Podniková ekonomika Financování podniku

Financování podniku Financováním se rozumí získávání finančních zdrojů (kapitálu ve všech jeho formách) a jejich použití k obstarání majetku a k úhradě výdajů na činnost podniku. Financování je významnou průřezovou činností spojující všechny věcně specializované aktivity probíhající v podniku. Hlavní úkoly finančního řízení jsou následující: opatřování kapitálu potřebného ke krytí finančních potřeb (běžných i mimořádných) rozhodování o vhodném umístění kapitálu, rozhodování o rozdělení vytvořeného hospodářského výsledku, řízení hospodářské činnosti tak, aby byla zajištěna finanční stabilita.

Financování podniku Finanční řízení je ovlivňováno: faktorem rizika – výběr jedné z několika možných variant s určitou pravděpodobností úspěchu, přičemž riziko vzniká z vnějších a vnitřních příčin, faktorem času – současná rozhodnutí ovlivňují budoucí toky peněz. Všeobecná pravidla pro finanční rozhodování: při stejném riziku se preferuje vždy větší výnos před výnosem menším, při stejném výnosu se preferuje vždy menší riziko před větším, za větší riziko se požaduje větší výnos, preferují se peníze obdržené dříve než později, motivací investování je očekávání většího výnosu, motivací veškerého investování je zvětšení majetku.

Druhy a způsoby financování Podle pravidelnosti financování: Běžné (financování provozní činnosti). Mimořádné (financování podniku při jeho založení, rozšiřování či sdružování, popř. likvidaci). Podle původu finančních zdrojů: Vlastním kapitálem. Cizím kapitálem. Samofinancováním. Podle doby, po kterou je kapitál k dispozici: Dlouhodobé (souvisí s investiční činností). Krátkodobé (souvisí s řízením oběžného majetku).

Běžné (krátkodobé) financování Představuje zajištění kapitálové potřeby pro financování oběžného majetku a činností s ním spojených. Hovoříme o financování a řízení pracovního kapitálu (Working capital management). Řízení pracovního kapitálu má dva základní úkoly: určit potřebnou (optimální) výši každé položky oběžných aktiv a jejich celkové sumy, přičemž lze postupovat globálním způsobem (využívat obratový cyklus peněz) či analytickým způsobem (optimalizovat výši každé položky oběžného majetku zvlášť), určit, jakým způsobem oběžný majetek financovat (umírněný přístup, slaďující životnost aktiv a pasiv, agresivní přístup, projevující se financováním dlouhodobého majetku krátkodobým kapitálem a konzervativní přístup, kdy dlouhodobým kapitálem se financují i dočasná oběžná aktiva) .

Řízení Cash Flow Pro fungování podniku je třeba kromě zajištění zhodnocení vloženého kapitálu zajistit, aby podnik měl v každém okamžiku dostatek peněz, tj. cash flow. Význam CF ve finančním řízení podniku Koncepce cash flow vychází z: rozdílu mezi pohybem hmotných prostředků a jejich peněžním vyjádřením (nákup stroje na úvěr atp.), časového nesouladu hospodářských operací, vyvolávajících náklady, a jejich finančním zachycením (mzdové náklady a výplata mezd), důsledku používání různých účetních metod (např. různých způsobů odepisování). Vzniká rozdíl mezi náklady a peněžními výdaji na jedné straně a mezi výnosy a peněžními příjmy na straně druhé. V důsledku toho dochází k nesouladu mezi ziskem (ztrátou) a skutečným přírůstkem (úbytkem) peněžních prostředků.

Finanční analýza

Finanční analýza Techniky používané ve finanční analýze: Jedna z nejvýznamnějších součástí finančního řízení podniku. Slouží k celkovému hodnocení podniku i jako východisko pro rozhodování v oblastech kapitálové struktury, řízení oběžných aktiv a investic, cenové a dividendové politiky, atd. Techniky používané ve finanční analýze: procentní rozbor, poměrová analýza, resp. poměrové ukazatele, doplňující ukazatele syntetického charakteru. Kroky finanční analýzy: výpočet poměrových a jiných ukazatelů, srovnání s odvětvovými průměry – srovnání v prostoru, hodnocení poměrových ukazatelů v čase – srovnání v čase – trendová analýza, hodnocení vzájemných vztahů mezi ukazateli, ukazatelové soustavy, návrh na opatření.

Hlavní skupiny ukazatelů Poměrové ukazatele Ukazatele aktivity Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti) Ukazatele likvidity Ukazatele zadluženosti Ukazatele tržní hodnoty Syntetické ukazatele Altmanův koeficient (index) – predikuje finanční stabilitu podniku (jeho náchylnost k bankrotu), Ukazatel EVA Ukazatelové soustavy Rozklad ROE (Du Pontův rozklad) – analyzuje vliv dílčích ukazatelů na vrcholový ukazatel rentability vlastního kapitálu.

Ukazatele rentability Nejčastěji vyjadřují poměr zisku k vloženému kapitálu. Měří čistý výsledek podnikových činností,

Ukazatele likvidity Poměřují majetek, který může být rychle přeměněn na peníze se závazky, které mají být brzy splaceny Měří schopnost podniku vyrovnat své splatné závazky.

Ukazatele aktivity Měří jak efektivně podnik využívá svoje aktiva,

Ukazatele zadluženosti Měří rozsah využívání cizích zdrojů,

Ukazatele tržní hodnoty Ukazují, jak je kapitálovým trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucnost.

Ukazatel EVA Ukazuje, jak podnik za dané období přispěl k tvorbě hodnoty pro vlastníky podniku (tzv. shareholder value). EVA (Economic Value Added) vyjadřuje v podstatě rozdíl toho, co podnik pomocí používaného kapitálu vyprodukoval (vyjádřeno hodnotou NOPAT, případně EBIT * (1 - t)) a částky, kterou zaplatil za tento kapitál (například nákladové úroky a dividendy).

Finanční plánování Úkolem finančního plánování je předvídat přebytky či schodky finančních zdrojů, ať už v krátkodobém či dlouhodobém časovém horizontu a rozhodovat o jejich využití či pokrytí. Finanční plánování zahrnuje tyto činnosti: plánování aktiv a pasiv (plánová rozvaha), tj. plánování majetkové a kapitálové struktury plánování výnosů, nákladů a zisku (plánová výsledovka), tj. plánování tržeb a odpovídajících nákladů z provozní, finanční a mimořádné činnosti plánování peněžních příjmů a výdajů (plánový výkaz cash flow) ve struktuře odpovídající peněžním tokům z provozní, finanční a investiční činnosti