Kazuistiky osob se záchvatovitými onemocněními SOMATOPEDIE KPG/6046 Kazuistiky osob se záchvatovitými onemocněními Lucie Kašparová 1.roč. učitelství cizích jazyků – německý jazyk pro 2.st. ZŠ

Co to jsou záchvatovitá onemocnění? souborné označení pro nervová onemocnění jedince různé etiologie termín používaný k popsání jakéhokoliv stavu, u kterého dochází k záchvatům projevují se záchvaty abnormálních pohybů nebo chování způsobené abnormální elektrickou aktivitou mozku asi 5 % dětí předškolního věku prodělá alespoň jeden záchvat

Existují záchvaty bez přímého nervového onemocnění Neepileptické záchvaty (tzv. pseudozáchvaty) většinou nejsou způsobeny abnormální aktivitou mozku, ale častěji spíše emocionálním stresem nebo jinými psychickými faktory tento typ záchvatů lze úspěšně léčit psychoterapií

Provokované záchvaty jednoduché záchvaty, které mohou být způsobeny traumatem, nízkou hladinou krevního cukru (hypoglykémií), nízkou hladinou sodíku, vysokou tělesnou teplotou (u malých dětí a kojenců, tzv. febrilní křeče), alkoholem nebo drogami

Jaká záchvatovitá onemocnění existují? Epilepsie Narkolepsie Menierův syndrom Tetanie Febrilní záchvaty Synkopa (mdloba) Hemikranie (migréna)

EPILEPSIE DEN EPILEPSIE 3. ŘÍJEN

Dělení epilepsie: jednoduché parciální záchvaty záchvat postihuje jen určité ložisko mozku projeví se dočasnou poruchou postižené oblasti (hmat, sluch, zrak, myšlení…) vědomí není narušeno komplexní parciální záchvaty záchvat postihuje širší oblasti mozku často se projevuje automatickými pohyby od jednoduchých (mrkání, mlaskání…) až po složité (chůze…) vědomí bývá narušené a bývá porucha paměti generalizovaný záchvat bez křečí (absence) záchvat postihující celý mozek, projevuje se náhlou a krátkou poruchou vědomí projeví se strnulým pohledem a přerušením práce, nebo jiné činnosti po odeznění se vědomí téměř okamžitě vrací do normálu generalizovaný záchvat s křečemi klasický obraz toho, co si lidé představí pod pojmem epilepsie křeče a výpadek vědomí trvá několik minut a pak ještě několik minut (až hodin) trvá, než se člověk dostane zpět do normálu existují také pseudo-epileptické záchvaty, které mohou vzniknout např. nedostatkem hořčíku

Příznaky: Subjektivní: záchvatu může předcházet AURA (předzvěst): senzitivní (svědění, mrtvění) zraková, sluchová, chuťová psychická (nespavost, podrážděnost) viscerální (bušení srdce, tlak v útrobách, stahování v břiše)

Objektivní: náhlá ztráta vědomí pád na zem nejdříve křeče tonické oční bulby stočeny ke straně bledost střídá cyanóza asi po 30 vteřinách křeče klonické – prudké záškuby celého těla pěna u úst – zvýšená tvorba slin, pokousání jazyka může dojít k pomočení, pokálení

Diagnostika: anamnéza EEG po spánkové deprivaci odběr krve RTG lebky neurologické a interní vyš. CT nebo MR odběr biologického materiálu psychologické vyš.

Léčba a první pomoc Metody léčby: nefarmakologické – režimová opatření farmakologické – podávání antiepileptik, jak preventivně, tak i přímo při záchvatu u těžkých a sekundárních epilepsií nastupuje léčba chirurgická

První pomoc: volat 155 chránit nemocného před poraněním odstranit z okolí nebezpečné předměty podložit hlavu např. svetrem, polštářem uvolnit těsný oděv (např. kravatu), rozepnout košili nesnažit se mechanicky zabránit křečím, nevkládat nic do úst, neotvírat ústa sledovat čas záchvatu, nenechat nemocného bez dozoru sledovat vitální funkce jakmile křeče povolí – kontrola vitálních funkcí, kontrola dutiny ústní a uložit nemocného do stabilizované polohy protišoková opatření – ticho, teplo nemocný po nabytí vědomí usíná, může být také zmatený, neklidný, agresivní, mít amnézii

Epileptik nesmí: vlastnit zbrojní průkaz řídit motorová vozidla (řidičský průkaz zabavuje praktický lékař) Nebezpečí pro epileptiky: autohavárie epileptický záchvat může vyvolat i let letadlem utonutí nebezpečí při práci u rotačních strojů a při vysoké teplotě, na místech s neizolovanou elektroinstalací

Zajímavosti o epilepsii: relativně běžné onemocnění, které postihuje 0,5% až 1% populace je jedním z nejčastějších záchvatovitých onemocnění tři čtvrtiny epilepsií začínají před 29 rokem věku a největší incidence je v předškolním věku výskyt epileptických syndromů u dětí je ve srovnání s dospělou populací více než dvojnásobně vyšší, tj. okolo 3-5% občanská sdružení a společnosti (např. Společnost „E“, dále Nadace Dětský mozek, Liga proti epilepsii atd.)

Další záchvatovitá onemocnění podobná epilepsii Narkolepsie  záchvaty náhlého nepřekonatelného spánku, který trvá několik minut může být vyvolána smíchem nebo rozčilením Jak vypadá narkolepsie? kataplexie (pád na zem) spánkové obrny (pacient není schopný pohybu, je při vědomí a stačí dotek, aby obrna vymizela) příčinou je poškození - retikulární formace mozkového kmene diagnostika narkolepsie je stanovena pomocí EEG vyšetření, léčba probíhá na základě psychostimulancie

Menierův syndrom Tetanie záchvat náhlých závratí s pádem na zem, hučení v uších, snížení sluchu, nauza zvracení Příčina? iritace labyrintu vnitřního ucha porucha cévního zásobení nádorek na nervu zánět mozkových obalů Tetanie onemocnění způsobené nedostatkem ionizovaného kalcia v plazmě a charakterizované  zvýšenou dráždivostí nervosvalového systému Jak se tetanie projevuje? křeče končetin pocit ztuhlosti končetin křeč se stočením konce ruky a prstů - tzv. porodnická ruka laryngální stridor - chrapot Chvostkův příznak - zvýšená dráždivost sedmého hlavového nervu (lícní nerv) vegetativní projevy - střevní, žaludeční a renální koliky poruchy nehtů, vlasů, zubní kazy epileptické záchvaty

FEBRILNÍ ZÁCHVATY

Charakteristika: Febrilní křeče – křeče vyskytující se asi u 3 % dětí mezi šestým měsícem a třemi roky věku u malých dětí při vysokých horečkách kolem 39 stupňů Celsia a víc (proto se nazývají febrilní) jsou způsobeny menší stabilitou dětského nervového systému po šestém roce záchvaty se výrazně snižují příčinou bývá prudký vzestup horečky až 39 – 40 stupňů při infekčním onemocnění preventivně se doporučuje snižování teploty dítěte prostřednictvím léků a studených zábalů

SYNKOPA (mdloba)

Co je to synkopa? je definována jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí a posturálního tonu, s následnou spontánní úpravou neúplně vyjádřená synkopa (závratě, pocity nejistoty) se popisuje jako presynkopa je způsobena nedostatečným zásobením mozku kyslíkem důsledkem je pokles krevního tlaku až hypotenze stav trvá několik vteřin až minut vyskytuje se i u zdravých lidí např. při strachu, úleku, dlouhém stání postiženi jsou především děti v období dospívání Synkopu mohou vyvolat i mnohem závažnější onemocnění, jako jsou poruchy srdečního rytmu nebo chlopenní vady.

Příčiny a příznaky: Příčiny: Příznaky: vyčerpání horko dlouhodobé stání dusné prostředí –nedostatek kyslíku náhlá změna polohy – prudké vstávání (ortostatický kolaps) úlek, strach, špatná zpráva bolest nízký krevní tlak Příznaky: bledost studený pot nevolnost závratě hypotenze tachykardie výpadek sluchu a zraku, hučení v uších ztráta vědomí a pád

První pomoc: postiženého uložit do AUTOTRANSFUZNÍ nebo PROTIŠOKOVÉ polohy uklidnit ho a uvolnit těsné oblečení orientačně celkově vyšetřit postiženého kvůli vyloučení poranění při pádu na zem přiložit studený obklad na čelo, zajistit čerstvý vzduch kontrolovat vitální funkce pomalu vertikalizovat nenechávat postiženého bez dozoru zajistit transport k lékařskému vyšetření volat 155 v případech, kdy výše vedená opatření nevedou k ústupu obtíží, když dojde ke ztrátě vědomí delší než 5 minut

MIGRÉNA (hemikranie)

Co je to migréna? je nejznámější primární bolestí hlavy výskyt je v Evropě asi 18% u žen a 5% u mužů a přichází většinou v období puberty, ale i v dětském věku migréna může vyvolat epileptický záchvat a může být doprovázena zvracením opakující se záchvatovité onemocnění záchvat je předcházen varovnými příznaky (prodromy) jako je podrážděnost či přecitlivělost po prodromech může následovat tzv. aura podle její přítomnosti se rozlišuje migréna s aurou a migréna bez aury Aurou se nazývá soubor doprovodných příznaků, způsobených změněnou mozkovou aktivitou, které většinou vymizí do hodiny od jejich počátku Při vlastním migrenózním záchvatu se objevují pulsující, většinou jednostranné bolesti (hemikranie). Strany se při jednotlivých záchvatech mohou měnit a při maximu záchvatu se mohou rozšiřovat na celou hlavu. Trvání záchvatu je od několika hodin po několik dní. Pokud záchvat trvá déle než tři dny, označuje se tento stav jako status migrenosus.

Příčiny a znaky migrény: mohou mít souvislost se stresem, alergiemi nebo s menstruačním cyklem z příznaků nemoci jsou nejdůležitější jednostranné chronické (opakující se) bolesti, doprovázeny nutkáním ke zvracení až zvracením, přecitlivělostí na hluk (fonofobie) a světlo (fotofobie)

Léčba: anamnéza, neurologické vyšetření a poté indikace léčbu migrény dělíme na léčbu akutního záchvatu a preventivní medikaci při léčbě záchvatu se užívají léky z kategorie analgetika, antiemetika, nesteroidní antiflogistika. Kauzální (příčinou) léčbou migrenózního záchvatu jsou léky z kategorie Triptany preventivní medikace a při zvládání záchvatů pomáhá stlačení spánkových tepen (šátek okolo hlavy), studený obklad, pobyt v temnu a tichu a především spánek

Použitá literatura: Renotiérová, Marie: Somatopedické minimum. Olomouc: VUP, 2003. Servít, Zdeněk: Nervové záchvaty a epilepsie. Praha : Avicenum, 1985. Šlapal, Radomír: Dětská neurologie pro speciální pedagogy. Brno : Paido, 1996. http://vnl.xf.cz/neu/neu-zachvat_onem.php http://www.medicina.cz/verejne/rubrika.dss?s_rub=310&s_sv=1