Objevení Severního pólu

Prezentace na téma: "Objevení Severního pólu"— Transkript prezentace:

1 Objevení Severního pólu
1909 Robert Edwin Peary a Matthew Henson Karolína Červená 7.C

2 Počátky dobývání 1596 - Willem Barents 77°
1607 – Angličan Henry Hudson se 13. července u Špicberků probojoval na 80°23’. 1765 – expedice Rusa Vasilije Čičagova 1766 – druhý pokus Vasilije Čičagova končí na 80°36‘ 1773 – Čičagova se pokusil napodobit Brit Constantin Phipps. Dostal se na 80°48’. 1806 nebo 1822 – otec a syn Scoresbyové dopluli v Grónském moři až na 81°30’.

3 ü 1827 – muži z britské výpravy Williama Parryho dostali se sanicemi na 82°45’. Charles Hall 82°29‘ 1876 – Albert Markham dosáhl 83°20’. 1882 – Greelyho expedice dorazila po severozápadním pobřeží Grónska na 83°24’. 8. dubna 1895 – Norové Fridtjof Nansen a Hjalmar Johansen došli na 86°04’. 25. dubna 1900 – Ital Umberto Cagni - ze země Františka Josefa až na 86°34’. nezapomenout zvýraznit Grevyho expedici

4 ü 1906 – Američan Robert Peary dosáhl 87°06’.
21. dubna 1908 – údajné dobytí pólu americkým polárníkem Frederickem Cookem. 6. dubna 1909 – Robert Peary dosáhl severního pólu 9. května 1926 – Američané Richard Byrd a Floyd Bennet- dosažení severního pólu. 11. května 1926 – cestou ze Špicberků na Aljašku přelétává severní pól vzducholoď Norge Nora Roalda Amundsena,

5 Willem Barents a splavný severní pól
1596 Geografové věřili, že kry jsou pouze při pobřeží, kolem pólu mělo podle nich být volné tedy splavné moře. Uspořádali expedici, která měla doplout do Pacifiku přes pól. Pokusil se o to Holanďan Willem Barents. Lodi kapitánů Rijpa a Heemskirka s Barentsem připluly ke Špicberkům a podél nich pokračovaly na sever. Asi na 80° narazily na led, který je dál nepustil. Rijp se vrátil domů, Heemskirk odplul k Nové Zemi, kde chtěl Barents navázat na své starší výzkumy.

6 Výprava Henryho Hudsona.
Roku 1607 se vydala do Japonska a Číny přes severní pól anglická výprava Henryho Hudsona. Ten se nejprve snažil probít podél východního pobřeží Grónska a pak také zamířil ke Špicberkům. Stejně jako Barentse ho však zastavil led, jen o málo severněji. Hudson se vrátil do Anglie přesvědčen, že přes pól cesta do Orientu nevede.

7 Plavby Scoresbyů Britští velrybáři otec a syn Scoresbyové podnikali výpravy do Grónského moře. Jejich loď Resolution přitom překročila 80. rovnoběžku a severozápadně od Špicberků doplula až na 81°30‘. Plavby Scoresbyů se staly inspirací pro první oficiální výpravu, která dostala dosažení severního pólu jako svůj hlavní cíl – roku 1818 se vydaly za touto vidinou britské lodi Dorothea a Trent, daleko se však nedostaly.

8 William Parry Hecl a sobi
1827 zakotvila u Špicberků loď britského polárníka Williama Parryho Hecla. Námořníci pod jeho velením vyložili dva velké čluny s plochým dnem a sanicemi, naplnili je zásobami, zapřáhli do nich soby a vydali se k pólu pěšky. Záhy však zjistili, že pro soby je terén neschůdný. Zabili je a zapřáhli se do těžkých člunů sami. Po nelidské námaze je za mimořádně špatného počasí mezi krami, trhlinami a rozbředlým sněhem dotáhli na rekordních 82°45’. Dál už to nešlo. Led se lámal a ledové kry byly mořskými proudy unášeno nesprávným směrem. Parry se vzdal a vrátil se na Špicberky.

9 Charles Hall žil mezi Eskymáky na jihu Baffinova ostrova. V letech zkoumal oblast severně od Hudsonova zálivu a přebýval u místních obyvatel na Melvillově poloostrově. Roku 1871 pověřen vedením výpravy na parníku amerického námořnictva Polaris, který se vydal Baffinovým mořem k pólu. Polaris zakotvil na zimu na 82°29’, v dnešním Hallově zálivu, a na další cestu se měl vydat na jaře. Charles Hall však náhle zemřel – je jisté, že byl otráven arzenikem. Polaris po Hallově smrti zvedl kotvy a plul k jihu, byl však rozdrcen ledem.

10 Rok 1881 expedice Adolpha Greelyho
Roku 1881 vyrazila k severu expedice, které velel poručík Adolphus Greely. Odvezla je tuleňářská loď Proteus. Greelyho muži místo nazvali Fort Conger. Strávili tu zimu a vyjížděli na sever. Při jedné z výprav se poručík Lockwood se dvěma muži dostal na 83°24‘ – rekord patřil Američanům! Greelyho expedice však skončila tragicky. Nepřiplula žádná ze zásobovacích lodí a Greely se až koncem léta 1883 rozhodl k návratu na člunech. Po náhlé bouři přišla výprava o vybavení i zásoby a polárníci byli vrženi na Ellesmerův ostrov, nedaleko eskymácké osady Etah v Grónsku. Nepokusili se však vyhledat pomoc a nakonec mezi nimi došlo i ke kanibalismu.

11 Albert Markham a 83°20‘ Koráby Discovery a Alert, vyslané britskou admiralitou pod vedením George Narese, propluly v roce 1875 Baffinovým mořem a navazujícími průlivy až k samému okraji Severního ledového oceánu, kde výprava přezimovala. Během zimy Britové mapovali pobřeží Ellesmerova ostrova a Grónska a jedna skupina se roku 1876 pokusila dobýt severní pól - velel jí kapitán Alertu Albert Markham. Námořníci vlekli své saně a čluny podél Grantovy země až na 83°20’ a pak se vrátili. Výpravu postihly kurděje, a tak se Discovery a Alert na jaře 1876 obrátily k jihu. Po návratu domů Nares telegrafoval admiralitě: „Severní pól je neschůdný.“ Britové už se pak o jeho dobytí nikdy nepokusili.

12 Polárník Fridtjof Nansen
Využil poznatků o existenci mořského proudu, který žene led od Sibiře na severní pól. Stačilo tedy nechat se jím volně unášet. Potřeboval plavidlo, které odolá ledovému sevření. (Colin Archer) Loď dostala jméno Fram. Nansen a Sverdrup vypluli roku 1893 z Norska podél sibiřského pobřeží. Severozápadně od Novosibiřských ostrovů nechali Fram zamrznout v ledu. Bohužel je proud neunášel na sever, jak si Nansen představoval. Rozhodl se tedy pro pěší útok. V březnu 1895 spolu s Fredrikem Johansenem opustili loď a zamířili k pólu na lyžích. Za necelý měsíc došli na 86°04‘ – dál než kdokoliv před nimi. V dalším postupu jim zabránily praskliny v ledu a kanály volné vody. Nansen s Johansenem se obrátili k jihu. Přezimovali v zemi Františka Josefa, na jaře 1896 se setkali s členy britské Jacksonovy expedice a na jejich lodi se vrátili do Norska. Změnit styl písma ü

13 Umberto Cagni a nový rekord
V roce 1900 padl Nansenův rekord. Italové z expedice vévody Luigiho d’Abruzzi. Vévoda se chtěl původně pokusit o dobytí severního pólu sám, umrzly mu však prsty na nohou. Ze země Františka Josefa se vydalo na saních k severu deset mužů, vedených důstojníkem Umbertem Cagnim. Šest z nich postupně poslal zpět, tři se přitom ztratili. Zbývající čtyřčlenná skupina došla 25. dubna až na 86°34‘, odkud se vrátila. Cagni se svými muži urazil celkem 1200 kilometrů, dokonce si byl nucen sám amputovat omrzlý prst. Byl to skvělý výkon, ale drsná zkušenost.

14 Robert Edwin Peary a jeho expedice
ü Robert Edwin Peary a jeho expedice americký námořní důstojník, inženýr a polárník. 1897 založil Peary „Artic Club“, aby měl peníze ne expedice ctižádostivý Peary trénoval své Eskymáky jen proto, aby na pólu stanul jako jediný běloch. Dodat obrázky s odkazy, zvýraznit 1906 R. E. Peary cestuje na lodi Roosevelt do Grantovy země a vyráží s mnoha psy a Eskymáky směrem k pólu. Překonává všechny dosud dosažené šířky a dostává se na 87°6´.

15 Do třetice všeho dobrého
ü Do třetice všeho dobrého Dne vyrazil Peary s 6 krajany, 17 Eskymáky, 19 saněmi a 133 psy z mysu Columbia na pobřeží Ellesmerova moře k pólu (celkem 760 km). Zvláštní taktika několika skupin Nejlepší skupina: Peary + 4 Eskymáci + černošský sluha Henson. v 10 hodin dopoledne DORAZILI NA PÓL. (měření,fotografie) mys Columbia Zarážející je ale rychlost, kterou Peary zdolal tuto trasu.

16 Cook versus Peary 5. září telegrafoval Peary o svém úspěchu do Ameriky. Už 1. září však došel listu New York Herald telegram podobného znění, ale od jiného badatele. Frederick Cook prý dosáhl severního pólu už 21. dubna 1908, nemohl však podat zprávu, protože byl nucen při návratu z pólu přezimovat na ostrově Devon. Robert Peary Cookovo tvrzení pobouřeně odmítl a nařkl ho ze lži. Spor se dostal dokonce i do Kongresu

17 Frederik Albert Cook a jeho verze
V Arktidě byl poprvé jako lékař Pearyho druhé grónské expedice. Cook se společně s 10 Eskymáky, 11 saněmi a 103 psy vydal na cestu. Vyrazil z Grónska přes ostrov Axela Heiberga až k pólu, kterého dosáhl Na zpáteční cestě však musel přezimovat a zprávu o dobytí pólu podal až v roce 1909. Zpočátku byl oslavován jako hrdina, později se objevily pochybnosti, které přerostly v obvinění, že si Cook vše vymyslel. V roce 1930 byl Frederick Cook odsouzen za údajné spekulační podvody a skončil ve vězení, odkud byl po sedmi letech podmínečně propuštěn. V roce 1940 mu prezident Roosvelt udělil milost.

18

19 ü

20