Raný novověk na Moravě I. (1471-1657) Dějiny Moravy Raný novověk na Moravě I. (1471-1657) Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0298 Označení materiálu VY_32_INOVACE_DM4 Autor Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Datum vytvoření 3. 6. 2013 Gymnázium INTEGRA BRNO, s.r.o. Rašelinová 11, CZ 628 00 Brno Morava, EU

Raný novověk na Moravě I. Klíčová slova Dějiny, Morava, novověk, prezentace Anotace Prezentace se věnuje výkladu dějin Moravy v období raného novověku (1471-1789) v době vlády Matyáše Korvína, Jagellonců a prvních Habsburků (1471-1657) dle nejnovějších vědeckých poznatků. Tematický okruh Dějiny Moravy Očekávaný výstup dle ŠVP Poznání dějin moravského raného novověku Druh učebního materiálu PP Cílová skupina Žáci sexty/II. ročníku gymnázia Stupeň a typ vzdělávání SŠ denní Metodické poznámky Prezentace slouží k základnímu porozumění problematice moravských zemských dějin. Je vhodným doplňkem učebnice Morava – dějiny země uprostřed Evropy (www.ucimeomorave.cz). Při prezentaci učitel žákům zadává otázky a úkoly, odkazuje na web, žáci komunikují, vypracovávají pracovní listy na PC, odevzdávají prostřednictvím e-systému Moodle.

Raný novověk na Moravě (1471-1789) nástup renesančního humanismu Tradiční mezníky: 1453 – Turci dobyli Konstantinopol; konec stoleté války; Gutenberg tiskne Bibli 1471 – smrt Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, nástup Matyáše Korvína 1492 – Kolumbova plavba; konec reconquisty Pyrenejského poloostrova 1517 – Luther zahájil evropskou reformaci 1526 – F. Habsburský v čele středoevropské habsburské monarchie (existovala do roku 1918) 1789 – Velká francouzská revoluce

Matyáš Korvín (1471-1490) Morava jednou ze suverénních stavovských zemí, kolektivní hejtmanská vláda Vladislav Jagellonský vládnul v Čechách, Matyáš Korvín na Moravě a v ostatních zemích Koruny humanista Jan Filipec 1486 – v Brně vytištěna první kniha na Moravě

Jagellonci (1490-1526) 1490-1516 – Vladislav Jagellonský moravským markrabětem 1516-1526 – Ludvík Jagellonský moravským markrabětem Vilém z Pernštejna přiměl Ludvíka, aby potvrdil moravská zemská práva nikoliv jako král uherský, ale jako král český moravská zemská autonomie se zakotvuje jako svoboda, kterou je třeba za každé situace hájit, především vůči Čechům

Kultura pozdního středověku a počátku renesance katolické farní a kapitulní školy, utrakvistické a bratrské školy olomoučtí humanističtí biskupové Stanislav Thurzo a Jan Dubravius architekt Anton Pilgram náboženská tolerance

Obr. 1 Co je na obrázku? Kdo je autorem tohoto uměleckého skvostu?

Obr. 2 Anton Pilgram

Obr. 3 Vyprávěj legendu vztahující se k tomuto obrázku:

Obr. 4 Jak se jmenuje tato znojemská památka?

Morava v době stavovství, renesance a reformace (16. století) 1526 – zahynul při útěku z bitvy u Moháče, v níž proti osmanským Turkům bojovali i Moravané, Ludvík Jagellonský 1527-1564 markrabětem Ferdinand Habsburský, bratr císaře Karla V. zemským hejtmanem Jan z Pernštejna 1529 – Turci poprvé zaútočili na Vídeň a dalších 150 let ohrožovali moravskou hranici

Turci a náboženská tolerance Moravané se výrazně podíleli na obraně Evropy proti Osmanské říši, protiturecký boj posílil obhajobu moravských zemských a náboženských svobod Morava se stává na celé století z nábožensko-politického hlediska výjimečně tolerantní evropskou zemí, šlechtici byli tolerantními nadkonfesijními křesťany Morava byla nábožensky rozdělenou zemí

Ferdinand I., konflikty se stavovskou obcí konflikt mezi stavovstvím a panovnickým absolutismem Ferdinand budoval centrální úřady Rakouské monarchie – vídeňské dvorské rady (ministerstva) Ferdinand vytvořil Českou dvorskou kancelář (od r. 1624 sídlila ve Vídni), ohnisko centralizace zemské sněmy ztratily na významu, směly se sejít jen na výzvu panovníka – Ferdinand odebral pravomoc svolávání sněmu hejtmanovi, čímž směřoval k absolutismu princip zemí byl nedotknutelný

Drnovská kniha z roku 1535 – první moravská ústava Moravské markrabství je svobodnou zemí nezávislou na České koruně i Rakouské monarchii, je odmítnuto podrobení země lenní přísahou, zemské právo je suverénní. vrcholí náboženská koexistence a tolerance, bratři (Jednota brarská) emigrovali z Čech na Moravu Jan z Pernštejna – hájil moravské stavovské svobody a autonomii jak proti panovníkovi, tak proti českým stavům; spoluvytvářel zemské právo. Stal se utrakvistickým svorníkem zemí Koruny české

Maxmilián II. (1564-1576) reprezentant humanisticko-erasmiánského křesťanství největší rozkvět stavovských a náboženských svobod založil v roce 1573 v Olomouci první univerzitu na Moravě

Moravská společnost na počátku novověku 120 let míru šlechta podniká – velkostatky, monopoly, byrokratizace, povinnost podaných odebírat vrchnostenské výrobky a dodávat vrchnosti ty svoje za stanovenou cenu Židé v poddanských městech nebyli uzavřeni do ghett, vrchním moravským zemským rabínem byl Jehuda Liva ben Becalel (známý jako rabbi Löw, židovský učenec, legendární tvůrce golema) neúčinné usnesení, že mají být všichni Romové odstraněni ze země

Olomouc – jezuitská kolej povýšena v roce 1573 na první univerzitu na Moravě Jihlava – textilní centrum cechy, pokusy vytvořit obchodní společnosti propast mezi šlechtou a městy narušila stavovskou soudržnost země v době náboženského konfliktu povyšování do šlechtického stavu bylo silným právem panovníka Trident přinesl i Moravě po sto letech konec nadkonfesijního křesťanství a konfesionalizaci katolický biskup Stanislav Pavlovský, biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav Moravská zemská konfese

Kultura renesance a manýrismu Karel starší ze Žerotína – nejvýznamnější osobnost jazyk nazýván moravským i českým bratrští gramatici – Optát, Blahoslav; Bible kralická – kodifikace jednotného spisovného jazyka lékař Tomáš Jordanus z Klausenburgu dějepisec Bartoloměj Paprocký z Hlohol: Zrcadlo slavného Markrabství moravského

Obr. 5 Židovský hřbitov v Boskovicích

Obr. 6 Moravská renesance v podobě arkád zámku v Bučovicích

Obr. 7 Dům Pánů z Lipé, Brno

Obr. 8 Paprockého Zrcadlo slavného Markrabství moravského

Stavovská povstání a třicetiletá válka (1. polovina 17. století) Rudolf II. (1576-1609) protireformní katolík a absolutista František z Dietrichštejna olomouckým biskupem a kardinálem, rekatolizátor střední Evropy 1605 – vpád Bočkajovců na Moravu Jak se liší Tvoje představa o Rudolfu II. z pohádky Císařův pekař od historické skutečnosti?

Moravské stavovské povstání (1608) moravský zemský sněm svrhl vládu Ladislava Berky z Dubé, zvolen moravský zemský výbor v čele s Karlem z Lichtenštejna, členem Karel starší ze Žerotína uzavřena konfederace mezi Matyášem, Uhry, Rakušany a Moravany – smlouva na ochranu míru, stavovských a náboženských svobod Matyáš s uhersko-rakousko-moravskými spojenci proti Rudolfově Praze; Češi císaři slíbili poslušnost, aby získali majestát na náboženské svobody – vláda v zemích Koruny české rozdělena (Čechy – Rudolf, Morava – Matyáš)

Žerotínovo hejtmanství 1608-1614 česká zrada moravského stavovského povstání, evangelismu a stavovství Moravané holdovali markraběti Matyášovi hejtmanem byl zvolen Karel starší ze Žerotína vrchol politických dějin autonomní země Moravy 1611 uzavřely české a moravské stavy dokument o vztahu obou zemí – Moravané získávají větší autonomii a posilují svoji pozici v České dvorské kanceláři

Obr. 9 Karel starší ze Žerotína

České stavovské povstání a Morava českými stavy zvolen nekompromisní katolík Ferdinand II. Štýrský opozici vedl luterán hrabě Jindřich Matyáš Thurn, absolvent ivančické školy prohabsburská neutralita Moravy byla pro české povstání diplomatickým a vojenským neúspěchem

Květnový převrat 1619 Ladislav Velen ze Žerotína v čele převratu na Moravě Thurnovo vojsko vyrazilo na Moravu, z Olomouce do Vídně utekl Valdštejn (Moravan) a odnesl moravskou zemskou pokladnu. třicetičlenné direktorium, sněm mu dal za úkol vypovědět jezuity ze země, potrestání Valdštejna a přípravu konfederace s Čechami převratem roku 1619 vstoupila Morava do ničivé evropské třicetileté války – v zemi řádí vojáci obou stran, propukají morové epidemie

Vítězství u Věstonic, konfederace císařský dvůr preferoval vojenské řešení pod vedením Tiefenbacha a Ladislava Velena ze Žerotína porazilo 5. srpna 1619 v bitvě u Věstonic moravské zemské vojsko císařskou armádu generála Dampierra, na jehož straně byli i Lichtenštejn a Valdštejn září 1619 – konfederační ústava – Česká koruna stavovskou monarchií, federací autonomních zemí. Všemi zeměmi na generálním sněmu volený král přísahal věrnost konstituci a měl reprezentativní roli. Jednotlivé země byly autonomní, měly vlastní daně, vojsko, zemská práva a zvyklosti. V ústavě byla zaručena náboženská svoboda.

Obr. 10 Tolar moravských stavů, olomoucká mincovna 1620

Roky 1619 a 1620 českým králem Fridrich Falcký, moravským zemským hejtmanem Ladislav Velen ze Žerotína v Olomouci zemřel ve vězení moravský katolický kněz sv. Jan Sarkander Ferdinand II. Habsburský však po vítězství na Bílé hoře rozdrtil stavovství, prosadil absolutismus a protireformaci 1621 Moravu obsadil Valdštejn, soudu s povstalci předsedal Dietrichštejn, mezi soudci byl i Vilém Slavata, tresty smrti členům moravského direktoria byly změněny na špilberské vězení

Důsledky bělohorské porážky pro Moravu 234 šlechticům bylo konfiskováno 150 panství a statků s polovinou moravských poddaných, královská města byla připravena o cca 40% svého majetku zrušení všech náboženských svobod, Dietrichštejn vedl Moravu k úplnému katolicismu, šlechta a měšťané měli možnost kvůli víře emigrovat bratrské kněze chránil Karel starší ze Žerotína, ale nakonec musel emigrovat i Komenský (Lešno). Byla zlikvidována jak síť Jednoty bratrské, tak i novokřtěnecké osady; vrátili se jezuité

Nová ústava Obnovené zřízení zemské pro Moravu, 1628: katolická církev jediná legální Habsburkové dědičně moravskými markrabaty zaveden absolutismus – moc soustředil do svých rukou panovník na úkor zemských stavů, stavům odňata zákonodárná moc země zůstaly základní teritoriální jednotkou habsburské monarchie; moravský zemský sněm nebyl zrušen, ale svolával jej panovník útvar Česká koruna zachován, panovník vládl dědičně pomocí České dvorské kanceláře přenesené do Vídně

Byrokratizace státní správy Moravy 1636 v Brně zřízen Královský tribunál (sídlo v Zemském domě, dnešní Nové radnici), v jehož čele stál panovníkem jmenovaný moravský zemský hejtman – zastupoval vídeňskou centrální absolutistickou vládu, od níž získával instrukce prostřednictvím vídeňské České dvorské kanceláře (nejvyšší kancléř Vilém Slavata; zrušena 1749) výrazně omezena moravská zemská správní autonomie, Morava jedním z článků systému státní správy habsburské monarchie

Obr. 11 Zemský dům v Brně, dnešní Nová radnice

Švédská okupace Moravy (1642-1650) 1642 obsadil generál Torstenson Olomouc, Kroměříž byla vypálena; Švédům se vzdala Jihlava, obsadili Znojmo, dobyt Mikulov odolalo Uherské Hradiště; švédská armáda se rozložila u Brna, poslední překážky před Vídní 15. srpna 1645 Švédové pokusy vzdali a Brno upevnilo pozici hlavního města Moravy; obráncem Brna byl Raduit de Souches potlačeno povstání Valachů

Obr. 12 Náhrobek Radouita de Souches

Obr. 13 J. A. Komenský, mapa Moravy

Obr. 14 Co dokážeš na webu zjistit o řádu kapucínů, jimž patří tento kostel?

http://vimeo.com/49366738 Video-ukázka: (minuty 18:00-24:10) Děkujeme za pozornost!

Zdroje: Informace pocházejí z knihy HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 10-323. (všechny primární zdroje informací jsou v této publikaci podrobně citovány) Závěrečná video-ukázka pochází z DVD Poznáváme minulost Moravy, 1. a 2. díl. Režie: Ondřej Hýsek : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012.

Obrazové zdroje: Obr. 1 Stará radnice, Brno, foto O. Hýsek Obr. 2. Anton Pilgram (Vídeň), foto O. Hýsek Obr. 3 Brněnský drak a kolo, foto O. Hýsek Obr. 4 Kostel sv. Václava ve Znojmě, foto O. Hýsek Obr. 5 Židovský hřbitov v Boskovicích, foto O. Hýsek Obr. 6 Zámek v Bučovicích, foto O. Hýsek Obr. 7 Dům Pánů z Lipé, foto O. Hýsek Obr. 8 [cit. 2013-09-02]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zrcadlo_slavn%C3%A9ho_Markrabstv%C3%AD_Moravsk%C3%A9ho_1593.gif Obr. 9 K. Starší ze Žerotína, Brno, foto O. Hýsek Obr. 10 Tryščuk, Petr. lh-shop.cz : Tolar Moravských stavů 1620/21 [online] [cit. 2013-09-02]. Dostupný z WWW: <http://www.lh-shop.cz/-pic/mince/p1.jpg>. Zveřejněno se souhlasem autora. Obr. 11 Nová radnice, Brno, foto O. Hýsek Obr. 12 Náhrobek R. de Souches, Brno, foto O. Hýsek Obr. 13 HÝSEK, Ondřej, HÝSKOVÁ, Anna, HADWIGER-ZÁMEČNÍK, Lukáš. Morava – dějiny země uprostřed Evropy. 1. vyd. Brno : Gymnázium INTEGRA BRNO, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-260-2227-5, s. 123. Obr. 14 Kapucínský kostel v Brně, foto O. Hýsek