„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 1 Spolupráce technických univerzit s podniky = významná podpora inovací Český národní komitét IMEKO Vladimír Haasz ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechnická

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 2 IMEKO a inovace České technické university a aplikovaný VaV Vývoj na Elektrotechnické fakultě ČVUT od r Jeden z příkladů dobré praxe – katedra měření ČVUT FEL Závěry

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 3 IMEKO a inovace Konkurenceschopnost = nové, kvalitnější, levnější IMEKO Není možné bez rozvoje měřicí a přístrojové techniky Vývoj nových metod a postupů Vývoj nových materiálů IMEKO - International Measurement Confederation CNK IMEKO – Český národní komitét IMEKO Inovace: Univerzitní prostředí XXI Congress IMEKO motto Measurement in Research and Industry

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 4 České technické university a aplikovaný VaV  České vysoké učení technické v Praze  Technická universita Liberec  Univerzita Pardubice  Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava  Vysoká škola chemicko-technologická v Praze  Vysoké učení technické v Brně  Západočeská univerzita v Plzni

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 5 *) V účetnictví ČVUT Praha a VUT Brno nelze v účetnictví rozlišit tyto 2 položky České technické university a aplikovaný VaV

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 6 *) V účetnictví ČVUT Praha a VUT Brno nelze v účetnictví rozlišit tyto 2 položky České technické university a aplikovaný VaV

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 7 České technické university a aplikovaný VaV

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 8 České technické university a aplikovaný VaV *) V účetnictví ČVUT Praha a VUT Brno nelze v účetnictví rozlišit tyto 2 položky

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 9 Příklad vývoje za posledních 6 let: Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 10 Příklad vývoje za posledních 6 let: Elektrotechnická fakulta ČVUT v Praze

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 11 Jeden z příkladů dobré praxe – katedra měření ČVUT FEL Oblasti výzkumu a vývoje:  Přesná elektrická měření,  Aplikace mikroprocesorů v přístrojové technice,  Měření kvality přenosu v telekomunikačních sítích,  Diagnostika a nedestruktivní testování,  Automatizované měřicí systémy,  Senzory a senzorické systémy,  Magnetická měření,  Přístrojové systémy letadel a pro kosmický výzkum,  Systémy pro testování řídicích jednotek automobilů a distribuovaných systémů,  Digitalizace a zpracování signálů. Odborní pracovníci: 27 akademických pracovníků, 6 vědeckých pracovníků s Ph.D., 15 vědeckých/technických pracovníků – doktorandů, 7 interních doktorandů

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 12 Jeden z příkladů dobré praxe – katedra měření ČVUT FEL *) U příjmů v případě VaV na zakázku odečteny prostředky za použitý materiál a služby

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 13 Jeden z příkladů dobré praxe – katedra měření ČVUT FEL *) U příjmů v případě VaV na zakázku odečteny prostředky za použitý materiál a služby

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 14 Jeden z příkladů dobré praxe – katedra měření ČVUT FEL Zakázky pro velké podniky: Škoda Auto – Testovací platforma pro automobilové sběrnice – několik dílčích zakázek v celkové ceně cca 3 mil. Kč ( ); PREdistribuce – Inteligentní metody a přístroje pro měření odběru el. energie – 2 dílčí zakázky v celkové ceně cca 0,6 mil. Kč (2012); Zakázky pro malé a střední podniky: - obvykle v ceně desítky až 100 tisíc Kč, např. v r. 2012: Abner a.s., EPCOS s.r.o. a další – měření rušivých magnetických polí a parametrů ferromagnetických materiálů RETIA, a.s. – systém pro vibrační testování MIKRONEX s.r.o – měření odporů nožů na řezání plastů

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 15 Závěr Na základě výše uvedených dat lze konstatovat, že situace v oblasti aplikovaného VaV zdaleka není tak zlá, jak se traduje:  Zhruba 10 % příjmů universit s technickým zaměřením tvoří příjmy z aplikovaného VaV, přičemž téměř polovina je z výzkumu na zakázku a licencí.  Struktura příjmů za posledních 5 let má jednoznačný trend – prostředky na vzdělávací činnost stagnují či klesají, příjmy z aplikovaného VaV rostou (např. na ČVUT-FEL z 2 : 3 na 1 : 3 ve prospěch VaV za posledních 5 let).  Závažným problémem stále zůstává prodej patentů a licencí.  Při oboustranném zájmu je spolupráce s aplikační sférou úspěšná. Pro to jsou však nezbytné odborné kontakty zejména na střední úrovni řízení. Bez toho často zůstávají rámcové smlouvy na úrovni velký podnik - universita jen formalitou. Co nám chybí pro další rozvoj v této oblasti:  Na vstupu zejména středoškoláci se zájmem o věc a s dobrými základy matematiky, fyziky i chemie (bez nich se už v nejbližších letech další rozvoj VaV na vysokých školách neobejde).  Na straně průmyslových partnerů často postrádáme zájem o dlouhodobější spolupráci v oblasti VaV, a to včetně společného řešení víceletých projektů.

„ČESKÉ INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ“ 16 Děkuji za pozornost