Současná anglosaská estetika Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz) 731 588 021

Anglosaská estetika: English-speaking world: USA, UK, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Skandinávie a centra podobného myšlení na Evropském kontinentě ve Francii, Itálii, Španělsku, Polsku a Německu

Autoři Morris Weitz – „Role teorie v estetice“ George Dickie – institucionální analýza Arthur Danto – „svět umění“ Ted Cohen Bohdan Dziemidok Berys Gaut Nelson Goodman Margolis, Levinson, Beardsley a mnoho dalších

Charakteristické rysy: diskuse v rámci platformy určitého periodika The British Journal of Aesthetics, The Journal of Aesthetics and Art Criticism či ve sbornících. ..např. Levinson, J., (ed), The Oxford Handbook of Aesthetics, Oxford University Press, Oxford 2003; Margolis, J., (ed.)Philosophy looks at the Arts, Philadelphia: Temple University Press, 1978;

... Víra v pokrok a v možnost přispívat diskusí k precizaci myšlenky x Tvorba velkých, uzavřených, filosofických systémů kontinentální filosofie

... Základ v analytické filosofii Obrat k jazyku, zkoumání významu pojmu umění a podmínek jeho užití. ...a nikoli hledání podstaty umění (antiesencialismus)

Analytická estetika Koncipována jako kritická a reflexivní metoda s uplatněním na všechna estetická studia. „Měla pomoci odstranit vágní a tautologické konstrukty, zabránit používání povrchních analogií a vytváření neoprávněných generalizací.“ (Analytická estetika – úvod, s. 12.)

... „Neusilovala o vybudování nového systematického zachycení podstaty umělecké tvorby nebo jejího hodnocení.. Záměrem bylo spíše logické objasnění principů, jimiž se řídí veškeré naše vyjadřování o ‚světě umění‘. Výsledky měly být využitelné jak ze strany filosofů, historiků umění, pedagogů či jejich studentů, tak i z hlediska umělecké kritiky.“ (Analytická estetika – úvod, s. 12.)

... Vyjadřování o „světě umění“ vs. Hledání podstaty umění

Hledání podstaty hlavním záměrem estetiky vždy bylo určit podstatu umění a formulovat ji jako definici. Definice slovníkem teorie anglo-americké estetiky znamená výrok o nutných a postačujících vlastnostech definovaného předmětu. Tuto definici hledaly všechny velké teorie umění

Definující vlastnosti signifikantní forma – kombinace všeho, co na plátně můžeme vidět, tj. linie, barvy, tvary a objemy vyjádření emocí v nějakém obecném, smyslům přístupném médiu tvůrčí, poznávací a duchovní akt – v pojetí intuicionalismu

... „Mnozí teoretikové tvrdí, že jejich úsilí není pouhým intelektuálním cvičením, nýbrž naprostou nutností pro to, abychom mohli umění rozumět a správně je hodnotit. Říkají, že pokud nevíme, co je to umění, jaké jsou jeho nutné a postačující vlastnosti, nemůžeme na něj odpovídajícím způsobem reagovat a nemůžeme ani zdůvodnit, proč je určité dílo dobré či lepší než jiné.“ (Weitz, M., „Role teorie v estetice“ v Kulka, T., Ciporanov, D., (eds.), Co je umění, Texty angloamerické estetiky 20. století, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010, s. 51.)

... Estetická teorie chtěla vždy sloužit jako základ pro hodnocení a kritiku uměleckých děl a její základní součástí tak vždy bylo hledání správné teorie o podstatě umění. Je však estetická teorie ve smyslu pravdivé definice či souboru nutných a postačujících vlastností umění možná?

Lze nalézt definici umění?

Teorie mimésis Po mnoho století panovalo ve filosofii přesvědčení, že zásadním rysem umění je napodobování skutečnosti tak, jak se jeví našemu pohledu. Dlouhá životnost tohoto názoru – ještě v šedesátých letech dvacátého století se u teoretiků umění bylo možné setkat s názorem, že abstraktní umění jakožto nezobrazivé nemá právo na označení umění.

Konec mimésis Hlavním záměrem estetiky – určit podstatu umění a formulovat ji jako definici Radikální přehodnocení tradiční teorie s nástupem dada či abstrakce nevyhnutelné.

Nové teorie Formalismus Voluntarismus Emocionalismus Intelektualismus Intuicionismus Organicismus

... všechny teorie jsou v různých ohledech neadekvátní. Každá z nich, jež se pokouší vyčerpávajícím způsobem formulovat definující rysy umění, nechává stranou některé vlastnosti zásadní pro teorii jinou

antiesencialismus Jeden z nejvýraznějších a klíčových představitelů antiesencialismu je Morris Weitz. Svým textem „The Role of Theory in Aesthetics“ (1956) vystoupil proti samotné možnosti definovat umění v podobě nutných a postačujících podmínek.

... „Všechny estetické teorie se principiálně mýlí tím, že považují správnou teorii za možnou, čímž zásadně dezinterpretují logiku pojmu umění. Jejich hlavní teze, že „umění“ je pojem přístupný reálné či jakékoli pravdivé definici je mylná.“ (Weitz, M., „Role teorie v estetice“, s. 52)

... „Pokus odhalit nutné a postačující vlastnosti umění je logicky špatně postavený z toho prostého důvodu, že takový soubor vlastností a jeho následná formulace nikdy nemohou být nalezeny. Umění, jak logika tohoto pojmu ukazuje, nelze vymezit souborem nutných a postačujících vlastností.“

... Antiesencialismus a text Morrise Weitze znamenaly pro současnou estetiku silný a zásadní impulz. Je teorie umění vůbec možná? Teorie = nalezení definice Definice = soubor nutných a postačujících vlastností

Je teorie umění možná? Řešení: Analýza jazyka a pojmu „umění“ Změna otázky, co je umění na otázku, za jakých podmínek pojem „umění“ užíváme. Kdy je umění? (Nelson Goodman) Institucionální analýza umění (George Dickie)

Současná anglosaská estetika Témata a řešení Současná anglosaská estetika

1 Co je umění? Kdy a proč se tato otázka stává v estetice důležitou? Kdo na ni odpovídá? Anti-esencialismus. Zásadní text pro estetiku 20. století: Morris Weitz, „Role teorie v estetice“

... Problém definování uměleckého díla. Vymezení otevřeného a uzavřeného pojmu. Hledání definujících vlastností umění – nutných a postačujících podmínek k ustavení definice. Lze tuto definici nalézt? Proč se autor domnívá, že nalezení definice umění není možné a rozbor jeho zdůvodnění. Vysvětlení proč se tento text a jeho výsledky staly pro estetiku milníkem. Jaké typy úvah a diskusí článek Morrise Weitze vyvolal. Následky v teorii a důsledky v praxi.

2 Institucionální analýza umění. Zrod teorie, která ovládá umělecký provoz dodnes. George Dickie, „Co je umění? Institucionální analýza“

3 Ohlasy Dickieho institucionální analýzy Ted Cohen, „Možnost umění. Poznámky k Dickieho návrhu“

... Souvislost dění v umělecké praxi a v umělecké teorii. Přiblížení dadaistického umění a dalších avantgardních směrů, které oživovaly a podněcovaly rozebírané estetické debaty. Ted Cohen užívá příkladu Duchampovy Fontány. Rozbor a kritika pojetí umění Morrise Weitze a Georga Dickieho v článku Teda Cohena. Problém ocenění, užití pojmu umění v hodnotícím a deskriptivním významu. Co znamená zplnomocnění umělců k udělování statusu? Jak se umělecké dílo stává uměleckým dílem?

4 Svět umění. Autor pojmu artworld a jeho text. Pojem „je“ a „je umělecké identifikace“

... Teorie imitace, teorie umění coby reality. Co tvoří umělecké dílo uměleckým dílem? Odpověď Arthura Danta: určitá teorie umění. Rozbor tohoto pojetí. Teorie mimésis, rozpoznání rozbrazovaného se zobrazením; nové techniky v tvorbě, užívání reálných předmětů a z toho plynoucí nedostatečnost teorie nápodoby. Nutnost změny pohledu, uplatnění jiné teorie. Jaké? Návrhy A. Danta. Zaměření na užívání pojmů; význam pojmu a užití pojmu „je“, záměna za pojem „je umělecké identifikace“

5 Anti-esencialismus. Estetická hodnota umění. Bohdan Dziemidok „Spor o estetickou podstatu umění“

... Jedna z významných debat anglosaské estetiky od poloviny 20. století se týká estetické podstaty umění. Autor ji nazývá „sporem o estetickou podstatu umění“ a jeho mapující text podává přehledný vhled do této tematiky. Shrnutí estetické koncepce umění. Shrnutí historie estetického pojetí umění a časové určení uměleckých hnutí, která ho odmítala. Stručné představení argumentů pro a proti estetické koncepci umění a přehled způsobů, jimiž lze spor o estetickou podstatu umění řešit. Souvislost estetické a jiných hodnot umění. Nastínění významu kognitivní hodnoty umění a přiblížení jejího významu v současném umění a v současné estetice.

6 Estetický kognitivismus Text Beryse Gauta – „Art and Knowledge“

... Vysvětlení pojmu estetický kognitivismus. Směr v teorii umění, jenž stojí na předpokladu, že umění je hodnotné jako zdroj poznání. Východiska tohoto pojetí a zdroje v antickém Řecku. Platón, Aristoteles. Označení užíváno převážně pro debaty v rámci anglosaské estetiky. Proč? Přehled zastánců a odpůrců této teorie. Uvedení do široké a spletité debaty. Přiblížení základních východisek. Rozlišení na epistemickou a estetickou otázku (epistemic question and aesthetic question). Uvedení druhů poznání, jenž nám umění může poskytovat. Námitky proti kognitivismu.

7 Nelson Goodman Jedna z nejvýraznějších variant estetického kognitivismu. Reforma estetiky. Velký vliv nejen na tuto disciplínu.

... Poznatky plynoucí z umění srovnatelné s poznatky plynoucími z věd. Umění jakožto zdroj poznání srovnatelný s vědou. Umění jako jeden ze symbolických systémů, díky kterým se ve světě orientujeme a rozumíme mu. Vysvětlení symbolických systémů. Světatvornost umění. Změna otázky „co je umění?“ na „kdy je umění?“

8 Bourriaud, N., Postprodukce, 2004 Postprodukce. Dominantní technika současné umělecké produkce

... Pokus o revizi a vysvětlení současné umělecké tvorby důrazem na postprodukci. Úpravy a re-produkování již existujícího materiálu a „produktů kultury“, jež jsou pro současný způsob umělecké práce typické. Vymezení způsobů postprodukce. Jde skutečně o dominující proud současné tvorby? Kritické zhodnocení. Ukázky děl současných umělců. Rozbor vybraného uměleckého díla. Odhalení současné kultury jakožto kultury vizuální.

9 Současná kultura – vizuální kultura? Mitchell, W.,T.,J., „The Pictorial Turn“

... Kritické zkoumání éry videa, kybernetických technologií, elektronické reprodukce a nových, „fantastických“ forem vizuální simulace. „Obraz je všechno“ jako mantra vizuální kultury. Odraz v teorii. Přemíra obrazů. „Moderní život se odehrává na obrazovkách.“ Vymezení pojmu kultura a historické proměny jeho významu. Vysvětlení definičního určení – vizuální

Děkuji za pozornost