Filozofie SIGMUND FREUD Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Mgr. Eva Šreibrová 2011

SIGMUND FREUD lékař – neurolog a psycholog zakladatel psychoanalýzy narozen 6. května 1856 v Příboře zemřel 23. září 1939 v Londýně vlastní jméno: Sigismund Šlomo Freud +

ŽIVOTOPIS Narodil se do společenství asimilovaných židů v Příboře na Moravě, kde rodina žila do Sigmundových tří let. Roku 1859 se rodina usadila ve Vídni. Freud jako malý nechodil do školy, základní vzdělání získal doma. Gymnázium absolvoval s vyznamenáním. +

VĚDEC A LÉKAŘ Studoval medicínu na Vídeňské univerzitě. Promoval roku 1881 jako doktor veškerého lékařství. Zaujaly ho přednášky z psychiatrie, ale i z filozofie. Občas jeho zájem odbíhal od témat lékařských ke kulturním. Velmi ho zaujalo dílo Charlese Darwina. +

PSYCHOANALÝZA Ještě za studií se začal věnovat výzkumu. Nastoupil do laboratoře a začal publikovat ve vědeckém tisku. Do jeho osudu zasáhla láska. Opustil vědeckou kariéru a stal se asistentem ve Vídeňské všeobecné nemocnici. Roku 1885 se stal soukromým docentem. Pobyt v Paříži u profesora Charcota – hypnóza a hysterie. Pochopil, že může existovat myšlení, které je odděleno od vědomí - základ pro pozdější koncept nevědomí. +

PSYCHOANALÝZA Roku 1886 se vrátil do Vídně. Oženil se s Martou Bernaysovou a otevřel si soukromou praxi. Zabýval se léčením neuróz a hysterie. Pokoušel se aplikovat hypnózu. Propracoval se k vlastní metodě a vlastní teorii lidské osobnosti - psychoanalýze. Klíčovou roli při objevu psychoanalýzy sehrál případ „Anny O.“. „Hysterici trpí vzpomínkami“. +

PSYCHOANALÝZA Terapii nazvali katartická metoda. Z ní se vyvinula psychoanalýza. Freud musel rozvinout metodu volné asociace – dialog mezi lékařem a pacientem - postupně pacientův monolog (tím vyloučil nebezpečí ovlivnění vzpomínek lékařem). Vytvořil i dokonalé prostředí k léčbě - Freudova pohovka. Nová metoda Freuda utvrdila v několika věcech: že existuje i nevědomá část mysli, že klíčovou zprávou o ní v terapii je noční sen, že zásadní roli v neurotické poruše hraje sexualita. +

FREUDOVA POHOVKA

TEORIE TRAUMATU Freud se domníval, že neurotici byli v dětství sexuálně svedeni dospělými. Nakonec teorii traumatu zavrhl. Dospěl k přesvědčení, že scény svedení v dětství byly dětskými sexuálními fantaziemi, a že neurotik je neurotikem právě proto, že se fantazii vnímá jako realitu. +

AUTOANALÝZA Freud začal analyzovat své sny. Dvě hlavní témata: vztah s Freudovým otcem, vztah s přítelem Wilhelmem Fliessem. Freud pochopil, že prožil „hysterickou lásku“, tedy stav tzv. „přenosu“. Takto Freud objevil odipovský komplex. +

ZROD PSYCHOANALYTICKÉHO HNUTÍ Zpočátku budily jeho objevy odpor a Freud žil v izolaci. Roku 1902 však byl jmenován mimořádným profesorem a začal získávat první příznivce mezi vídeňskými lékaři - tradice pravidelných středečních setkání v jeho bytě. Důležitým momentem bylo navázání kontaktu s curyšskou psychologickou školou (např. Carl Gustav Jung) - lokální myšlenkový směr proměnil v mezinárodní hnutí. 1908 - první mezinárodní psychoanalytický kongres v Salzburgu. +

PSYCHOANALYTICKÉ HNUTÍ Velkým popudem k rozvoji a uznání psychoanalýzy byla 1. světová válka- léčení válečných neuróz. Zážitek války Freuda inspiroval k definování tzv. pudu smrti. Rok 1923 - tzv. strukturální model psýchy (ego, superego, id). Také ovšem toho roku u něho propukla rakovina horní čelisti a ocitl se na prahu smrti. Freud si získal úctu mezi mnohými intelektuálními a uměleckými velikány své doby. +

POSLEDNÍ LÉTA Freudovi však nebylo dopřáno dožít s poctami a obklopen úctou. V květnu 1933 nacisté pálili Freudovy knihy - považovali jeho psychologii za zvrhlou. Po Anschlussu mohl z Vídně odjet i s dcerou Annou. Freud odešel do Londýna, kde 23. září 1939 zemřel. Dlouhá léta odmítal bolest utišující léky, aby mohl jasně myslet a tvořit. Když se však staly bolesti neúnosné, požádal Freud svého ošetřujícího lékaře Maxe Schura o smrtelnou dávku morfinu. Proti židovskému zvyku byl Freud zpopelněn. +

NACISTÉ PÁLÍ SPISY FREUDA

BIOGRAFICKÉ DETAILY Freud patřil k nejvýraznějším představitelům ateismu v historii. Freud sám sebe označoval za "politickou nulu“. Po většinu svého života podporoval rakouskou sociální demokracii. Když sociální demokraté ovládli ve Vídni radnici, udělili Freudovi čestné občanství. Freud si vážil také císaře Františka Josefa I. za to, že nedovolil jmenování antisemity Karla Luegera vídeňským starostou. +

BIOGRAFICKÉ DETAILY Zvláštní byl jeho vztah k Benito Mussolinimu. Freud byl též přesvědčený pacifista a podpořil mírový aktivismus Alberta Einsteina před 2. světovou válkou. Především a hlavně byl celý život antiklerikálem. Freud měl mimořádný vliv na rozvoj moderního umění. Freud udržoval vztahy i s umělci ve Vídni i mimo ni. +

SLAVNÍ PACIENTI Freud vydal čtyři zásadní chorobopisy svých pacientů: Dora, Malý Hans, Krysí muž, Vlčí muž. +

ZAJÍMAVOSTI Roku 1885 spálil všechny své vědecké práce, výpisky a dopisy. Disponoval tzv. fonografickou pamětí. Celý život trpěl "cestovní neurózou". Nedůvěřoval Americe. Freud nebyl ve Vídni zdaleka takový vyděděnec, jak praví freudovská legenda. +

VOLNÉ ASOCIACE Jádro Freudovy terapeutické techniky. Touto technikou se lze dobrat k nevědomým obsahům úplně stejně jako v hypnóze. Posléze si povšiml, ale někdy pacienti při volném asociování některé věci nevysloví, v toku jejich řeči se vyskytnou proluky či úplný blok – odpor. Usuzoval, že střet s tímto nevědomým je také jádrem pacientovy neurózy. +

OIDIPOVSKÝ KOMPLEX Kolem třetího až osmého roku života dítě dle Freuda dosáhne pochopení, že otec s matkou mají mezi sebou cosi, co dítě rovněž chce, a čehož lze dosáhnout odstraněním konkurenta, rivala, obvykle rodiče stejného pohlaví. Ovšem vedle toho je potřeba cenného rodiče stejného pohlaví uchovat při životě. Součástí oidipovského komplexu je i tzv. komplex kastrační. Klíčovým vývojovým momentem dle Freuda je, když děti poznají, že chlapci penis mají a dívky ho nemají. +

VÝVOJ LIBIDA Libido se mimo psychoanalýzu někdy definuje jako "pohlavní pud". Freud o libidu hovořil jako o "palivu psychického systému". Libido se podle Freuda vyvíjí tak, že prochází různými stádii, v nichž se mění zdroje a formy sexuální slasti: orální období, anální období, falické období, latence, genitální. +

VÝVOJ LIBIDA Orální období → Do 18 měsíců Anální období → Od 18 měsíců do 2 let Falické období → Od 3 do 5 let Fáze latence → Od 6 do 12 let Genitální období → Puberta, adolescence +

VÝVOJ LIBIDA Pokud se průchod vývojovou fází nezdaří, dochází k fixaci nebo k regresi. Podle Freuda se každá fixace či regrese v dospělosti projevuje buď psychickou poruchou anebo sexuální perverzí. +

VĚDOMÍ, PŘEDVĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ Lidská psychika dle Freuda sestává ze tří vrstev: vědomí - ta část osobnosti, kterou si jedinec plně uvědomuje, předvědomí - zapomenuté, ale vybavitelné myšlenky, zážitky, konflikty, rozhodnutí atd., +

VĚDOMÍ, PŘEDVĚDOMÍ, NEVĚDOMÍ nevědomí - nejrozsáhlejší a vědomí nepřístupná část psychiky (změť neorganizovaných představ, přání, obav, zkreslených obrazů skutečnosti, vytěsněné myšlenky a city, které by pro jedince byly při uvědomění příliš zraňující, ponižující, budily pocity úzkosti nebo viny). +

EGO, SUPEREGO, ID Freud vymezuje tři poměrně nezávislé složky (id, ego a superego), které se řídí rozdílnými, navzájem rozpornými principy a cíli: ID (Ono) z něho vyvěrá pudová duševní energie (libido), která je hybnou silou člověka, je zdrojem energie pro ego i superego, je iracionální, nebere ohled na realitu, jeho cílem je okamžité uspokojení svých přání, řídí se principem slasti, je zcela nevědomé. +

EGO, SUPEREGO, ID EGO (Já) řídí se principem reality, má sebezáchovnou funkci, vzniká z části id v průběhu vývoje dítěte vlivem jeho interakcí (vzájemného působení) s vnějším světem, je racionální, zvažuje činy a jejich následky. Přání id porovnává s realitou, dává jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chvíli a vhodným způsobem. Ego je vědomé, předvědomé i nevědomé. +

EGO, SUPEREGO, ID SUPEREGO (Nadjá) vzniklo v průběhu socializace z konfliktů dítě versus autorita, poskytuje ventil vlastním agresivním impulsům jedince, jde o proti sobě projevenou agresivitu, Obsahuje vědomě či nevědomě internalizované (zvnitřnělé) omezení, zákazy a příkazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro dítě významnými autoritami. Jednou jeho částí je svědomí, druhou částí je ideální ego, které usiluje o dokonalost a jehož základem byly činnosti a projevy dítěte, které rodiče chválili. +

FREUDOVSKÝ MODEL PSÝCHÉ

HLAVNÍ DÍLA Studie o hysterii - vytěsnění Výklad snů - nevědomí, předvědomí, vědomí, oidipovský komplex Psychopatologie všedního života - freudovské přeřeknutí, předeterminovanost Vtip a jeho vztah k nevědomí Tři úvahy o sexuální teorii - libido, oralita, analita, perverze Totem a tabu - vražda prvotního otce K zavedení narcismu - narcismus Mimo princip slasti - pud života a pud smrti Já a Ono - Ego, Id, Superego +

CITÁTY Při stvoření člověka zapomněli naplánovat štěstí. Všichni lidé nejsou hodni lásky. Lidé jsou málo přístupní rozumovým důvodům, jsou ovládáni pudovými přáními. Lidský život se točí pouze kolem sexuality. Na tom se nic nezměnilo a nezmění. Ten, kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace. V drobných věcech se spolehni na rozum, ve velkých věř srdci. +

FREUD SIGMUND Použity následující materiály : Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Koselec nad Orlicí Použity následující materiály : http://cs.wikipedia.org/wiki/Sigmund_Freud http://www.pribor.cz/www/cz/sigmund-freud/