KOMETY A METEORY Gabriela Kristová

Komety Název pochází z řeckého ”cometes”, což znamená dlouhovlasý. Kdysi byl u nás používán název ”vlasatice”. Jsou to tělesa sluneční soustavy, která se většinou pohybují po dlouhých eliptických drahách. Tvoří je jádro a chvost. Jádra mají průměr okolo 100 000 km. Jsou to pevná tělesa obklopená řídkou atmosférou a prachem – koma nebo hlava komety. Chvosty dosahují délek až stovek milionů kilometrů. Výrazně mění svůj vzhled při přiblížení ke Slunci. Kolem jádra, v důsledku jeho zahřívání a následném vzniku plynů, se začíná vytvářet koma. Také se začíná tvořit chvost orientovaný od Slunce.

První pozorování E. Halley T. de Brahe Do 16. století byly komety považovány za jevy v ovzduší. Protože se ale objevovaly nepravidelně, došlo se k názoru, že v ovzduší vznikat nemohou. V roce 1577se Tycho de Brahe a Tadeáš Hájek pokusili změřit vzdálenost komety od Slunce. To se jim nepodařilo, ale zjistili, že kometa musí být od Země vzdálená víc než Měsíc. Anglický astronom Edmond Halley usoudil, že komety se vrací stále zpět a tudíž, že obíhají kolem Slunce. Návrat jedné (dnes známé jako Halleyovy) předpověděl na rok 1759. Návratu se ale nedožil. Detailně se komety začaly popisovat až v 19. století.

Nejznámější komety Halleyova kometa První doložené pozorování bylo v Číně 240 let př. n. l. Protože komety pozorované v letech 1531, 1607 a 1682 mají podobné oběžné dráhy, dospěl již zmíněný Halley k názoru, že se jedná o jednu a tutéž kometu. Zkoumalo ji již pět meziplanetárních sond. Její jádro má rozměry 16x7x8 km. Hale-Bopp Byla objevena v roce 1995 Alanem Halem a Thomasem Boppem. Jedná se o jednu z nejjasnějších komet, které byly v posledních staletích pozorovány.

Kometa Hale-Bopp Halleyova kometa Jádro Halleyovy komety

Zajímavost V březnu 1993 pořídili Eugene Shoemarker a David Levy snímek, na kterém o tři dny později objevila Carolyn Shoemarkerová zvláštní kometu. Tato kometa (Shoemarker-Levy 9) měla jádro roztříštěné do dvou desítek částí (před desítkami let byla totiž zachycena gravitační silou Jupiteru a donucena kolem něj obíhat. V důsledku těsného průletu kolem planety bylo její jádro rozbito na kousky) V polovině července 1994 dopadla do Jupiterovy atmosféry. Toto je roztříštěné jádro komety Shoemarker-Levy 9

Meteory Je to jev, který nastává při průletu meziplanetární hmoty (drobný prachový a plynný materiál) zemskou atmosférou. Kdysi se, stejně jako u komet, předpokládalo, že tento jev má původ v atmosféře. Mnohdy se pojem meteor plete s meteoritem a meteoridem. Meteorid – těleso, které vlétne do atmosféry. Pravděpodobně vzniká postupným rozpadáváním komet, když se přibližují ke Slunci. Meteorit – část tělesa, která neshořela v atmosféře, ale dopadla na zemský povrch.

Někdy meteory vylétávají zdánlivě z jednoho místa – rojové meteory (radiant mereorického roje – místo, odkud meteory zdánlivě vylétají). Krátery vznikaly dopadem velkých meteoritů na zemský povrch. Předpokládá se, že jeden takový meteorit zahubil svým dopadem dinosaury. Meteorický roj Leonidy

Druhy meteorů a meteoritů Perseidy Druhy meteorů: 1) Normální meteory – jasnost je srovnatelná s hvězdami; jsou pozorovatelné pouze v noci; shoří v termosféře. 2) Bolidy – velice jasné; jsou pozorovatelné i ve dne; shoří v mezosféře. Druhy meteoritů: 1) Železné 2) Kamenné 3) Železokamenné Dělí se podle jejích průměrné hustoty a složení. Bolid Železokamenný meteorit Kamenný meteorit Železný meteorit

Největší meteority Nejtěžší a největší železný meteorit Hoba West Nejtěžší a největší železný meteorit Jeho název je Hoba West. Leží na farmě Hoba West v severní Namibii. Na Zem spadl možná i před miliony lety. Nyní váží 60 tun. Původně vážil asi kolem sta tun. Největší a nejtěžší kamenný meteorit Nejtěžší dopadl na Zem v provincii Kilin v Číně v roce 1976 a váží 1770 kg. Největší dopadl na Zem v roce 1969 u mexického městečka Allende.

DĚKUJI ZA POZORNOST