Plantáž – umělá struktura i druhové složení Co je to přirozený les? Plantáž – umělá struktura i druhové složení Polopřirozený – struktura i/nebo druhové složení blíže přirozenému stavu Téměř přirozený –struktura i druhové složení téměř odpovídá přirozenému stavu (vzásadě klimax) Přirozený –struktura i druhové složení shodné s původním stavem, neovlivněno člověkem Slovní ekvilibristika, záleží na tom, jak rozumíme slovům „původní“ a „přirozený“

PLANTÁŽ (forest plantation) Co není přirozený les? PLANTÁŽ (forest plantation) Porost -stejnověký -jednoetážový - hustý (vysoké zakmenění) -jednodruhový (monokultura) Cílový tvar většiny lesních porostů u nás Biodiverzita = 0 Intenzivní lesnictví = zemědělství

Přirozený vs. nepřirozený les Les nepřirozený – plantáž apod. – máme jasno Les přirozený – prales? Lužní pralesy u soutoku Dyje a Moravy -vysoká diverzita dřevin -více etážové a různověké spousta mrtvého dřeva vysoká biodiverzita JENŽE - Slovanské osídlení kosti dropa aj., pylové analýzy ↓ v roce 800 n.l. neexistovaly původně otevřená krajina lesostep

Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy nížin Doubravy např. Ranšpurk Cahnov -Soutok dříve -vysoký podíl dubu, jilmu dnes dub nezmlazuje převládá jasan, habr ↓ - mizení biodiverzity

Přirozený vs. nepřirozený les Pralesy středních a vyšších poloh Buko-jedlové např. Mionší dříve -vysoké zastoupení jedle dnes jedle nezmlazuje převládá buk ↓ - mizení biodiverzity

Změny v bezzásahových lesích Pralesy v ČR – lesy s přirozenou skladbou dřevin - bez přímých zásahů člověka - delší čas pod ochranou, můžeme sledovat vývoj porostů Dochází k jasné změně ve složení porostů - mizí hlavní dřeviny - dub, jedle neschopné zmlazovat ve stínu - nastupují jiné - habr, jasan, buk ve stínu zmlazují výborně -zvyšuje se zakmenění (=větší zástin) oproti historickým hodnotám Dochází k zarůstání pralesa?!

Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Nemají, protože: – jde přece o pralesy, tam človek nemá co zasahovat - les se vrací do původního stavu, nakonec vznikne krásný a bohatý klimax -sledujeme přirozené přírodní procesy, dub ani jedle nevyhynou, prostě počkejme, co se stane

Změny v bezzásahových lesích ??Mají nám tyto změny vadit, nebo ne?? Mají, a tedy je třeba proti nim zasáhnout, protože: - s houstnutím (zarůstáním) lesa a změnou složení dřevin mizí velké procento “lesní“ biodiverzity = vymírají nám živočišné a rostlinné druhy „klimax“, „prales“, „původní les“, „přirozený proces“ = mentální konstrukce, lidské „výmysly“, mění se s vývojem vědních disciplín X druhy - na naší mysli (téměř) nezávisle existující entity

Co nepřežije v bezzásahových lesích Motýli – hnědásek osikový okáč jílkový ale i jasoň dymnivkový a desítky dalších druhů potřebují světliny, rozvolněné lesy, ranná sukcesní stadia lesů v hustém lese přežijí vlastně jen batolci a okáč pýrový

Co nepřežije v bezzásahových lesích Xylofágní hmyz – tesařík obrovský - páchník hnědý - krasec Eurythyrea quercus většina tesaříků a krasců potřebuje osluněné dřevo, často větších průměrů = nežijí v korunách a v „pralesích“ nejsou dub a jilm hostí více druhů než habr a jasan (a mnohem více specialistů)

Co nepřežije v bezzásahových lesích Nejde jen o hmyz mandelík hajní lelek lesní

Co nepřežije v bezzásahových lesích Otázka: Byl-li na našem území téměř všude hustý prales, kde žili všichni tihle živočichové??? Odpověď: Buď tu nebyli (ale oni byli), nebo tu alespoň místy nebyl hustý prales, jaký dnes najdeme v bezzásahových rezervacích

Jak udělat z hustého lesa řídký? Před příchodem člověka: katastrofy - oheň, škůdci – frekvence neznámá býložravci -teorie pastevní savany (Vera 2000) Příchod člověka moc nezměnil: oheň – pračlověk zřejmě lovil ohněm - v Evropě se neví, ale spíš ano, indiáni, Aboriginies, Papuanci i Afričani vypalovali o 106 pastva – vyměnil pratura za kravku, kozy, ouce, prasata páslo se všude klučení – spíš menší dřevo na otop, velké stromy těžko zpracovat pařezina – stromy obrůstají z pařezů pollarding (ořezávání) – hlavaté vrby – taky pařez, ale vysoký Střední les – pařezina s výstavky (vzrostlé stromy)

Tradiční formy hospodaření Oheň – ideální, když chci zahubit křoví a nechat větší stromy (dříve kvůli lovu a pastvě) př. Rumunsko V Severní Americe běžně praktikovaný management CHÚ, u nás se ochranáři bojí zapálit i trávu, máme stejné stromy a zvířata Restaurace savany v Minnesote Dostanu velmi řídký les (=savanu), kde žije tesařík obrovský, nosorožík kapucínek, jasoň dymnivkový, mandelík ale i kobylka sága Ponecháno “přirozenému“ vývoji, vznikne husty les, kde nežije celkem nic Před Po - restaurovana savana Při – těžba, pak oheň

Tradiční formy hospodaření Lesní pastva – vede k potlačení náletu, bují křoviny (trnité) nejlépe snad v kombinaci s občasným vypalováním (potlačuje křoví), vede ke vzniku tzv. parkové krajiny (parkland) -u nás dříve široce rozšířená, v době osvícenství zakázána -zákaz platí dodnes –pastevní les zůstal vlastne v oborách (tam zase často naopak trvale přezvěřeno, stavy zvěře kolísaly)

Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pařezina -dříve široce rozšířené - dřevo na topení -výborná pro hmyz – ořezaný pařez nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny

Tradiční formy hospodaření Výmladkové hospodaření – pollarding – ořezávání - dřevo na topení-výborná pro hmyz – ořezaný kmen nabízí živé i mrtvé dřevo, i osluněné, vznikají dutiny náhrada starých stromů v intenzivně využívané krajině – vrbovny pollarding snesou i jilmy, topoly, lípy a mnoho dalších stromů Páchník hnědý – v dutinách stromů, nejlépe osluněné, ohrožený Dutinu má málo stromů, ale ořezávané stromy téměř všechny

Tradiční formy hospodaření Střední les – pařezina s výstavky -výhody pařeziny, ale i savany (osluněné starší stromy) ideální management pro chráněná území nemusí daňového poplatníka stát ani korunu (Bavorský příklad) - žije tam všechno (skoro)

Extinkční dluh v našich lesích K vymření organizmu nedochází ihned po změně podmínek Prodleva – záleží na intenzitě změn a vlastnostech druhu přestane se množit – vymře rychle začne ubývat – vymře po delší době, ale stejně to má spočtené Ke změnám hospodaření došlo před 150-80 lety stromy žijí staletí, změna může být vidět až po delší době mnohé druhy přežívají dočasně, v rámci ext. dluhu Příklad: Tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) v osluněných dubech na pomezí živého a mrtvého dřeva dříve pařeziny nížin a pahorkatin v celé ČR dnes pouze JM a Třeboňsko Na Břeclavsku v obrovských starých dubech (200-300let) Tak velké stromy v lese nevyrostou Pozůstatek pastevního a středního lesa Dnes dožívají, ale není mladší generace