Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce 04 Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo (MHP) reguluje ozbrojené konflikty s cílem je maximálně humanizovat.

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo je souborem norem mezinárodního práva upravujících způsob vedení ozbrojených konfliktů za účelem zmírnění lidského utrpení způsobeného ozbrojeným konfliktem

Mezinárodní humanitární právo a poskytnutí ochrany vybraným skupinám osob v době ozbrojeného konfliktu, a to především těm, které se přímo neúčastní boje nebo z něj jsou vyřazeny (v důsledku nemoci, zranění či zajetí).

Mezinárodní humanitární právo základním cílem tzv. humanizace války = omezení jejích negativních dopadů, usnadnění návratu k míru - chránit osoby z boje vyřazené a boje se neúčastnící - omezovat způsoby a prostředky vedení boje - nesnižuje účinnost vedení vojenských operací

válka v minulosti tradiční formou vztahů mezi státy, regulace vztahů, tradiční a nezbytnou součástí již od starověku - snaha omezit její ničivé důsledky prostřednictvím obecně závazných pravidel napříč kulturami (Bible, Korán, např. zvyk ušetřit raněné a starce) středověká Evropa - vliv katolické církve – úprava války projednávána na významných koncilech, rytířství a jeho kodexy

- v 16. a 17. stol. – zákony na úpravu vedení ozbrojených konfliktů tresty za porušení 1864: Úml. o zlepšení osudu raněných - položen základ ženevského práva

- po I. svět. válce kodifikační úsilí 1929: 2 ženevské úmluva na ochranu raněných a nemocných a válečných zajatců – položen zákl. kámen haagského práva

roste počet vnitřních konfliktů 1997: přijaty 2 dodatkové protokoly –směšuje pravidla haagského i ženevského práva

Subjekty mezinárodního humanitárního práva státy národně-osvobozenecká hnutí povstalci mezinárodní organizace jednotlivci

Mezinárodní humanitární právo má 2 oblasti Ženevské právo neboli humanitární právo - určeno na ochranu sil příslušníků ozbrojených sil hlavním úkolem je ochrana osob vyřazených z boje (zranění, nemocní, trosečníci, váleční zajatci) a osob boje se neúčastnících (civilisté)

Haagské právo neboli válečné právo pravidla pro vlastní vedení bojových operací – omezení způsobů a prostředků

Dodatkové protokoly z r. 1997 obě oblasti se do značné míry spojily rozdíl mezi nimi je tedy historické a didaktické povahy

Zásady mezinárodního humanitárního práva V případě MHP lze za základní zásady pokládat zásadu válečné účelnosti zásadu humanity (lidskosti). Tyto zásady představující dva protichůdné zájmy ovládající ozbrojený konflikt a určující chování jeho účastníků.

Střet zmíněné dvojice zásad je tedy vlastním obsahem norem MHP, který můžeme popsat pomocí systému následujících (odvozených) zásad:

zásada rovnosti stran konfliktu, zásada rozlišování, zásada vojenské nezbytnosti, zásada přiměřenosti, zásada omezenosti volby prostředků a způsobů vedení boje, zásada nestrannosti.

Haagské právo – hlavní principy upravuje vedení nepřátelských akcí - cíl: regulovat bojové akce, omezuje používané prostředky a způsoby (taktiky) - prostředky = nástroje, s jejichž pomocí se vedou boje - způsoby = metody vedení bojových akcí

Haagské právo-obecné principy aplikovat všechny dohromady, jinak výsledek nikdy neodpovídá

zásada vojenské nezbytnosti (účelnosti) legitimním cílem je porazit protivníka - pouze ty akce, které k tomu vedou a jsou zároveň nezbytné

zásada lidskosti všem zajištěno lidské zacházení, zákaz diskriminace (společné s ženevským právem) vést válku max. možným humánním způsobem

zásada omezenosti prostředků zvažovat dopad vojenských operací na civilní obyvatelstvo a usilovat o jeho omezení

zásada přiměřenosti (proporcionality) zákaz útoků, u kt. se dá očekávat, že mohou způsobit ztráty na životě, zdraví či majetku civilistů vždy riziko, že budou nějaké vedlejší ztráty (přidružené škody) – ptát se: budou menší než to, co získám?

zásada rozlišování za všech okolnosti rozlišovat mezi civilisty, civilními a vojenskými objekty 4 kategorie mající zvláštní ochranu - objekty nutné k přežití obyvatelstva (např. sýpka, vodojemy apod.) - zdravotnické a duchovní objekty (kostely, nemocnice) - kulturní statky a památky

Literatura Fuchs, Jiří: Mezinárodní humanitární právo, Praha 2007 ONDŘEJ, J.; ŠTURMA, P.; BÍLKOVÁ, V.; JÍLEK, D. a kol. Mezinárodní humanitární právo. Praha : C.H. Beck, 2010.

Mír přináší bohatství, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru, pokora přináší mír. Arabské přísloví