Společenské a skupinové faktory při utváření mínění Eliška Jungová, IKSŽ, FSV UK LS 2007/8

2 Vliv vlastního přesvědčení o ostatních Vliv vlastního přesvědčení o ostatních 1. Atribuční teorie (Attribution Theory) 2. Stereotypizace Sociální normy Sociální normy

3 Atribuční teorie Počátek 60. léta Heider, rozpracováno léta Weiner aj. Počátek 60. léta Heider, rozpracováno léta Weiner aj. Lidé mají tendenci připisovat významy světu kolem sebe, hledat příčiny chování (svého i jiných) Lidé mají tendenci připisovat významy světu kolem sebe, hledat příčiny chování (svého i jiných) Atribuce vnitřní, vnější Atribuce vnitřní, vnější Atribuční sklon, chyba – tendence v hledání příčin chování členů vlastní a cizí skupiny Atribuční sklon, chyba – tendence v hledání příčin chování členů vlastní a cizí skupiny

4 Atribuční chyba Já a členové mých skupin Pozitivní chování, úspěch: subjektivní kvality Pozitivní chování, úspěch: subjektivní kvality Negativní, neúspěch: vnější podmínky Negativní, neúspěch: vnější podmínky Členové cizích skupin Členové cizích skupin pozitivní: vnější podmínky pozitivní: vnější podmínky negativní: subjektivní kvality negativní: subjektivní kvality

5 Stereotypizace Stereotypy – sociálně sdílené soubory přesvědčení o rysech, které jsou charakteristické pro členy určitých sociálních skupiny Stereotypy – sociálně sdílené soubory přesvědčení o rysech, které jsou charakteristické pro členy určitých sociálních skupiny Koncept sociální identity: definice self z hlediska členství v emočně důležitých sociálních skupinách Koncept sociální identity: definice self z hlediska členství v emočně důležitých sociálních skupinách Významné lidské potřeby - být začleněn do skupiny a odlišovat se od ostatních Významné lidské potřeby - být začleněn do skupiny a odlišovat se od ostatních

6 Stereotypy jako sebenaplňující předpověď – potvrzení chováním (behavioral confirmation) Stereotypy jako sebenaplňující předpověď – potvrzení chováním (behavioral confirmation) Experiment 1977: „co je krásné to je dobré“ (telefonické seznamování mužů a žen) Experiment 1977: „co je krásné to je dobré“ (telefonické seznamování mužů a žen) Odlišný charakter konverzace mužů podle předpokládaného vzhledu žen Odlišný charakter konverzace mužů podle předpokládaného vzhledu žen Chování podle předsudků Chování podle předsudků

7 Funkce stereotypů Kognitivní – zdůrazňující funkce, dodává smysl komplexnímu světu Kognitivní – zdůrazňující funkce, dodává smysl komplexnímu světu Hodnotící – hodnotící systém jednotlivce a vnímání sebe sama Hodnotící – hodnotící systém jednotlivce a vnímání sebe sama Sociální příčinnost – snaha porozumět sociálním událostem Sociální příčinnost – snaha porozumět sociálním událostem Sociální ospravedlnění – dehumanizace skupiny ospravedlňuje negativní akce Sociální ospravedlnění – dehumanizace skupiny ospravedlňuje negativní akce Sociální diferenciace – zvyšuje význam vlastní skupiny Sociální diferenciace – zvyšuje význam vlastní skupiny

8 Sociální normy Pravidla správného chování spojující členy skupiny a sloužící jako návod, kontrola a regulace správného a přípustného chování Pravidla správného chování spojující členy skupiny a sloužící jako návod, kontrola a regulace správného a přípustného chování Stereotypní vnímání, přesvědčení a způsoby chování spojené se skupinou Stereotypní vnímání, přesvědčení a způsoby chování spojené se skupinou

9 Vytváření skupinových norem Sherif 1936 – experiment: „autokinetický fenomén“ světelný bod v temné místnosti bez záchytného bodu vzájemná interakce pokusných osob – hledání konsenzu

10 vznik skupinové normy a) Je produktem sociální interakce b) Založena na vnímání fyzického a sociálního světa c) Spíš vlastností skupiny jako celku než jejích členů d) Vyžaduje konformitu nových členů

11 Člověk členem mnoha skupin, sdílí mnoho norem Člověk členem mnoha skupin, sdílí mnoho norem Normy často velmi vytrvalé Normy často velmi vytrvalé Změna norem vyvolává neklid Změna norem vyvolává neklid Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno

12 Sociální normy a mínění Studie prokazující vliv norem na utváření a vyjadřování mínění Studie prokazující vliv norem na utváření a vyjadřování mínění Trvalý vliv, jde-li o normy subjektivně důležitých skupin Trvalý vliv, jde-li o normy subjektivně důležitých skupin Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno Normy jako predikce chování a mínění - dosud málo prozkoumáno

13 Normy konsensuální a konfliktní

14 Konsensuální normy Sociálně akceptované způsoby, jak dosáhnout společenských cílů Sociálně akceptované způsoby, jak dosáhnout společenských cílů Řídí a zajišťují hladkou a předvídatelnou sociální interakci Řídí a zajišťují hladkou a předvídatelnou sociální interakci Umožňují společnosti existovat jako soudržný a stabilní celek Umožňují společnosti existovat jako soudržný a stabilní celek Sdíleny většinou populace, považovány za „přirozené“ – ve výzkumech nebývají zkoumány Sdíleny většinou populace, považovány za „přirozené“ – ve výzkumech nebývají zkoumány

15 Konfliktní normy Normy různých sociálních skupin, které jsou ve vzájemných mocenských a statusových vztazích Normy různých sociálních skupin, které jsou ve vzájemných mocenských a statusových vztazích Posilují homogenitu a uniformitu konkrétní skupiny, vytvářejí její charakteristické rysy Posilují homogenitu a uniformitu konkrétní skupiny, vytvářejí její charakteristické rysy Experiment (1990) „troubles talks“ – genderové rozdíly v konverzačních stylech Experiment (1990) „troubles talks“ – genderové rozdíly v konverzačních stylech

16 Funkce norem pro jednotlivce Zjednodušují, regulují sociální interakce a činí je předvídatelnými Zjednodušují, regulují sociální interakce a činí je předvídatelnými Emil Durkheim – konsensuální přístup: kolektivní reprezentace Emil Durkheim – konsensuální přístup: kolektivní reprezentace Moscovici – konfliktní přístup: sociální reprezentace, konstrukce „sociální reality“ Moscovici – konfliktní přístup: sociální reprezentace, konstrukce „sociální reality“

17 Moscovici Výzkum konformity a skupinových norem 1969 Výzkum konformity a skupinových norem 1969 Tlak většiny na menšinu - vnímání barev; různé odstíny modré/zelená Tlak většiny na menšinu - vnímání barev; různé odstíny modré/zelená 32 skupin po 6 členech (2 spolupracovníci experimentátora) 32 skupin po 6 členech (2 spolupracovníci experimentátora) Ve třetině případů alespoň jednou souhlas s názorem menšiny Ve třetině případů alespoň jednou souhlas s názorem menšiny Důležité – stálost názoru menšiny Důležité – stálost názoru menšiny

18 Změna mínění jako důsledek skupinových diskusí Většina změní mínění směrem k menšině – změna bývá trvalejší Většina změní mínění směrem k menšině – změna bývá trvalejší Menšina změní mínění směrem k většině – dočasné, návrat k původnímu názoru Menšina změní mínění směrem k většině – dočasné, návrat k původnímu názoru Konflikt a konsensus, radikalizace skupiny Konflikt a konsensus, radikalizace skupiny

19 Konflikt a konsensus Snaha většiny členů skupiny komunikovat Snaha většiny členů skupiny komunikovat Důležitá role menšiny Důležitá role menšiny Výsledný konsensus není „průměrem“ všech názorů, je vychýlen směrem k radikálnímu mínění Výsledný konsensus není „průměrem“ všech názorů, je vychýlen směrem k radikálnímu mínění Proces polarizace skupiny jako důsledek přechodu od individuálních ke skupinovému názoru Proces polarizace skupiny jako důsledek přechodu od individuálních ke skupinovému názoru Nový názor se stává součástí norem skupiny Nový názor se stává součástí norem skupiny

20 „Horké“ a „studené“ skupiny „Horké“ skupiny – skupinové normy upřednostňují volně vyjádřená mínění „Horké“ skupiny – skupinové normy upřednostňují volně vyjádřená mínění „Studené“ skupiny – tendence kontrolovat vyjádření a skupinovou diskusi „Studené“ skupiny – tendence kontrolovat vyjádření a skupinovou diskusi Horké skupiny – výsledkem radikalizace skupinového názoru směrem k menšině Horké skupiny – výsledkem radikalizace skupinového názoru směrem k menšině Studené skupiny – výsledkem „průměrný“ názor členů skupiny Studené skupiny – výsledkem „průměrný“ názor členů skupiny

21 Konfliktní přístup Tajfel (1970) experimenty sociální kategorizace Tajfel (1970) experimenty sociální kategorizace Jak lidé zařazují sebe a jiné do sociálních kategorií a skupin Jak lidé zařazují sebe a jiné do sociálních kategorií a skupin Tendence k vnitroskupinové soudružnosti – etnocentrický přístup Tendence k vnitroskupinové soudružnosti – etnocentrický přístup Samotný fakt sociální kategorizace může mít diskriminační charakter Samotný fakt sociální kategorizace může mít diskriminační charakter

22 Vliv extrémních sociálních podmínek Stanfordský vězeňský experiment 1971, Zimbardo Stanfordský vězeňský experiment 1971, Zimbardo Dobrovolníci v roli vězňů a dozorců Dobrovolníci v roli vězňů a dozorců Psychicky zdraví a vyrovnaní, role rozděleny náhodně Psychicky zdraví a vyrovnaní, role rozděleny náhodně Pravidla věznice převzata z reálné praxe Pravidla věznice převzata z reálné praxe Psychicky vyrovnaný jedinec v extrémních podmínkách se může radikálně změnit ve velmi krátké době Psychicky vyrovnaný jedinec v extrémních podmínkách se může radikálně změnit ve velmi krátké době

23 Normy deskriptivní a přikazující Deskriptivní – co je obecně běžné, co se dělá Deskriptivní – co je obecně běžné, co se dělá Hrají velkou roli při utváření mínění Přikazující (injunctive) – morální normy skupiny, Přikazující (injunctive) – morální normy skupiny, významné pro vyjadřování mínění

24 Vynucování norem Ash 1953 – délka přímky Ash 1953 – délka přímky Milgramův experiment 1963, 1974 – poslušnost vůči autoritě, elektrické šoky Milgramův experiment 1963, 1974 – poslušnost vůči autoritě, elektrické šoky