Redoxní děje Elektrolýza redoxní děj probíhající na elektrodách (tyčinky z vodivého materiálu) při průchodu stejnosměrného elektrického proudu roztokem nebo taveninou

Redoxní děje podmínkou vedení el. proudu je přítomnost iontů přenášejících elektrický náboj mezi elektrodami (nutnost polární či iontové vazby) anoda = kladně nabitá elektroda katoda = záporně nabitá elektroda (obr. str.67) kationy se pohybují ke katodě, přijímají od ní e- → probíhá redukce aniony se pohybují k anodě, odevzdávají jí e- → probíhá oxidace

Redoxní děje využití elektrolýzy: výroba kovů – Al z bauxitu, výroba čistého vodíku a kyslíku – lékařství výroba NaOH (z roztoku NaCl) čištění kovů pokovování

Redoxní děje roztoky a taveniny chem. látek vedoucí el. proud= elektrolyty lepší vodiče el. proudu než roztoky jsou kovy → e-, které v nich vedou proud mají daleko více než elektrolyt; navíc je s nimi lepší manipulace

Redoxní děje Řada napětí kovů chem. prvky mají různou schopnost reaktivity = schopnost podléhat oxidaci či redukce projeví se to při reakci s vodou, složkami vzduch, kyselinami míra schopnosti kovových prvků se oxidovat = oxidačně – redukční potenciál podle této hodnoty řadíme kovy do tzv. Beketovy řady napětí kovů:

K–Na–Ca-Mg–Al–Zn–Fe–Ni–Pb–H2–Cu–Ag–Pt-Au Redoxní děje K–Na–Ca-Mg–Al–Zn–Fe–Ni–Pb–H2–Cu–Ag–Pt-Au neušlechtilé kovy ušlechtilé kovy

Redoxní děje Neušlechtilé kovy (vlevo od vodíku) snadno se oxidují na ionty v přírodě jsou pouze vázané ve sloučeninách Ušlechtilé kovy (vpravo od vodíku) snadno se redukují z iontů na kovy v přírodě jsou kromě ve sloučeninách i ryzí

Redoxní děje určitý kov v řadě je schopen vyredukovat (= vytěsnit z roztoku) všechny kovy ležící vpravo od něj (popř. vodík) určitý kov v řadě může být vyredukován (= vytěsněn z roztoku) všemi kovy ležícími vlevo od něj Př.: Zn + CuSO4 → ZnSO4 + Cu Cu + ZnSO4 → neproběhne

Redoxní děje Galvanické články zařízení, která jako zdroj el. energie využívají redoxní reakce chemická energie se mění na elektrickou poskytují stejnosměrný elektrický proud 1.pokusy – L. Galvani; později – A. Volta → 1.galvanický článek (Cu, Zn + H2SO4)

Redoxní děje Galvanické články nejvyužívanější je suchý článek = monočlánek = baterie: katoda – uhlíková tyčinka + MnO2 + grafit anoda – zinková nádoba elektrolyt – NH4Cl napětí 1,5 V nevýhodou GČ – vybití → akumulátory – znovu nabíjení (princip elektrolýzy) užití: GČ – fotoaparáty, hodiny, svítilny, kalkulačky (alkaline → elektrolyt KOH) akumulátory – mobily (nabíječka mění střídavý proud na stejnosměrný), olověné akumulátory – automobily + obr. str 71

Redoxní děje Galvanické články nevýhodou GČ – vybití → akumulátory – znovu nabíjení (princip elektrolýzy) užití: GČ – fotoaparáty, hodiny, svítilny, kalkulačky (alkaline → elektrolyt KOH) akumulátory – mobily (nabíječka mění střídavý proud na stejnosměrný), olověné akumulátory – automobily + obr. str 71