PEDOSFÉRA

PEDOSFÉRA = půdní obal Země

Půda obsahuje živou (organismy) i neživou (např. minerály) složku – stojí na jejich rozhraní tvoří ji půdní částice, půdní voda a vzduch, humus (soubor odumřelých organických látek) a organismy vlastnosti půdy ovlivňují tzv. půdotvorní činitelé, tj. mateční hornina, klima, terén (rovina, kopce), voda i organismy včetně člověka

Působením mikroorganismů vzniká HUMUS PŮDA JE TVOŘENA ŽIVÁ SLOŽKA NEŽIVÁ SLOŽKA ANORGANICKÉ pevné částice hlíny (prach, jíl, písek, kamínky) půdní voda půdní vzduch kořeny živých rostlin mikroorganismy drobní živočichové (dešťovky, brouci, krtci) ORGANICKÉ odumřelé části rostlin zbytky těl živočichů Působením mikroorganismů vzniká HUMUS určuje úrodnost půdy

TYTO PROCESY VYTVOŘÍ JEDNOTLIVÉ VRSTVY V PŮDĚ PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA PODNEBÍ SRÁŽKY TEPLOTA ORGANISMY ČAS RELIÉF KRAJINY TYTO PROCESY VYTVOŘÍ JEDNOTLIVÉ VRSTVY V PŮDĚ

Pedologie – nauka o půdě zkoumá vznik složení vlastnosti klasifikací rozmístění třídění půd na zemském povrchu.

půda

V půdě jsou obsažné i látky, které rostliny využívají ke svému růstu, tzv. ŽIVINY. Mezi živiny patří např. sloučeniny dusíku, vápníku, fosforu, hořčíku a draslíku. Množství živin v půdě závisí mimo jiné na mateční hornině – úrodné půdy vznikají např. z gabra (hlubinná vyvřelina), čediče (výlevná vyvřelina), sopečného popela nebo spraše.

VZNIK PŮD PŮDOTVORNÉ PROCESY Svrchní část zemské kůry je ZVĚTRÁVÁ ROZRUŠOVÁNA ZVĚTRÁVÁ ORGANISMY VZNIKAJÍCÍ ZVĚTRALINY POKRÝVAJÍ VĚTŠINU ZEMSKÉHO POVRCHU VZNIKÁ PŮDA VODA VZDUCH

chemické a fyzikální vlastnosti: složení-živiny, barva, zrnitost PŮDOTVORNÍ ČINITELÉ MATEČNÁ HORNINA PODNEBÍ RELIÉF PODZEMNÍ VODA ČAS ŽIVÉ ORGANISMY ČLOVĚK chemické a fyzikální vlastnosti: složení-živiny, barva, zrnitost teplota, srážky, výpar vody – rychlost reakcí nadmořská výška, sklon svahu, expozice přenos složek půdy – do spodních nebo svrchních vrstev 1 cm půdy se vytváří 100 i více let rozklad látek zásahy do půdotvorného procesu

PRŮBĚH VSAKOVÁNÍ VODY V SUCHÝCH OBLASTECH MÍRNÉM PÁSU TROPICKÝCH LESÍCH

půdní edafon organismy žijící v půdě houby, baktérie, prvoci, řasy drobní živočichové –kypří a provzdušňují půdu, zlepšují přívod vody krtci, brouci, žížaly, slimáci, stonožky, mravenci... Kořeny rostlin – v povrchové vrstvě Půdní mikroorganismy-bakterie rozklad látek a tvorba humusu

HUMUS ZÁVISÍ NA OVLIVŇUJE PŮDNÍ ÚRODNOST MNOŽSTVÍ PŮDNÍ VODY VZNIKÁ ROZKLADEM ZBYTKŮ ORGANISMŮ V PŮDĚ PŮDNÍCH ORGANISMECH ZÁVISÍ NA MNOŽSTVÍ PŮDNÍHO VZDUCHU SMĚS ORGANICKÝCH LÁTEK

Půdní úrodnost obděláváním hnojením zavodňováním odvodňováním Obdělávání půdy Půdní úrodnost nejcennější vlastnost půdy je to schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vláhy, vzduchu k životu zvyšuje se obděláváním hnojením zavodňováním odvodňováním Půdní živiny soubor chemických látek – sloučenin a prvků jsou nutné především pro vývoj rostlin vznikají zvětráváním a přeměnou matečného podkladu nebo rozkladem organické hmoty

ZVĚTRALÁ MATEČNÍ (PODLOŽNÍ) HORNINU PŮDNÍ PROFIL Průřez půdou od povrchu až po nezvětralý horninový podklad PŮDNÍ PROFIL Pro dané podmínky se vytvoří zákonitý sled vrstev HUMUSOVÁ VRSTVA ZVĚTRALÁ MATEČNÍ (PODLOŽNÍ) HORNINU MATEČNÁ HORNINA

PŮDNÍ HORIZONTY =VRSTVY PŮDNÍHO PROFILU

VÝVOJ PŮD

Úrodnost je určena velikostí humusové vrstvy TYPY PŮD nížiny ČERNOZEMĚ Silná vrstva humusu Černá barva nížiny HNĚDOZEMĚ Méně humusu než černozemě TYPY PŮD podle úrodnosti pahorkatiny HNĚDÉ PŮDY Slabá vrstva humusu Úrodnost je určena velikostí humusové vrstvy hory PODZOLOVÉ PŮDY Tenká vrstva humusu Pod ní šedá vrstva

DRUHY PŮD DRUHY PŮD Odlišná propustnost vody LEHKÉ, SYPKÉ, DOKONALE PROPUSTNÉ PRO VODU písčité DRUHY PŮD NEJVHODNĚJŠÍ PRO ZEMĚDĚLSTVÍ hlinité PODLE VELIKOSTI ČÁSTIC jílovité TĚŽKÉ, NEPROPUSTNÉ PRO VODU kamenité

Půdní voda Půdní voda je voda, která se při vsakování do země zachytila mezi zrníčky půdy. Způsobuje vlhkost půdy a je nezbytná pro život rostlin.

Podzemní voda propustná vrstva půda studna pramen Voda, která prosákne půdou, proniká do puklin a pórů propustných hornin. Nad vrstvami nepropustných hornin se může hromadit a vytvářet souvislou hladinu podzemní vody. půda studna propustná vrstva pramen hladina podzemní vody „podzemní jezero“ nepropustná vrstva

MOKŘADY Tam, kde hladina podzemní vody vystupuje až na povrch, vznikají MOKŘADY. Půda je prosycena vodou. vysoká hladina podzemní vody

Význam mokřadů Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině. Mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek. Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů. Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity. Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou (po deštných pralesech a korálových útesech). Pro tyto a jiné důvody jsou mokřady považovány za vysoce cenné biotopy. Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá.

RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY SCHOPNOST KRAJINY ZADRŽET VODU, která se v daném území vyskytuje snižuje se napřimováním vodních toků, odvodňováním zemědělských půd, vysušováním mokřadů, snižováním rozlohy lesů a rozptýlené zeleně, plošnou výstavbou komunikací, sídlišť, komunikací apod. naopak zvyšuje se péčí o lužní lesy, obnovováním malých vodních nádrží, zvyšováním obsahu humusu v půdě. nízká retenční schopnost krajiny zvyšuje riziko vzniku i průběh povodní.

Člověk A půda

VLIVY ČLOVĚKA NA PŮDU Půda patří mezi základní zdroje života na Zemi. Obnovitelný a zdánlivě nevyčerpatelný zdroj však díky činnosti člověka podléhá rychlé zkáze. Je to způsobeno tím, že destrukční činnost člověka je rychlejší než tvorba nové půdy, která probíhá velmi pomalu. Centimetrová vrstvička půdy vzniká přibližně 100 let.  hlavní zdroje znečištění půdy : zemědělství – hlavní znečišťovatel půdy (důsledky agrotechnických procesů a používání pesticidů a hnojiv)  různá odvětví hospodářství – zejména energetika (spalování fosilních paliv – emise), doprava (emise uhlovodíků) odpady z lidských sídel – vytápění lidských sídel a neřízené skládky odpadů 

EROZE PŮDY eroze = odnos půdy vodou, větrem, urychluje ji špatné zacházení člověkem V Evropě ohroženo 40% půdy

Půdní eroze vzniká při intenzivním zemědělství tam, kde je ničena vegetace (půda není zpevněna kořeny rostlin) tam, kde není ochrana před větrem a vodou Ochrana před erozí: meze a remízky orba po vrstevnici budování teras

EROZE PŮDY ZÁVISÍ NA PŮDNÍM KRYTU MALÁ EROZE STŘEDNÍ EROZE VELKÁ EROZE

DESERTIFIKACE = ROZŠIŘOVÁNÍ POUŠTÍ ZPŮSOBENO Nadměrným spásáním Kácením zeleně Odčerpáváním podzemní vody Těžbou půdy

OBLASTI OHROŽENÉ DESERTIFIKACÍ Žluté – pouště Oranžové a červené oblasti jsou ohrožené desertifikací

Zemědělská půda je to půda využívána k pěstování zemědělských plodin její největší část tvoří pole s ornou půdou Ornice je to nejsvrchnější část zemědělské půdy, která se obdělává nakypřená  snadná eroze nutná orba podle vrstevnic + pásy keřů a stromů jako protierozní opatření Kompost dobré prostředí pro mikroorganismy, houby, hmyz, žížaly,… zrychlený rozklad organické hmoty na humus obsahuje půdotvorné látky výborné hnojivo

ochrana půd  - půdy, zejména zemědělsky hodnotné, musí být chráněny před: neuváženou zástavbou; nevhodným způsobem obdělávání (příliš těžká mechanizace vede k nadměrnému zhutnění, k snížení pórovitosti a schopnosti držet vodu); přehnaným užitím průmyslových hnojiv, pesticidů a herbicidů (znehodnocují půdu i podzemní vody); půdní erozí (závisí nejen na morfologii terénu, geologickém podkladu a rostlinném pokryvu, nýbrž i na způsobu obdělávání). 

Rekultivace sledovaný proces obnovy krajiny poškozené těžbou nebo jinou intenzívní průmyslovou činností aktivní obnova půdního fondu rekultivací zrychlujeme přirozený proces obnovy krajiny. Mezi nejčastější typy rekultivací patří rekultivace : těžebních ploch uzavřených čených skládek oblasti kontaminovaných ploch

Rekultivace

Pedosféra Pedosféra – půdní obal Země Půdu tvoří neživá složka = půdní částice, voda, vzduch, humus + živá složka = mikroorganismy, houby, drobní živočichové, kořeny rostlin. Půdotvorní činitelé: matečná hornina, podnebí, voda, reliéf krajiny, organismy + člověk, čas. Matečná hornina ovlivňuje zásobu živin a chemické složení půdy. Má také vliv na barvu a zrnitost půdy (kvalitní půdy vznikají na sopečných popelech, gabru či čedičích). Rozkladem zbytků organismů – humus. Na množství humusu a dusíkatých látek závisí úrodnost půdy. Půdní profil – příčný řez půdou od povrchu po matečnou horninu. Jednotlivé vrstvy půdního profilu = půdní horizonty. Podle půdních horizontů – půdní typy – černozemě (nejvíc humusu – nejúrodnější), hnědozemě, hnědé půdy (málo humusu), podzoly (neúrodné, šedé). Podle velikosti půdních částic – půdní druhy – kamenité, písčité (sypké, propustné), hlinité (vhodné k zemědělství) a jílovité půdy (těžké, nepropustné pro vodu) a jejich přechody. Mokřady – půda je prosycena vodou – význam pro krajinu (rezervoár vody, schopnost zadržovat vodu v krajině). Devastace půdy – poškození člověkem: znečistění - zemědělství (hnojiva, pesticidy), průmysl (hlavně fosilní paliva), odpady eroze – odnos půdy - špatná orba , rušení mezí a remízků, vytváření velkých polí desertifikace – rozšiřování pouští – nadměrným spásáním, kácením zeleně Rekultivace půdy – aktivní obnova člověkem poškozené půdy (těžbou, skládkou)

Co je pedosféra? Jaké složky tvoří půdu? Jak vzniká půda? Co jsou půdotvorní činitelé? Jaké půdotvorné činitele znáš? Stručně vysvětli, jak ovlivňují půdu. Co je půdní úrodnost a čím se zvyšuje?

Co je půdní profil? Co je půdní horizont? Jaké jsou typy půd? U každého půdního typu uveď, kde se nachází a jeden typický znak. Jaké jsou druhy půd? Stručně je charakterizuj. Co je půdní voda? Jak vznikají mokřady?

Jaký mají mokřady význam pro přírodu? Co je „retenční schopnost krajiny“? Co je ovlivňuje retenční schopnost krajiny? Jaké jsou hlavní zdroje znečištění půdy člověkem? Co je půdní eroze a čím vzniká?

Jak je to s obnovitelností půdního zdroje? Co je to „desertifikace“ půdy? Čím je způsobená? Jak (čím) chráníme půdu? Co je to „rekultivace“?