Psychologie MK Učení a zapomínání

Psychologie učení a zapomínání Test – https://www.youtube.com/watch?v=gqkQKZYDImM https://www.youtube.com/watch?v=1w9ulhUrvZc https://www.youtube.com/watch?v=4nNh3wAqzjM https://www.youtube.com/watch?v=rJkdTXYhKXo

Psychologie učení a zapomínání Paměť je schopnost centrální nervové soustavy uchovávat a používat informace o předchozích zkušenostech. Fáze: vštěpování (kódování) uchovávání (retence) vybavování (reprodukce) zkušenosti.

Psychologie učení a zapomínání Vštěpování (kódování) Informace do paměti ukládáme v různé formě, např. vizuální, akustické, sémantické. Nejvýhodnější: zpracování co nejvíce smysly, při němž je pravděpodobnost trvalého vštípení informace nejvyšší. Výjimka: malé děti, pro které je díky schopnosti přesného eidetického obrazu - obrazu ukládaného do paměti - výhodnější vizuální forma. Proto také vynikají v hrách jako je pexeso.

Psychologie učení a zapomínání Křivka učení Zachycuje bud zlepšování výsledku učení (výkonu), anebo ubývání chyb během učení (případně obojí) po jednotlivých opakováních, je z ní patrné, že na počátku učení se kladné výsledky dostavují pomalu, potom prudce stoupají, až na závěr učení jsou přírůstky opět jen nepatrné.  

Psychologie učení a zapomínání Uchování (podržení) Pro uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném celku. Snadněji vybavitelné a reprodukovatelné jsou informace, které pro nás mají význam a ten je dán motivací, osobními potřebami či spojením se silnějším citovým zážitkem. Dále si lze lépe zapamatovat to, co se člověk učí záměrně systematicky, promýšlením učiva a spojováním s příklady a s praxí. Naopak mechanicky vštípené informace z paměti rychleji mizí, nelze je vybavit, tj. dekódovat.

Psychologie učení a zapomínání Zapomínání = vyhasínání nervového spojení. Projevuje se ve dvou formách: nemožnost rozpomenout se anebo znovupoznat nesprávné vzpomínání nebo znovupoznání Většina lidí si pamatuje: 10 % z toho co čtou, 20 % z toho co slyší, 30 % z toho co vidí, 50 % z toho co slyší a vidí, 70 % z toho co řeknou, 90 % z toho co dělají.

Psychologie učení a zapomínání Výzkumem zapomínání se zabýval německý psycholog Ebbinghaus. První osobou, která se zabývala procesem učení a zapomínání, byl Herman Ebbinghaus v roce 1885. Ebbinghaus nejprve vytvořil soubor 2300 nesmyslných slabik, zapsaných na kartičkách, ve kterých byla vždy samohláska vložena mezi dvě souhlásky. Vždy si vzal určitý počet kartiček, zapsal si jejich znění do sešitu a celou řadu slabik se naučil nazpaměť. Poté zaznamenal, jak dlouho mu učení trvalo a za nějaký čas obvykle celý pokus s totožnou řadou zopakoval. Vytvořil tak Ebbinghausovu křivku zapomínání, která ilustruje zjištění, že nejvíce zapomínáme v prvních hodinách po naučení se něčemu, zatímco množství zapomenutého po 5 dnech a po měsíci se už liší jen málo. Zjistil rovněž, že kapacita krátkodobé paměti je 7 prvků, protože soubor do sedmi slabik se byl schopen naučit na jedno opakování.  

Psychologie učení a zapomínání   Ebbinghausova křivka zapomínání Na ose X se nachází čas uplynulý od doby, kdy jste se učili. Na ose Y jsou procenta, kolik si toho pamatujete z celkového množství látky. Nejvíce tedy zapomínáme během první hodiny, a proto by se mělo učivo na závěr přednášky vždy ještě rekapitulovat. Ještě ten den byste si ho pak sami měli zopakovat. Druhý den také a pak stačí až po týdnu. Pokud skutečně potřebujete učivo ukotvit, tak další opakování by mělo přijít přibližně po měsíci.

Psychologie učení a zapomínání Ebbinghausův experiment s pamětí Klesající počet opakování při učení se slabikám

Psychologie učení a zapomínání Vybavení (reprodukce) K vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení: Znovupoznání (rekognice): rozpoznání podnětů a jejich odlišení od nových a neznámých Reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného Spontánní vybavení (recall) - vybavení údajů bez jakéhokoliv vodítka Reprodukce může být nepřesná, lidé mají tendence svoje vzpomínky doplňovat.

Psychologie učení a zapomínání

Psychologie učení a zapomínání Pokus (Shepard, 1967) – zkoumaným osobám ukázal 612 obrázků, každý po dobu 6 vteřin, pak je požádal, aby ty obrázky, které viděli, vybrali z dvojice alternativ. 98 % lidí to udělalo správně. Ale když si měli vybavit bez vodítka, co viděli, dosahovali mnohem horších výsledků.

Psychologie učení a zapomínání Jedním z faktorů, které mohou výrazně rušit vybavování je interference. Je to jev, kdy se určité informace navzájem ruší. Proaktivní útlum – útlumový vliv předcháze­jícího učení na následující Retroaktivní útlum – útlumový vliv probíhajícího učení na předcházející. Např. koupíte si nové auto a tomu je pochopitelně přidělena i nová státní poznávací značka – SPZ. Vy si ji zpočátku těžko vybavujete, protože vodítko „moje SPZ“ je zatíženo původní informací, tedy vaší starou SPZ a ta interferuje, neboli ruší vybavení informace nové.

Psychologie učení a zapomínání Dělení a) podle délky doby uchování zapamatovaného Senzorická Krátkodobá Střednědobá Dlouhodobá

Psychologie učení a zapomínání

Psychologie učení a zapomínání

Psychologie učení a zapomínání Dělení b) podle formy ukládání informací Vizuální Akustická Sémantická (ukládání významu informace)

Psychologie učení a zapomínání c) Podle toho, jak vědomosti ukládáme: mechanická – doslova logická – vykládáme souvislosti a vztahy mezi předměty a jevy

Psychologie učení a zapomínání Senzorická paměť Senzorická (ultrakrátká) paměť je vědomá část paměti, která uchovává informace přicházející ze smyslů (člověku to, co před chvilkou viděl, na krátkou dobu takzvaně „zůstane před očima“). Ty jsou podrženy po dobu nezbytně nutnou ke zpracování a rozhodnutí, zda jsou informace důležité, tedy vhodné k dalšímu zpracování či nikoliv. Pokud ano, postupují dále do krátkodobé či dlouhodobé paměti.

Psychologie učení a zapomínání Krátkodobá paměť Krátkodobá paměť, (nebo také paměť pracovní, operativní) je vědomá aktivní část paměti, ve které se odehrává většina psychických procesů (např. řešení aktuálních problémů). Zpracovávají se v ní informace dodané senzorickou pamětí a informace vyvolané z paměti dlouhodobé, která není dostupná vědomě. Krátkodobá paměť dokáže uchovat vjemy smyslových orgánů a emoce pomocí přeměny (kódování) v mentální reprezentace. Ty může paměť dále zpracovávat a uchovávat. Krátkodobá paměť je omezena na 5 - 9 prvků (tzv. magické číslo 7±2), které při zamezení opakování, uchová na 15 - 20 sekund. Kapacitu lze zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky). Opery Bedřicha Smetany, obojetné souhlásky Nákupní seznam, čísla hasičů, policie a záchranné služby

Psychologie učení a zapomínání Krátkodobá paměť Substystémy krátkodobé paměti Fonologická smyčka - dočasně ukládá zvukové a řečové informace -fonologická/artikulační smyčka = paměť pro čísla či slova, která se opírá o jejich zvukovou podobu a využívá mechanismus opakování; umožňuje oživit a udržovat obsah fonologického zásobníku s pomocí bezmyšlenkovitého hlasitého nebo subvokálního opakování vizuoprostorový náčrtník - dočasně ukládá vizuálně prostorové informace centrální výkonnostní smyčka - třídí a specifikuje krátkodobé informace

Psychologie učení a zapomínání

Psychologie činnosti Dlouhodobá paměť relativně pasivní část paměti uchovávaná v nevědomí. hypoteticky neomezená kapacita Ukládá významné zkušenosti, např. poznatky nutné k vykonávání nějaké činnosti či poznatky životně důležité. Vštěpování informace do dlouhodobé paměti trvá přibližně 30 minut, a může probíhat buďto záměrně (např. mechanickým opakováním - memorováním), nebo bezděčně. Lépe zapamatovatelné jsou smysluplné obsahy a logické celky, což může vést ke zkreslování vzpomínek. Při začleňování nových informací se totiž proměňují i stávající znalosti. Lépe se také pamatují poznatky, které mají citový nádech a které jsou často vybavovány. Takové informace paměť považuje za důležité a tudíž i nutné k dlouhodobému uchování. Začíná přibližně od 4 let.

Psychologie činnosti Dlouhodobá paměť Implicitní (procedurální) paměť - slouží k zapamatování dovedností a pravidel, pomocí nichž lze tvořit nové smysluplné celky. Informace v ní uložené jsou hůře verbálně vyjádřitelné. Implicitní paměť je vývojově starší, odolnější a relativně nezávislá na paměti explicitní (jak dokazují případy lidí s amnézií). Vštípení do implicitní paměti může probíhat i nevědomě. Obsahuje dovednosti, postupy a návyky (např. jízda na kole). explicitní (deklarativní) paměť - uchovává vzpomínky a faktické znalosti. Informace v ní jsou verbálně vyjádřitelné a před vštípením musí projít vědomím. sémantická paměť - obsahuje obecná fakta (např. Pythagorova věta), bez vztahu k místu a času vštípení. Organizace informací do větších celků probíhá do postojů, schémat a scénářů, které poté ovlivňují vštěpování informací nových.

Psychologie činnosti Dlouhodobá paměť Epizodická paměť - uchovává informace o událostech, zahrnující rozměr časový, prostorový a citový Autobiografická paměť - obsahuje vzpomínky na vlastní život (osobní zážitky). Tyto informace jsou doprovázené emocemi, které ovlivňují schopnost znovu vybavení (zábleskové vzpomínky).

Psychologie činnosti Dlouhodobá paměť

Psychologie činnosti Dlouhodobá paměť Vybavování poznatků je částečně nevědomě ovlivněno: vnějším situačním kontextem (prostředí, v němž došlo k zapamatování) vnitřním kontextem (nálada, emoce). Vědomosti se tak lépe vybavují, pokud se nacházíme ve stejném prostředí či emocionálním stavu jako při vštípení (efekt kongruence).

Psychologie činnosti

Psychologie činnosti Střednědobá paměť Paměť, která je schopna informaci udržet po dobu asi 20 minut. Když si v tuto dobu informace zopakujeme, potvrzujeme paměťovou stopu – otisk v paměti je hlubší.

Psychologie činnosti Dělení b) podle formy ukládání informací Vizuální Akustická

Psychologie činnosti Vizuální paměť Topická, optická, zraková paměť je pamětí, kdy si subjekt pamatuje krajiny, je schopen po letech projít a nezabloudit, pamatuje si interiéry, situace, pamatuje si, kde kdo stál v určité situaci (výhodné např. při rekonstrukci určitých událostí), ví, kde je informace v knize, zda dole či nahoře a zda je u ní např. obrázek.

Psychologie činnosti Akustická paměť Fonetická, sluchová, zvuková paměť znamená, že si subjekt, obdařený touto pamětí snadno zapamatuje melodie, slova, celé věty, snadno se učí básním, rolím, textům, cizím jazykům - je schopen pamatovat si spoustu slov.

Psychologie činnosti Názorná paměť – je pamětí, která se vyznačuje uchováním představ, obrazů, tvarů, zvuků, chutí, vůní (pozn. někteří autoři používají ještě detailnější členění podle jednotlivých analyzátorů na paměť zrakovou, sluchovou, čichovou, atd.) Pohybová paměť – spočívá v zapamatování, podržení a vybavení různých praktických, pracovních a sportovních návyků. Obvykle se projevuje jako fyzická šikovnost, zručnost v práci Slovně logická paměť – je paměť, která hraje rozhodující úlohu v procesu osvojování si vědomostí (pojmů, myšlenek, čísel, symbolů)

Učení a zapomínání c) Podle toho, jak vědomosti ukládáme: mechanická – doslova logická – vykládáme souvislosti a vztahy mezi předměty a jevy

Učení a zapomínání Logická paměť umožňuje subjektu zapamatování logických souvislostí. Takovýto člověk se těžko učí nazpaměť, ale dobře dovede reprodukovat obsah, vysvětlit, odvodit pravidla a zákony. Tento typ paměti bývá selektivní, jsou lidé, kteří mají lepší paměť pro vědy biologické, jiní pro matematiku, další zase pro vědy společenské. Mechanická paměť je taková, při níž si subjekt pamatuje, ale nemusí rozumět. Někdy to jsou lidé poměrně nízké inteligence. Dokonce jedinci s lehkým mentálním postižením (dříve úroveň debility) s touto pamětí dokáží předvést zázračné a neuvěřitelné výkony.

Učení a zapomínání Logická paměť: dlouhodobě výhodnější, protože s věkem účinnost mechanické paměti klesá, zatímco logická paměť se zlepšuje s množstvím nastřádaných informací (proto je také vhodné začít s výukou cizích jazyků v mládí, protože ta stojí na schopnosti pojmout velké množství informací mechanickou pamětí). Z toho, ale také vyplývá částečné zkreslování vnímání, na základě dřívější zkušenosti. Lidé si např. více všímají informací, které potvrzují jejich dosavadní názory (tzv. konfirmační zkreslení). Pro zapamatování nových informací je také klíčový spánek, protože při něm dochází ke konsolidaci (integraci do již existujících schémat) nových paměťových stop.

Učení a zapomínání Habituace

Učení a zapomínání

Učení a zapomínání Priming • Zlepšení schopnosti organismu rozpoznat (nebo jinak zpracovat) dříve prezentovaný podnět (nebo podnět významově blízký dříve prezentovanému podnětu) • Viz doplňování kořenů slov • Viz vybavení významově propojených pojmů • Viz vybavování slov z mentálního slovníku – • MOTEL, SUPPOSE… » MOT_, SUP_ • CHLEBA… » MÁSLO…

Učení a zapomínání Test 2

Psychologie činnosti Ve všech následujících výzkumech byla prokázána existence reakce ve tvaru U – položky na začátku seznamu a na konci se pamatují lépe než položky uprostřed. Lepší zapamatování prvních slov – efekt prvního dojmu Lepší zapamatování posledních slov – efekt novosti

Učení a zapomínání Vliv emocí na paměť Vliv emocí na paměť • Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které něm vyvolávají silnou emocionální odezvu

Učení a zapomínání

Učení a zapomínání Vliv opakování na paměť • Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které měl možnost si vícekrát opakovat • Velký vliv má ovšem způsob rozložení opakování v čase • Je mnohem lepší opakování materiálu více rozložit v čase, než opakovat vše najednou během krátkého časového období

Učení a zapomínání Vliv organizace materiálu na paměť • Obecně platí, že člověk si mnohem lépe ty informace, které může interpretovat v kontextu toho, co už zná Lépe si zapamatujete studijní materiál, když si letmo projdete kapitolu a získáte přehled o hlavních bodech ještě před tím, než si začnete detailně číst. Je proto také výhodnou si před přednáškou přečíst příslušnou kapitolu, vaše mysl tak bude lépe připravená kódovat a pamatovat si informace prezentované na přednášce

Učení a zapomínání Vliv hloubky zpracování na paměť Člověk si mnohem lépe ty informace, na jejichž zpracování a analýzu vynaložil více času a úsilí Člověk si lépe pamatuje ta slova, u nichž musí přemýšlet o jejich významu (sémantickém obsahu), než ta slova, která se musí pouze mechanicky naučit… Entelechia….

Učení a zapomínání Souvislost s marketingem Prvním úkolem reklamy je, aby si jí lidé všimli. K tomu účelu je třeba ji vytvořit tak, aby vyvolala emocionální odezvu. Druhým úkolem reklamy je zajistit, abychom si ji pamatovali. To úzce souvisí s tím, jak často ji vidíme. U reklamy nestačí, abychom si ji všimli a zapamatovali. Musí také formovat chování spotřebitelů, musíme věnovat pozornost i spojení mezi reklamou a značkou i nákupnímu procesu a roli paměti v tomto procesu.

Učení a zapomínání Souvislost s marketingem Délka televizní reklamy Čím je reklama delší, tím delší je čas, po který mozek absorbuje její informace, takže o to déle se stimulují neurony a synapse budou o to citlivější. To vede k větší zapamatovatelnosti. Frekvence reklamy Ukládání do paměti roste nejen s délkou reklamy, ale také s počtem jejích opakování.

Učení a zapomínání Souvislost s marketingem Paměť levé a pravé hemisféry Herbert Krugman: meření rozpoznání a vzpomenutí uvedl do souvislosti s činností hemisfét Rozpoznání je emocionální činnost, vzpomenutí je logická činnost. Rozpoznání – využívá pravou hemisféru, vzpomenutí levou (legické myšlení) Tisková reklama je většinou logická, televizní emocionální. U televizní reklamy je proto správnou metodou rozpoznání (recognition), u tiskové reklamy vzpomenutí.

Učení a zapomínání Reklamy Hot body – fitness Offroad Vtipy Globetrotter – Van Dam Evian Moudřejší se cestovat po skupinách Axe Sluchátka Kondomy I wanna fuck you Navigace Džem Předplatné