OXIDY O-II oxygenium (latinsky) = kyslík Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OXIDY oxygenium (latinsky) = kyslík jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s dalším prvkem atomy kyslíku mají oxidační číslo -II O-II
Chemické názvosloví oxidů NÁZEV OXIDU oxid - podle dalšího prvku sloučeného s kyslíkem - koncovka podle oxidačního čísla • Pořadí prvků v názvu oxidu je opačné než ve vzorci. • Součet oxidačních čísel všech atomů ve vzorci je roven nule. PODSTATNÉ JMÉNO PŘÍDAVNÉ JMÉNO
Název oxidu → chemický vzorec Tabulka 1. Název oxidu Odvození vzorce Vzorec oxidu oxid měďný Cu2I O-II Cu2O oxid olovnatý Pb2II O2-II PbO oxid hlinitý Al2III O3-II Al2O3 oxid uhličitý C2IV O4-II CO2 oxid vanadičný V2V O5-II V2O5 oxid sírový S2VI O6-II SO3 oxid manganistý Mn2VII O7-II Mn2O7
Chemický vzorec → název oxidu Tabulka 2. Vzorec oxidu Odvození Název oxidu Na2O Na2I O-II oxid sodný CuO Cu2II O2-II oxid měďnatý Fe2O3 Fe2III O3-II oxid železitý N2O N I2 O-II oxid dusný P2O5 PV2 O5-II oxid fosforečný SiO2 SiIV2 O4-II oxid křemičitý OsO4 OsVIII2 O8-II oxid osmičelý
Použití oxidů SO2 - oxid siřičitý - bezbarvá, plynná, ostře zapáchající látka - vzniká při hoření síry ve vzduchu - do ovzduší se dostává při spalování fosilních paliv (způsobuje kyselé deště) CO2 - oxid uhličitý - plynná nedýchatelná bezbarvá látka - je složkou vzduchu - vzniká při dýchání organismů a při hoření uhlíkatých látek za dostatečného přístupu kyslíku CO - oxid uhelnatý - bezbarvá, plynná, velmi jedovatá látka - vzniká při nedokonalém spalování
Použití oxidů Al2O3 - oxid hlinitý - tvrdý nerost korund - odrůdy korundu - smirek - drahé kameny - modrý safír a červený rubín CaO - oxid vápenatý (pálené vápno) - vyrábí se pálením vápence ve vápenkách SiO2 - oxid křemičitý - stavebnictví (písek), výroba skla P2O5 - oxid fosforečný - vzniká hořením fosforu, dobře se slučuje s vodou