Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0376 Šablona: BOTANIKA Pořadí šablony a sada: 4. Botanika Materiál: VY_32_INOVACE_BOT.4 Vytvořený ve školním roce: 2013 Téma: Pletiva Předmět a třída: BIOLOGIE, kvinta osmiletého gymnázia Anotace: Materiál je určen pro výklad učiva Pletiva. . Je potřeba PC s internetem, projektor, microsoft powerpoint. Je vhodné, ale ne nutné, aby měli PC k dispozici i žáci. Autor: Mgr. Lucie Koudelková Klíčová slova: trvalé pletivo, meristém, cévní svazky Ověřený dne: 17. 10. 2013

Pletiva

Co jsou to pletiva? Soubor buněk tvořící morfologický a funkční celek HISTOLOGIE= nauka o pletivech Obr. 11

Klasifikace pletiv Podle původu a způsobu vzniku Podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny Podle buněčného obsahu Podle ontogenetického vývoje

A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva pravá Pletiva nepravá Pletiva smíšená

A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva pravá vznikla z buněk, které po rozdělení zůstaly spolu a jsou spojeny střední lamelou Obr. 1

A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva nepravá Vznikají druhotným seskupením buněk př.: kolonie řas Pediastrum Obr. 9

A) podle původu a způsobu vzniku Pletiva smíšená Vznikají propletením a druhotným srůstem pravých pletiv (př. Plektenchym houbových hyf) Obr. 10 Obr. 2

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Parenchym Merenchym Aerenchym Aktinenchym Prosenchym Kolenchym Sklerenchym Úkol: V učebnici či na internetu vyhledej charakteristiku výše jmenovaných pletiv.

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Parenchym tenkostěnné buňky kubického tvaru DĚLENÍ Merenchym – kulovitý tvar a mezibuněčné otvory Aerenchym – provzdušňovací, interceluláry vyplněné kyslíkem Aktinenchym – aerenchymatické pletivo s hvězdicovitě protaženými buňkami

Parenchym Obr. 11

Aerenchym Obr. 8

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Prosenchym Soubor tenkostěnných a tlustostěnných buněk protáhlého tvaru, šikmé příčné přepážky Obr. 15

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Kolenchym Soubor buněk s nerovnoměrně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 16

B) podle tvaru buněk a tloušťky BS Sklerenchym Soubor buněk s výrazně ztloustlou buněčnou stěnou Obr. 17

C) Podle buněčného obsahu Chlorenchym soubor buněk obsahujících chloroplasty Amylenchym Zásobní pletivo jehož buňky obsahují škrob

D) Podle ontogenetického vývoje Pletiva Dělivá (meristémy) Trvalá Krycí Vodivá, zpevňovací Základní

D) Podle ontogenetického vývoje Pletiva dělivá (meristémy) Pletiva tvořená parenchymatickými buňkami, které mají dělivou schopnost Dělení Podle uložení v těle Podle posloupnosti vzniku

D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy Podle uložení v těle Meristém difúzní Nepravidelně rozmístěný Meristém vrcholový Na vrcholech stonků nebo kořenů Meristém vmezeřený Mezi trvalými pletivy, těsně pod kolénky trav

D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy Podle posloupnosti vzniku Meristém počáteční (PROTOMERISTÉM) Nahosemenné rostliny = jednovrstevný Krytosemenné rostliny = vícevrstevný rozlišen na plášť a korpus

D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy Podle posloupnosti vzniku Meristém prvotní (PRIMÁRNÍ) Vzniká činností protomeristému Základ pro tvorbu trvalých pletiv 3 vrstvy Protoderm krycí pletiva Prokambium primární svazky cévní Základní meristém základní trvalá pletiva

D) Podle ontogenetického vývoje Meristémy Podle posloupnosti vzniku Meristém druhotný (SEKUNDÁRNÍ) Zakládá se z buněk trvalého pletiva, která se začnou dělit FELOGÉN z primární kůry, dává vznik sekundárnímu krycímu pletivu KAMBIUM z buněk mezi prvotním dřevem a lýkem a z prokambia

Felogén (7) a kambium (5) Obr. 12

D) Podle ontogenetického vývoj Pletiva trvalá (definitivní) Tvarově i funkčně diferencovaná, ztratily dělivou schopnost Dělení Krycí Vodivá a zpevňovací Základní

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Krycí pletiva Ochrana rostliny před vnějšími vlivy Vznikají z protodermu nebo z felogénu DĚLENÍ PRIMÁRNÍ Epidermis - pokožka u nadzemních částí rostliny krytá kutikulou (obsahuje průduchy, chlupy, výčnělky) Rizodermis – pokožka kořene bez kutikuly

Krycí pletiva primární Epidermis rhizodermis Obr. 13 Obr. 7

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Krycí pletiva SEKUNDÁRNÍ Suberoderm (korek) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem ven Felogén (korkotvorné pletivo) – sekundární meristém produkující sekundární trvalá pletiva Feloderm (zelená kůra) – tvořen buňkami produkovanými felogénem směrem dovnitř, buňky obsahují chloroplasty BORKA – tvořena buňkami odumřelých sekundárních krycích pletiv = kůra stromů

Krycí pletiva sekundární Obr. 14

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Vodivá a zpevňovací pletiva Soustava trvalých pletiv zajišťujících rozvádění látek v rostlinném těle Vznikla s přechodem na souš LÝKO – zajišťuje asimilační proud (= rozvod asimilátů z fotosyntetizujících orgánů) DŘEVO – zajišťuje transpirační proud (= rozvod minerálních látek z kořene)

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Vodivá a zpevňovací pletiva DĚLENÍ LÝKO (floém) Sítkovice – hlavní vodivá složka lýka Lýkový parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti Buňky průvodní – funkce zásobní a vyživovací Lýkový sklerenchym – zajišťuje lýku pevnost v tahu

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Vodivá a zpevňovací pletiva DĚLENÍ DŘEVO (xylém) Cévy – vodivé dráhy u krytosemenných rostlin z mrtvých buněk, které mají rozpuštěné příčné přepážky Cévice – vodivé dráhy u vyšších rostlin z mrtvých buněk, které mají příčné přepážky Dřevní parenchym – zajišťuje rozvod látek na krátké vzdálenosti Dřevní sklerenchym – zajišťuje dřevu pevnost v tahu

Xylém a floém dřen protoxylem xylem floem Sclerenchym cortex epidermis Obr. 6

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Vodivá a zpevňovací pletiva CÉVNÍ SVAZKY Soubor složek lýkové a dřevní části vodivých pletiv Primární lýko a primární dřevo vzniká z prokambia Sekundární lýko a sekundární dřevo vzniká z kambia

Vodivá a zpevňovací pletiva CÉVNÍ SVAZKY D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Vodivá a zpevňovací pletiva CÉVNÍ SVAZKY Typy CS Úplné – obsahují dřevo i lýko Neúplné – obsahují pouze jednu složku Otevřené – mezi dřevem a lýkem je kambium Uzavřené – nemají kambium Podle polohy složek soustředné (lýko x dřevostředné), paprsčité, bočné (lýko I dřevo), dvojbočné (lýko I dřevo I lýko)…

Cévní svazky Obr. 3 Obr. 5 Obr. 4

D) Podle ontogenetického vývoje Trvalá pletiva Základní pletiva Vyplňují prostor mezi krycími a vodivými pletivy Funkce: zásobovací, fotosyntetická, dýchací DĚLENÍ Buňky vyměšovací – uzavírají zplodiny látkové přeměny Mléčnice – obsahují oranžové emulze tříslovin, latexu, bílkovin, kaučuku Interceluláry – mezibuněčné prostory různého původu a funkce Hojivá pletiva – podílejí se na zacelování mechanicky poškozených místech rostlin

Opakování Vysvětli pojem kolenchym, prosenchym, parenchym… Jaký je rozdíl mezi trvalými pletivy a meristémy? Jaké pletivo zajišťuje druhotné tloustnutí? Jaké znáš typy vodivých pletiv? U jakých organismů se vyskytují pletiva nepravá? U jakých organismů se vyskytují pletiva smíšená? (správnost odpovědí si zkontroluj podle výpisků)

Internetové zdroje User:Micropix. File:Cyperus alternifolius, stalk, Etzold green 9.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cyperus_alternifolius,_stalk,_Etzold_green_9.jpg?uselang=cs> Tony Wills. Gymnopilus_junonius-02.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gymnopilus_junonius-02.jpg?uselang=cs > Frank Vincentz. Aptenia cordifolia2 ies.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aptenia_cordifolia2_ies.jpg > Frank Vincentz. Celery cross section.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Celery_cross_section.jpg > Frank Vincentz. Armoracia rusticana ies.jpg[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Armoracia_rusticana_ies.jpg>

Internetové zdroje SuperManu. Stem histology cross section tag.svg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stem-histology-cross-section-tag.svg?uselang=cs> Chippolito. Root xs.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Root_xs.jpg> User:Bb143143. Aerenchyma2.JPG [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Aerenchyma2.JPG> Luis Fernández García. Pediastrum.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pediastrum.jpg> Andreas Kunze. Hyphae with septa.jpg [online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:2009-07-02_Hyphae_with_septa.jpg?uselang=cs> User:Micropix. Tradescantia[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tradescantia,_leaf,_Etzold_green_2.JPG?uselang=cs> Autor neuveden. Kambium.png[online]. [cit. 21. 9. 2013]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kambium.png?uselang=cs> Obr. 13, 14, 15, 16, 17 vlastní

Použitá literatura ČABRADOVÁ, V. HASCH, F., SEJPKA, J. VANĚČKOVÁ, I. Přírodopis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. FRAUS, 2005, ISBN 80-7238-424-4 DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2004, ISBN 80-7290-179-6 SKÝBOVÁ, J. Stručný přehled systému a ekologie vyšších semenných rostlin. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Praha, 2003, ISBN 8072901516 KINCL, M. KINCL, L. JAKRLOVÁ, J. Biologie rostlin pro gymnázia. Fortuna, 2008, ISBN 80-7168-947-5