Isaac Newton

Osnova Informace o Izákovi Objevy Objevy v mechanice Objevy v optice Objevy v matematice Zjištění v alchymii Fotografie Izáka Život Izáka

Informace o Izákovi Sir Isaac, *4.1.1643 – †31.3.1727, britský matematik, fyzik a astronom, zakladatel klasické mechaniky. Hmotu pokládal za interní substanci, odtrhoval od ní metafyzicky prostor a čas. Spolu s G.W. Leibnizen se podílel na vytvoření infinitezimálního počtu, provedl klasifikaci křivek třetího stupně. Newtonovy pohybové zákony položily základy pozemské i nebeské mechaniky. Matematicky zformuloval gravirační zákona odvodil zákony pohybu planet. Dospěl k závěru o tvaru Země na pólech zploštělé. Předložil korpuskulární teorii světla, pozoroval interferenční jevy na tenkých vrstvách, zkonstruoval zrcadlový dalekohled. Studiem odporu kladeného prostředím pohybujícímu se tělesu položil základy hydrodynamiky. Zabýval se též alchymií. Autor známého výroku "Hypotheses non fingo" (Hypotézy nekonstruuji). Hlavní dílo: Philosophiae naturalis principia mathematica (Matematické základy přírodní filozofie).

Objevy Newton učinil z fyziky moderní, ucelenou, deduktivní vědu na úrovni dnes nazývané klasická fyzika.

Objevy v mechanice V mechanice především dokázal, že fyzikální zákony platí nejen na Zemi ale i ve vesmíru. Newtonovým nejznámějším objevem byly jeho tři pohybové zákony: Zákon síly Zákon setrvačnosti Zákon akce a reakce Dále objevil zákony všeobecné gravitace (Newtonův gravitační zákon). Klasická mechanika se dodnes opírá o jím zavedené pojmy hmotnosti, setrvačnosti, síly a interakce. Objevil mnoho zákonů speciální povahy týkajících se pohybu planet, pohybu v prostředí s odporem, rotujících kapalin atd.

Objevy v optice V optice objevil, že světlo je složené a skládá se z barevného spektra (rozklad na optickém hranolu) , vysvětlil barvy tenkých vrstev, objevil zobrazovací rovnici, nalezl slitinu vhodnou ke konstrukci zrcadel a sestrojil první zrcadlový dalekohled (vlastní uspořádání primárního a sekundárního zrcadla) viz Newtonův dalekohled.

Objevy v matematice V matematice položil základy diferenciálního a integrálního počtu (tzv. Kalkulus) a také základy diferenciálních rovnic. Nalezl také metodu pro numerické řešení transcendetních rovnic a zobecnil binomickou větu v binomickou řadu. Kolem roku 1665 zobecnil binomickou větu v binomickou řadu. O objevu fluxí (jak nazýval svůj objev diferenciálního počtu) se Newton zmiňuje ve svém deníku 20. května 1665a téhož roku pomocí svého diferenciálního počtu určil obsah plochy ohraničené hyperbolou.

Zjištění v alchymii Newton také věnoval mnoho času alchymii. V Cambridgi si zařídil laboratoř, ve které ověřoval popsané postupy a procedury.

Fotografie Izáka

Život Izáka Isaac Newton se narodil 4. ledna 1643 (podle tehdy užívaného Juliánského kalendáře 25. prosince) ve Woolsthorpupoblíž Granthamu v Lincolnshireve východní Anglii. Otec, který se jmenoval také Isaac Newton, byl zámožným vlastníkem půdy, ale neměl žádné vzdělání. Zemřel tři měsíce před narozením syna. Když byly Newtonovi tři roky, provdala se jeho matka, Hannah Ayscough, ještě jednou a přestěhovala se do sousední vesnice North Withamu. Za manžela si vzala rev. Barnabase Smithe. Od té doby, až do otčímovy smrti, se o Newtona starali matčini rodiče. Rodina Ayscoughů stála výše na společenském žebříčku než Newtonové (Newtonův dědeček James Ayscough byl šlechticem a matčin bratr William farářem, který studoval na Trinity College v Cambridge) a proto se díky nim Newtonovi dostalo vzdělání. V roce 1653, po smrti druhého manžela se matka vrátila zpět do Woolsthorpu a desetiletý Isaac opět bydlel se svou matkou a se třemi nevlastními sourozenci (Mary, Benjamin a Hannah Smithovi).

Sebehodnocení Dalibor Sikora- 50% Marek Sikora-50%