Litva Filip Dostál 8.A 11.9 2008

Základní údaje Státní vlajka Státní znak Litevská republika ( Lietuvos Respublika ) Hlavní město :Vilnius Rozloha : 65 300 km2– největší z Pobaltských rep. Počet obyvatel :3,7 milionu ( 1997) Litevci –81,3 % ,Rusové –8,4 % ,Poláci –7% , Bělorusové –1,5% ,ostatní – 1,8 % Vyznání: římskokatolické , pravoslavné, evangelické , židovské a další Vytvořená : 21.7.1940

Poloha státu Poloha : přímořský stát obklopován Baltským mořem.Pobřeží má délku 99 km . Severní hranice s Lotyšskem je 610 km. Na východě a na jihu jsou nejdelší hranice a to s Běloruskem 724 km.Jihozápad Polsko – 110 km.Rusko – 303 km. Rozdělení : na 10 krajů a 44 okresů .V zemi je 449 obcí

Vodstvo Litva má 90 km písečného mořského pobřeží, značnou část z toho představuje, Kuronský záliv oddělený od moře úzkým písečným poloostrovem, označovaným jako Kuronská osa. Poloostrov je rozdělen mezi Litvu a ruskou Kaliningradskou oblast (k pevnině je připojen na ruské straně) a od roku 2000 zapsán na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Kuronský záliv v zimě dva až tři měsíce zamrzá, v létě v něm teplota vody dosahuje až 25°C. Nejvýznamnější litevskou řekou je Němen,který sem přitéká z Běloruska a ústí do Kuronského zálivu. Povodí Němenu zaujímá až 70 % území Litvy. V Litvě se nachází více než 3000 jezer, která jsou – podobně jako jinde v Pobaltí – ledovcového původu. Pozornost si zaslouží zejména jezero Vištytis u stejnojmenného městečka, ležícího na jeho břehu Řeka Němen

podnebí Podnebí je chladnějšího typu mírného pásma s kontinentálními vlivy. Průměrné lednové teploty na pobřeží Baltského moře jsou okolo –4 °C, červencové okolo 16 °C. Ve vnitrozemském Vilniusu jsou větší rozdíly teplot v průběhu roku. V lednu je teplota okolo –6 °C a v červenci 18 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 mm.

Obyvatelstvo V Litvě nyní žije kolem 3 350 000 obyvatel, z toho 83,45 % obyvatelstva Litvy tvoří Litevci, významná je polská (6,74 %), ruská (6,31 %) a běloruská (1,1 %) menšina

Náboženství Hora křížů, někdy také Křížový vrch,je Z evropských zemí byla Litva christianizována až jako poslední – roku 1386. Dnes se drtivá většina (79 %) obyvatel hlásí k katolické církvi, která má ve společnosti velký vliv, k čemuž výrazně přispělo i to, že v průběhu 50 let komunistické a ruské nadvlády představovala katolická víra významný sebeidentifikační prvek litevského národa. Litva je jediným státem na území bývalého SSSR, kde má katolická církev dominantní postavení. K východnímu křesťanství - pravoslavné církvi se hlásí zejména ruské obyvatelstvo (4,07 %). Protestantismus (1,9 % má z hlediska počtu věřících jen okrajový význam a početně nevýznamné komunity představují i židé a muslimové. Relativně malou skupinu v tvoří ateisté (14,86 %). Hora křížů, někdy také Křížový vrch,je umělý pahorek, který se nachází severně od litevského města Šiauliai. Jsou na něm postaveny Tisíce křížů.                                                                                                                        

Ekonomika Litva je průmyslový a zemědělský stát. V zemědělství převažuje živočišná produkce nad rostlinnou. Chov prasat, skotu, koní a drůbeže. Produkce masa, mléka a rybích výrobků. Pěstuje se ječmen, pšenice, žito, len, brambory, cukrová řepa a zelenina. Hlavní průmyslová odvětví zde jsou strojírenství, elektrotechnika, radioelektronika, papírenský, chemický, potravinářský, textilní, dřevozpracující průmysl a průmysl stavebních hmot.