Tropické deštné lesy

Co je tropický deštný les Deštný prales je tropický les, který dostane hodně deště. To obvykle má moc rostlin a zvířat. Velmi dobře známý deštný prales je Amazonka. Další deštné lesy jsou např v Brazílii, Ecuadoru, Kolumbii, Chilli, Indonésii,. Barmě, Indii a Bangladéši.

Jejich znázornění na mapě

Popis lesa Nikde na zeměkouli není více světla, tepla a vlhka než v korunách deštných pralesů. Podívejte se na svoje pokojové miláčky, tchýniny jazyky, voděnky a ibišky, a vynásobte je v duchu tak 50x co do výšky, šířky a síly. Dostatek světla, tepla a vlhka dělá s rostlinami doopravdy divy. Pod vysokými korunami stromů najdeme oblast lián, které se divoce vinou okolo kmenů. Některé druhy lián tvoří naprosto neuvěřitelné a nelogické zákruty. Jak se dostanou tvrdé liány na strom mi vysvětloval náš průvodce: přes malinký nízký stromek přeroste mladá liána, a jak strom roste a zvyšuje se, zvedá liánu výš a výš nad zem. Ze starších větví stromů rostou ještě epifytní rostliny (nejsou cizopasníky, ale rostou na těle jiné), orchideje a bromélie. Mnohé koupíte v luxusnějších květinářstvích. Kmeny stromů rostou podivně zakroucené, a jsou často ověšeny liánami, fíkovníky škrtiči i vzdušnými kořeny bromélií jako lodní stožáry lanovím. Koruny některých stromů se tyčí až ve výšce 40 - 50 metrů. Korunové patro pralesa tvoří ty nejvyšší stromy, hlavně mangrovníky, fíkovníky, a duby a buky. Jejich obrovské listy se natáčejí vstříc slunci, a stíní tak nižším rostlinám.

Bromélie a orchidej

Vegetace Dole pod kmeny rostou mechy, řasy a kapradiny. Nenajdete tam ale podrost. Na zemi v pralese je plno bahna, ale překvapivě málo shnilého listí. Rozkladné procesy jsou totiž neobyčejně rychlé, a tak i houby a plísně tu mají krátký život. Dopadá sem jen asi 5% slunečního svitu, a tak nevidíte nikde mech, květy či borůvčí známé třeba ze Šumavy. Zato to žije hmyzem. Termitiště jsou velká a mravenčí dálnice doslova protkávají stromy. Prales je plný nejen rostlinného života. Je domovem pro množství zvířat a hmyzu. V korunách stromů létají orel opičí, velcí ptáci zoborožci a tukani, ale i malí, jako například papoušci a ledňáčci. Žijí tam celé tlupy gibonů, listy a plody stromů jsou potravou pro množství ptáků, opic a jiných savců. Fíkovníky jsou doslova obalené opicemi, jež se na fíky specializují. Svá hnízda si tu staví i osaměle žijící orangutani. Malí asijští sloni si vyšlapávají pralesem cestičky, jiné šelmy, jako pardál obláčkový, loví mezi korunami stromů veverky a ptáky. Ale žije tam i množství malých stromových hadů a několik druhů žab. Jistý druh žáby si dělá z hustých listů bromélie jezírka, kam ukládá malé pulce. Pulec bydlí v nádržce s vodou jako v akváriu, a komáří vajíčka a jiný hmyz mu tam jen padají. Mezi kmeny můžeme spatřit plachtící veverky, které uletí až 30 metrů, i létající žáby, dráčky a dokonce i hada s blánami. Ale pobyt v pralese není jen zážitek pro tělo a pro oko. I váš sluch bude přesycen. Prales ožívá hlavně při stmívání a při svítání, kdy se vyměňuje noční a denní hlídka zvířat. Nejrůznější cvrlikání, kuňkání, cvakání, volání, řvaní... je téměř ohlušující.

Gorila a lenochod

Vegetace je obrovsky rozmanitá, a i pro znalce je různorodost forem života v džungli mnohdy překvapující. Na hektaru džungle napočítáme přes sto druhů stromů, více než 600 druhů ptáků a 40.000 druhů hmyzu a bezobratlých. Na jednom stomě v panamském pralese napočítali entomologové přes 950 druhů brouků. Prales si můžeme rozdělit pomyslně na tři části rostoucí nad sebou. Nejvýše roste korunové patro stromů, pak oblast kmenů, a dole podrost a houby. Tropický deštný prales je ekosystém s největším zastoupením organismů, přičemž většina z nich je dosud neurčená. Odhady, kolik zde žije druhů, se různí, někdy se udává 50 %, někdy dokonce 90 % rostlinných a živočišných druhů této planety. Podle odborníků zatím má vědecký popis nanejvýš 10 % z nich, ovšem říct, že je známe, můžeme nanejvýš o jednom procentu!

Význam pralesů Pralesy se formovaly v dávných dobách, nejúspěšnější druhy sdílejí planetu stovky miliónů let. Nezastupitelná je úloha pralesů jako hlavního rezervoáru vody a nazývají se právem plícemi Země. Zásadně zasahují do vodní a klimatické rovnováhy a do oběhu prvků. Absorbují významně sluneční energii. Proč tyto důležité informace opakujeme? Protože ničení pralesů probíhá neudržitelným tempem a s tím, jak mizí z povrchu zemského, se blíží ekologická katastrofa. První důkazy jsou tady. S mizením pralesů dochází ke změnám počasí na celém světě.

Úbytek pralesů Pokud před padesáti lety pokrývaly pralesy asi 12 % zemského povrchu (kolem 12 mil. km2), dnes je to asi polovina a při stávajícím tempu ničení zmizí poslední pralesy do poloviny století. Možná bližší je následující srovnání rychlosti ničení pralesů: každou vteřinu zlikvidujeme prales velikosti jednoho fotbalového hřiště, každou minutu plochu 40 až 60 hektarů, každý rok území 110 až 300 tis. km2, tedy 1 až 2 % celkové rozlohy. Denně padne našim aktivitám 50 až 140 druhů organismů, většinou vůbec nepoznaných.

Jak vypadá ničení pralesů? Zásadním krokem je vykácení stromů. Někde zmizí veškerý porost, jinde se vybírají cenná dřeva jako mahagon, teak, eben atd. a zůstává poničený porost, který ale částečně plní svou původní funkci. Vykácené plochy se bohužel následně vypalují a přeměňují na pastviny pro dobytek, které jsou málo a krátkodobě úživné. Větrná a dešťová eroze změní krajinu na poušť bez porostů, zatímco farmáři postupují dále ve stopách dřevorubců. Den za dnem, rok za rokem.

Proč ničíme - Nová zemědělská půda. Jedná se o nejdůležitější faktor. Státy třetího světa s pralesy patří k nejchudším a nejzadluženějším na světě. Nová půda představuje naději na obživu pro milióny hladovějících lidí. Levnou pracovní sílu zde využívají i bohaté země. - Těžba dřeva. Dříve šlo o palivové dříví do metalurgického průmyslu. Dnes je to komerčně využitelné dřevo. Tuto činnost organizují převážně japonské koncerny s nadnárodní působností. Více než 90 % vykáceného dřeva se ale nevyužije. Tropické dřevo převážně ze západní Afriky využívá i Česká republika. - Těžba a zpracování nerostných surovin, lesnické velkoprojekty a přesidlovací programy.

O co přicházíme - Z pralesů pochází suroviny k výrobě 25 % všech léků. - V pralesích je známo asi 35 druhů jedlých rostlin, zatímco my dnes využíváme jen asi 20 druhů. - Pralesy váží čtvrtinu uhlíku celé biosféry, podílí se výrazně na vstřebávání CO2, který vzniká dýcháním a spalováním (auta, elektrárny, továrny). Skleníkový efekt by mohl být výrazně snížen (až na polovinu) jejich vysazováním, ne ničením. - Tropické pralesy mají však velký význam pro rekreaci a turistiku. - Jsou domovem původních obyvatel, kteří uměli žít s pralesem v harmonickém souladu. Jejich kultury jsou unikátní a hodnotné samy o sobě, s nimi zanikají například i znalosti stovek druhů léčivých rostlin. Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů.