POLITICKÝ SYSTÉM NÁZEV: REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ - NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Nový Jičín, Komenského 66, p.o. REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ 1.07/1.4.00/21.3138 NÁZEV PROJEKTU: Novými technologiemi k novým poznatkům II ŠABLONA/ SADA: II/B-17 NÁZEV: REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ - POLITICKÝ SYSTÉM ANOTACE A MOŽNOSTI VYUŽITÍ: power pointová prezentace objasňující okolnosti vytváření demokratického politického systému v období 1.republiky. Klíčová slova: územní a národnostní struktura, rozdílný historický vývoj, politické strany, ústava, parlament, vláda, prezident, občanská práva. DRUH UČEBNÍHO MATERIÁLU: interaktivní VZDĚLÁVACÍ OBLAST:Dějepis ROČNÍK: 9. AUTOR: Mgr. Jarmila Boudová VYTVOŘEN (datum, období): září 2011

Republika československá 3/politický systém

Demokratické základy ČSR 1) Jaké státní zřízení bylo uzákoněno v Československu? 2) Kdy u nás byly zrušeny šlechtické tituly a privilegia z nich plynoucí? 3) Co je základním principem demokracie? 4) Jak se v demokratickém státě rozděluje moc? 5) Jaká byla územní struktura ČSR? 6) Jaká byla národnostní struktura ČSR? 7) Co to byla tzv.menšinová práva? 8) Čeho se týkala pozemková reforma z dubna 1919? 9) Jaké proběhly sociální změny? 10) Jaký byl v ČSR vyučovací jazyk na základních školách?

Jeden z následnických států Rakouska- Uherska 21 % území R-U 26 % obyvatelstva R-U 60 % průmyslového potenciálu R-U Nevýhody: - ekonomická nesourodost státu - mnohonárodní složení

Národnostní složení ČSR (13,6 mil.) Češi – 7 mil. (51,5 %) Němci – 3,2 mil. (23,5 %) Slováci – 2,1 mil. (16 %) Maďaři – 0,7 mil. (5,2 %) Rusíni – 0,5 mil. (3,7 %) Poláci – 120 tis. (0,9 %)

Srovnání Českých zemí a Slovenska České země Průmyslová oblast (40 % pr. / 32 % zem.) Obyvatelstvo 74 % Podíl na HDP 90 % Podíl na prům. 92 % Podíl na zem. 76 % HDP/obyv. = 100 % Slovensko + P. R. Agrární oblast (17 % pr. / 61 % zem.) Obyvatelstvo 26 % Podíl na HDP 10 % Podíl na prům. 8 % Podíl na zem. 24 % HDP/obyv. = 32 %

snaha o nastolení komunistické diktatury politické strany levicová opozice vládní koalice pravicová opozice komunisté republikáni nacionalisté snaha o nastolení komunistické diktatury agrárníci, socialisté, křesťanské strany, snaha o připojení k větším národním celkům (N.,Pol.,Maď.)

Demokratické základy ČSR: Pařížské smlouvy potvrdily existenci ČSR a její hranice územní struktura: historické české země – průmyslově vyspělé Slovensko – zemědělsky rozvinuté Podkarpatská Rus - zaostalá odlišný historický, hospodářský, kulturní, náboženský a politický vývoj národnostní struktura: Češi, Němci, Slováci, Rusíni, Maďaři, Poláci, Židé, Romové politický systém: republika, vláda sestavována na základě výsledků parlamentních voleb

Ústavní listina Československé republiky (1920) platná až do 9. 5. 1948 (název Československá republika až do r. 1960 – vznik ČSSR) přijata Národním shromážděním Ústava byla založena na existenci národa československého, který má větve českou a slovenskou. To bylo vyvoláno situací, kdy počet Němců v novém státě převyšoval počet Slováků. Státotvorný národ československý však už tvořil dvoutřetinovou většinu.

Moc zákonodárnou tvořilo dvoukomorové Národní shromáždění. Dolní komora – Poslanecká sněmovna: měla 300 členů volených na 6 let. Aktivní volební právo měli občané od 21 let, pasivní od 30 let. Poslanecká sněmovna měla poslední slovo v zákonodárném procesu a jen jí byla odpovědná vláda. Horní komora – Senát: měla 150 členů volených na 8 let. Aktivní volební právo měli občané od 26 let, pasivní od 45 let. Ke schválení ústavního zákona byla třeba silná 3/5 většina a to v obou komorách.

Vláda rozhodovala sborově a byla odpovědná Národnímu shromáždění, vládě mohla být vyslovena nedůvěra, prezident mohl jmenovat úřednickou vládu, což se také několikrát stalo. Prezident volen Národním shromážděním na 7 let. minimální věk kandidáta byl 35 let. zastupoval stát navenek – přijímal a pověřoval vyslance – sjednával a ratifikoval mezinárodní smlouvy; vypovídal válku a sjednával mír; byl vrchním velitelem branné moci svolával, resp. rozpouštěl zasedání sněmoven Národního shromáždění; podepisoval zákony a měl právo vrátit je s připomínkami; jmenoval a propouštěl ministry jmenoval vysokoškolské profesory, soudce, vyšší státní úředníky a důstojníky, uděloval milost

byla ustanovena nezávislá soudní moc Občanská práva a svobody rovnost, svoboda osobní a majetková, svoboda domovní, tisková, právo shromažďovací a spolkové, petiční, listovní tajemství, svoboda učení a svědomí, svoboda projevu mínění, svoboda náboženská a zvláštní ochrana manželství. Byla stanovena jen branná povinnost. Více na: <http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html>