KVANTITATIVNÍ NEBO KVALITATIVNÍ VÝZKUM? Mgr. Karla Hrbáčková Metodologie pedagogického výzkumu 7. 3. 2007

Dokázat nebo rozumět? Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz. „Jaké jsou rozdíly ve vnímání ideálního učitele žáků prvního a druhého stupně..“ „Jaký je vliv modelu interkulturního vzdělávání na změnu postojů k rasovým menšinám u žáků druhého stupně ZŠ…“ Jaký je vztah mezi očekáváním učitele, sebevědomím žáka a jeho inteligencí…“ Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie. „Jak se děti učí ..“ „Jak lidé prožívají své životní krize..“ „Jaké jsou zvláštnosti v komunikaci dětí z PP..“ „Jak prožívají dospívající své první lásky..“

Kvantitativní výzkum Logika kvantitativního výzkumu je deduktivní. Na začátku je problém, existující buď v teorii nebo realitě. Tento problém je přeložen do hypotéz. Ty jsou základem pro výběr proměnných. Sebraná data jsou použita pro testování hypotéz a výstupem kvantitativního výzkumu je soubor přijatých nebo nabídnutých hypotéz.

Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum používá induktivní logiku. Na začátku výzkumného procesu je pozorování, sběr dat. Pak výzkumník pátrá po pravidelnostech existujících v těchto datech, po významu těchto dat, formuluje předběžné závěry a výstupem mohou být nově formulované hypotézy nebo nová teorie.

Kvantita x kvalita Mají data formu písmena L? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Jsou nějaké identifikovatelné struktury v datech? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Redukce informace Mnoho informací o malém počtu jedinců KVANTITATIVNÍ VÝZKUM Omezený rozsah informace o velice mnoha jedincích Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými Generalizace na populaci je většinou snadná a validita této generalizace je měřitelná KVALITATIVNÍ VÝZKUM Mnoho informací o malém počtu jedinců Silná redukce počtu sledovaných jedinců Generalizace na populaci je problematická a někdy i nemožná

POROVNÁNÍ Kvalitativní výzkum nám pomáhá rozumět pozorované realitě. Kvantitativní výzkum testuje validitu tohoto porozumění.

Příklad kvantitativního výzkumu Přírodovědné předměty v základní škole očima středoškoláků (Milan Veselský). Zjistit strukturaci zájmů žáků o přírodovědné předměty a jaké je hodnocení důležitosti těchto předmětů. 416 žáků (222 žáků prvních ročníků gymnázia v Bratislavě, Piešťanech a Čadci; 194 žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť v Bratislavě, Trnavě a Nitře. Dotazník „Hodnocení učebních předmětů a vyučování“ (překoncipování původního dotazníku M. Jurči, 1981). „Očekáváme vyšší zájem o přírodovědné předměty u žák gymnázia, pro jejich výraznější orientaci na vzdělání…! Výsledky –

Zájem o vyučovací předměty

Příklad kvalitativního výzkumu Malí mezi velkými: žáci hovořící dialektem (P. Gavora, 1997).

Ukázka závěrečných prací Hodnocení žáků na 2. stupni ZŠ (Renata Otépková). Životní krize jako nebezpečí či příležitost (Barbora Zapletalová).

ÚKOL Na základě uvedených příkladů kvantitativních a kvalitativních výzkumů, sestavte tabulku obecných odlišností mezi těmito dvěma druhy výzkumu.

VýZKUMNÁ ZPRÁVA TÉMA TEORETICKÁ VÝCHODISKA VÝZKUMNÝ PROBLÉM DRUH VÝZKUMU HYPOTÉZA PROMĚNNÁ VÝZKUMNÝ VZOREK METODY VÝZKUMU ZPŮSOB ZPRACOVÁNÍ DAT ZÁVĚR

PROJEKT VÝZKUMU