PROBLÉMY MENŠINOVÝCH SKUPIN I MENŠINA, DĚLENÍ MENŠIN, MARGINÁLNÍ SKUPINA, NÁROD, NÁRODNOSTNÍ MENŠINA

MENŠINA V nejširším slova smyslu vyjadřuje početně malou část společenského celku, skupinu, která je z hlediska daného celku v menšině. Zájem přitom není soustředěn na její sociální složení, ale nejde o to, zda má společensky či politicky dominantní nebo podřízené postavení.

MENŠINA V užším slova smyslu se jedná o menší část určité společnosti, lišící se zpravidla od majority původem (rasou), národností, náboženstvím, kulturou, jazykem ap. (např. černoši v USA, Romové, národnostní menšiny).

Menšiny rozdělujeme na 1) Etnické a národnostní – tyto dva pojmy splývají (hl. romská, slovenská, ukrajinská, zvláštní skupinu tvoří migranti – uprchlíci) 2) Náboženské (občané vyznávající Islám, dříve i Judaismus, Svědci Jehovovi apod.)

3) Politické (extremistická hnutí, ekologická hnutí apod.) 4) Určené změněnou schopností jejich členů (tzv. disabeled – tělesně a mentálně postižení) a jedinců, které je možné charakterizovat jako sociálně ohrožené, neboť jsou vytlačováni na společenský okraj. (bezdomovci, také uprchlíci, drogově závislí, HIV pozitivní, homosexuálně orientovaní spoluobčané)

Většina = majorita Skupina lidí, která je v početní převaze. Disponuje jinými znaky než menšina. Příslušnost k většině je pohodlnější, anonymní, když nechci, tak nevyčnívám.

Většina = majorita Nepodložené strachy z menšiny = Xenofobie (strach z „cizinců“ z jinakosti). Často spojená se souborem utkvělých představ, názorů, předsudků na skupiny, se kterými člověk nemá špatnou zkušenost („Všichni rómové kradou.“, „Žádný Róm pracovat nebude.“). Stereotyp = vžitý soubor názorů, chování, jednání, myšlení, postojů k nějaké skupině lidí.

Marginální skupina Marginální skupiny jsou mezní, okrajové skupiny, netypické, na okraji zájmu společnosti, diskriminovaní

Marginální skupina etnické menšiny, náboženské menšiny, oběti šikany, domácího násilí, děti zneužívané, týrané a zanedbávané a jejich rodiny, syndrom CAN, drogově závislí, gambleři, závislí na alkoholu a cigaretách, duševně nemocní, matky samoživitelky, děti z dětských domovů, tělesně postižení, mladiství delikventi, dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci, rodiny a její jednotliví členové v rozvodu, prostitutky/prostituti, osamocení rodiče, staří lidé, uprchlíci

Marginální skupina Pomoc je na obci, a to může pomoci jen svým občanům, ale hodně bezdomovců žije mimo své obce  jdou do velkoměst. Obce mohou zřizovat azylové domy pro své občany (slouží na krátkodobé ubytování půl roku, další azyly na střednědobé pobyty). Můžou jim poskytnout určité dávky: peněžní, věcné.

Marginální skupina Sociální vyloučení – typ sankce společnosti proti negativním skupinám. Lidé z minulého politického režimu, sekty, se „sami“ marginalizují → nechtějí se přizpůsobit dnešnímu stylu a životu. Ne vždy si marginální skupiny mohou za svou „marginalitu“ samy (většinou ale ano).

Národ Velká lidská skupina s mnoha společnými znaky: kulturní, politické, psychologické - subjektivní znaky, které lidi spojují (jazyk, historie, společenské normy, ohraničené území, politická autonomní jednotka, vědomí skupinové identity, národní povaha).

Národnost Přihlášení se k určitému národu. Např. můžu být čistokrevná běloška, ale hlásím se k Rómům.

Národnostní menšina Skupina osob, která se hlásí k národnosti, která není v dané společnosti většinová. Např. Německá národnostní menšina u nás. Národnostní menšiny obývají především hraniční oblasti. Příslušník národnostní menšiny je občan ČR, který se hlásí k jiné než české národnosti a projevuje přání být považován za příslušníka národnostní menšiny spolu s dalšími, kteří se hlásí ke stejné národnosti.

Národnostní menšina Oficiální národnostní menšiny v ČR: Bělorusové, Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Němci, Poláci, Rakušané, Romové, Rusíni, Rusové, Řekové, Slováci, Ukrajinci, Vietnamci

Národnostní menšina Podle zákona mají právo např. na ochranu před násilnou i nenásilnou diskriminací; na plnou integraci do společnosti; na vzdělávání a šíření informací v mateřském jazyce; právo užívat mateřského jazyka v úředním styku; sdružovat se v národnostních sdruženích; účastnit se řešení otázek týkajících se vlastní národnostní menšiny, atd.

Národnostní menšina Status národnostní menšiny komunitám umožňuje více rozvíjet jejich kulturu, tradice a především jazyk. V obcích s výrazným zastoupením by se jejich děti mohly učit ve vietnamštině, respektive běloruštině. Oficiální postavení také členům menšiny zaručuje používat svůj jazyk ve styku s úřady i před soudy.

Národnostní menšina Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky. 1)Jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená) 2) mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn).

Národnostní menšina Všechna tato práva byla zajištěna už v 90. letech s přijetím Listiny základních práv a svobod (hlava 3 je věnována právům příslušníka národnostních a etnických menšin).