Psychologie nemocného a zdravotníka Psychologie v ošetřovatelství

Informace o předmětu Dvousemestrový předmět, 25 výukových jednotek, 15 v zimním semestru (9x praktika, 6x přednášky), 10 v letním semestru (7x praktika, 3x přednášky).  Zápočet (ZS) docházka a aktivní práci při praktických cvičeních Evidenční karta studenta s podpisy vyučujících - 80% podpisů Zápočet (LS) docházka a aktivní práci při praktických cvičeních vypracování kazuistiku pacienta (power point) z psychologického hlediska a aktivní prezentace odevzdání seznamu přečtené literatury k předmětu psychologie. (může být i beletrie s psychologickou tématikou). 

Informace o předmětu Zkouška - ústní formou v LS 2. ročníku, losovány tři otázky (z obecné psychologie a psychologie osobnosti, z vývojové psychologie a z psychologie v ošetřovatelství). Psychologie je součástí SZZK z humanitních předmětů. Základní studijní texty Raudenská, Javůrková: Lékařská psychologie ve zdravotnictví Zacharová, Šimíčková-Čížková: Základy psychologie pro zdravotnické obory Venglářová, Mahrová: Komunikace pro zdravotní sestry lucie.bankovska@lf3.cuni.cz  mirka.kolinova@lf3.cuni.cz karolina.dvorska@lf3.cuni.cz Podrobné a aktuální informace na webu – aplikace Výuka.

Zdraví, nemoc základní termíny Zdraví - stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady (WHO) Nemoc x choroba (illness x disease) Biologická, psychologická a sociální rovina nemoci Integrace psychických a somatických faktorů ve vzniku a průběhu nemoci – psychosomatické pojetí Nemoc jako změna životní situace

Nemoc a změna životních potřeb Nezměněné, modifikované a nově vzniklé potřeby Potřeba sociálního kontaktu, porozumění a pomoci Potřeba bezpečí a jistoty Potřeba podnětů a činnosti Potřeba realizace krátkodobých a dlouhodobých cílů (perspektiva) Vždy ovlivněno osobností pacienta, jeho životní situací, charakterem onemocnění a jeho prognózou Prožívání nemoci v čase

Důležitý kontext onemocnění zásah do sebepojetí někdy i sebeúcty pacienta změna sociální role a sociálního statusu sociální zázemí - úloha v léčbě a rekonvalescenci psychosomatický kontext onemocnění – zájem o životní příběh a výklad v kontextu nemocný jako součást rodinného systému

Nemoc – náročná životní situace Reakce na náročnou situaci – různá míra adaptivity Dynamický proces Strategie zaměřené na řešení problému x strategie zaměřené na vyrovnání se s emocionálním stavem Agrese (přímá, přenesená, pasivní agrese, autoagrese) Regrese Další nevědomé obranné mechanismy (popření, vytěsnění, racionalizace, intelektualizace, projekce, projektivní identifikace, disociace, štěpení, kompenzace…)

Strategie zvládání náročných situací Snížit ohrožení Tolerovat (unést) co změnit nelze Zachování pozitivního obrazu sebe sama Péče o duševní rovnováhu Hledání cesty k regeneraci Zachování sociálních kontaktů Prostor pro podpůrnou terapii

Soukromí Lékařské tajemství (x oznamovací povinnost) Respekt k soukromí – organizační a provozní podmínky Empatický přístup Citlivé informace Obnažení pacienta Intimní prostor Snížení napětí vysvětlením, popsáním úkonu

Schopnost zvládat onemocnění je závislá na: A. Bezprostředním subjektivním dopadu onemocnění Perspektivě brzké změny k lepšímu Míře bezmoci a závislosti na okolí Míře závažnosti onemocnění B. Osobnosti nemocného, životní situaci, sociálním zázemí, předchozí zkušenosti C. Přístupu a charakteru péče ošetřujících

Osobnost pacienta Osobnostní struktura – temeprament, interpersonální charakteristiky, schopnost sebeovládání, dostupné adaptační mechanismy, míra frustrační tolerance. Míra sugestibility, vztahovačnosti, egocentrismu, sebeovládání Inteligence nemocného – ve smyslu kapacity pro porozumění situaci a vyhodnocení souvislostí Věk Životní situace Sociální zázemí, blízké vztahy Předchozí zkušenosti (s nemocí, s léčbou, s krizovými situacemi) Regresní reakce

Typy postojů pacienta k nemoci Realistický Hrdinský Bagatelizující Popírající (repudiační) Nosofobní Nosofilní Hypochondrický Účelový

Je vůbec nemocný? Zisk z nemoci Únik do nemoci Simulace x agravace obtíží Munchausen syndrom (by proxy) Disimulace Faktitivní porucha x psychogenní obtíže Disociativní obtíže Hypochondrie v zrcadle psychopatologie (od osobnostního rysu, přes OCD, somatoformní poruchu až po bludnou symptomatiku) 3-9% umělých poruch,

Kazuistika HS Chlapec zemřel ve 4 letech. Byl 25x přijat do nemocnice a více než 300x u pediatra. Již v prvním roce života byl vyšetřován pro neprospívání, nespočetné množství obtíží, chronické infekce, astma, alergie, jídelní obtíže spojené zejména se zvracením. V třetím roce života konsilium účast dětského psychiatra, ale vyšetření matka odmítla. Dítě opakovaně zvracelo, ( navštěvovala lékaře prakticky denně) pro zažívací obtíže dítěte a neustupující průjem. Když chlapec zemřel, byla matka obviněna z vraždy dítěte, protože se ukázalo, že zemřel v důsledku chronické otravy, histologické vyšetření ukázalo, že otrava musela trvat 2-3 roky. Matka přiznala, že preparát dítěti podávala, ale pouze několikrát v posledních měsících života, protože mu chtěla dát něco příjemného na chuť. Nikdo ze známých nevěřil, že by mohla něco udělat dítěti. Měla problémy se lhaním, většinou ve spojení se snahou získat zájem o svou osobu v důsledku presentovaných zdravotních obtíží (leukémie, léčba chemoterapie, dialýza). Žádné známky duševní choroby.

Kazuistika OP 35letý muž, svobodný, bezdětný, žije s matkou, aktuálně bez práce V pracovní anamnéze několik zajímavých a náročných zaměstnání, v posledních letech spíše pomocné práce, dva roky doma Přichází pro úzkosti, kterého nenechají fungovat v pracovním ani osobním životě, vázány na obavy z chorob Referuje kvasinkovou infekci na jazyku, zvýšenou únavnost, kterou interpretuje jako důsledek poruchy krvetvorby a prýštění v oblasti ledvin Podrážděný, rezonantní, trvá na alternativní léčbě Přesvědčen o letálním charakteru onemocnění Po psychiatrickém vyšetření patrná rozsáhlá psychotická produkce bludného i halucinatorního charakteru Roky veden jako hypochondrická porucha praktickými lékaři, které často navštěvoval

Postoj pacienta k nemoci Tentýž pacient může zaujímat různé postoje s ohledem na kontext onemocnění, postoj se může vyvíjet a často vyvíjí v čase Ambivalentní postoj k nemoci Rizikové: méněcennost, rezignace, beznaděj, bilanční úvahy (zásady komunikace s rizikovým pacientem) Postoj k nemoci a k léčbě - zásadní pro léčebný proces Zdravotník může postoj pacienta ovlivnit způsobem komunikace s ním

Psychologie zdravotníka  Náročnost profese, vhodné osobnostní předpoklady Riziko vyhoření – možnosti prevence Vztah jako součást profese Vnímání zdravotníka na ose: bezpečí x hrozba, důvěra x nedůvěra, autorita kterou respektuje, nebo se vůči ní bouří Postoj zdravotníka k nemoci – objektivně zjistitelné příznaky Nepřestávat vidět pro nemoc člověka, který nemocí trpí Odborník - expert x partnerský přístup Paternalismus, hyperprotektivita

Co se od ošetřovatele očekává? Karel Kopřiva (1997) výzkum sestry a sociální pracovnice dotazovány kdyby se někdo z vašich blízkých ocitl v domově důchodců, jaké tři vlastnosti nebo schopnosti jeho ošetřovatelek byste mu přála (profesionální schopnosti i běžné lidské vlastnosti): 1. vlídnost, ochota, láska 2. empatie, vcítění porozumění 3. trpělivost, vyrovnanost, klid 4. odbornost, profesionalita, znalosti

Jak na tom pracovat Sheila Cassidy (Birmingham) – jeden z prvních britských hospiců – po 15 letech – nejnáročnější práce – duševní zdraví personálu Péče o sebe jako podmínka péče o druhé Milovat druhého jako sebe samého (mít úctu, odpouštět, pečovat) Péče o duši – větší citlivost k vlastnímu prožívání, směřování a potřebám – čas na relaxaci, reflexi a radost Péče o tělo Péče o myšlenkový arzenál Chvála odpočinku Základy psychohygieny

Iatropatogenie -preventivní, diagnostický nebo terapeutický postup zdravotníka, který má za následek poškození zdraví nemocného. Iatropatogenie - somatická, psychická a sociální Hospitalismus - nepříznivý duševní stav – nemocný si zvykne na pasivitu, snižuje se tendence start se o sebe, zúží se jeho zájmy, život mimo nemocnici se může stát hrozbou. Prevence hospitalismu - omezení délky hospitalizace, umožnění návštěv (pobyty matky s dítětem na oddělení), úprava nemocničního režimu

Pravidla produktivního jednání Uvedení do léčebného prostředí (vysvětlení neznámých věcí, seznámení s prostředím) Snaha o redukci záporných emocí (strach, úzkost, stud, beznaděj) dostupnými prostředky Zainteresovaný vztah k nemocnému (projev zájmu, vyslechnutí, projev sympatií) Podpora a pomoc (nebýt se svými obtížemi sám) Udržování kontaktu s nemocným, optimistická atmosféra Úsilí o aktivizaci pacienta (dodávání odvahy, zvyšování kompetence pacienta) Trpělivost, zájem, ocenění

Komunikace Komunikační schopnosti jako součást profesní výbavy Sociální komunikace x strukturovaná komunikace x terapeutická komunikace Efektivní komunikace Srozumitelnost Zachování důstojnosti Výběr důležitých informací (přehlednost) Prostor pro dotazy i pro diskuzi Kongruentní

Jak podávat informace Pravdivě, ohleduplně, srozumitelně a empaticky – v kontextu zdravotního stavu a životní situace Načasování, rozdělení informací, volba slov, rozdělení rolí v týmu Vždy s ohledem na reakci nemocného (individuální charakter) Informace o diagnóze a způsobu léčby vždy v kompetenci lékaře! Důvěryhodnost - splnitelné sliby, projev zájmu, omezení pocitů bezmoci pacienta, naděje Prostor pro názory, obavy i očekávání pacienta, optimálně pacient jako partner v rozhodování o další léčbě Posílení kompetence pacienta