je znají i pod polským názvem Karkonosze, německým Riesengebirge nebo anglickým Giant Mountains. Když se řekne Krkonoše, vybaví se nám známá střediska zimní rekreace, unikátní a zachovalá příroda Krkonošského národního parku, nebo nejvyšší hora České republiky Sněžka. Rozsáhlá turistická infrastruktura, destíky kilometrů značených tras a cyklotras, dostatek ubytování ve všech kategoriích a horské podnebí vytvořily z Krkonoš jednu nejnavštěvovanějších turistických oblastí České republiky

Sněžka Nejvyšší hora České republiky (1602 m.n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meterologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska.  

Krušné hory Krušné hory - souvislý horský masiv na hranicích mezi Českou republikou a Německem. Pohoří na severozápadní hranici republiky je dlouhé okolo 130 km. Sopečná činnost, která provázela jeho vznik v období prvohor, se projevila bohatým výskytem nerostného bohatství a léčivých pramenů, které se staly základem lázeňských léčeben. Nejvyšším bodem pohoří je hora Klínovec (1244 m.n.m.).

Orlické hory Orlické hory – pohoří nacházející se na severovýchodě České republiky na hranicích s Polskem. Území bylo v roce 1969 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Přibližně 50 až 60 km dlouhý horský masiv s výškami okolo 1000 m.n.m značně ovlivňuje podnebí v celé oblasti, které je drsné a bohaté na srážky. Sníh zde leží asi 4 měsíce v roce. Nejvyšším vrcholem pohoří je Velká Deštná (1115 m.n.m.). Orlické hory se směrem do českého vnitrozemí pozvolně mění v členité, ale velmi malebné podhůří. Oblastí protkají řeky Metuje, Zdobnice, Bělá a Divoká Orlice. Charakter oblasti utvářejí rozsáhlé lesy, řeky, skály ale i kulturní památky a zachovalá lidová architektura.

Šumava a Český Šumava a Český les jsou jedním z nejstarších pohoří Evropy. Horský masiv se táhne po jihozápadní hranici České republiky s Německem. Plynule na něj navazují na jihovýchodě Novohradské hory. Celkově tak délka horského pásu činí okolo 200 km. Na české straně pohoří pozvolně klesá a vytváří velmi malebnou a vyhledávanou krajinu pro rekreaci. Mimořádně zachovalé území bylo v roce 1963 vyhlášeno Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. V její nejcennější části byl zřízen roku 1991 národní park. Dnes se jedná o největší chráněné území v České republice. Hřebenem Šumavy prochází hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Neleznem zde i pramen nejznámější české řeky, kterou je Vltava. Díky své poloze bývá oblast nazývána zelenou střechou, nebo zelenými plícemi Evropy. Nejvyšším bodem Šumavy je Velký Javor (Gros Arber - 1456 m.n.m.), který se nachází na německé straně hranice několik kilometrů od Železné Rudy. Vydáme-li se po značených turistických cestách, kterých jsou zde stovky kilometrů, dostaneme příležitost na vlastní oči uvidět zbytky pralesů, ledovcová jezera, slatě i rozlehlé převážně jehličnaté lesy.

Vysočina Vysočina je rozsáhlé pohoří mající charakter zvlněné pahorkatiny. Nachází se ve střední části České republiky a je jednou z čistě vnitrozemských turistických oblastí. Území patří mezi ekologicky nejčistší území České republiky. Přes svoje drsnější podnebí je lákavým cílem pro turisty. Nabízejí se zde zejména výborné podmínky pro aktivní odpočinek a sportovní aktivity. Najdeme zde rozsáhlé lesy, louky, pole, malé vesničky, rybníky i řadu zajímavostí a památek. Řada venkovských hospodářství se zabývá agroturistikou, můžete zde houbařit i rybařit, nebo se vydat na tůru po některé z mnoha značených turistických cest. Velmi vhodné terény jsou zde pro vyjížďky na kolech i na koních.

Moravský kras a Brněnsko Moravský kras je největší a nejlépe vyvinutou krasovou oblastí s nejširším spektrem krasových jevů v České republice. Téměř plochý povrch vápencového území je mírně ukloněn k jihu a odvodňován Punkvou, Křtinským potokem a Říčkou do Svitavy a Svratky. Je vyvinut v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců, který se táhne od obcí Líšeň a Maloměřice u Brna severním směrem ke Sloupu a Holštejnu. Na nejcennější části území byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Moravský kras.

Kateřinská jeskyně Jeskynní systém kateřinské jeskyně má asi 500 m chodeb. Jeho součástí je i Hlavní dóm, který je největší podzemní prostorou Moravského krasu (délka 97 m, šířka 44 m, výška 20 m). Unikátním jevem jsou hůlkové stalagnity, dosahující až čtyřmetrové délky. Jedním z nejznámějších útvarů je Čarodějnice opírající se o hůl.

Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně jsou naše nejnavštěvovanější jeskyně s téměř 200 tisíci návštěvníky ročně (Správy ochrany přírody, 2005) a nachází se v Pustém žlebu. Vynikají mohutnými prostorami s krápníkovou výzdobou. Atraktivní je pohled ze dna 138,5 m hluboké propasti Macocha, zpestřením je plavba po podzemní říčce Punkvě. Do propasti lze nahlédnout i shora ze dvou vyhlídkových můstků, k nimž dopravuje návštěvníky od vchodu do jeskyní kabinková lanovka. Přístupová silnice k jeskyním byla v minulosti pro motorová vozidla uzavřena vzhledem k negativním účinkům na přírodu a návštěvníci jsou dopravováni od sběrného parkoviště elektrickým vláčkem.

Jeskyně Balcarka Jeskyně Balcarka leží v Suchém žlebu nedaleko Ostrova u Macochy. Jeskynní chodby probíhají ve dvou výškových úrovních, spojených dómy a komíny. Jeskyně mají bohatou krápníkovou a sintrovou výzdobu. Velký dóm je druhou největší prostorou Moravského krasu.

Sloupsko-Šošůvské jeskyně Sloupsko-Šošůvské jeskyně tvoří rozsáhlý jeskynní systém při jižním okraji obce Sloup. Jeskyně jsou vyhloubeny Sloupským potokem, který se v podzemí spojuje s vodami Bílé vody a vytváří ponornou říčku Punkva. Ze dvou jeskynních pater místy propojených podzemními propastmi je turisticky zpřístupněná horní část s návštěvnickým okruhem o délce asi 3 km. Před vstupem do jeskyní stojí skalní sloup vysoký 19 metrů, který dal jméno blízké vesnici. U jeho paty se propadá Sloupský potok. Podzemní prostory jsou využívány pro speleoterapii.

Macocha Propast Macocha je nejznámnější propastí Moravského krasu a součástí jeskynního systému Punkevní jeskyně. Propast leží uvnitř národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras, 6 km východně od města Blansko. Propast Macocha vznikla postupným zřícením mohutných jeskynních prostor o několika patrech a tvoří monumentální část Punkevních jeskyní. Rozloha propasti je zhruba 174 x 76 m, hloubka je 138,5 m k hladině Dolního jezírka. Rozměry propasti umožňují její celkové denní osvětlení a proto je řazena do kategorie propastí „Light hole“ (v této kategorii je Macocha nejhlubší ve střední Evropě). Pod hladinou Dolního jezírka se skrývají další podzemní prostory, prozatím prozkoumané do celkové hloubky propasti 187 m. První písemná zmínka o sestupu do propasti pochází z roku 1663. Na počátku 20. století zde prováděl rozsáhlý výzkum profesor Karel Absolon a jeho výzkum ho dovedl až k objevu Punkevních jeskyní a Macošských vodních dómů protékaných říčkou Punkvou. Od roku 1914 je dno Macochy nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Návštěvní chodník vede pod skalními převisy a pod mohutným portálem jeskynního dómu. Pozoruhodný je také vodní režim obou jezírek - Horního (přítokové) o hloubce 13 m a Dolního hlubokého asi 49 m. Jejich hladiny silně kolísají a za extrémních povodňových stavů vystoupají spolu s přívaly vod z Amatérské jeskyně až o několik metrů a zalijí dno propasti. Do propasti je možné nahlédnout ze dvou můstků - horního od hotelu Macocha a od dolního. K propasti je možný přístup kabinovou lanovkou od vchodu Punkevních jeskyní nebo po silnici od Ostrova u Macochy.