Krvácení Pavel Urbánek IPVZ Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof pracoviště ÚSZS v Brně

Odlišujeme krvácení tepenné, žilní, kapilární a smíšené: při tepenném krvácení z rány vystřikuje periodicky jasně červená krev, při žilním a kapilárním volně vytéká krev tmavě červená. Při úrazech se často setkáváme s krvácením smíšeným, protože většina tepen a žil probíhá v těle společně a často dochází i k jejich společnému poranění. Dále můžeme rozlišovat krvácení zevní, vnitřní a z tělesných otvorů, přičemž posledně jmenované je kombinací předchozích dvou.

Zástava krvácení krvácení malého rozsahu: na krvácející ránu přiložíme nejlépe polštářkový obvaz. Tvoří-li se v ráně krevní sraženina, neotíráme ji. Ránu příliš nestahujeme, aby tlak obvazu nezabránil přítoku krve do končetiny nebo příslušné části těla, silné žilní krvácení: vysoké zvednutí postižené končetiny + tlakový obvaz tepenné krvácení: tlakový obvaz, stlačení, (zaškrcení výjimečně).

Zástava krvácení Zásadně se lze pokusit každé masivní krvácení zmenšit nebo zastavit stlačením zdroje přímo v ráně. Tlakový obvaz - rána se nejdříve kryje obvazovým materiálem, na něj se položí nejlépe nerozvinutý obvazový balíček a pod tlakem se ovine dalším obinadlem, aby došlo ke stlačení krvácející cévy proti kosti. Krvácí-li rána dále, navine se na první tlakový obvaz za silného tahu druhý tlakový obvaz.

Znázornění tlakových bodů : Podobně lze tepenné krvácení omezit, popř. zastavit stlačením prsty v typických tlakových bodech na těle, kde je tepna přivádějící do poraněné oblasti krev velmi dobře hmatná a stlačitelná proti pevné spodině – kosti. Tepnu je třeba stlačit nad ránou směrem k srdci 1 – spánkový, 2 – lícní, 3 – krční, 4 – podklíčkový, 5 – pažní, 6 – stehenní, 7 – břišní. I když jsme při zástavě krvácení pomocí stlačení tlakového bodu úspěšní, vždy se snažíme o konečné řešení přiložením tlakového obvazu. Teprve po jeho dokončení povolujeme tlak na tepnu.

Zaškrcení Zaškrcení končetiny použijeme jen při tepenném krvácení, které se nedaří zastavit jiným způsobem, u ztrátových poraněních (amputacích) a při MU jako dočasné řešení. Rozhodneme-li se pro zaškrcení, musíme je provést technicky správně. Neostatečné zaškrcení nebrání tepennému přítoku, ale pouze žilnímu odtoku a krvácení se zvětší. Přílišné zaškrcení nevhodným prostředkem (drát apod.) vede k nezvratnému poškození hlubokých struktur. Vhodnou pomůckou je gumové škrtidlo nebo trojcípý šátek složený do širšího pruhu, který se ovine kolem postižené končetiny nad krvácením, silně zatáhne a zauzlí. Na stehně se doporučuje vsunout do uzlu na šátku tyč a otáčet s ní tak dlouho, až krvácení ustane. Čas naložení škrtidla zaznamenáme.