Odlesňování František Funda

Země a lesy před zhruba 2000 lety pokrývaly lesy 47% zemského povrchu v roce 2000 pokrývaly lesy na naší planetě skoro 30 % polovinu lesů na Zemi představují tropické a subtropické lesy, zbytek připadá na lesy mírného pásma při současné intenzitě těžby by mohly být vymýceny tropické deštné pralesy již přibližně za 50 let Před zhruba 2000 lety pokrývaly lesy 47% zemského povrchu. V roce 2000 pokrývaly lesy na naší planetě 38,7 milionů kilometrů čtverečních, což je skoro 30 %. Polovinu lesů na Zemi představují tropické a subtropické lesy a zbytek připadá na lesy mírného pásma. Při správném hospodaření představují lesy obnovitelný přírodní zdroj. Pokud les zničí oheň nebo lidská činnost, dokáže se bez cizí pomoci rychle obnovit. Pokud však, dochází k masivnímu kácení lesů ve všech zeměpisných šířkách, nelze lesní biomasu jednoduše obnovit a lesů ubývá. Některé prameny uvádějí, že při současné intenzitě těžby by mohly být vymýceny tropické deštné pralesy již přibližně za 50 let. Na severní polokouli, snad s vyjímkou Ruska, nemá těžba dřeva takový charakter a rozsah.

Deštné pralesy lokalizovány v pásu okolo rovníku domovem pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi některé jsou staré 100 milionů let Od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1% plochy Za posledních 30 let ztráty dosáhly již celých 14% jsou lokalizovány v pásu okolo rovníku jsou domovem pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi. Pouze v tropických pralesech nalezneme 90% primátů světa (mimo lidí), stejně jako 2/3 všech známých rostlin, 40% dravců a 80% hmyzu na světě. Na 10 ha deštného pralesa může růst více druhů stromů, než v celé Severní Americe. některé jsou staré 100 milionů let Tropické deštné pralesy se kácí už dlouho. Katastrofální následky odlesňování v těchto oblastech se však nejvíce projevují v posledních letech. Od příchodu Evropanů v roce 1500 až do roku 1970 bylo z brazilské části amazonského deštného pralesa vykáceno pouhé 1 procento plochy. Za posledních 30 let však ztráty dosáhly již celých 14 procent! Od ledna 1978 do srpna 1997 bylo v Amazonii vykáceno půl milionu čtverečních kilometrů deštného pralesa, což je území větší než celá Francie.

Družicový výzkum díky družicovému výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná data odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální Díky družicovému výzkumu máme k dispozici poměrně velmi přesná data. Odhaduje se, že 80 procent veškeré těžby dřeva v Amazonii je ilegální. Mnoho společností těží dřevo bez povolení, těží se v chráněných oblastech, přičemž dřevo se ilegálně splavuje po řekách přes hranice Následující snímky zachycují jedno a totéž území brazilského pralesa v letech 1975-1992. Systematické kácení pralesní vegetace zde vytvořilo kolem cest charakteristickou texturu. Odlesněné oblasti a urbanizovaná území se jeví ve světle modré, zdravá vegetace je červená.

1975

1986

1992

Důvody káceni deštných pralesů obchodování se dřevem přesun zemědělství chov dobytka dřevo jako palivo fermentace tabáku Obchodování se dřevem je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů Přesun zemědělství - v málo úrodných pralesních půdách se živiny po několika letech obdělávání vyčerpají. Zemědělci se musí přemísťovat stále dále do pralesů a vypalovat nové a nové plochy. Převážná většina plodin jako káva, kakao, banány, ananasy a další se pěstují na plantážích založených na místě vykácených pralesů. Chov dobytka - nejméně 7.700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe Dřevo jako palivo - v mnoha zemích se suchými tropickými pralesy, hlavně v Africe, se dřevo používá při vaření nebo topení Většina tabáku, který se vypěstuje v rozvojových zemích vyžaduje ke své fermentaci jednoho kg tabáku 100 až 130 kg dřeva. Ročně je tak spotřebováno na 2,5 milionu hektarů lesa, přičemž tato plocha odpovídá 12,5% celkové plochy, která se ročně na světě vykácí. To znamená, že jeden z osmi stromů, které se na světě porazí, je použit na přípravu tabáku.

Důsledky kácení pralesů globální oteplování ubývání živočišných druhů roztržení ekologického cyklu úbytek kultury lidí žijících v pralesích Po vykáceném lese vzniká obnažená půda, která je vystavena erozi způsobené silnými lijáky a vylouhováním přichází o živiny. Na takové půdě už není šance že by zde někdy mohl vniknout deštný prales. Důsledky kácení pralesů Globální oteplování - 20% oxidu uhličitého co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů. Pralesy a lesy obecně se vyznačují schopností pohlcovat při fotosyntéze ve velkém oxid uhličitý (CO2) a do určité míry tak tlumit náhlé změny koncentrace tohoto po vodní páře nejdůležitějšího skleníkového plynu. Původní lesy jsou z pohledu fixace uhlíku dvakrát účinnější než člověkem obhospodařované lesy. Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení způsobí extrémy v klimatických podmínkách jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály. Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí jsou přímo ohroženi. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů

Situace v lesích mírného pásu a tajze Evropě dnes zůstalo méně než 1 % původních lesů většího rozsahu Jako celek patří Evropa k průměrně lesnatým kontinentům - 28 % rozlohy pokryto lesy po dobu asi 80 let se plocha lesů v Evropě zvyšuje Evropě dnes zůstalo méně než 1 % původních lesů většího rozsahu. Více jak polovina všech lesů Evropského kontinentu je navíc hodnocena jako poškozená, převážně v důsledku znečistění ovzduší. Jako celek patří Evropa k průměrně lesnatým kontinentům - 28 % rozlohy zde pokrývají lesy. I když po celá dlouhá staletí zde docházelo k odlesňování a k přeměně lesní půdy na zemědělskou, v současné době je tento proces zastaven. Po dobu již asi 80 let se plocha lesů v Evropě naopak zvyšuje. Důvody jsou jednak ekonomické (zalesňování málo produktivních a málo výnosných zemědělských), jednak ekologické (zalesňování dříve odlesněných horských svahů.

Situace v lesích USA Přistěhovalci dokázali za 200 let zničit téměř všechny staré přirozené porosty v USA dnes je zalesněno okolo 30% půdy spojených států Přistěhovalci, kteří přišly osidlovat území dnešních Spojených států, dokázali za 200 let zničit téměř všechny staré přirozené porosty v USA. Dnes je zalesněno okolo 30% půdy spojených států. S výjimkou Aljašky tvoří lesy s původním ekosystémem neovlivněným člověkem sotva 5% všech lesů USA

Hrozby pro les mírného pásu znečištěné ovzduší nešetrné zásahy přírodní katastrofy Lesy v mírném pásu nejvíce ohrožuje znečištěné ovzduší, nešetrné zásahy a v neposlední řadě i občasné přírodní katastrofy. Poslední se například stala ve Vysokých Tatrách, kde díky vichřici o rychlost 137 kilometrů v hodině z části hor prakticky zmizel les. Za oběť vichřici padly asi 3 milióny kubíků dřeva, to je 90 procent roční těžby dřeva na Slovensku.

Jak předejít dalšímu odlesňování nepřipustit holosečný způsob těžby podporovat šetrnou těžbu vybraných stromů orientovat se na místní dřevařskou produkci z lesů s přirozenou druhovou skladbou programy úspory papíru a jeho recyklace alternativní zdroje obnovitelné energie nepřipustit holosečný způsob těžby podporovat šetrnou těžbu vybraných stromů bez poškození celého ekosystému orientovat se na místní dřevařskou produkci z lesů s přirozenou druhovou skladbou programy úspory papíru a jeho několikanásobná recyklace alternativní zdroje obnovitelné energie, např. bioplyn, sluneční a větrná energie

Rychlost odlesňování v oblastech střední Ameriky Rychlost odlesňování v Kostarice

Šumava