VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN

Prezentace na téma: "VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN"— Transkript prezentace:

1 VNĚJŠÍ GEOLOGICKÉ DĚJE A VZNIK USAZENÝCH HORNIN
Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Jitka Dvořáková 1

2 Anotace: Soubor se skládá z teoretického příspěvku, který je námětem
pro vyučujícího. Představuje scénář výukové hodiny, zahrnuje klíčové kompetence a očekávaný výstup. Žáci získají nové znalosti a utvrdí již nabyté poznatky Autor: Jitka Dvořáková Datum vytvoření: říjen 2011 Jazyk: Čeština Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Obor: Přírodopis Tematický okruh: Neživá příroda Učivo: vnější geologické procesy Očekávaný výstup: žák rozliší důsledky vnějších geologických dějů Speciální vzdělávací potřeby : žádné Klíčová slova: vnější geologické děje, zvětrávání Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák II. stupně – 9. ročník Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělání – druhý stupeň – první období Typická věková skupina: 12 – 15 let

3 ZDROJ ENERGIE DĚJŮ NA ZEMSKÉM POVRCHU
sluneční záření gravitace (zemská přitažlivost) voda, led, vítr Organismy Všechny tyto děje způsobují rozrušování a rozpad hornin a nerostů = ZVĚTRÁVÁNÍ

4 ZVĚTRÁVÁNÍ krátké období - mráz během jednoho roku
rozláme balvan horniny dlouhé období - může trvat několik tisíc let (rozpad žuly na písek) Vše probíhá v závislosti na podnebí.

5 MECHANICKÉ (fyzikální)
ZVĚTRÁVÁNÍ MECHANICKÉ (fyzikální) horninu - rozruší, rozláme příčinou jsou TEPLOTNÍ ZMĚNY

6 TEPLO, VODA, ORGANISMY - špatný vodič tepla
- nerovnoměrně prohřívaný: povrchu a vnitřku způsobuje: vznik trhlin odlupování Voda, která vnikne do trhliny vytvoří klín. Klín horninu roztrhne (led). Podobným způsobem rozrušují horniny i kořeny rostlin.

7 PŘEMISŤOVÁNÍ HORNIN - vznik drobnějších kusů a úlomků
- vliv zemské přitažlivosti, vody a větru Postupným zvětráváním dochází k chemickým reakcím (působí voda), vznikají nové látky.

8 CHEMICKÉ ZVĚTRÁVÁNÍ Prvky, které chemicky působí:
voda a vzdušný kyslík - nerosty s obsahem železa (oxid železitý) oxid uhličitý – vytváří kyselinu uhličitou působí na vápenec Z rozloženého vápence vznikají pukliny, propadliny a jeskyně (krápníky v krasových jeskyních). Některé nerosty jsou velmi odolné (křemen, granát, zlato).

9 VÝZNAM PŘI VZNIKU PŮDY Jílovité nerosty: vznik z křemičitanů
kaolinit – zemina kaolín - výroba porcelánu - plnidlo do papíru Rozrušené horniny se přemisťují do sníženin, pánví a do vody. Tam dochází k usazování neboli sedimentaci. Usazeniny vytvoří vrstvu (vrstevnatost). zvrstvení – uspořádání součástek uvnitř vrstvy vrstevní sled – usazování jednotlivých vrstev Zbytky dávných organismů ve vrstvách zkameněliny jsou stejně staré.

10 SEDIMENTY - neorganické
různě velké částice: štěrk, písek, prach, jíl spodní vrstvy - působí velký tlak nadloží - stmelení a zpevnění úlomků hornin ze štěrku – slepenec ze zrn písku – pískovec z jílu – jílovec popřípadě jílovitá břidlice Působením větru vznikne spraš (prachový sediment k k výrově cihlářské hlíny).

11 zdroj energie pro lidstvo
SEDIMENTY – organické rašelina: vznik nahromadění odumřelých částí rostlin (mech, lišejník) v mokřadech za nedostatečnosti vzduchu 2. uhlí: vznik podobný jako u rašeliny, odumřelé organické zbytky ve vrstvách, působením tlaku, bez přístupu vzduchu po miliony let (prouhelňování) ropa a zemní plyn: vznik ze zbytků drobných vodních organismů uhlí, ropa, zemní plyn = FOSILNÍ PALIVO zdroj energie pro lidstvo

12 vznik vypařováním vody
CHEMICKÉ USAZENINY vznik vypařováním vody ložiska: soli kamenné (NaCl) sádrovce vápenec sedimentární železné rudy