1 DOPAD OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE NA PRŮMYSL Seminář AEM Ostrava, Vladimír Toman Hutnictví železa, a.s.

2 Okruh 1: Co znám a co neznám o obchodování (ETS) Okruh 2: Je tříleté období obchodování dostačující? Okruh 3: Dopad obchodování na provozovatele

3 Většina průmyslu je v postavení, kdy provozovatel je zásoben energiemi od firem, které mají přirozený monopol a tím i možnost cenového diktátu (plyn, elektřina, uhlí) zvýšení cen vstupních energií musí promítnout plně do nákladů dodává své výrobky na globalizovaný trh - nemůže diktovat ceny ani jejich zvýšení oproti konkurenci

4 Pro provozovatele z hlediska obchodování s povolenkami konkurenty jsou také firmy z regionů, které ETS nemají a nebudou mít zaveden - Rusko, USA, Ukrajina, Čína, Brazílie, Indie a řada dalších Nezaměňovat s firmami ze zemí, kde platí Kjótský protokol - ETS jde nad rámec protokolu.

5 Co znám (+) a neznám (-) o ETS (-) oficiální tiskopis žádosti o povolení emitovat skleníkové plyny (+) požadavky ČR byly kráceny na 97,6 mil./rok (+) návrhy na krácení původně alokovaných objemů povolenek pro jednotlivá odvětví (aktuálně varianty A, B, C z ) (+) metodiku výpočtu objemů pro jednotlivá odvětví a jednotlivá zařízení (z )

6 (-) jaký objem povolenek obdržím jako provozovatel po uplatnění protestu proti návrhu - alokovaný objem nekryje mé nezbytně nutné potřeby pro výroby (-) věcný a časový postup při provádění úprav Často je výskyt CO 2 neoddělitelným průvodním jevem dané technologie - s růstem výroby rostou emise. Tlak na snížení objemů, který toto nerespektuje, má jednoznačný dopad - snižování až zastavení výroby (koks, surové železo, vápno a cement, a další). Pokud tak někdo ze státní zprávy rozhodne, měl by nést důsledky tohoto rozhodnutí.

7 (-) kdy budou objemy povolenek na provozovatele rozepsány a převedeny na účet u OTE - kdy s účtem budu moci pracovat (+) poplatky za připsání povolenek na účet u OTE (nesouhlasíme s tím) (+) poplatky související s transakcemi s účtem a poplatky pro firmy zajišťujícími pro mne prodej/nákup povolenek (+) způsob práce s účtem u OTE

8 (-) účetní standardy pro práci s povolenkami po jejich zařazení do účetnictví firmy a při manipulacemi s nimi, (-) daňová problematika (-) Kdo bude verifikovat data o emisích z hlášení provozovatele hlášení do verifikace do vyřazení povolenek do 30.4.

9 (-) Za jakých podmínek budou vybíráni verifikátoři - volná soutěž nebo bude někdo určen pro všechny (např. ČIŽP)? (-) v případě volné soutěže - pro právnické i fyzické osoby? (-) kdy budou autorizované osoby pro verifikaci známy? (-) Kolik autorizovaných osob bude?

10 Rozsah dat spadajících pod pojem „verifikace“ je značně obsáhlý. Verifikátoři by měli být známí nejpozději v září 2005, aby si provozovatel mohl vybrat konkrétní firmu a mohl s ní pracovat ještě před vlastní verifikací (-) Kolik mne bude verifikace dat stát? Neměl by ji jako činnost kontrolní nařízenou zákonem zcela financovat stát?

11 Je tříleté období ETS dostačující? Pro sledování emisí CO 2 ano Pro tvorbu legislativy na není dostačující - budou k dispozici pouze verifikovaná data o emisích za rok 2005 (práce mají být ukončeny do ) Pro provozovatele absolutně pravidla na tři roky jsou absolutně nedostačující

12 Jako provozovatel potřebuji znát cílové parametry procesu ETS na min let dopředu z důvodů › nízká rentabilita odvětví (hutnictví) › vysoká investiční náročnost, jednotkové investice v řádu miliard Kč › dlouhá doba návratnosti › dlouhá doba životnosti zařízení › nemožnost plnit parametry měněné každé let

13 Dopad ETS pro provozovatele Další byrokratická zátěž Zhoršuje konkurenceschopnost (zvýšení nákladů) ETS je zajímavé pokud dostanu nadbytek povolenek a mohu prodávat získám zpět část již vynaložených prostředků na ekologii + prostředky na poplatky + prostředky na zvýšenou byrokracii u mne

14 část prostředků získaných prodejem povolenek věnuji spotřebuji na nákup energií se zvýšenými cenami při nižším přídělu než je nezbytně nutný objem pro výrobu se zvýší náklady s dopady: - jsem schopen utlumit náklady bez zvýšení ceny výrobku, klesá zisk - výrobu (možná) zachovám

15 - nejsem schopen utlumit náklady bez zvýšení ceny výrobku, dostanu se do ztráty - pak mohu výrobu i ukončit nebo ji převedu do regionu bez ETS Proč je možno ETS považovat za nadbytečné opatření? 1) Provozovatel žije a podniká v určitém prostředí (spoluobčané, orgány samosprávy, občanská hnutí a iniciativy) 2) Tímto prostředím je na něj vyvíjen tlak na zlepšování životního prostředí

16 3) Legislativa ČR a EU snižuje průběžně a dlouhodobě limity pro vypouštění jednotlivých znečišťujících látek 4) Provozovatel se pohybuje v prostředí, kdy nesnižování zátěže životního prostředí může mít za následek jeho nařčení konkurencí z ekologického dumpingu - to může vyústit až v zákaz přístupu na trhy

17 5) Významný vliv na ochranu ŽP má proces IPPC, kdy provoz zařízení je hodnocen z hledisek emisí do ovzduší, vod, pevné odpady snižování spotřeby paliv a energií vyššího využívání vstupních surovin ETS postihuje jen část emisí do ovzduší, IPPC je komplexní a dlouhodobé.

18 Závěry 1. ETS je částí konkretizace strategie EU na urychlené a plošné snížení spotřeb paliv a energií, protože EU stále větší podíl spotřeb energií kryje dovozem a její závislost na dovozech se kolem roku 2020 výrazně zvýší. Proto je nutno energie zdražit a cesty k tomu mohou být různé (ETS, EDR - ekologická daňová reforma)

19 2. V ČR neexistuje jednotná rozvojová strategie státu. Existuje řada dílčích koncepcí a studií, které nejsou vzájemně provázány, jsou často navzájem v rozporu a některé z nich jsou spíše souhrnem přání autorů než dokumentem, který má mít reálné a realizovatelné výstupy

20 Zpracování těchto dokumentů probíhá na úrovni ministerstev a jen vyjímečně jsou alespoň k jejich oponování přizváni zástupci provozovatelů. Jedinou patrnou a důsledně uplatňovanou strategií státu je zvyšování daňového zatížení provozovatelů, zavádění dalších poplatků a zvyšování spotřebních daní (EDR).

21 Děkuji za pozornost tel , fax