ÚVOD SYSTÉM BEZČELISTNATCI-KRUHOÚSTÍ ČELISTNATCI OBRATLOVCI ÚVOD SYSTÉM BEZČELISTNATCI-KRUHOÚSTÍ ČELISTNATCI
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Vnitřní kostra je tvořena buď chrupavkou, nebo kostní tkání Oporou těla je páteř + lebka Základem obličejové části je 7 žaberních oblouků Končetiny CNS = mozek + mícha
CS je uzavřená + srdce + červené krvinky Barvivem je hemoblobin DS (žábra + plíce) VS párové ledviny
SYSTÉM Kmen STRUNATCI (CHORDATA) Podkmen : PLÁŠTĚNCI (UROCHORDATA) Podkmen : BEZLEBEČNÍ (CEPHALOCHORDATA) Podkmen : OBRATLOVCI (VERTEBRATA) Nadtřída : BEZČELISTNATCI třída : KRUHOÚSTÍ Nadtřída : ČELISTNATCI třída : PARYBY třída : RYBY třída : OBOJŽIVELNÍCI třída : PLAZI třída : PTÁCI třída : SAVCI
BEZČELISTNATCI (Agnatha)
Kruhoústí ( Cyclostomata) Většina zástupců vymřela v minulých geologických obdobích Dnes jsou zastoupeny MIHULEMI a SLIZNATKAMI Mají kruhovitou přísavku kolem ústního otvoru Mají chordu Smyslovým orgánem je především PROUDOVÝ ORGÁN Larva se nazývá MINOHA Živí se DETRITEM nebo dravě Běhen metamorfózy se vrací mořské druhy do moře
ZÁSTUPCI: MIHULE ŘÍČNÍ jako larva ( minoha) žije 4 roky Zahrabána v nánosu dna Sladkovodní druhy po metamorfóze nemění stanoviště
Areál rozšíření mihule říční v Evropě
MIHULE POTOČNÍ Dorůstá max. 20 cm Je ekologickým bioindikátorem Záchranná akce nese název „LAMPETRA“ V dospělosti nepřijímá žádnou potravu TS zcela zakrní
MIHULE MOŘSKÁ Dosahuje velikosti až 100 cm Dospělci žijí v mořích severní polokoule
MIHULE MOŘSKÁ – žije a parazituje na mořských rybách, stejně jako SLIZNATKA CIZOPASNÁ (z hlediska ekologie nejde o cizopasníka, ale o predátora)
Vývoj mihule mořské, která migruje nazpět do moře
SLIZNATKA TICHOMOŘSKÁ A ATLANTICKÁ Sliznatky se liší tykadlovými výběžky kolem dutiny ústní. Mají zakrnělé oči. Pronikají do tělní dutiny ryb a živí se jejich orgány.
ZÁVĚR Mihule a sliznatky jsou mořské (sladkovodní) organismy Sliznatky způsobují nemalé ztráty na úlovcích rybářů Jsou první skupinou obratlovců a řadíme je k BEZČELISTNATÝM