Základy psychohygieny Duševní zdraví není nic jiného než vůně růží, které kvetou ve vašich srdcích. OSHO

OBSAH 1. Duševní zdraví 2. Duševní porucha 3. Psychohygiena

1. Duševní zdraví Duševně zdravý člověk: dovede dobře poznávat skutečnost, dovede odlišit domněnky od reality, dovede odlišit podstatné od druhořadého, dovede kladně hodnotit sebe i druhé, dovede emočně prožívat okamžiky i stavy, dovede být i sám se sebou, projevuje přátelský vztah k lidem, dovede jim pomáhat, je tolerantní a snášenlivý, samostatný, nezávislý na vnějších vlivech projevuje se jako tvořivý má postavené životní cíle.

Co má vliv na duševní zdraví Určitou, individuálně odlišnou roli tu hrají podmínky působící přímo z makroprostředí (ekonomické, politické, kulturní) faktory tělesné, faktory rodinné (emoční vztah rodičů k dětem, emoční atmosféra rodiny) faktory vrstevnické či školní regulační mechanismy (výchova) autoregulační mechanismy (sebevýchova)

Duševní zdraví Užší pojetí ztotožňuje duševní zdraví s nepřítomností příznaků duševní nemoci, nerovnováhy a poruch adaptace. Jednou z výhod tohoto pojetí je možnost relativně přesně měřit odchylky od normálu, tzn., že je umožněna kvantifikace nejrůznějších poruch. Širší pojetí duševního zdraví nezdůrazňuje nepřítomnost poruch, ale naopak se snaží charakterizovat jevy optimálního duševního zdraví, což splývá s popisem optimální životní adaptace.

Adaptace Je proces, v němž se osobnost jedince přizpůsobuje měnícím se podmínkám svého vnějšího prostředí a svého vnitřního, subjektivního světa. Duševní rovnováha jedince zpravidla úzce souvisí s jeho zdravím tělesným => tělesné nemoci a bolesti negativně ovlivňují duševní rovnováhu a naopak.

2. Duševní porucha projevuje se v chování a prožívání vyjadřuje změnu některých psychických jevů projevuje se v chování a prožívání znesnadňuje interakci člověka s jeho sociálním okolím.

Jak se pozná nevyrovnaný člověk? Z pozorování: Je zpravidla příliš napjatý, cítí se snadno stísněn otázkami jiných, zvláště cizích lidí. Potí se, třesou se mu prsty, není schopen sedět v klidu - vrtí se. Z písemného projevu: Je například možno poznat známky deprese (velmi těžký nebo zvlášť slabý a nepravidelný tlak), úzkostné stavy (malá vzdálenost mezi slovy a řádky, slova končí náhle) Z popisů vlastních zážitků: Cenné mohou být zvláště poznatky o reagování v obtížných životních situací, o řešení vnitřních i vnějších konfliktů.

Dělení duševních poruch psychózy neurózy psychopatie oligofrenie

Psychózy Jsou hluboké neuropsychické poruchy, které vážně narušují osobnost. Mohou být onemocněním přechodným nebo cyklicky se vracejícím či postupně se prohlubujícím. Např.: schizofrenie (rozštěpení osobnosti), maniodepresivní psychóza (chorobné změny nálad)

Neurózy Jsou nejčastější neuropsychické poruchy. Jsou lehčího rázu než psychózy. Jde o funkční onemocnění bez organických poruch mozku. Patří mezi ně neurastenie, která se projevuje velkou únavou, poruchami spánku, činnosti srdce a trávení. Většinou mají přechodný charakter.

Psychopatie Je dlouhodobá odchylka od běžných projevů osobnosti (nápadné podivínské nepřizpůsobivé chování). „Leží“ někde mezi psychózou a neurózou. Druhy: explozivní (po nepatrném podnětu následuje výbuch hněvu a násilí), astenická (přecitlivělost, ostýchavost, krajní neobratnost ve vztahu s lidmi).

Oligofrenie (slabomyslnost) Označuje nerozvinutost poznávacích schopností a procesů. Dělíme ji na lehkou, střední a těžkou.

3. Psychohygiena Zabývá se podporou a rozvojem duševního zdraví a předkládá soubor opatření i postupů jak tohoto cíle dosáhnout. Patří sem: postupy vztahující se komplexněji k určité činnosti (hygiena školní práce), nebo profesi (psychohygiena zdravotní sestry) dílčí metody, které vedou k regulaci a autoregulaci aktuálního psychického stavu

Hygiena duševní práce Duševní práce klade zcela specifické nároky na celkovou duševní vyrovnanost. Duševní pracovník se známkami nevyrovnanosti podává své profesi podstatně nižší výkon nebo se neúměrně vyčerpává, stresuje lidi kolem sebe a přispívá k jejich nevyrovnanosti.

Stresory v práci Práce braná jako hobby vyčerpává podstatně méně než ta, která je charakterizována: zvýšenou osobní odpovědností, náhlostí úkolů a krátkodobostí jejich termínů, zvýšeným podílem administrativně organizačních prací, neúměrným množstvím povinností

Pracovní prostředí Estetická úprava prostředí Eliminace nepříjemných fyzikálních podnětů (světlo, hluk, teplota, vlhkost vzduchu) Dostatek pracovního prostoru Větrání Dostatečné materiální vybavení

Organizace práce Naučit se hospodařit s časem a vlastními silami. Pořádek ve věcech. Přiměřené pracovní tempo. Neodkládat věci na poslední chvíli. Pravidelný denní rytmus práce a odpočinku šetří energii a vede k duševní vyrovnanosti.

Životospráva z hlediska duševní hygieny Spánek – nejen délka ale i kvalita Výživa – vhodné složení, pravidelnost v jídle, nepřejídání se. Harmonický život – citové zázemí, bez stresů. Pohyb a tělesná práce

Relaxační techniky Dechová cvičení Svalová relaxace Autogenní trénink Meditace Relaxace inspirovaná jógou, jóga Arteterapie Aromaterapie

Systém hodnot Pro člověka je z hlediska duševní hygieny důležité: ujasnit si hodnotné cíle k nimž bude směřovat, mít uspokojivé citové a sociální vztahy, cílevědomě pracovat na sobě samém

Nepříjemné stavy, kterým duševní hygienou předcházíme: Únava Tréma

Co je únava? subjektivní pocit s konkrétními příznaky: snížení celkové výkonnosti, nechuť, malý zájem o činnost, nejistota, obava z neúspěchu, nepřiměřené reagování na sociální okolí, bolest hlavy, pocit slabosti, skleslost, snížená pozornost.

Jak předcházet únavě? střídání činností zařazování přestávek plánování činností, pravidelnost relaxační techniky – načerpání nových sil tak, že tělu trochu pomůžeme (jóga, spánek, svalové relaxace obličejových svalů, nebo svalových skupin celého těla, dechové relaxace, autoregulační trénink apod.)

Co je tréma? Je to nepřiměřený strach ze zkoušení, z vystupování, z vlastní neschopnosti, obava z neúspěchu. Trémě se vlastně učíme. Člověku je vlastní, že je v náročných situacích neklidný, nervózní, méně soustředěný a pozorný. Dílčí neúspěchy v různých situacích pak způsobují, že je čeho se bát. Určitá míra trémy (předstartovní napětí) je pro úspěch vhodná, protože aktivizuje, nesmí nás však ochromit a zavalit nepříjemnými pocity.

Projevy trémy: Strach Úzkost Pocit naprostého prázdna.

Kdy se tréma zvyšuje? při únavě, nevyspání, přepracovanosti nadměrným přeceňováním významu události v úplně nové situaci, novém prostředí, mezi novými, dosud neznámými lidmi když si málo věříme

Jak zvládnout trému? Dostatek spánku a odpočinku. Odpovědný, ale věcný přístup. Opakování situace. Zvyšování sebevědomí. Věnovat dostatečný prostor přípravě. Využívání relaxačních technik.

Pomlouvat mladé je nezbytná součást duševní hygieny starých lidí a znamenitě povzbuzuje jejich krevní oběh. Leon Polk Smith Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce. Jan Werich

Literatura Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie, Fortuna, Praha, 1998

Děkuji za pozornost Konec prezentace