Nestabilita Řecka a Evropské unie v kontextu světové finanční krize Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Způsoby reagování na důsledky finanční krize Fiskální politika a Pakt stability a růstu Lisabonská strategie Zlepšená kontrola národních ekonomik Čerpání prostředků z kohezních fondů EU Finanční instituce EU: Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj Program stabilizace platební bilance Evropský stabilizační mechanismus Spolupráce mezi domácími a zahraničními institucemi bankovního a finančního dohledu Iniciativa bankovní spolupráce (Bank Co-ordination Initiative) Politická reakce Finanční podpora Spolupráce

Dopad krize na Řecko a vybrané členské země EU Zpomalení ekonomik ostatních členských států, vliv na ekonomiky NMS, slabá zahraniční poptávka Zhoršení bilance veřejných financí Odliv kapitálu, pokles produkce Zpřísnění podmínek finančního trhu, rostoucí rozdíly v úrokových sazbách Nárůst rizikových prémií (CDS spreads)

EU podpora platební bilance Některé členské země čelily velkým krátkodobým finančním potřebám, společně s rozsáhlými externími imbalancemi a velkým zadlužením EU střednědobá asistence je dostupná na pomoc k zamezení krize platební bilance, za podmínek silných politických (fiskální politika, měnová politika) závazků k nastolení opětné rovnováhy Finanční asistence je poskytnuta v kontextu širšího mezinárodního finančního balíku

Použití BoP mechanismu před krizí Rok Země Částka Mechanismus 1974 Itálie 1.16 mld UA (1) 1.4 mld USD Střednědobá finanční asistence z r. 1971 1976 1.1 mld USD   Community loan mechanism Irsko 0.5 mld DEM (2) 0.2 mld USD 1977 0.5 mld USD EK půjčka (Community loan mechanism) 1983 Francie 4 mld ECU (3) 3.6 mld USD 1985 Řecko 1.75 mld ECU 1.3 mld USD 1991 2.2 mld ECU (4) 2.7 mld USD Střednědobá finanční asistence z r. 1988 1993 8 mld ECU (5) 9.4 mld USD (1) Jednotky účtování, Units of account (1UA = 1.2 USD) (2) 1976 roční průměr 1USD = 2.5173 DEM (3) Roční průmer 1ECU = 0.91065 (1983), 0.768403 (1985), 1.239107 (1991), 1.170828 (1993) (4) Ve 3 dávkách. Jen první instalment 1000 mil. ECU vyčerpán, v dubnu 1991. (5) Ve 4 dávkách. Jen první dva instalmenty každý ve výši 2,000 mil. ECU byly čerpány v březnu a listopadu 1993.

NMS které obdržely EU BoP asistenci Balance-of-payments assistance   Maďarsko Lotyšsko Rumunsko Celková částka EUR 20 mld EUR 7.5 mld EU (Art. 119) - Instalment 1 - Instalment 2 EUR 6.5 mld EUR 2 mld EUR 3.1 mld EUR 1 mld EUR 5 mld EUR 1.5 mld IMF EUR 12.5 mld EUR 4.9 mld EUR 2.3 mld EUR 1.7 mld EUR 12.95 mld Ostatní mezinárodní instituce > EUR 0.4 mld Bilaterální půjčky --- < EUR 2.3 mld (1) Půjčky od Skandinávských zemí (DK, EE, FI, NO, SE) ≈ EUR 1.9 mld, CZ, PL ≈ cca EUR 0.4 mld.

MoU podmínky (Conditionality measures) Podmínky fiskální a strukturální, finanční sektor Fiskální konsolidace Fiskální vládní reforma Posílení fiskální governance, Zlepšení veřejného finančního managementu – k vyvarování se budoucích nepřiměřených expansivních politik Dohled a regulace finančního sektoru Prudence a dohled – garance stability bankovního a finančního sektoru ve střednědobém až dlouhodobém měřítku, navození opětovné konfodence bankovního sektoru. Structurální reformy Naplnění těchto podmínek je sledováno a EFC je informováno EK před vydáním každého z instalmentů. EFC je také informováno o možném refinancování půjček nebo o změně podmínek.

Program pomoci Řecku Záchranný balíček 110 mld. EUR 80 mld. EUR bilaterální půjčky členských států 30 mld. EUR – MMF Půjčka na 3 roky – roční úrok 5 % Zaručena ECB Podmíněnost přijetím reforem – hodnocení čtvrtletní

Možnosti řešení řecké situace Státní bankrot Vystoupení z eurozóny Poskytnutí dluhu Mají státy eurozóny povinnost financovat řecké dluhy??? Nutnost komplexního stabilizačního plánu Zesílení koordinace hospodářských politik v rámci EU

Evropský stabilizační mechanismus Nutnost stabilizace finančních trhů PIIGS – splatné dluhopisy 695 miliard eur letos, 502 miliard eur příští rok 750 mld. EUR 500 EU, 250 MMF 440 mld. EUR – záruky, 60 mld. úvěry

Nástup “Evropy“ do nového tisíciletí

Kdy Čína, Indie, Rusko a Brazílie doženou vyspělé ekonomiky Kdy Čína, Indie, Rusko a Brazílie doženou vyspělé ekonomiky? (podle hodnoty HDP) Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs Zdroj: Goldman Sachs

Zdoj: EUROSTAT

Tři hlavní priority nové strategie

Konkrétní cílové ukazatele Zvýšit zaměstnanost na 75 % Investice do V a V na 3 % Snížit emise o 20 %, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů o 20 %, zvýšit energetickou účinnosti o 20 % Snížit podíl dětí s předčasně ukončenou docházkou na 10 %, zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělaných ve věku mezi 30-34 na 40 % Snížit o 25 % podíl Evropanů postižených chudobou