Oddělení: Lyginodendrophyta, Cycadophyta, Ginkophyta, Pinophyta NAHOSEMENNÉ ROSTLINY ♀ ♂ Oddělení: Lyginodendrophyta, Cycadophyta, Ginkophyta, Pinophyta

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY „nahá“ vajíčka nejsou v semeníku > leží volně na ♀ plodolistech > dozrávají v semena > mohou napodobovat plody (semenné plody) nevytvářejí květní obaly > pyl se dostává na nahá vajíčka > opylení větrem mikrosporofyly (♂ výtrusné listy) makrosporofyly (♀ výtrusné listy)

NAHOSEMENNÉ ROSTLINY dřevní část CS tvoří cévice (tracheidy) dvě vývojové větve: 1. megafylní listy: velké, členěné, zpeřené kapraďosemenné, cykasy 2. mikrofylní listy: malé, jednoduché, celistvé jinany, jehličnany

KAPRAĎOSEMENNÉ Lyginodendrophyta vyhynulé (karbon, perm) vzhled stromovitých kapradin semena jsou bez zárodku možná fylogeneze ke krytosemenným

CYKASY Cycadophyta recentní, ale nejvíce ve druhohorách dřeviny, nevětvený kmen, dvoudomé zpeřené listy na vrcholu kmene oddělená květenství – šištice (strobily) ♀ plodolisty, ♂ tyčinky plod: semenná peckovice výskyt: tropy, subtropy

JINANY Ginkophyta společný původ s jehličnany (?) jediný zástupce: jinan dvoulaločný dvoudomý strom mikrosporofyly (♂ tyčinky) vyrůstají z brachyblastů megasporofyly (♀ plodolisty) nesou dvě vajíčka, jedno z nich se po oplození vyvíjí v kulaté semeno podobné peckovici na zimu shazuje listy třetihory > S polokoule, dnes > JV Čína

JEHLIČNANY Pinophyta většinou stále zelené dřeviny listy jehlicovité nebo šupinovité v pletivech > pryskyřičné kanálky (× tis) silná kutikula (ochrana vody v zimě), průduchy pod její úrovní tyčinky a plodolisty v šišticích semenné šupiny nesou 2 vajíčka ♀ > fialové; ♂ > žluté

JEHLIČNANY Pinophyta převážně jednodomé rostliny oddělené samčí a samičí šištice nejstarší > konec karbonu největší rozmach > druhohory větrosnubné cca 60 rodů, 600 druhů

JEHLIČNANY – systém Pinophyta

ŘÁD: BOROVICOTVARÉ ČELEĎ: BOROVICOVITÉ většinou stromy nápadné brachyblasty, z nichž vyrůstají jehlice po 2, 3 nebo 5 jehlice s jednou žilkou mikrosporofyly > 2 vzdušné vaky > větrosnubné rostliny nejstarší fosilní zástupci pochází z jury

SMRK OBECNÝ (S. ZTEPILÝ) naše původní dřevina (horské oblasti) jednodomý monokultury × škůdci citlivý na kyselé deště > opad jehličí mělký kořenový systém > vývraty šiška vzpřímená

SMRK PICHLAVÝ introdukovaný původ: USA silná vrstva kutikuly na povrchu buněk

SMRK SRBSKÝ „omorika“ velmi odolný vůči znečištění původ: Balkán

JEDLE BĚLOKORÁ naše původní dřevina na spodní straně jehlice voskové pruhy citlivá na kvalitu prostředí vzpřímená šiška je rozpadavá

DOUGLASKA TISOLISTÁ introdukovaná absence brachyblastů a vzdušných vaků

MODŘÍN OPADAVÝ naše původní dřevina odolný vůči znečištění nápadné brachyblasty používá se na výrobu nábytku nebo jako obkladový materiál

BOROVICE LESNÍ naše původní dřevina hluboký kůlovitý kořen > časté jsou polomy jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2 snese extrémní životní podmínky (sucho, nedostatek vody, živin)

BOROVICE KOSODŘEVINA = borovice horská = borovice kleč jehlice vyrůstají ve svazečcích po 2 odolná vůči znečištění roste ve vyšších nadmořských výškách (až od 1000 m. n. m.)

BOROVICE ČERNÁ dlouhé jehlice kalcitofytní (vyžaduje zásadité pH) nenáročná

BOROVICE VEJMUTOVKA jemné jehlice citlivá na kvalitu prostředí delší zakřivené šištice

BOROVICE PINIE roste ve Středomoří její semena se jí („piniové oříšky“)

JEDLOVEC KANADSKÝ moderní okrasná dřevina pěstovaná v parcích a zahradách

CEDR ATLASKÝ vyskytuje se na jižní polokouli

ŘÁD: CYPŘIŠOTVARÉ ČELEĎ: TISOVCOVITÉ jednodomé rostliny velké rozměry dožívají se vysokého věku listy šupinovité nebo krátce jehlicovité

SEKVOJOVEC OBROVSKÝ dorůstá výšky 100 m stáří až 4000 let „mamutí stromy“ štítky šišek mají tvar kosočtverce

TISOVEC DVOUŘADÝ opadavý vytváří dýchací kořeny spolu s dalšími rostlinami dal vzniknout druhohor-nímu hnědému uhlí

METASEKVOJE ČÍNSKÁ popsána jako relikt, ale byla znovu objevena „žijící fosilie“

ŘÁD: CYPŘIŠOTVARÉ ČELEĎ: CYPŘIŠOVITÉ jednodomé i dvoudomé rostliny stromy i keře listy šupinovité nebo jehlicovité obsahují toxiny (jedy)

CYPŘIŠ OBECNÝ v ČR nepřežije zimu kulovité šištice

ZERAV ZÁPADNÍ „túje“ odolný, mírně jedovatý listy šupinovité, vstřícně křižmostojné

JALOVEC OBECNÝ semenné bobule (nejedovaté) použití: farmacie, koření, destiláty

ŘÁD: TISOTVARÉ ČELEĎ: TISOVITÉ absence pryskyřičných kanálků

TIS ČERVENÝ alkaloid taxin semeno v červeném míšku (ptáci) dužnina není jedovatá nevymrzá, rychle roste (parky) dvoudomý