Exogenní geologické děje

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Proces rozrušování zemského povrchu ►m►m echanickým působením proudící nebo vlnící se vody,větru, ledu a sněhu i živých organismů včetně člověka ►z►z a.
Advertisements

FORMOVÁNÍ POVRCHU Vnější činitelé.
Litosféra Exogenní pochody.
ČINNOST VĚTRU (EOLICKÁ ČINNOST).
ZŠ ŠKOLNÍ VRCHLABÍ Vyrobeno v rámci programu MŠMT : EU – OP VK 2010.
Endogenní (vnitřní) pochody
Georeliéf – exogenní síly II.
Ledovcové tvary.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ SÍLY
Stanislav Opluštil; Jakub Trubač; František Vacek
EU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radek Horský. Materiál vznikl v rámci projektu EU peníze školám.
Zpracoval: ing. Pavel Králík
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Název Litosféra Předmět, ročník Zeměpis, 1. ročník Tematická oblast
Vnější geologické děje
VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ narušují zemský povrch dochází k pozvolnému rozpadu hornin = ZVĚTRÁVÁNÍ takto narušený povrch je postupně zarovnáván.
POVRCH ZEMĚ JAKO VÝSLEDEK PŮSOBENÍ PŘÍRODNÍCH ČINITELŮ
© copyleft Jiří Trávník
Půdy jsou všude kolem nás.
VLIV VNITŘNÍCH A VNĚJŠÍCH SIL. ► Na vývoji zemského povrchu vytrvale spolupracují přírodní síly.  Příklady jejich projevů….??? ► sopečný výbuch, zemětřesení,
GEORELIÉF Mgr. Jana Nováková.
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
Vznik a vývoj litosféry
DOTVÁŘENÍ ZEMSKÉHO POVRCHU
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Tvary vytvořené tekoucí vodou
Usazené horniny.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
POVRCH ZEMĚ SE MĚNÍ ZVĚTRÁVÁNÍ.
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Opakování Proč se pohybují litosférické desky
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Planeta Země – Exogenní činitelé 1
Dotváření zemského povrchu - voda
Jakékoliv další používání podléhá autorskému zákonu.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_210_Činnost vody AUTOR: Jana Harbichová ROČNÍK, DATUM: 9.,
CO DOKÁŽE EROZE….
Dotváření zemského povrchu
Zvětrávání a činnost větru
Fluviální pochody Holubová, Hartová, Prokopová, Kučerová, Lázňovská, V5A.
ZVĚTRÁVÁNÍ Vítek Urban listopad 2004 prima.
Zvětrávání, eroze Zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin. Zvětrávání způsobuje např. voda, rozdílná teplota, led, sníh, vítr, kořeny.
L ITOSFÉRA – VNĚJŠÍ PROCESY Autor: Hana Brýdlová.
Zemský povrch dotváří vnější činitelé
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Přírodní podmínky ČR Číslo vzdělávacího materiálu: ICT8-14 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – jezera, bažiny, rašeliniště, slatiniště – rybníky, přehradní nádrže – podpovrchovou.
Přírodní činitelé.
USAZENÉ HORNINY (SEDIMENTÁRNÍ)
Zdeněk Dostálek, Jan Janás, Jan Michálek, Miroslav Smetka
Pracovní list k procvičení znalostí o vnějších geologických dějích.
Součásti neživé přírody
ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Název školy: Autor: Mgr. Jiří Hajn Název DUM:
vnější přírodní činitelé
EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS Tématický celek: NEŽIVÁ PŘÍRODA
Název školy: Základní škola a mateřská škola, Hlušice
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Tvary vytvořené tekoucí vodou
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a dělením neživé přírody.
Fluviální geomorfologie Lekce 4
FORMOVÁNÍ POVRCHU ZEMĚ
Digitální učební materiál:
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
LITOSFÉRA vnější přírodní činitelé
Autor: Mgr. Zdeněk Hanuš VY_32_INOVACE_13_Zvětrávání
vnější geologické děje
VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE
Transkript prezentace:

Exogenní geologické děje Zpracoval: Jan Panoc

Exogenní geologické děje: Je to soubor geologických pochodů, které na rozdíl od endogenních pochodů, způsobují zarovnávání a rozrušování zemského povrchu. Zdrojem je především: sluneční záření (sucho, teplo, chlad) vítr voda led organismy

Zvětrávání Je to proces, při kterém dochází k rozpadu nebo k rozkladu hornin, ale zvětralina (hornina, u které dochází ke zvětrávání) zůstává na místě. Dělí se na: fyzikální (mechanické) zvětrávání chemické zvětrávání biologické zvětrávání

Fyzikální (mechanické) zvětrávání Je to rozpad hornin, při kterém nedochází ke změnám v chemickém složení. a) Zvětrávání vlivem změn teplot Vlivem teplotních změn během dne dochází k napětí mezi částicemi horniny a následně ke vzniku drobných trhlin. b) Mrazové zvětrávání (kongelifrakce) Vzniká vlivem rozpínání zamrzající vody v drobných trhlinkách hornin c) Zvětrávání vlivem růstu krystalů (exfoliace) Při růstu krystalů dochází k tříštění horniny.

Chemické zvětrávání Je to zvětrávání, při kterém dochází ke změnám v chemickém složení. Je závislé na teplotě a vlhkosti. Čím jsou tyto veličiny vyšší, tím rychleji dochází ke zvětrávání. činitelé: srážková, podzemní a mořská voda (jako rozpouštědlo) kyslík a oxid uhličitý uplatňující se chemické děje: oxidace, redukce, rozpouštění, hydratace, hydrolýza,… Chemickým zvětráváním vznikají např. krasové oblasti

Biologické zvětrávání Je to rozpad hornin způsoben živými organismy. Způsobují ho: rostlinné a živočišné organismy, mikroorganismy, lišejníky, houby, bakterie,… Příklad: Rozrušování horniny kořeny kořeny rostlin.

Eroze Je to rozrušování a následný transport hornin na zemském povrchu. Způsobuje ji mechanické působení okolních pohybujících se látek – větru, proudící či vlnící se vody, ledu, atd. Druhy eroze: Gravitační Větrná Vodní (říční a mořská) Ledovcová

Gravitační (svahová) eroze sesuvy půd, řícení balvanů, bahenní proudy

Větrná (eolická) eroze Lze ji rozdělit na: korazi – obrus větrem unášenými částicemi deflaci – odnos sypkého zvětralého povrhu vznikají: skalní římsy, tabulové hory, písečné duny,…

Písečné duny

Vodní eroze Říční (fluviální) eroze nesoustředný odtok (mimo koryto řeky)– ron ronové rýhy strže soustředný odtok (v korytě řeky) – vzniká hloubková a boční eroze - transportem a usazováním vznikají: splaveniny – velké hrubozrnné úlomky na dně plaveniny – drobné částečky (přímo v proudu) b) Mořská (marinní) eroze příboj rozrušuje pobřeží i mořské dno – vznikají mělčiny a úzké dlouhé poloostrovy zvané kosy eroze vzniká i hluboko na dně moří vlivem vodních proudů

Helská kosa - Polsko

Ledovcová eroze Je způsobena ledovcem, který postupuje do údolí. Před sebou tlačí úlomky hornin, které rozrušují podložní horninu. Vzniká ledovcové údolí ve tvaru písmene U – trog. kar – ledovcový kotel, ve kterém ledovec vzniká morény – kamenité nánosy vzniklé působením ledovce Působením ledovce vznikají fjordy.

Moréna

Ledovcové údolí tvaru písmene U

Zdroje: http://cs.wikipedia.org http://www.zemepis.com http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl Sešit zeměpisu 1.L