Antarktida a Arktida cestovatelé

Antarktida Roald Amundsen Roald Amundsen (16. červenec 1872 – červen 1928) (16. červenec 1872 – červen 1928) byl norský polární badatel, jako první člověk dosáhl jižního pólu. byl norský polární badatel, jako první člověk dosáhl jižního pólu poprvé proplul na jachtě Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Určil tu polohu magnetického pólu poprvé proplul na jachtě Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Určil tu polohu magnetického póluNome 1911 dorazil k pobřeží Antarktidy a 14. prosince 1911 jako první stanul na jižním pólu 1911 dorazil k pobřeží Antarktidy a 14. prosince 1911 jako první stanul na jižním pólu 1911Antarktidy14. prosince1911 Antarktidy14. prosince rozvoj letectví ho podnítil k pokusům využít v polárních oblastech vzducholodí a letadel rozvoj letectví ho podnítil k pokusům využít v polárních oblastech vzducholodí a letadel Amundsen byl mezi prvními, kdo začali se záchranou ztracené posádky Nobileho vzducholodi Italia. 18. června 1928 vyrazil hydroplán s Amundsenem a dalšími 5 lidmi na palubě z Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u Tromsø. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v mlze zřítil jižně od Medvědího ostrova do Barentsova moře a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Amundsen byl mezi prvními, kdo začali se záchranou ztracené posádky Nobileho vzducholodi Italia. 18. června 1928 vyrazil hydroplán s Amundsenem a dalšími 5 lidmi na palubě z Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u Tromsø. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v mlze zřítil jižně od Medvědího ostrova do Barentsova moře a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní. Jeho tělo se nikdy nenašlo.18. června1928hydroplánTromsøMedvědího ostrovaBarentsova moře18. června1928hydroplánTromsøMedvědího ostrovaBarentsova moře

Robert Falcon Scott Robert Falcon Scott (6. června 1868 – 29. března nebo 30. března 1912) (6. června 1868 – 29. března nebo 30. března 1912) Dospěl k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Jeho výprava zahynula na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném počasí. Stan s těly mrtvých členů výpravy, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu roku Dospěl k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Jeho výprava zahynula na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném počasí. Stan s těly mrtvých členů výpravy, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu roku 1912.Roald AmundsenRoald Amundsen

James Cook James Cook (27. října 1728– 14. února 1779 Havaj) (27. října 1728– 14. února 1779 Havaj) byl mimořádně významný mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi. byl mimořádně významný mořeplavec, objevitel a výzkumník, jehož plavby a hlavně vydané práce výrazně posunuly znalosti o Zemi. Podnikl tři výpravy při němž k Jižnímu pólu se dostal až při druhé plavbě v letech Podnikl tři výpravy při němž k Jižnímu pólu se dostal až při druhé plavbě v letech Když se James Cook poprvé v roce 1775 plavil kolem antakrtidy řekl:,, troufám si tvrdit, že svět z ní nebude mít žádného užitku ´´ Dnes zde bylo vybudováno přes 50 výzkumných stanic,v níž pracují vědci z více než 20 zemí světa Když se James Cook poprvé v roce 1775 plavil kolem antakrtidy řekl:,, troufám si tvrdit, že svět z ní nebude mít žádného užitku ´´ Dnes zde bylo vybudováno přes 50 výzkumných stanic,v níž pracují vědci z více než 20 zemí světa

Ernest Henry Shackleton Ernest Henry Shackleton (15. února 1874 – 5. ledna 1922) (15. února 1874 – 5. ledna 1922)15. února ledna února ledna1922 polární badatel irského původu polární badatel irského původu Za zásluhy při vedení Britské antarktické expedice v letech 1907–1909 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho nejznámější expedicí byla však Královská transantarktická expedice, která proběhla v letech 1914–1916 na lodi Endurance, obecně známá jako Shackletonova expedice. Za zásluhy při vedení Britské antarktické expedice v letech 1907–1909 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho nejznámější expedicí byla však Královská transantarktická expedice, která proběhla v letech 1914–1916 na lodi Endurance, obecně známá jako Shackletonova expedice.Britské transantarktická Endurance Shackletonova expediceBritské transantarktická Endurance Shackletonova expedice

Arktida Robert Edwin Peary Robert Edwin Peary (6. května února 1920, Washington (D.C.)) (6. května února 1920, Washington (D.C.))6. května února1920 Washington (D.C.)6. května února1920 Washington (D.C.) americký polárník a pravděpodobně první člověk, který dosáhl severního pólu. americký polárník a pravděpodobně první člověk, který dosáhl severního pólu. americkýseverního pólu americkýseverního pólu První výpravu podnikl do Grónska První výpravu podnikl do GrónskaGrónska Výprava ale skončila neúspěchem. Výprava ale skončila neúspěchem. Druhá výprava do Grónska (v letech společně s Norem Astrupem) byla úspěšná. Druhá výprava do Grónska (v letech společně s Norem Astrupem) byla úspěšná V roce 1896 se vydává na další výpravu s jediným cílem - dosáhnout severní pól. Expedice končí neúspěchem V roce 1896 se vydává na další výpravu s jediným cílem - dosáhnout severní pól. Expedice končí neúspěchem1896 V červenci 1908 se vydává na další výpravu k pólu. Tentokrát vyráží z Grantovy země. 6. dubna 1909 se výprava dostává na vzdálenost pouhých 18 km od pólu V červenci 1908 se vydává na další výpravu k pólu. Tentokrát vyráží z Grantovy země. 6. dubna 1909 se výprava dostává na vzdálenost pouhých 18 km od pólu1908Grantovy země Grantovy země1909 Zde vyvěsili americkou vlajku a zanechali plechovou krabici se zprávou. Peary se stal prvním člověkem, který stanul na severním pólu. Zde vyvěsili americkou vlajku a zanechali plechovou krabici se zprávou. Peary se stal prvním člověkem, který stanul na severním pólu.

Willem Barents Willem Barents ( ) ( ) byl významný holandský mořeplavec. byl významný holandský mořeplavec.holandskýmořeplavecholandskýmořeplavec Objevil Špicberky a Medvědí ostrov a jako první zmapoval již dříve známou Novou zemi. Poté, co byla jeho loď u Nové země uvězněna ledem, rozebral ji a uskutečnil se svou posádkou první přezimování v Arktidě Objevil Špicberky a Medvědí ostrov a jako první zmapoval již dříve známou Novou zemi. Poté, co byla jeho loď u Nové země uvězněna ledem, rozebral ji a uskutečnil se svou posádkou první přezimování v ArktiděŠpicberkyMedvědí ostrov Novou zemiArktiděŠpicberkyMedvědí ostrov Novou zemiArktidě Na sklonku jara 1597 Barentsova výprava vyrazila ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na zpáteční cestě zemřel Na sklonku jara 1597 Barentsova výprava vyrazila ze zimoviště ve dvou záchranných člunech k návratu domů. Zatímco většina mužů plavbu přežila, Barents na zpáteční cestě zemřel1597

Semjon Ivanovič Děžňov Semjon Ivanovič Děžňov (kolem roku , Moskva) (kolem roku , Moskva) Moskva Moskva ruský kozák v carské službě, mořeplavec, cestovatel a průzkumník severní a východní Sibiře. ruský kozák v carské službě, mořeplavec, cestovatel a průzkumník severní a východní Sibiře. ruskýkozákcarské Sibiře ruskýkozákcarské Sibiře Jako první ze známých evropských mořeplavců proplul již v roce 1648 Beringovou úžinou Jako první ze známých evropských mořeplavců proplul již v roce 1648 Beringovou úžinou1648Beringovou úžinou1648Beringovou úžinou překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce překonal průliv ze severu na jih po celé jeho délce Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie - Děžněvův mys. Jeho jménem je nazván nejvýchodnější pevninský výběžek Asie - Děžněvův mys.Děžněvův mysDěžněvův mys

Vitus Bering Vitus Bering 1681 Dánsko – † 19. prosince 1741 Beringův ostrov 1681 Dánsko – † 19. prosince 1741 Beringův ostrov 1681Dánsko19. prosince1741Beringův ostrov 1681Dánsko19. prosince1741Beringův ostrov byl navigátor, který se plavil ve službách ruského vojenského námořnictva. byl navigátor, který se plavil ve službách ruského vojenského námořnictva.navigátor ruského vojenského námořnictvanavigátor ruského vojenského námořnictva roce 1725 vedl tzv. první kamčatskou výpravu, která měla za úkol zmapovat mořské pobřeží při východním pobřeží Sibiře roce 1725 vedl tzv. první kamčatskou výpravu, která měla za úkol zmapovat mořské pobřeží při východním pobřeží Sibiře1725Sibiře1725Sibiře V únoru 1725 se Bering vydal na cestu přes Sibiř V únoru 1725 se Bering vydal na cestu přes Sibiř1725 Roku 1727 se dostal na Kamčatku. Výprava postavila loď Sv. Gavriil, se kterou se vydala 13. července 1728 podél Kamčatky na cestu k severu. Roku 1727 se dostal na Kamčatku. Výprava postavila loď Sv. Gavriil, se kterou se vydala 13. července 1728 podél Kamčatky na cestu k severu července1728Kamčatky července1728Kamčatky Dne 8. září 1740 vypluli z Ochotska Dne 8. září 1740 vypluli z Ochotska8. září září1740 Po přezimování na Kamčatce v přístavu Petropavlovsk, který založil, pokračovali v červenci roku 1741 východním směrem Po přezimování na Kamčatce v přístavu Petropavlovsk, který založil, pokračovali v červenci roku 1741 východním směremKamčatce Petropavlovsk1741Kamčatce Petropavlovsk1741 Při plavbě na KOmandorské ostrovy 8. prosince 1741 zemřel. Při plavbě na KOmandorské ostrovy 8. prosince 1741 zemřel.8. prosince prosince1741

John Franklin John Franklin (15. dubna 1786,– 11. června 1847, Arktida (15. dubna 1786,– 11. června 1847, Arktida15. dubna června1847 Arktida15. dubna června1847 Arktida anglický námořní kapitán a polární objevitel anglický námořní kapitán a polární objevitel Poslední expedice se mu stala osudnou, při hledání severní cesty kolem pobřeží Kanady zmizel on i celá posádka dvou jeho lodí. Jeho osud byl i přes vyslání řady záchranných expedic na dalších 14 let záhadou. Poslední expedice se mu stala osudnou, při hledání severní cesty kolem pobřeží Kanady zmizel on i celá posádka dvou jeho lodí. Jeho osud byl i přes vyslání řady záchranných expedic na dalších 14 let záhadou.

Fridtjof Nansen Fridtjof Nansen (10. října května 1930) (10. října května 1930)10. října května října května1930 norský průzkumník, vědec a diplomat. norský průzkumník, vědec a diplomat. norský Od mládí snil o polárních výzkumech Od mládí snil o polárních výzkumech Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami. Polární „kariéra“ tohoto muže začala v létě roku 1882, kdy se dal jako jedenadvacetiletý najmout na velrybářskou loď, mezi Špicberky a Grónskem, aby se seznámil s tamními ledovými podmínkami.1882ŠpicberkyGrónskem1882ŠpicberkyGrónskem V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až -50°C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce V květnu 1888 vyrazil spolu s dalšími třemi Nory a dvěma Laponci z východního pobřeží a během 40 dní zdolali na 650 km k západnímu pobřeží podél 64. rovnoběžky. Čelili sněhovým bouřím a celé týdny vlekli nákladní sáně při teplotě až -50°C přes terén, dosahující někde i výše 2700 metrů. Museli přezimovat mezi Eskymáky a do vlasti se vrátili teprve v roce LaponciEskymáky LaponciEskymáky1889 Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov Nansen přivezl výsledky četných meteorologických měření a oproti dosavadním názorům prokázal, že celé grónské vnitrozemí pokrývá ledový příkrov V roce 1922 Nansen obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1930 zemřel V roce 1922 Nansen obdržel Nobelovu cenu za mír a v roce 1930 zemřel

František Běhounek František Běhounek (28. října 1898 Praha – 1. ledna 1973 Karlovy Vary (28. října 1898 Praha – 1. ledna 1973 Karlovy Vary28. října1898Praha1. ledna1973Karlovy Vary28. října1898Praha1. ledna1973Karlovy Vary český fyzik a spisovatel, autor zejména literatury pro mládež a science fiction. český fyzik a spisovatel, autor zejména literatury pro mládež a science fiction. českýscience fiction českýscience fiction Roku 1926 se zúčastnil na přímluvu Sklodowské části Amundsenovy výpravy k severnímu pólu vzducholodí Norge Roku 1926 se zúčastnil na přímluvu Sklodowské části Amundsenovy výpravy k severnímu pólu vzducholodí Norge1926Amundsenovy severnímu póluvzducholodí Norge1926Amundsenovy severnímu póluvzducholodí Norge Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se nezúčastnil - letěly jen jeho přístroje. Prováděl měření na Špicberkách, ale vlastního letu k pólu se nezúčastnil - letěly jen jeho přístroje.Špicberkách Roku 1928 byl jako specialista na kosmické záření členem posádky vzducholodi Italia Umberta Nobileho při jeho druhé výpravě Roku 1928 byl jako specialista na kosmické záření členem posádky vzducholodi Italia Umberta Nobileho při jeho druhé výpravě1928kosmické zářenívzducholodi Italia Umberta Nobileho1928kosmické zářenívzducholodi Italia Umberta Nobileho Na ní jako vůbec první Čech přeletěl nad severním pólem. Na ní jako vůbec první Čech přeletěl nad severním pólem. Následné ztroskotání, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin popsal v knize Trosečníci na kře ledové (1928), přepracováno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků. Následné ztroskotání, několikatýdenní pobyt na ledové kře a záchranu sovětským ledoborcem Krasin popsal v knize Trosečníci na kře ledové (1928), přepracováno jako Trosečníci polárního moře. Kniha byla přeložena do řady světových jazyků.