Jsou neústrojné (anorganické), stejnorodé přírodniny. Jejich složení lze vyjádřit chemickým vzorcem (sloučenina) nebo značkou (prvek).

Rozdělení nerostů z hlediska krystalizace Nejsou-li omezené prostorem, tvoří zřetelná tělesa- KRYSTALY = nerost krystalovaný V omezeném prostoru jsou na nerostu patrné jen lesklé rovné plošky (nerost krystalický) Některé nerosty nikdy netvoří krystaly = NEROSTY BEZTVARÉ - amorfní Rozdělení nerostů z hlediska krystalizace

kalcit smaragd kyanit ametyst

opál chryzokol

= geometrické těleso omezené: a) plochami b) hranami c) vrcholy vnější tvar je odrazem vnitřní stavby skupina krystalů= DRÚZA

ametyst Chroman draselný antimonit

UTUHNUTÍM Z MAGMATU např. křemen, živce, olivín Odpařováním z roztoků, např. sůl, vápencové krápníky Přeměnou, např. slídy z jílových nerostů Z koster uhynulých živočichů – např. apatit Zvětráváním, např. kaolinit, illit z živců

-podle nich řadíme nerosty do krystalových soustav: STŘED SOUMĚRNOSTI – má ho každý krystal OSY SOUMĚRNOSTI : a = předozadní (nejkratší) b = pravolevá c = svislá ROVINY SOUMĚRNOSTI

Přehled krystalových soustav SOUMĚRNOST SS SS, 1RS SS, 3RS SS, 5RS SS,3RS SS, 7RS SS, 9RS trojklonná jednoklonná kosočtverečná čtverečná klencová šesterečná krychlová Přehled krystalových soustav

závislé na krystalové soustavě a chemickém složení nerostů

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ - HUSTOTA - MECHANICKÉ VLASTNOSTI - tvrdost, soudržnost, štěpnost a lom - OPTICKÉ VLASTNOSTI - barva, vryp, lesk, propustnost světla - DALŠÍ např. magnetické vlastnosti, elektrické vlastnosti, tepelné vlastnosti - žáruvzdornost, tepelná vodivost

TVRDOST Je odolnost nerostu vůči vnikání jiných těles. Je dána vazbami v krystalové mřížce. Určuje se porovnáváním s ostatními nerosty v tabulce stupnice tvrdosti.

STUPNICE TVRDOSTI 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 MASTEK lze do nich rýpat nehtem SŮL KAMENNÁ KALCIT lze do nich rýpat nožem FLUORIT APATIT ŽIVEC KŘEMEN TOPAZ rýpou do skla KORUND DIAMANT

Lze do nich rýpat nehtem Nerýpou do skla Lze do nich rýpat nožem Rýpou do skla

Přibližně ji můžeme porovnat potěžkáním v ruce Přibližně ji můžeme porovnat potěžkáním v ruce. Můžeme tak rozlišit minerály podobné velikostí a barvou (například živec od těžšího barytu). U většiny minerálů se hustota pohybuje v rozmezí hodnot 2 až 4 g/cm3. Velkou hustotu má zlato (19 g/cm3). To znamená, že krychle zlata o hraně 1 cm váží 19 gramů. Lépe si možná představíme krychli o hraně 10 cm, která by celá ze zlata vážila 19 kg.

JE PODÍL HMOTNOSTI A OBJEMU Hmotnost zjistíme vážením. Objem zjistíme v odměrném válci s vodou (o kolik ml stoupne hladina při ponoření nerostu, tolik cm3 je jeho objem).

m ρ V = ZÁVISÍ NA CHEMICKÉM SLOŽENÍ NEROSTU KRYSTALOVÉ STRUKTUŘE NEROSTU, např. diamant (C): h= 3,5g/cm3, grafit (C): h =2,3g/cm3 ρ = m V

rozdrtí se a úlomky se rozletí rozdrtí se a úlomky neodletí SOUDRŽNOST reakce na náraz nerostu NEROST KUJNÝ NEROST KŘEHKÝ rozdrtí se a úlomky se rozletí NEROST JEMNÝ změní tvar rozdrtí se a úlomky neodletí

nerost se štípe podle rovných ploch ŠTĚPNOST nerost se štípe podle rovných ploch LOM nerost se láme v nerovných plochách LOM LASTURNATÝ

barva, vryp, lesk, propustnost světla

diamant růženín síra A) nerosty BEZBARVÉ - nemají barvu (čiré) Zjišťujeme vrypem na porcelánové misce A) nerosty BEZBARVÉ - nemají barvu (čiré) růženín B) ZBARVENÉ - mají barvu a světlejší vryp C) BAREVNÉ - mají barvu a stejný nebo tmavší vryp síra

Určujeme pohledem přes nerost proti světlu Nerosty PRŮHLEDNÉ – vidíme přes ně (slída) Nerosty PRŮSVITNÉ –mají světlé okraje (křemen) Nerosty NEPRŮSVITNÉ, (opaktní) - světlo neprosvítá (pyrit)

Průhledné nerosty dvojlom kalcitu halit Dvojlom je optický jev. Při průchodu světla krystalem kalcitu dojde k rozštěpení paprsku na dva, a tak se písmo jeví jako zdvojené. Halit (Věliczka, Polsko) dvojlom kalcitu halit

A B C D Vzniká odrazem světla od povrchu nerostu. Určujeme přirovnáváním: skelný (=jako sklo), perleťový, diamantový, mastný, matný, kovový, nekovový, hedvábný, zemitý, pryskyřičný (jako smůla), …. A=mastný B=skelný C=kovový D=perleťový A B C D

ELEKTRICKY VODIVÉ NEROSTY kovy, grafit ELEKTRICKY NEVODIVÉ NEROSTY sůl kuchyňská, kaolinit, diamant

PŘIROZENĚ MAGNETICKÉ NEROSTY - vysoký obsah železa magnetit

ŽÁRUVZDORNOST TEPELNÁ VODIVOST např. azbest, muskovit, tuha - malá, např. kaolinit - nerost je na omak chladný - velká, např. křemen - nerost je na omak teplý nebo se rychle zahřeje

RADIOAKTIVNOST Minerály s obsahem uranu, thoria a radia se vyznačují radioaktivními vlastnostmi. Vydávají neviditelné záření, přičemž dochází k postupnému vzniku řady izotopů. Např. smolinec(=nebezpečné). TAVITELNOST Teplota tavení je různá a je charakteristickou veličinou pro jednotlivé nerosty. U rtuti je -40°C. Nízkou teplotu tavení má i síra (119°C), naproti tomu vysoké teploty tavení mají platina (2000°C) a grafit (3000°C).

Nerosty – tvary a vlastnosti 4. hodina Nerosty – tvary a vlastnosti Nerosty vznikají většinou krystalizací z magmatu v litosféře. Nerosty, které krystaly netvoří, jsou tzv. amorfní. Krystaly se třídí podle souměrnosti do krystalových soustav (podle stoupající souměrnosti) : trojklonná, jednoklonná, kosočtverečná, čtverečná, klencová, šesterečná a krychlová. Shluky krystalů na společném podkladu – drúzy. K rozlišování nerostů slouží jejich fyzikální vlastnosti: barva – bezbarvé, zbarvené, barevné (=mají vryp stejné nebo tmavší barvy) tvrdost – podle stupnice tvrdosti (tvrdší nerost rýpe do měkčího) hustota – podíl hmotnosti a objemu; největší u ryzích kovů pevnost po nárazu – křehké (rozpad na úlomky), jemné (rozpad na prášek), kujné (jen změní tvar) štěpnost – rozpad podle rovných ploch x lomnost také žáruvzdornost (tuha, slída), elektrická vodivost (měď), magnetičnost (magnetit).

Opakování: Jak vznikají nerosty? Jaké můžou být tvary nerostů? Jak se podle tvaru nerosty třídí? Jaké fyzikální vlastnosti mají nerosty? + otázky k písemce (wordový dokument)