Střední zdravotnická škola, Národní svobody 420 397 11 Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0580 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_KOUTENSKA_17 Tematická oblast: Psychologie a pedagogika Cílová skupina žáci školy Téma: Stres Anotace: Zvládání náročných životních situací Autor: Mgr. Olga Koutenská Datum vytvoření: 19.08.2012

Náročné životní situace Stres a jeho prevence

Náročné životní situace Lidský život je plný překážek, komplikací a proměn Každý člověk prožívá zátěžovou situaci jinak (dřívější zkušenosti, celkový stav organismu, osobnostní charakteristika aj.)

Pojem životní krize Krize je v krátkém čase se vyostřující situace, kterou postižený není již schopen překonat a pomocí vlastní strategie zvládnout vnější nebo vnitřní zátěže

Krize traumatické bolestivé a nepředvídatelné stavy, náhle narušující lidskou existenci a ukazující sociální realitu jako nespolehlivou, ohrožující či nepřátelskou Nečekané vnější podněty – pracovní úrazy, silniční nehody, zranění omezující kvalitu života i společenské uplatnění

Krize traumatické Choroby s vleklou a nepříznivou prognózou (krize somatické) Silné emoční otřesy – smrt milované osoby, potrat dlouho očekávané gravidity, narození postiženého dítěte Oběť či svědek fyzického násilí Nečekaná výpověď ze zaměstnání, vyloučení ze studia

Krize traumatické Náhlá ztráta majetku Pozbytí soběstačnosti a nezávislosti Policejní vyšetřování, vazba, soudní stíhání Odhalená nevěra, rozluka či rozvod Katastrofy – mění osudy mnoha lidí najednou (povodně, zemětřesení, teroristické útoky apod.)

Krize z životních změn Opuštění rodičovského domu Změna bydliště Nečekané těhotenství Běžný sňatek Narození prvního či dalších dětí Nástup do zaměstnání Klimakterium

Krize z životních změn Syndrom vychládajícího hnízda Odchod do důchodu Konfrontace s vlastní smrtí

Vývoj a průběh životní krize 1. Počáteční fáze krize, šoku (alarmující) – vše náhle ztrácí platnost a smysl, ztráta „půdy pod nohama“ 2. Kritická fáze 3. Integrační fáze (zpracování)

1. Počáteční fáze krize, šoku Trvá řádově hodiny až dny Citový neklid, verbalizace „odstupu“, kontrola vnějších projevů chování Psychomotorický neklid, agrese, autoagrese Bohatá pantomimika, výbuchy pláče aj.

Je přítomna bohatá tělesná symptomatika (postiženého může vyděsit jako znamení choroby) – bolesti hlavy, silné pocení, předrážděnost, návaly horka a zimy, třes, svalová slabost, nepolevující vnitřní napětí Neschopnost soustředit myšlenky, syndrom zaujaté hlavy Nechutenství, nauzea, zvracení, pití a jídlo↑↓, alkohol, drogy

Poruchy kardiovaskulární Menstruační potíže Enuréza Poruchy spánku (noční děsy apod.)

2. Kritická fáze Dochází ke ztrátě sebekontroly Násilné jednání – vůči okolí, vůči sobě Deprese (chorobně smutná nálada, apatie, úvahy o smyslu života, lhostejnost…) V této chvíli vysílá jedinec volání o pomoc – někdy nesměle, nepřímo Fáze trvá dny, týdny, měsíce

Do popředí vstupují mechanismy popření, bagatelizace, izolace, regrese, touha po závislosti a ochraně Únikovou reakcí je abúzus alkoholu, nikotinu, léků Projevuje se stresová imunosuprese Delikventní jednání, vulgarita, agresivita…

3. Integrační fáze (zpracování) Jde o stadium vyrovnání se s utrpěnými ztrátami Návrat k normálnímu životu K této fázi nemusí jedinec dospět (ve 2. stadiu dojde k psychické poruše, regresi) Trvá 6 – 12 měsíců Rozvahy o dalším životě

Zpracování krize jako životní výzvy Většinou nutná spolupráce jedince s psychoterapeutem, převzetí vlastní zodpovědnosti za další vývoj V jistém smyslu mají krize očistný dopad Dovedou jedince k vyššímu sebepochopení, k lepší orientaci ve světě hodnot

Cesta ke zralosti probíhá mnohdy právě prostřednictvím utrpení a bolesti (současné lidstvo se však prožívání utrpení a bolesti brání) Krize lze výhodně využít pro svůj osobní růst, pro získání náhledu na sebe, na druhé Krize jsou možností vzít alespoň na čas svůj vlastní život vážně a do svých rukou

DUŠEVNÍ PODPORA A KRIZOVÁ INTERVENCE Žádný univerzálně platný pokyn pro krizovou intervenci neexistuje!!! Vždy jde o individuální setkání člověka s člověkem, v němž je zásadní opravdovost ze strany pomáhajícího, jeho schopnost empatie a přijetí postiženého, takového jaký je.

Člověk v tísni není méně hodnotný, je pouze nešťastný, dezorientovaný a velmi často nemá dostatek sil sám si pomoci Psychoterapie – specializovaná vědní disciplína, zabývající se léčebným působením pomocí psychologických prostředků

Laická psychologická první pomoc Poskytuje ji ten, kdo má ochotu a dobrou vůli se člověku v krizi věnovat Rozpoznání krizové situace Aktivní nabídnutí podpory a pomoci Možnost svěřit se, trpělivě vyslechnout, pomoc zorientovat se v situaci, pomoci najít východisko

Postup rozhovoru – nedirektivní (čeho se bojí, co očekává, co cítí, …) Nabídnout odbornou pomoc Myslet na biologické potřeby Uspořádání prostředí (klid, soukromí) Pokojné vystupování Nezlehčujeme problémy

STRES A JEHO PREVENCE Termín stres pochází z anglického stress a znamená zátěž, tíseň nebo stav napětí, do kterého se dostává organismus v situacích, kdy je ohrožen působením silných nepříznivých činitelů v oblasti fyzické i psychické.

Příčiny stresu Vše, co člověka zatěžuje a působí na něj, se nazývá stresor. Silné stresory Slabé stresory - nejsou až tak významné, ale mohou být pro jedince nebezpečné. Každá drobná nepříjemnost ve svém důsledku přispívá ke stupňování stresu.

Co se děje při stresu v našem organismu varovné signály, vysílané do mozku zpracovává hypotalamus Hypotalamus přenáší varovné signály do celého organismu prostřednictvím nervového systému a krevního oběhu

Hypofýzou vyvářený adrenokortikotropní hormon stimuluje dřeň nadledvin, která poté ve zvýšené sekreci produkuje katecholaminy adrenalin a noradrenalin Adrenalin a noradrenalin se řadí mezi stresové hormony a jejich hladina se při poplachové reakci výrazně zvyšuje Poplachová reakce se projevuje tachykardií, hyperglykemií, mydriázou a „husí kůží“

působí na myokard, působí vazodilatačně na koronární arterie díky působení adrenalinu se dilatují cévy kosterních svalů a mozku, zvyšuje se srdeční výdej a stoupá systolický tlak v kožní a útrobní oblasti naopak adrenalin vyvolává vazokonstrikci

dalším účinkem adrenalinu je bronchodilatace, aktivace glykogenolýzy a snižování sekrece a motility v gastrointestinálním traktu je aktivován i systém adenohypofýza – kůra nadledvin, dochází ke zvýšené sekreci steroidních hormonů – glukokortikoidů z kůry nadledvin Dochází k hyperglykémii, katabolickému účinku na pojivo a na kosti, a k tlumení imunitních reakcí

Coping = zvládání Existují dva základní mechanismy copingu: zvládání zaměřené na řešení problému a zvládání zaměřené na zlepšení emoční bilance, tzn. na zmírnění negativních prožitků (tento způsob reagování neřeší základní problém, ale může dočasně pomoci)

Prevence stresu Nezáleží na stresoru, ale na jedinci!! Duševní hygiena – psychohygiena – systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužících k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví.

Co patří do duševní hygieny? Upravené prostředí Kladný postoj člověka k sobě samému Životospráva Sebevýchova (sebepoznání, regulace emocí, autorelaxace, aktivní zvládání situací) Více v další přednášce

Zdroj PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8. KUČEROVÁ, Mgr.hana; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 2. Praha: Informatorium Praha, 2004, ISBN 80-7333-028-8.

Děkuji za pozornost.