Neobnovitelné zdroje energie

Fosilní paliva Fosilní palivo je nerostná surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu. Řadíme sem ropu, zemní plyn a uhlí. Používání fosilních paliv v masové míře souvisí s počátkem průmyslové revoluce, kdy do té doby nejrozšířenější palivo, dřevo nestačilo požadavkům na výhřevnost ani dostupnost v dostatečném množství. V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat. Důvody jsou ekologické (snížování produkce SO3, NOx, prachu), ekonomické (se snižujícími se zásobami roste cena paliv - viz ropný vrchol) i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv).

Uhlí

ŠKODLIVÉ UČINKY SPALOVÁNI UHLÍ Spalování uhlí produkuje oxid uhličitý spolu s proměnným množstvím oxidu siřičitého v závislosti na kvalitě. Oxid siřičitý reaguje s vodou za tvorby kyseliny siřičité. Jestliže se dostane do atmosféry, reaguje s vodní párou a vrací se na zem ve formě kyselých dešťů. Emise z uhelných elektráren představují největší umělý zdroj oxidu uhličitého a tím výrazně přispívají ke globálnímu oteplování. Moderní elektrárny využívají mnoho technik pro omezení záření mnohdy vyšší než v okolí elektráren jaderných. škodlivosti odpadních látek a zvýšení účinnosti. Ačkoli jsou tyto techniky široce využívány v některých zemích, jsou pořád příliš drahé. Uhlí také obsahuje mnoho stopových prvků včetně arsenu a rtuti, které jsou nebezpečné pokud se dostanou do ovzduší. Uhlí také obsahuje malé množství uranu, thoria a dalších přirozeně se vyskytujících radioaktivních izotopů, jejichž vypuštění do ovzduší může vést k radioaktivnímu zamoření. I když jsou tyto prvky v uhlí pouhými stopovými nečistotami, způsobují, že v okolí uhelných elektráren je úroveň radioaktivního záření větší.

TĚŽBA UHLÍ V ČR

Zásoby uhlí v Evropě Těžba uhlí v Evropě stagnuje,za posledních dvacet let poklesla o polovinu.Ovšem na kontinentě se nalézá zhruba třetina všech světových zásob.Největším evropským producentem je Rusko následované Německem, pak Polsko,Ukrajina,Řecko a Česká republika. Pro budoucnost jsou však zásadní zásoby,které jednotlivé státy mají.Největší má Rusko a Ukrajina,další Polsko,Německo a Česká republika. Kvůli tzv. ekologickým limitům na těžbu uhlí však nejsou veškeré zdroje dosažitelné.V případě hnědého uhlí je v rámci limitů zhruba 1200 milionů tun,které by při průměrné roční spotřebě 40 milionů vydržely zhruba 30 let. Ovšem ČEZ plánuje výstavbu či obnovu uhelných elektráren. Napříkald největší současná težební společnost Severočeské doly, která se na celkových hnědouhelných zásobách podílí zhruba třetinou.Na dolech Bílina a Nástup v Tušimicích se limity prolamovat nebudou,protože uhlí má nízkou kvalitu. Téměř polovina tuzemských hnědouhelných zásob leží v oblasti,ve které teží Mostecká uhelná společnost.

U BŘECLAVI TEČE ROPA. PRAVÁ MORAVSKÁ U BŘECLAVI TEČE ROPA. PRAVÁ MORAVSKÁ. Naftaři na Moravě získali nová ložiska. Je tam ropa, která patří k nejkvalinějším na světě.velké videoAutor: Martin Žucha, Tomáš Netočný Podle materiálů potřebných pro schvalovací proces ministerstva životního prostředí, chtějí těžit Moravské naftové doly u Břeclavi maximálně třicet tisíc metrů krychlových ropy za rok. V lokalitě se má těžit osm až deset let. Také Česká naftařská, která získala souhlas báňského úřadu k pravidelné těžbě, odhaduje zásoby v Kančí oboře na deset let.                                                         Těžba ropy v Českuvětší obrázekAutor: Tomáš Daněk ROPA (černé zlato)                                      

Vlastnosti ropy je hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků, především alkanů. Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry – nejčastěji v oblasti kontinentálních šelfů. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem. Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů.

ZEMNÍ PLYN

Vznik zemního plynu Na vznik zemního plynu existuje více teorií. Jelikož se zemní plyn vyskytuje velice často spolu s ropou (naftový zemní plyn) nebo s uhlím (karbonský zemní plyn), přiklánějí se teorie jeho vzniku nejčastěji k tomu, že se postupně uvolňoval při vzniku uhlí nebo ropy jako důsledek postupného rozkladu organického materiálu. Podle teorií preferujících organický původ zemního plynu byly tedy na začátku vzniku zemních plynů rostlinné a živočišné zbytky. Podle anorganické teorie vznikal zemní plyn řadou chemických reakcí z anorganických látek. V poslední době američtí vědci přišli s další tzv. abiogenetickou hypotézou, podle které zemní plyn vznikl štěpením uhlovodíků, které se na naší planetu dostaly v době jejího vzniku z vesmírné hmoty. Tyto vyšší uhlovodíky se postupně štěpily až na metan, který pak pronikal k povrchu Země. Zdroj: www.zemniplyn.cz

Co je zemní plyn je hořlavý plyn, bez barvy, bez zápachu a bez chuti. Má zanedbatelné toxické vlastnosti. Zemní plyn je přírodní směs plynných uhlovodíků s převažujícím podílem metanu CH4 a proměnlivým množstvím neuhlovodíkových plynů

Výhody zemní plyn je jediným primárním palivem, které lze bez nákladných úprav a energetických přeměn dovést přímo k zákazníkovi dopravní a distribuční systém je nezávislý na klimatických podmínkách zemní plyn je odběratelům k dispozici bez omezení 24 hodin denně 365 dní v roce zákazník nepotřebuje prostor pro skladování paliva plynové spotřebiče lze snadno ovládat a regulovat zemní plyn je nejšetrnější ze všech neobnovitelných zdrojů Citováno podle www.rwe.cz.

Spotřeba v Čr

Zásoby v Evropě

KONEC Podivinská Barbora 9.B